Nahoru

NÁRODNÍ ELETRONICKÝ TUNEL

Národní elektronický nástroj je počítačový program, který nikdo nepotřebuje a přesto za něj stát z našich peněz už utratil půl miliardy a další stovky milionů se utratit chystá. Kverulant.org lednu 2017 marně vyzval ministryni MMR Karlu Šlechtovou, aby tento tunel konečně zastavila. V únoru v této věci podal trestní oznámení. Oceňte Kverulantovo úsilí o zastavení tohoto tunelu

Tunelování IT projektů je známým trendem. Klasickým příkladem je nákup CRABu, centrálního registru administrativních budov. Na této kauze jsou dobře vidět hlavní principy IT tunelů. Nejprve je třeba najít nějaký, skutečný a pokud možno celkem jednoduchý problém, který by bylo možno složitě a draze vyřešit. V kauze CRAB byla takovým problém absence seznamu budov v majetku státu. Řešení se pojmenuje nesrozumitelnou zkratkou, které nebude nikdo rozumět, ale která bude vzbuzovat zdání něčeho hodně sofistikovaného. Pak se uzavře první a nepříliš drahá smlouva s dodavatelem takového řešení. Po čase se zjistí, že problém je mnohem, ale mnohem komplexnější, a bez soutěže uzavře první dodatek na další peníze. To se pak několikrát po dobu několika let opakuje. To co by se v případě CRABu dalo v zásadě vyřešit excelovou tabulkou, nakonec stojí kolem 1,6 miliardy.

Kverulantův nově zmapovaný tunel, národní elektronický nástroj (NEN), kopíruje většinu hlavních principů IT tunelů, ale zavádí i významnou inovaci. NEN už totiž neřeší žádný skutečný problém.

Pojďme se na NEN podívat podrobněji. Nabubřelý název národní elektronický nástroj vzbuzuje dojem, že jde o do české kotliny lokalizovanou verzi CML, tedy centrálního mozku lidstva. Fanoušci umělé inteligence však budou zklamáni. NEN je softwarový nástroj, či chcete-li počítačový program, který by měl sloužit k zadávání výběrových řízení tam, kde to zadavateli ukládá zákon. Samozřejmě že software na zadávání veřejných zakázek obecně potřebný je, ale už dávno jej vyvinula řada IT firem. A není příliš drahý. Například větší město, které vypisuje přibližně stovky soutěží do roka, za plnou verzi zaplatí kolem 100 tisíc korun a roční provoz ho přijde přibližně 50 tisíc korun. A kdo se spokojí se základní verzí, vyjde jej takový program na 2 tisíce ročně. Existují dokonce programy, které jsou zcela zdarma.

Přestože je NEN pro veřejnou sféru zadarmo, skoro nikdo ho nechce. V srpnu 2016, po roce fungování a utracení 300 milionů korun ze státního rozpočtu, dosáhl NEN tržní penetrace 0,4 %, používá jej cca 80 zadavatelů. Během prvního roku na něm bylo vysoutěženo kolem 500 zakázek. To je asi 0,3 % všech zakázek. Nabízí se otázka, proč NEN skoro nikdo nechce, i když je zadarmo. Důvodů je mnoho, ale jedním z nejpodstatnějších je skutečnost, že NEN nepřináší nic nového, cílová skupina, kterou by měl NEN oslovovat, již dávno elektronizaci veřejných zakázek vyřešenou má, a dokonce lépe než se státním NEN. MMR navíc nezvládlo uvést NEN do v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Svědčí o tom i několik zrušených zakázek vypsaných na NEN, kde se dodavatelé doptávali, jaký je soulad nástroje NEN a zákona. A protože se dotčeným zadavatelům nedostalo podpory ze strany MMR, raději zakázky zrušili, neboť pochybnosti o správném fungování nástroje byly příliš velké.

A kolik nás, daňové poplatníky NEN stál? V lednu 2017 se účet za nefunkční software vyšplhal na 500 milionů korun. Mnoho z těchto peněz bylo utraceno na základě jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). Takové řízení má k otevřené a férové soutěži obvykle dosti daleko, nicméně v přímém konfliktu se zákonem obvykle není. Prodlužování smluv a navyšování cen bez soutěže už ale ano.

