Nahoru

CRAB – NEJVĚTŠÍ TUNEL V DĚJINÁCH ČESKÉHO IT

 


Kverulant odhalil v kauze Komploty s kompy plýtvání při nákupu IT pro veřejné instituce. Jeden z těchto nákupů se však vymyká běžným tunelům. Jde o nákup CRABu, centrálního registru administrativních budov za 1,6 miliardy korun. Přitom CRAB je v zásadě jen trochu lepší excelová tabulka. Cílem Kverulana je dosáhnout potrestání viníků. Ministr financí Andrej Babiš, který má CRABa v gesci, nařídil audit tohoto programu. Audit byl dokončen v listopadu 2015 a odhalil chyby za 181 milionů korun. Ty stát nejspíš bude muset vrátit do Bruselu. Audit však neoznačil strůjce tohoto tunelu, a proto tato kauza pokračuje.

Kverulant se dotázal několika institucí státní a veřejné správy na náklady vynaložené v letech 2010, 2011 a 2012 na nákup počítačů, notebooků, serverů a software do nich. U dvanácti institucí náklady porovnal. Po vyhodnocení vyšlo najevo, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) dosáhl značně vysokého průměru nákladů na ICT. Náklady jednoho uživatele činily v průměru 70 259 korun ročně. Kverulant začal pátrat, za co utratil ÚZSVM za tři roky skoro 360 milionů korun. Snadno se dopátral, že to bylo především za program s názvem Centrální registr administrativních budov (CRAB). Ale ani za 360 milionů korun nebyl CRAB v roce 2012 dokončen a utrácení pokračovalo a nejspíš ještě až do roku 2019. A pokud se nic nestane, bude nakonec utraceno 1,6 miliardy korun. Nejprve se však pojďme podívat na počátek tohoto projektu.

Historie projektu CRAB se datuje od roku 2008, kdy byl schválen projektový záměr na zavedení centralizované evidence administrativních budov státu. Systém CRAB vznikl v rámci projektu „Úprava informačního systému majetku státu jako zvláštní grafické datové vrstvy nad RUIAN“. Tedy jako jakési softwarové kukátko – nadstavba nad již vytvářenou databází s vtipným názvem RUIAN. CRAB měl být novým modulem Informačního systému o majetku státu (ISMS). A jak už to tak u nesmyslně drahých tunelů bývá, zadavatel tvrdil, že CRAB ušetří daňovému poplatníkovi spoustu peněz:

Na slovo vzatý a jistě i dobře zaplacený odborník prof. Ing. Jiří Voříšek, vedoucí katedry informačních technologií Vysoké školy ekonomické v Praze, v září 2012 označil CRAB za jeden z páteřních projektů elektronizace státní správy a současně poukázal i na vysoké úspory v rozpočtech státních institucí, které registr může přinést. Dva roky poté to však už s tou úsporou nebylo tak horké a Úřad uvádí např.: „Vlivem přestěhování Generálního finančního ředitelství (ve Vyškově) dojde k úspoře – cca 1,2 mil. Kč ročně.“ Jak už bylo řečeno, za v podstatě lepší excelovou tabulku zaplatí stát 1,6 miliardy korun a CRABa spravuje ÚZSVM. Jeho ředitelka Kateřina Arajmu červenci 2016 bez dalšího sdělila veřejnosti, že meziročně se jim jen díky práci s daty z CRABu podařilo ušetřit státnímu rozpočtu zhruba více než 100 milionů korun. Kverulant.org je upřímně zvědavý, jak mohla excelová tabulka ušetřit tolik peněz a proto obratem odeslal o žádost poskytnutí informací dle zákona. 

Kdyby CRAB stál jen pár set tisíc korun, jistě by se úspora ve výši 1,2 milionů korun vyplatila. Ale CRAB stál o několik řádů víc. Podle Kverulanta byly a ještě budou náklady na CRAB vyšší minimálně 1 000×, ale spíše 2 000×. Vytvoření a provoz ISMS-CRAB bude až do konce roku 2019 stát českou státní kasu více než 1,6 miliardy korun. V této sumě není zahrnut podíl na nákladech na vybudování výpočetního centra Státní tiskárny cenin (STC) Na Vápence, jeho napájení a zabezpečení. Bystrý čtenář se jistě pozastaví nad tím, že software pro ÚZSVM nakupuje STC. Kverulant nezná odpověď, ale pracuje s hypotézou, že STC jako jediná si může dovolit platit za CRAB horentní sumy peněz, protože si peníze tiskne. Zde je přehled závazků STC, které se týkají projektu CRAB. 

