Nahoru
Chybí nejen zákon o lobbingu
Ilustrace: Depositphotos
Chybí nejen zákon o lobbingu
Twitter

V České republice stále neexistuje regulace lobbingu. Zvlášť tristní je tento deficit u miliardových zbrojních zakázek, za které lobbují vysloužilí generálové, kteří navíc pobírají od státu každý měsíc velmi štědrý výsluhový příspěvek. Kverulant.org v létě 2022 vyzval vládu, aby tento stav změnila. Ta v listopadu 2022 schválila návrh zákona o lobbingu a předložila jej do připomínkového řízení. Výsledkem je naprostý paskvil, pravidla by neměla platit pro lobbisty zaměstnaneckých svazů a hospodářských komor. Kverulant protestuje a volá po nápravě.  Pokud si i vy myslíte, že lobbing má podléhat přísné regulaci, podpořte Kverulantovo úsilí o transparentnost alespoň symbolickým darem.

Ilustrace: Depositphotos

V České republice neexistuje žádná regulace lobbingu, natožpak toho, kde se pravděpodobně točí vůbec nejvíc peněz, tedy lobbingu armádního. Návrh zákona o lobbingu se v roce 2021 dostal za vlády Andreje Babiše (ANO) do Poslanecké sněmovny, nicméně nestihl projít legislativním procesem a nebyl přijat.

V Evropské unii naopak došlo k výraznějšímu nastavení pravidel lobbistických aktivit v 90. letech 20. století, kdy se některé regulační kompetence přesunuly z členských států na úroveň EU. Regulace lobbingu funguje také například ve Spojených státech amerických. V roce 2019 přesáhly v USA výdaje na lobbing 3,5 miliardy dolarů (cca 75 miliard korun).

Už v roce 2016 vyzvala skupina států proti korupci Rady Evropy (GRECO) Českou republiku k zavedení pravidel větší transparentnosti. Jejich doporučení označené (i) zní: „Zajistit včasné zveřejňování zápisů ze zasedání parlamentních výborů a zvýšit transparentnost činnosti podvýborů, zavést pravidla pro členy Parlamentu o tom, jak jednat s lobbisty a dalšími třetími stranami, které se snaží ovlivňovat legislativní proces, a tak učinit vzájemná jednání více transparentní.“ Ve zprávě zveřejněné 16. červena 2023, tedy po sedmi letech skupina států proti korupci konstatuje: „Skupina GRECO došla k závěru, že doporučení (i) nebylo splněno.“

Lobbing, jako forma korupce

Je tak otázkou, do jaké míry je česká obranná akviziční politika skutečným vyjádřením vojenské expertízy a do jaké míry jde jen o výsledek snah hrdinů lobbistické práce z řad penzionovaných generálů. Někteří z nich už ani nemají bezpečnostní prověrku, aby se tak vyhnuli jakýmkoliv formám dohledu veřejné moci. Zato však mají přístup do nejvyšších pater armádní hierarchie a kuloárů ministrů obrany a jejich náměstků, kde působí jako čestní poradci, Generals s.r.o. Přitom, pokud nebyli odsouzeni během svého služebního poměru, je stát štědře platí ve formě měsíčního výsluhového příspěvku. Ten se u bývalého armádního generála Šedivého, po třiceti odsloužených letech, v roce 2023 pohybuje kolem 80 000 korun čistého a je pravidelně valorizován.

Tím se česká demokracie zásadně liší od demokracie americké, kde je jasné, kdo je kdo a kdo je placen z čích peněz a kdo zastupuje čí zájmy. „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ ale většinou neplatí pro české generály v záloze. Na rozdíl od USA se lobbisté nikde nemusí registrovat a průchod otáčivými dveřmi ze světa plánování vojenské poptávky do světa jejího uspokojování není nijak krátkodobě ani dlouhodobě limitován.

Kverulant v srpnu 2022 vyzval vládu k co nejrychlejšímu naplnění jejích slibů o transparentním způsobu vládnutí, a to nejen přijetím zákona o lobbingu, ale zejména  implementací obdobného ustanovení, jako je americký 18 U.S. Code § 207 – Restrictions on former officers, employees, and elected officials of the executive and legislative branches, do zákonů upravujících služební poměr vojáků a příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů. Kverulant zejména navrhuje, aby každý:

  • kdo opouští pozici veřejného funkcionáře v ozbrojených silách nebo ozbrojených bezpečnostních sborech, pro kterou bylo podle zákona č. 156/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, předepsáno odevzdávat oznámení do registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích, a zároveň je mu po skončení služebního poměru vyměřen výsluhový příspěvek, měl zakázáno po dobu dvou roků být zaměstnán v povolání nebo vykonávat podnikatelskou činnost u podnikatelských subjektů, kde by mohl ekonomicky využívat informace a kontakty nabyté během své služby;
  • kdo pobírá výsluhový příspěvek a vykonává lobbing, tj. účastní se jednání se zaměstnanci organizačních složek státu a zároveň zastupuje zájmy tuzemských nebo zahraničních dodavatelů vojenského materiálu v definici podle zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů, byl státem evidován na základě své oznamovací povinnosti a byla mu pozastavena výplata výsluhového příspěvku, který má podle důvodové zprávy k zákonům č. 219/1999 Sb., o vojácích z povolání, a č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, sloužit jako kompenzace příjemce z důvodu jeho snížené schopnosti být úspěšný na trhu práce.    