V červenci 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil MMR pokutu ve výši 550 000 Kč za porušení zákona o veřejných zakázkách v zadávacím řízení „Vývoj Národního elektronického nástroje – systémový integrátor“. Veřejnou zakázku v objemu téměř 150 milionů korun zadalo ministerstvo v dubnu 2012 společnosti DATASYS s.r.o. Doba plnění zakázky byla stanovena od dubna do prosince 2012. Následně však byly ke smlouvě uzavřeny dodatky č. 1 a 3, jimiž se doba plnění prodloužila až do konce března 2014. Podle zákona nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. V tomto případě došlo k prodloužení celkové doby plnění z úvodních osmi měsíců na téměř 23 měsíců. Doba plnění má zcela jistě nezpochybnitelný vliv na náročnost a kvalitu plnění předmětu veřejné zakázky, proto mohl mít postup zadavatele dopad na okruh uchazečů o danou zakázku. Protože DATASYS nezvládl zakázku realizovat, vyměnil subdodavatele a NEN nakonec dodala firma Tesco SW, nechvalně známá kauzou monitorovacího systémem MONIT a MS2014+ v hodnotě několika set milionů Kč, které dodává rovněž pro MMR. Porušování zákona o veřejných zakázkách se nelíbilo ani Evropské unii, která částečně projekt financovala. Nechala si vypracovat mimořádný audit a požaduje po MMR vrátit 41,7 milionů korun.

To však není zdaleka jediná pokuta, kterou MMR za NEN od ÚOHS dostalo. V listopadu 2016 udělil MMR pokutu 500 000 Kč, a dokonce zakázal plnění uzavřené smlouvy. Šlo o zakázku na dokončení NEN a jeho přizpůsobení na současnou legislativu. Zakázku dostala firma DEZADATA GROUP, která jako jediná podala nabídku. Tato firma, která vykázala rok před podáním nabídek obrat 2,5 milionů, dostala nakonec zakázku za cenu 3x vyšší, než byla předpokládaná hodnota, tedy cca 50 mil. Kč. Ministryně Šlechtová toto prezentovala jako úspěch, neboť původně nabídka firmy byla na 55 mil. Kč. Dokonce tuto soutěž prezentovala jako příklad transparentního soutěžení. Když pak MMR dostalo za toto „transparentní soutěžení“ od ÚHOS pokutu, Šlechtová mediálně protestovala. Ale zůstalo jen u silných prohlášení. Počátkem prosince 2016 marně uplynula lhůta pro doručení případného rozkladu proti pokutě a zatavení plnění. Podle všeho tak předmětné rozhodnutí nabylo právní moci. Navíc zastavení smlouvy znamená, že není nikdo, kdo by upravenou aplikaci provozoval.

Za zmínku také stojí, že ministryně Šlechtová v únoru 2017 na jednání vlády předložilo materiál, ve kterém tvrdí, že existuje  viditelný trend snižování zadávání veřejných zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění (tzv. JŘBU). „Materiál potvrzuje klesající trend zadávání veřejných zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění, a že otevřené řízení zůstává nejčastějším druhem zadávání veřejných zakázek. Jedná se o trend podporující transparentní prostředí veřejného investování," uvedla k materiálu Šlechtová. Tento trend je bezesporu pozitivní, ale má to významnou vadu na kráse. Přestože je MMR garant zákona o zadávání veřejných zakázek a mělo být příkladem pro ostatní, vydalo se přesně opačným směrem. MMR v roce 2016 realizovalo ze 14 zakázek 7 v kritizovaném režimu JŘBU a jednu v režimu JŘSU. V peněžním vyjádření je to ještě horší.  Transparentním a způsobem bylo zadáno jen 30 milionů z 229. To je méně než 14 %.

V lednu 2017 vypsalo MMR další zakázku na „Zajištění technické podpory k produktům využitých v IS NEN“, ze které plyne, že jen údržba HW a systémů nutných pro běh NEN bude stát 100 mil. Kč za rok. Předmětem soutěže je dodávka 85 položek (60 ks počítačového vybavení od IBM, DELL a Cisco a 25 položek podpory SW). Mezi požadovanými standardními položkami je i 5 kusů software od firmy Tesco SW. Zatímco dodavatelů HW a SW od firem IBM, DELL, Cisco a Oracle najdete v ČR desítky, produkty firmy Tesco SW prodává jen samotné Tesco SW. Nebude to tedy nejlepší cena nebo kvalita, co rozhodne o výherci 100 milionů korun. Rozhodne to Tesco SW. Nejen Kverulant došel k závěru, že tato zakázka byla vypsána diskriminačním způsobem. Ke stejnému závěru došel i ÚOHS. V květnu 2017 rozhodl, že MMR postupovalo v této zakázce opět nezákonně. Navíc UOHS opět uložil MMR zákaz uzavřít smlouvu do pravomocného ukončení tohoto správního řízení.