CRAB je neoddělitelným modulem ISMS, který byl původně vyvinutý pro ÚZSVM. CRAB je prý v „plném“ provozu od 28. září 2012, ale než byly vychytány chyby, psal se rok 2013. Kverulant zjistil, že v období 2013-2019 vyjde tento systém na provozu a za pořízení průměrně na 230 miliónů za rok. A tak i kdyby systém generoval úspory v řádu desítek miliónů korun ročně, jak ÚZSVM původně uváděl, jde o rekordní plýtvání. Nebo spíše o pořádný tunel. Překvapen bude ten, kdo by si myslel, že IBM jako jeden z největších světových dodavatelů s velkými týmy, dodává systém CRAB pouze vlastními silami. Subdodavatelem projektu je např. společnost GC System a.s. která dodává i pro jiné zajímavé projekty (např. RUIAN, ČEZ datové centrum, infrastruktura státních maturit CERMATu, národní digitální knihovna, infrastruktura pro SZIF). Ostatně peníze je třeba směrovat a krycí síť subdodavatelů v polostínu může být obzvláště vhodný nástroj na to, aby peníze skončily nejen na účtech na ostrovech uprostřed oceánu.

Modul CRAB byl vyvíjen na platformě „Tivoli/Maximo Asset Management“, což je jiná platforma, než ve které byl vytvořen originální ISMS. Vzhledem k faktu, že již původní systém zahrnoval funkce pro pasportizaci budov, je klíčová otázka: Proč a co nového nový modul CRAB@Maximo přinesl oproti již léta fungujícímu modulu Pasportizace@ISMS provozovaného ÚZSVM? Kverulant se domnívá, že odpověď na tuto a podobné otázky zná. Jde o „odklonění“ peněz z veřejných rozpočtů. Či, chcete-li, o pořádný tunel. Podle Kverulanta jde zatím o největší tunel v dějinách českého IT. Tunel CRAB za více než 1,6 miliardy jistě předčí donedávna největší tunel OPENCARD. V tomto případě byly náklady na konci roku 2009 odhadovány na 1 miliardu. Podobně jako u tunelu CRAB byly skutečné náklady odhadovány na několik desítek milionů korun. 

I software CRAB by měl, dle cen obvyklých, stát řádově méně. V případě CRABu odhaduje Kverulant systém na částku max. v desítkách milionů Kč, a to včetně provozu. Navíc náklady na IS CRAB nejsou vůbec transparentní. Není zřejmé, jak byla cena stanovena, jak byl vybrán dodavatel IBM. Je však naprosto evidentní, jak „američtí“ šikulové vybráni nebyli. Nebyli vybráni v souladu s nařízením vlády pro zadávání veřejných zakázek, a to ani přesto, že vlastní výběr se uskutečnil až rok a půl po nabytí účinnosti tohoto nařízení. Ale výzva byla vyhlášena měsíc před platností tohoto vládního nařízení, a to patrně jako alibi naprosto postačovalo:

A tady vady na CRABí kráse ještě nekončí. Když se Kverulant podle zákona dotázal ÚZSVM, kolik v minulých letech utratil za počítače a počítačové programy, chtěl ÚZSVM za tyto informace 60 tisíc korun. Kverulant dobře ví, že když instituce chce za informace nesmyslně vysokou částku, uhodil hřebíček na hlavičku.

Kverulant se o všechna svá podezření prostřednictvím trestního oznámení podělil s orgány činnými v trestním řízení. Také v roce 2014 vyzval ministra financí Babiše, aby největší tunel v dějinách českého IT zastavil.  Je to právě Ministerstvo financí, které má ve své gesci jak STC, tak ÚZSVM. Kverulant.org upřímně doufal, že pan ministr Babiš není ve své snaze limitován tím, že dvorním dodavatelem IT pro Agrofert je právě IBM. Agrofert se dostal dokonce do globálních referencí IBM, která se podílí na dodávkách celé skupině Agrofert v rámci jednoho z největších integračních projektů ekonomických systémů na platformě ERP SAP v prostředí databáze IBM DB2 a na hardware opět od IBM.