Návrh zákona o lobbování

I v důsledku Kverulantovy výzvy schválila vláda na svém posledním listopadovém zasedání roku 2022 návrh zákona o lobování a poslala jej do připomínkového řízení. Základní parametry navrhované regulace byly tehdy následující:

  • Zakotvení definice lobbování, lobbisty a stanovení výčtu lobbovaných.
  • Do okruhu lobbovaných patří poslanci, senátoři, členové vlády, náměstci a vysocí úředníci, členové rad České národní banky, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, poradci prezidenta a členů vlády.
  • Navrhuje se zřízení registru lobbistů a lobbovaných, díky kterému se občané dozví o tom, koho registrovaný lobbista, v jaké věci lobboval.
  • Zákonodárci budou mít povinnost uvádět lobbistickou stopu právního předpisu, tj. informovat veřejnost o tom ve vztahu k jakému návrhu právního předpisu byli úspěšně lobbováni. 
  • Lobbisté budou muset jednou za 6 měsíců v prohlášení uvést koho lobbovali, zda lobbování proběhlo osobně, telefonicky nebo písemně a cíl, kterého se lobbováním snažil lobbista dosáhnout.
  • Neplnění povinností stanovených zákonem, například neohlášení záměru lobbisty lobbovat, bude podléhat přestupkové odpovědnosti s maximální výší pokuty 100 tisíc korun.

Návrh zákona z listopadu 2022 měl celou řadu vad. Tak především, nezakazoval souběh pobírání výsluhového příspěvku a lobování bývalých vojáků. Předpokládaná pokuta v maximální výši 100 tisíc korun byla až groteskně nízká v porovnání s miliardovými „hodnotami“ úspěšně pro lobované věci.  Pak, ale přišel návrh ještě mnohem horší.

Vykostění návrhu zákona o lobbingu

Změnu, která činní ze zákona o lobbingu téměř zbytečnou normu prosadilo v létě 2023 ministerstvo spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Po jeho změnách by zákon neměl platit pro zaměstnavatelské svazy, profesní komory jako je například Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky a nevztahoval by se ani na prezidenta nebo asistenty poslanců a senátorů, kteří chodí na schůzky se zákonodárci, popřípadě je zastupují.

Změnu návrhu spravedlnost prý prosadila proto, že lobbisté nelobují pro peníze.  Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka k tomu uvedl „Oblast jejich lobbování i konkrétní požadavky na úpravu právních předpisů budou velmi často očekávatelné, přičemž na rozdíl od profesionálních lobbistů nebudou motivovány přímým finančním prospěchem. Proto by v jejich případě povinnost oznamovat lobbistické kontakty představovala administrativně zatěžující opatření.“

Proti novému znění zákona se ohradil nejen Kverulant a další protikorupční organizace, ale poněkud nečekaně i Hospodářská komora, která se jinak k lobbingu otevřeně hlásí a je oficiálně registrovaným lobbistou v Evropské unii. Do výjimek by spadala, sama je ale prý nechce.

Anketa

Kverulantův negativní názor na lobbing a zejména na absenci jeho regulace je zřejmý. A jaký je váš názor:

Co si myslíte o regulaci lobbingu?

35 (95 %)

0 (0 %)

2 (5 %)

0 (0 %)

Nahrávání ... Nahrávání ...

Další podezřelé armádní zakázky za miliardy

Poslední červnový týden roku 2023 se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže začal zabývat smlouvou ministerstva obrany na nákup 246 bojových vozidel pěchoty za 60 miliard. Ještě za ministra Lubomíra Metnara (ANO) uzavřelo ministerstvo obrany miliardovou smlouvu na dodávku tisícovky pětkrát předražených kulometů MINIMI. V dubnu 2022, tedy již za ministryně Jany Černochové (ODS) byla cena za kulomety navýšena z 1,1 miliardy na 1,5 miliardy. Nákup proběhl bez výběrového řízení a kulomety nedodává belgický výrobce, ale překupník CB SERVIS CENTRUM.

Prosba o podporu

Kverulant je přesvědčen, že lobbing výrobců zbraní je jen specifickou formou korupce. Bohužel tato forma korupce se asi nedá zcela vymýtit, ale zcela jistě se dá alespoň významně omezit. Pomozte nám dosáhnout toho, aby peníze z eráru nekončily v kapsách šedivých eminencí bývalého režimu. Pomozte nám, jakkoliv malým, zato však pravidelným měsíčním příspěvkem.

Vojtěch Razima

Twitter
Zpět na výpis novinek