Nahoru

Poslanecké náhrady Věcí veřejných

 


Cílem Kverulanta bylo přimět Věci veřejné, aby vrátily poslanecké náhrady, tak jak to před volbami v roce 2010 slibovaly. Tento cíl se nepodařilo splnit.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V roce 2009 byl tehdy ještě jen poslanec Bohuslav Sobotka donucen přiznat, že ke spoření na luxusní byt v Praze-Stodůlkách, který koupil za více než sedm milionů korun, zneužíval i poslanecké náhrady, jež jsou určené na jiné věci, třeba na dopravu a bydlení zákonodárce. Sobotka si jako jihomoravský poslanec nechával dlouho proplácet nájem bydlení v Praze ve výši 17 tisíc korun, přitom si poslanec Sobotka své trvalé bydliště ve Slavkově u Brna držel pouze papírově.  „Ano, používal jsem k tomu i peníze z poslaneckých náhrad. Neznám ústavního činitele, který by plat a náhrady odděloval," řekl tehdy Sobotka. Ve využívání poslaneckých náhrad ke spoření na byt tehdy Sobotka neviděl problém: „Pro využití prostředků není stanovené žádné přesné pravidlo. Zákon jsem neporušil.“

Problém zneužívání poslaneckých náhrad natolik rezonoval českou veřejností, že na něj vsadila strana Věci veřejné. Do parlamentních voleb v roce 2010 šla se slibem, že budou poslanecké náhrady vracet. Předseda strany Radek John tehdy dokonce sliboval, že bude v parlamentu hledat to správné okénko, kam by mohl poslanecké náhrady vrátit.

Členové poslaneckého klubu Věci veřejné si dokonce na první schůzi odhlasovali, že budou každý měsíc náhrady vracet:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kverulant a priori považuje všechny politiky za lháře a vrcholné politiky za vrcholné lháře. A tak se zeptal poslanecké sněmovny, zda Věci veřejné poslanecké náhrady vracejí. Překvapení se zase nekonalo. Od složení poslaneckého slibu do 1. 11. 2010 vyčerpali šikovní poslanci za VV celkem 4 234 000 Kč. 98 % toho, co vyčerpat mohli. A nevrátili ani korunu:

 

 

 

 

 

 

 

Místo vracení poslaneckých náhrad údajně poslanci VV podporovali charitu. Na svých stránkách se chlubili, že již rozdali 710 000 Kč. Má to však několik háčků. Někde se ztratilo 3 524 000 Kč. Údajně darovaných 710 000 Kč je pouhých 17 % z vyplacených náhrad a pouhých 7 % z čistého příjmu poslanců. Při měsíčním čistém platu přes 90 000 Kč není dar ve výši 6 723 Kč opravdu nijak oslnivý. A když ještě uvážíme, že VV dostaly od státu téměř 57 milionů korun jako příspěvek za volby, je výše darů na charitu opravdu nicotná. Kverulant jistě není sám, kdo by si dokázal představit, jak by byl štědrý za peníze ze státního rozpočtu. Navíc poslanci VV moc štědří nejsou. Údajně podporovat charitu a skutečně vracet poslanecké náhrady zpět do státního rozpočtu jsou dvě rozdílné věci. Slib předsedy Johna zněl jasně. Bude hledat okénko. Nehledal a nevrátil.

 

 

 

 

 

 

 

 

Radek John byl zvolen jistě také proto, že slíbil, že nebude tak nenažraný jako papaláši před ním. Kverulant ho proto v prosinci 2010 vyzval, aby poslanci za VV vrátili zpět do rozpočtu poslanecké sněmovny 4 234 000 Kč a začali poslanecké náhrady vracet každý měsíc, jak se usnesli.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kverulant také vyzval pana Johna k omluvě a navrhl mu, aby desetkrát opsal větu: „Už nikdy nebudu lhát ve volební kampani“ a takto napsanou stránku podepsal a zveřejnil. Kverulantovi tato forma omluvy přišla adekvátní a každá jiná by byla jen rozplizlým politickým mlžením. Kverulant vydal o lhářích z VV tiskovou zprávu, ze které citovala řada médií. VV reagovaly vskutku originálně. Uvedly, že poslanecké náhrady nevracejí proto, že by je nevraceli do státního rozpočtu, ale do rozpočtu parlamentu:

 

 

 

 