Kverulant také doufal, že ministr Babiš svým razantním zásahem proti CRAB umlčí svoje kritiky, kteří jeho působení na ministerstvu popisují jako chování tygra v masně. Zpočátku této kauzy to tak ovšem rozhodně nevypadalo. Místo, aby se MF v čele s Andrejem Babišem snažilo CRABa zastavit, vydalo obratem po Kverulantově tiskové zprávě svoji tiskovou zprávu, ve které bagatelizovalo celý problém a uvádělo nepravdivá čísla:

Mimochodem, pozorný čtenář si jistě ve výše uvedené zprávě také povšiml, že se MF chlubí, že na provozních nákladech Státní pokladny ušetřilo 70 %. Kverulant by svoji práci nedělal dobře, kdyby toto tvrzení neprověřil. Kverulant.org zjistil, že meziroční pokles nákladů mezi lety 2013 a 2014 bude jen 34 % a ani rok 2015 nebude lepší. Navíc měsíční náklady na provoz nejsou ve výši 5,7 milionu, jak uvádělo ministerstvo, ale více než pětkrát vyšší. Podrobnosti jsou k dispozici v Kverulantově tiskové zprávě Jak se na ministerstvu financí přepočítali.

Pak se zdálo, že se karta obrátila a Andrej Babiš se pokusí získat laciné politické body tím, že kauzu vzniklou za svého předchůdce nechá vyšetřit a označí za viníky minulé vedení MF. Po několika e-mailech vyměněných mezi ředitelem Kverulanta Razimou a ministrem Babišem nařídil v prosinci 2014 ministr na základě Kverulantových informací okamžitý a mimořádný audit celé kauzy. Také nařídil 1. náměstkovi ministra financí Ing. Lukáši Wagenknechtovi, který je zodpovědný za informační technologie MFČR, a generálnímu řediteli ÚZSVM Ing. Františku Dittrichovi, CSc. aby nalezli cestu k úsporám za provoz systému v letech 2015–2019.

Audit CRABa ve skutečnosti nezačal v prosinci roku 2014, ale až koncem dubna 2015. Audit se také zabýval jen částí projektu, která byla financována z evropských peněz. Auditní zpráva uvádí, že z 254 milionů korun bylo v souladu se zákonem utraceno jen 73 milionů korun. Zbylých 181 milionů bude muset stát velmi pravděpodobně vrátit Evropské unii. Hlavní porušení zákona spočívalo v tom, že zakázky dostávala bez výběrových řízení firma IBM. Audit také konstatuje, že realizovaný projekt není v souladu s poskytnutou dotací.

Kverulant.org  je rád, že mu dal audit za pravdu, ale nemůže být spokojen s tím, že Česká republika nejspíš bude muset za porušení zákona vrátit téměř 200 milionů korun. A ještě horší je, že za to zatím nebyl nikdo ani obviněn, natož potrestán. Navíc auditovaná částka ve výši 250 milionů korun je jen část z celkových 1,6 miliard korun. Proto Kverulant.org znovu apeluje na ministra Babiše, aby se touto kauzou dál zabýval a nechal provést další audit, který se bude zabývat celkovými náklady projektu a který pojmenuje viníky této situace. Kverulant.org se o své výpočty a zjištění opakovaně podělil i s orgány činnými v trestním řízení. Ani tam nebyl úspěšný a všechna jeho trestní oznámení byla odložena.

Jak již bylo řečeno, tato kauza si klade za cíl dosáhnout potrestání viníků. Pomozte nám těchto cílů dosáhnout. Staňte se pravidelným dárcem Kverulantovi a věnujte nám každý měsíc 30 korun. I vaše koruna denně nám pomůže vyhrát v této kauze, ohlídat, kam tečou vaše daně, a měnit věci k lepšímu. Podpořit nás můžete i jednorázovým darem. Děkujeme, že šíříte tyto informace dál, a držte nám palce. I taková podpora je pro nás důležitá. Kverulanta můžete podpořit i nakupováním na svých oblíbených e-shopech. Je to jednoduché, zabere vám to jen několik vteřin. A co je nejdůležitější, při nákupu nezaplatíte nic navíc.