Nahoru

JAK ÚŘEDNÍCI PLATÍ ZA SVÉ CHYBY

Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím dává státu možnost vymáhat škodu po úřednících, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu. Kverulant.org ve spolupráci s advokátní kanceláří BEZDĚK & PARTNERS v roce 2015 odhalil, že stát po chybujících úřednících vymáhá takové škody zcela nedostatečně. Kverulantovým cílem je tento stav změnit. Na základě Kverulantových zjištění připravilo ministerstvo financí novelu zákona, která úřadům přikazuje vymáhat škody po chybujících úřednících, tu však nakonec zamítla legislativní rada vlády. V dubnu 2017 na Kverulantovu práci navázal Český rozhlas, který zjistil, že stát v roce 2016 za chyby úředníků na odškodném vyplatil v roce 150 milionů korun a po úřednících vymáhal pouhé 2 miliony korun. Podpořte Kverulanta v jeho vytrvalém boji proti úřednické beztrestnosti.

Podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, je stát odpovědný za vznik škody, kterou způsobil. Zákonná úprava přitom stanoví, že stát odpovídá za škodu na principu objektivním, přičemž odpovědnost státu je založena na současném splnění tří podmínek:

1) nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí,

2) vznik škody,

3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

Zjednodušeně řečeno je nárok za zaplacení konkrétní škody podmíněn konkrétní chybou konkrétního státního úředníka. A na tohoto konkrétního úředníka pamatuje výše uvedený zákon v § 17 zákona v odstavci 1, kde se praví: „Nahradil-li stát škodu, ke které došlo při činnosti státního orgánu nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, pokud byli k vydání rozhodnutí nebo k úřednímu postupu oprávněni.“

Kverulant.org byl zvědavý, jak stát možnosti postihovat finančně svoje úředníky využívá. Proto se v roce 2015 dle zákona o poskytování informací zeptal ministerstev, kolik byla výše škody, kterou ministerstva zaplatila, jaká byla výše vymáhané škody po úřednících (výše regresu) a kolik chybující úředníci ministerstvu zaplatili (uhrazený regres). Zde je výsledek:

Z výše uvedené tabulky vyplynulo, že kromě ministerstva financí a ministerstva zdravotnictví byla v letech 2009 až 2014 ministerstva v prosazování zodpovědnosti za nezákonná úřední rozhodnutí dosti laxní. Ministerstvo kultury, obrany, zahraničních věcí a životního prostředí za posledních pět let ještě nikdy nechtělo po svých zaměstnancích ani korunu. Za chyby úředníků tak platíme my všichni.

Pozorný čtenář si jistě povšiml, že ve výčtu ministerstev chybí ministerstvo spravedlnosti. Přitom právě ministerstvo spravedlnosti je ten, kdo ze zákona platí, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení. Ministerstvo spravedlnosti platí i v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem. Teprve po podání stížnosti na neposkytnutí informací v zákonném termínu sdělilo ministerstvo spravedlnosti, kolik zaplatilo. Nikoliv kolik nárokovalo po chybujících státních zaměstnancích. To ministerstvo spravedlnosti v roce 2015 nevědělo.

 

Přitom částka, kterou ministerstvo spravedlnosti zaplatilo z titulů mimosoudního vyrovnání a soudem nařízeného plnění, není malá. Od roku 2006 do května 2105 to byla více než miliarda korun:

Dva měsíce po zveřejnění výše uvedených dat přišel Kverulantovi dopis od ministra spravedlnosti JUDr. Roberta Pelikána, Ph.D. Ministr v něm píše, že Kverulantovo tvrzení o tom, že ministerstvo spravedlnosti nemá přehled o výši vymáhaných a zaplacených náhrad, považuje za zavádějící. Přesto však ministr v dopise znovu opakuje, že vyhledávaní případů regresivních náhrad před rokem 2013 by bylo mimořádně složité. Jediné nové informace, které JUDr. Pelikán uvádí, se vztahují k období od roku 2013. Ministerstvo spravedlnosti se od roku 2013 zabývalo 67 případy regresivní náhrady a vymohlo při tom necelý milion korun. Tato částka je v hrubém nepoměru k výše uvedené tabulce.

Na základě Kverulantových zjištění připravilo Ministerstvo financí novelu zákona, která úřadům přikazuje vymáhat škody po chybujících úřednících, tu však nakonec zamítla legislativní rada vlády.

Problematika vymáhání škody dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím není jednoduchá. Proto Kverulant.org požádal o rozhovor specialistu na tuto problematiku JUDr. Roberta Bezděka, CSc. Zde je záznam tohoto rozhovoru:

Státních úředníků je 68 072. Ročně nás jenom jejich platy stojí přibližně 24 miliard korun. Ze zákona mají o jeden týden více dovolené než obyčejní smrtelníci, a když jedou na služební cestu, mají větší cestovní náhrady než obyčejní smrtelníci. Dokonce mají speciální zákon o státní službě, díky kterému jsou prakticky nevyhoditelní. Z těchto důvodů je Kverulant.org přesvědčen, že úředníci by za svoje zásadní chyby měli platit. Proto se Kverulant.org společně s advokátní kanceláří BEZDĚK & PARTNERS v roce 2015 obrátil dopisem na předsedu vlády a ministry spravedlnosti, kultury, obrany, zahraničních věcí a životního prostředí, aby změnili praxi vymáhání škody za chyby státních úředníků.

Zveřejnění této kauzy vyvolalo zájem médií a JUDr. Robert Bezděk, CSc.. byl červnu 2015 pozván do studia Českého rozhlasu. Zde je záznam jeho vystoupení:

Český rozhlas v dubnu 2017 navázal na Kverulantovu aktivitu a zjistil, že stát v roce 2016 za chyby úředníků na odškodném vyplatil v roce 150 milionů korun a po úřednících vymáhal pouhé 2 miliony korun.

Tato kauza jasně ukazuje, že stát po chybujících úřednících vymáhá škody za jejich chyby zcela nedostatečně. Proto Kverulant v dubnu 2017 opět dopisem vyzval předsedu vlády, ministry financí a spravedlnosti, aby se konečně zasadili o změnu. Z oslovených institucí odpovědělo pouze ministerstvo financí, které má s vymáhání škody po svých úřednicích nejméně másla na hlavě. Právě finance na i základě Kverulantových zjištění připravily novelu zákona, která úřadům přikazuje vymáhat škody po chybujících úřednících a nyní v dopise Kverulantovi konstatují, že tuto změnu však nakonec zamítla legislativní rada vlády.

Kverulant zdvořile prosí o finanční podporu svého vytrvalého úsilí. Věnujte mu každý měsíc 30 korun. Vaše koruna denně pomůže měnit věci k lepšímu. Podpořit Kverulanta můžete i jednorázovým darem. Podpořte Kverulanta, čeká ho ještě mnoho práce a mnoho výdajů. Kverulanta můžete podpořit i nakupováním na svých oblíbených e-shopech. Je to jednoduché, zabere vám to jen několik vteřin. A co je nejdůležitější, při nákupu nezaplatíte nic navíc.