Podle VV není tedy rozpočet parlamentu součástí státního rozpočtu. Tato hypotéza by jistě vysvětlovala mnohé z chování poslanců. Celé prohlášení VV je k dispozici zde. Ba ani předseda John nenechal věc bez povšimnutí. Ve svém projevu označil média, která převzala Kverulantovu zprávu, za bulvár a naznačil, že za celou kauzou je spiknutí zlovolných novinářů:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Podle Kverulanta naplňovalo jednání pana Johna všechny znaky trestného činu podvodu, ale s trestním oznámením váhal. Pan John byl až do května 2011 šéfem vnitra a kdo by asi chtěl vyšetřovat svého nejvyššího šéfa, navíc s poslaneckou imunitou? Ale za nějaký čas pan John ministrem být přestal a Kverulant si znovu vyžádal od poslanecké sněmovny údaje o poslaneckých náhradách VV.  Dotaz byl směřován na všechny náhrady, nejen na ty paušální. Kverulant se dozvěděl, že od složení poslaneckého slibu do 22. 4. 2011 vyčerpali poslanci VV jen na poslaneckých náhradách za VV celkem 26,5 miliónu. A zase nevrátili ani korunu. Poslanci VV údajně opět podporovali charitu. Nyní však už jen 3 % místo původních 7 % z vyplacených příjmů.

 

 

 

 

 

 

 

 

Radek John a ani nikdo z poslanců za VV tedy dál nedodržují slib daný veřejnosti. Podle Kverulanta šlo o trestný čin, a tak podal na Radka Johna trestní oznámení.

 

 

 

 

 

Kverulant byl zvědav, jak trestní oznámení dopadne. Překvapení se opět nekonalo. Státní zástupce si totiž myslí, že nesplnění slibu, který byl učiněn politikem v rámci snahy získat voliče, není trestným činem, a to ani v případě, že politik lhal vědomě:

 

 

 

 

 

 

 

 

Kverulant podal proti rozhodnutí Obvodního státního zastupitelství stížnost k nadřízenému Městskému státnímu zastupitelství. Nadřízený státní zástupce opět došel k závěru, že nesplnění slibu, který byl učiněn politikem v rámci snahy získat voliče, není trestným činem, a to ani v případě, že politik lhal vědomě. Odložení Kverulantova trestního oznámení je jistě dobrá zpráva pro politiky. Státní zástupci jim vzkazují, že veřejnosti mohou kdykoliv a úmyslně lhát, a to dokonce ještě před tím než získají poslaneckou imunitu. Horší zpráva je to pro českou veřejnost.

 

 

 

 

 

 

 

Jinde však justice tak shovívavá k zneužívání poslaneckých náhrad není. V dubnu 2016 byl bývalý britský europoslanec labourista Peter Skinner odsouzen na čtyři roky do vězení za neoprávněné čerpání poslaneckých náhrad. Vykazoval náklady na poradce, místo nich ale dlouhá léta nakupoval šperky, stravoval se v luxusních restauracích a nocoval v přepychových hotelích. Připravil tím občany Spojeného království o 100 tisíc liber, to je téměř 3,5 miliónu korun. „Zklamal jste důvěru veřejnosti. A to nejen vůči vaší osobě, ale vůči demokratické instituci jako takové,“ konstatovala soudkyně Maura McGowanová, než někdejšího poslance za jihovýchodní Anglii poslala do vězení. Uznán vinným byl za podvod, falšování účetnictví a vytvoření falešného mechanismu.

V době, kdy začala tato kauza, Radek John kraloval žebříčkům popularity. To, že se později propadl až na dno popularity, je jistě především zásluha pana Johna. K tomuto propadu usvědčením Radka Johna přispěl patrně i Kverulant. 

Pokud si i Vy myslíte, že Radek John měl hledat okénko, můžete Kverulanta finančně podpořit. Věnujte mu každý měsíc 30 korun. Vaše koruna denně pomůže měnit věci k lepšímu. Podpořit Kverulanta můžete i jednorázovým darem. Kverulanta můžete podpořit i nakupováním na svých oblíbených e-shopech. Je to jednoduché, zabere vám to jen několik vteřin. A co je nejdůležitější, při nákupu nezaplatíte nic navíc. 

A na úplný závěr trocha humoru. Jak již bylo řečeno, v roce 2009 byl Sobotka donucen přiznat, že zneužíval poslanecké náhrady a pořídil si za ně luxusní byt v Praze-Stodůlkách, ale 1. dubna 2016 tento byt prodal a poslanecké náhrady vrátil českému státu.