Mimochodem, ÚOHS obvykle v těchto případech ukládá viníkovi povinnost uhradit náklady řízení. V tomto případě má MMR nařízeno zaplatit 30 tisíc korun. Připomeňme, že v červenci 2015 ÚOHS uložil MMR pokutu ve výši 550 000 Kč a v listopadu 2016 pokutu 500 000 Kč. Bylo by přinejmenším výchovné, kdyby tyto pokuty a náklady skutečně museli zaplatit ti konkrétní úřednici, kteří postupovali v rozporu se zákonem. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím státu, tuto možnost dává. Stát však po chybujících úřednících vymáhá takové škody zcela nedostatečně. Cílem Kverulantovi kauzy JAK ÚŘEDNÍCI PLATÍ ZA SVÉ CHYBY je tento stav změnit.

Nyní však zpět  k podstatě této kauzy. Stát z našich peněz utratil za něco, co nikdo nepotřebuje, půl miliardy a další stovky milionů se utratit chystá. Je nejvyšší čas tento projekt zastavit. V lednu 2017 Kverulant.org dopisem vyzval ministryni MMR Karlu Šlechtovou, aby NEN konečně zastavila a nařídila vyšetření tohoto tunelu. V únoru 2017 se Kverulantovi odpovědi, ze které vyplývá, že MMR považuje NEN za úžasnou a nanejvýš potřebnou aplikaci. Navíc 18. dubna 2017 zavedlo MMR pro ministerstva a centrální úřady používat povinnost používat NEN. Nepřipravenost NEN však vzbuzuje rozpaky nejen v Kverulantovi, ale i mezi firmami zabývajícími se administrací veřejných zakázek.

Podle ředitelky společnosti Otidea Kateřiny Koláčkové je jedním ze základních problémů šifrování nabídek. NEN při příjmu nabídky neověří, zda je dokument zašifrován, a může se stát, že soutěžící omylem zašifruje nabídku jiným klíčem a pak je jen kvůli této formalitě vyřazen. „Velký problém je i rychlost systému, vše trvá velmi dlouho už teď, kdy většina zadavatelů přijímá nabídky spíše klasicky papírově,“ dodala Koláčková. NEN běží pouze v prohlížeči Internet Explorer, v jiném nefunguje. Podle vedoucí právního oddělení Otidea Lucie Moravčíkové je komplikací i to, že systém běží jen v češtině. „Máme například zadavatele z oblasti vědeckého výzkumu, kde jsou možní dodavatelé jen ze zahraničí. Vůbec se v systému nebudou orientovat,“ řekla Moravčíková.

Kverulant v březnu 2017 podal na vysokého úředníka MMR Ing. Stanislava Bogdanova trestní oznámení pro podezření ze spáchání tří trestných činů: zneužití pravomoci úřední osoby, maření výkonu úředního rozhodnutí a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Ing. Bogdanov je na MMR ředitel odboru elektronizace veřejných zakázek a koncesí. Kverulant.org jej viní z toho, že za MMR pokračoval v plnění smlouvy s dodavatelem i když to před tím ÚOHS pravomocně zakázal.

Jak již bylo uvedeno výše, šlo o za zakázku s firmou DEZEDATA na dokončení NEN a jeho přizpůsobení na současnou legislativu. Přestože rozhodnutí o zákazu plnění z této smlouvy nabylo právní moci 9.12.2016 bylo z této smlouvy dále plněno. Svědčí o tom opakovaně po tomto datu prováděné aktualizace systému NEN a získání certifikace pro NEN v únoru 2017. 

Koho zajímají podrobnosti o projetu NEN, může se podívat na diskuzi dvou IT expertů Davida Horkého a Jana Hrádka, jak ji v prosinci 2016 zaznamenal Debatní klub: