Policejní prezident Martin Vondrášek byl ministrem vnitra Vítem Rakušanem uznán vinným z porušení stavebního zákona. Přestupek spočíval v tom, že před zahájením stavby v obci Žďárky neumístil na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby. Štítek na místě nezůstal ani do dokončení stavby. Policejnímu prezidentovi prošlo i dlouhodobé užívání nezkolaudované stavby.
Hlavního hybatele této kauzy nazýváme zeměměřičem K, jako odkaz na literární postavu z románu Franze Kafky „Zámek“, kde vystupuje právě zeměměřič s iniciálou K. V Kafkově románu je postava K symbolem outsidera, který se snaží domoci spravedlnosti a práva ve světě plném byrokracie, nejasností a absurdních překážek. Podobně i v tomto případu zeměměřič K neúnavně upozorňuje na pochybení mocných a naráží přitom na nezájem, liknavost a uzavřený systém úřadů. Jméno „zeměměřič K“ tak zosobňuje nejen ochranu identity oznamovatele, ale také kafkovskou absurditu, s níž se obyčejný člověk střetává, když žádá odpovědnost od těch, kteří mají moc.
Policejní prezident Martin Vondrášek roky užíval nezkolaudovanou stavbu. I přes prokázané porušení zákona shledal ministr vnitra nápravu v tom, že policejní prezident doložil potřebnou dokumentaci a nechal provést kolaudaci až dodatečně. Následkem toho bylo od uložení správního trestu upuštěno a Vondrášek pouze uhradil náklady řízení ve výši 2 500 korun.
Jako velmi problematické se jeví ministrem vnitra uplatněná polehčující okolnost – policejní prezident prý napomáhal k odstranění škodlivého následku spáchaného přestupku tím, že si podal žádost o kolaudaci. Jenže se tak stalo až po 23 letech od dokončení stavby a až 5 měsíců poté, co jej k tomu vyzval stavební úřad. Lze se domnívat, že kdyby zeměměřič K na stavební úřad netlačil, aby stavbu po 24 letech od vydání stavebního povolení zkontroloval, tak by ji policejní prezident nezkolaudoval, dokud by v příslušném katastrálním území neprováděl KÚ revizi, což se však děje velmi zřídka.
Konstatování ministra vnitra, že nebyly zjištěny žádné přitěžující okolnosti, působí dosti účelově. Podle zeměměřiče K, jenž na případ dlouhodobě upozorňuje, nejde o ojedinělé pochybení. Vondrášek měl v souvislosti se zmíněnou stavbou ve Žďárkách opakovaně porušit stavební zákon, avšak většina takových přestupků je už promlčena.
Kauza se navíc netýká jen stavebního zákona. Podle zeměměřiče K měl policejní prezident spolu s manželkou spáchat také přestupek proti zákonu o ochraně přírody a krajiny. Pokuta v tomto případě padla pouze na jeho ženu, přestože stavby vznikaly na společném pozemku v chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Archeologické území
Oba manželé nedostáli oznamovací povinnosti vůči Archeologickému ústavu Akademie věd. Jejich stáje byly stavěny na části pozemku vedeného jako archeologické území. Přesto nebyl ústav o žádné stavební činnosti informován.
Následné kontroly odhalily, že řada povolení a dokumentace chyběla nebo byla opatřena až dodatečně. Až dlouhodobý nátlak zeměměřiče K a jeho četná podání donutily úřady jednat a zahájit řízení. Většinu dalších přestupků již nebylo možné právně postihnout, protože je pokryla promlčecí doba.
Užívání nezkolaudované stavby
Policejnímu prezidentovi prošlo i dlouhodobé užívání nezkolaudované stavby. Dokazuje to usnesení ministra vnitra Víta Rakušana ze dne 26. března 2024, kterým rozhodl o odložení disciplinárního řízení za užívání garáže a přístavby bez kolaudačního rozhodnutí v období od roku 2001 do ledna 2024. Prezident sice dokončil stavbu v roce 2001 na základě platného stavebního povolení z roku 1999, avšak následně ji více než 23 let užíval bez požadovaného kolaudačního rozhodnutí, což podle tehdejší legislativy představovalo přestupek. Klíčovým důvodem pro odložení věci byla změna právní úpravy účinná od 1. ledna 2018, kdy se díky novele stavebního zákona přestalo jednat o protiprávní jednání, protože garáž a přístavba už nově nepatří mezi stavby, které i nadále vyžadují kolaudační souhlas. Ministr vnitra tak aplikoval princip příznivější právní úpravy zpětně na celé období, což znamená, že ačkoliv jednání prezidenta bylo v letech 2001-2017 formálně přestupkem podle různých verzí stavebního zákona, odpovědnost za tyto přestupky zanikla v důsledku pozdější změny legislativy, která takové jednání dekriminalizovala.
Vyjádření policejního prezidenta
Kverulant před zveřejněním této kauzy požádal o vyjádření policejního prezidenta. To mu policejní prezident prostřednictvím plk. Mgr. Jozefa Bocána z policejního prezídia poskytl:
1. Cca před dvěma lety jsem byl upozorněn „všímavým občanem“, že zákres mého rodinného domu v katastru nemovitostí nesouhlasí se skutečností.
