Wanted Don Pablo
Cílem publicisty Jana Urbana a Kverulanta je odstoupení ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Selhal jako zástupce státu v kauze Diag Human, lhal, podváděl a hrozí mu za to trestní stíhání.
Už jsme si asi zvykli, že větší lháři než politici jsou už jenom politici v televizi. Ale když někdo lže, aby sebe nebo jiného obohatil tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, už to není jenom lež, ale naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu dle § 209. A přesně to Pavel Blažek podle Kverulanta udělal v kauze Diag Human.
Bývalý ministr zdravotnictví Bohumil Fišer, jeho utajený placený poradce Zdeněk Koudelka a Pavel Blažek, v lednu 2002 narychlo jmenovaný právní zástupce ČR v této kauze, jsou hlavními viníky toho, že spor se společností Diag Human nebyl relativně rozumně vyřešen už v té době. Pavel Blažek ve sporu nehájil svého klienta, stát, ale zájem svůj a svého kamaráda Radomíra Daňhela. Šlo o to, aby si oba ještě stihli něco přivydělat na chronicky špatně kontrolovaných právních sporech státu dřív než bude schválen zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (červen 2002). A že Radomír a Pavel byli nějací kamarádi. V roce 2001 si za 7,5 milionů korun společně koupili dům v Brně. A kamarádství vydrželo dodnes. Záhy po nástupu do funkce ministra spravedlnosti, jmenoval Pavel Radomíra svým náměstek sekce ekonomické a investiční. Při pohledu do oficiálního životopisu pana Daňhela musí být každému jasné, že jeho jedinou kvalifikací je letité kamarádství s ministrem. Jistě tedy nejde o ukázku politické arogance a klientelismu, ale o výraz ryzího přátelství,
Nyní však přejděme od idylického soužití v jednom domě a na jednom pracovišti k méně idylické záležitosti - ke kauze Diag Human. Vláda svým usnesením přikázala v listopadu 2000 ministru Fišerovi už tehdy starý spor ukončit. Nechala si předtím zpracovat tři nezávislé právní posudky, které shodně označily pozici státu ve sporu za ztracenou a doporučily co nejrychlejší dohodu tak, aby se zabránilo nárůstu úroků. V té chvíli šlo spor ukončit za maximálně dvě miliardy náhrady škody. Nikoliv za současných více než 10 miliard.
Zdeněk Koudelka, Kverulantův známý z jeho vlastní kauzy „Politický kšeftař ústavním soudcem?“ , v létě 2001 dopisem nabádal ministra, aby odložil rozhodnutí až za příští volby, které ovšem byly až za jedenáct měsíců. Ostatní členové vlády sice protestovali, ale ministr Fišer nedbal. Na Koudelkovu radu přizval nového právníka - právě Pavla Blažka. Ten ministrovi poradil, aby zadal vypracování nového „odborného“ posudku - právě firmě Radomíra Daňhela. Šlo o firmu DEUP, která nejen sídlila na stejné adrese jako kancelář Pavla Blažka, ale ani se netajila spoluprací s ním. Nezávislý pozorovatel nemusí být zrovna stižen paranoiou, aby za tím viděl příkladný konflikt zájmů a snahu uloupnout si ze státní zakázky i něco pro sebe. Mimochodem, jak je vidět, soudní exekutorskou firmy DEUP byla manželka Pavla Blažka.
O tom, že „výběr“ znalců byl spíše kabaretním číslem dokládá vyjádření Bohumila Fišera. Hlavním kritériem pro výběr DEUPu bylo to, že jsou z Brna.
Jenže co s novým posudkem, když už byl k dispozici hotový znalecký posudek znalců Kochánka a Luňáka, na kterém se shodly obě strany sporu, a který ministerstvo objednalo a zaplatilo? Ten bylo třeba označit za irelevantní, a tak Pavel Blažek jako právní zástupce ČR zaslal rozhodčímu senátu v kauze Diag Human dopis, ve kterém jménem státu tvrdil, že Ministerstvo zdravotnictví ČR nikdy takový posudek neobjednalo. Pavel Blažek pro jistotu ještě naznačil, že samotné vypracování posudku bylo kriminální aktivitou.
Právě zasláním tohoto dopisu se podle Kverulanta Pavel Blažek dopustil trestného činu podvodu. Pavel Blažek vědomě lhal o podstatných záležitostech sporu s Diag Human a to celé s cílem, aby obohatil sebe a kamaráda z „dvojdomku“. Nový „znalecký posudek“ totiž stál třicetkrát více než původní posudek – a o to šlo. Kverulant se o svůj právní názor na počínání Pavla Blažka podělil s orgány činnými v trestním řízení. Kverulant si myslí, že si zasloužíme ministra spravedlnosti, kterému nehrozí trestní stíhání pro podvod, a tak vyzval Pavla Blažka, aby odstoupil.
Za zmínku také stojí skutečnost, že všichni aktéři, či chcete-li pachatelé, této kauzy jsou z Brna. Tam si také Pavel Blažek kvůli svému zákulisnímu vlivu už dávno vysloužil přezdívku „DON PABLO“. Politicky vyrostl jako dítě opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD. Vyjednávání vzájemně výhodných vztahů, pozic a obchodů mu v sociální demokracii od začátku zajišťoval jeho blízký přítel ze studií a později i kolega na právnické fakultě, a také v minulosti spolumajitel nejméně dvou jeho firem, poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka.
Každá pořádná kauza má dnes i únik odposlechů do médií. A tak i Kverulant musí disponovat tajnou nahrávkou z policejního spisu – i kdyby si ji měl udělat sám. Byla pořízena při výpovědi klíčového utajeného svědka s krycím jménem „Ovar“ (česky UCHO – pozn. překladatele).
Pokud si i Vy myslíte, že si zasloužíme lepšího ministra spravedlnosti, než je kvítko kdysi vyrostlé na hnojišti opoziční smlouvy, můžete Kverulanta podpořit zde. Kverulant má šanci uspět. Už to dokázal v kauze Politický kšeftař ústavním soudcem?. V této kauze bylo cílem osvětlit nepřijatelnost připravovaného jmenování Zdeňka Koudelky ústavním soudcem. Cíl byl splněn a Senát odmítl Koudelku jmenovat.
Pro zájemce jsou k dispozici i dokumenty k této kauze:
dopis P.Blažka rozhodcům 25032002.pdf
hlavičkový papír DEUP 20032002.pdf
informace pro ministra 08082001.pdf
smlouva MZdr P.Blažek 13022002.pdf
smlouva MZdr se znalcem 12042001.pdf
výběr znalce - zápis 15012002.pdf
zápis z jednání Diag MZdr 09042001.pdf