2. Obratem jsem zmocnil odborně způsobilou osobu, aby záležitost zkonzultovala s místně příslušným stavebním úřadem a učinila úkony nutné pro uvedení mnou učiněných drobných staveb do souladu s platnou legislativou.
3. Odborně způsobilá osoba došla k závěru, že mí předci nezkolaudovali dvě přístavby našeho rodinného domu a já verandu a garáž, kterou jsem vystavěl na základě stavebního povolení; zároveň jsem byl upozorněn, že dle názoru stavebního úřadu podléhají drobné hospodářské stavby (přístřešky pro koně a seník), vystavěné na poli za naším rodinným domem, povolení.
4. Odborně způsobilá osoba provedla v mém zastoupení veškeré úkony k získání potřebných povolení a kolaudačního rozhodnutí; na podzim loňského roku se mi tak podařilo docílit shodu reálného stavu našich nemovitostí s platnou legislativou (potřebná rozhodnutí nabyla právní moci).
5. S odstupem času jsem „všímavému občanovi“ vděčný, že mne pohnul k shora popsaným krokům a že problémy s přestavbami mých předků a mými drobnými stavbami nebudou muset řešit naše děti.
6. „Všímavý občan“ došel na základě písemností, vyžádaných podle zákona o svobodném přístupu k informacím k závěru, že jsem se v souladu s realizací drobných staveb dopustil dvou přestupků; stavební úřad jeho názoru přisvědčil a přestupky oznámil mému nadřízenému, tj. ministru vnitra.
7. Prvním přestupkem byla chybějící tabulka „Stavba povolena“ v době kolaudace, druhým moje žádost o opis stavební dokumentace, kterou jsem učinil vůči stavebnímu úřadu (tedy domněnka podatele, že jsem o stavební dokumentaci v době stavby řádně nepečoval).
8. Ministr vnitra se mnou zahájil řízení o jednáních majících znaky přestupku, já jsem je uznal, stejně jako rozhodnutí, kterým mne z nich uznal vinným; sankce mi uložena nebyla, náklady řízení jsem zaplatil obratem.
Z výše uvedeného vyjádření je patrné, že události proběhly tak, jak Kverulant popsal.
Spravedlnost pro vyvolené
Rozhodnutí ministra upustit od uložení trestu lze považovat za další důkaz selektivního přístupu státní správy. Odpovědnost policejního prezidenta byla sice formálně konstatována, v praxi mu ale postačilo uhradit symbolické náklady řízení.
Znepokojení vyvolává i fakt, že obdobné přečiny mohou být postihovány pokutou až do výše stovek tisíc korun. Případ policejního prezidenta tak vzbuzuje otázky, zda by byl vůči běžnému občanovi podobně shovívavý přístup možný.
Daň z nemovitosti
S velkou pravděpodobností se lze domnívat, že policejní prezident od roku 2001 až do loňska neplatil daň z nemovitosti z celé rozlohy svých staveb a státní aparát jej na to neupozornil.
Státní aparát není dlouhodobě schopen efektivně vybírat daň z těch nemovitostí, které si jejich vlastníci z různých důvodu, a také většinou i za současného spáchání přestupků proti několika zákonům, někdy i desetiletí nezapsali do katastru.
Problém spočívá mimo jiné v tom, že daň z nemovitosti je příjmem obce, která nemá pravomoc se dotazovat finančních úřadů, zda má konkrétní stavba nezapsaná v katastru zaplacenu daň za konkrétní období. FÚ má sice nástroje, jak na takové stavby přijít, může to udělat stejně jako zeměměřič K z průmětů leteckých snímků a katastrální mapy, ale nemá motivaci to dělat, když nejde o příjem do státního rozpočtu. Stavební úřady zase neplní své povinnosti tyto povolené stavby kontrolovat.
Selhání systému
Případ stavby ve Žďárkách ukazuje na slabiny v kontrolních mechanismech a efektivitě vymáhání stavebního a památkového práva v Česku. Nedostatečný dohled úřadů a dlouholetá nečinnost umožnily, aby závažná pochybení zůstala bez postihu. U obdobně exponovaných osob tak spravedlnost mnohdy narazí na limity systémové solidarity.
Důsledky pro důvěru veřejnosti
Celá kauza podlamuje důvěru veřejnosti ve spravedlnost státní správy. Odpovědní činitelé by měli jít příkladem, namísto toho ovšem působí dojmem, že pro ně zákony platí jinak než pro běžné občany. Tato kauza je v tomto směru zklamáním pro všechny, kdo věří v princip rovnosti před zákonem.
Prosba o podporu
Podpořte nezávislou investigativní práci. Jen díky velkorysým a laskavým lidem můžeme dál zveřejňovat případy, které by jinak upadly v zapomnění. Staňte se pravidelným dárcem nezávislé investigativní žurnalistiky. Děkujeme!
Vojtěch Razima
P.S.: Totožnost zeměměřiče K. je redakci známa
