Obecně prospěšná společnost Kverulant.org odhalila, že na sklonku roku 2020 kardinál Duka převedl v rozporu s církevním právem na soukromou nadaci Arietinum, kterou založil, majetek církve v hodnotě nejméně čtvrt miliardy korun. V srpnu 2021 pak byly takto zcizeny další církevní pozemky v hodnotě nejméně 170 milionů korun. Církevní představitelé, a zejména Duka, nesou zveřejnění Kverulantových zjištění velmi nelibě a s Kverulantem se opakovaně soudí. Duka chce od Kverulanta 3 miliony korun a omluvu. První jednání je nařízeno na úterý 17. 12. 2024 v 09:30 hodin u Obvodního soudu pro Prahu 10 v Justičním areálu Na Míčánkách. Pokud by Kverulant tento spor prohrál, znamenalo by to jeho likvidaci. Pomozte Kverulantovi finančním darem zaplatit si dobré právníky a neprohrát.

Hospodaření katolické církve v Česku skončilo v roce 2022 v zisku 1,044 miliardy korun. Majetek církve je však ještě mnohem větší. Po staletí jsou správci tohoto majetku ve velkém pokušení získat z něj něco pro sebe. Proto v církvi už po staletí platí kanonické právo, které stanoví pravidla a omezuje možnost prelátů nakládat s církevním majetkem libovolně. Zejména je zakázáno vyvádět majetek mimo církev. Právě to se však děje v pražské arcidiecézi.

Zákon o restitucích vstoupil v účinnost roku 2013. Církvím byl navrácen majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Byla to právě římskokatolická církev, které se vrátila drtivá část tohoto majetku. Stát se také zavázal, že církvím postupně vyplatí cca 59 miliard korun jako náhradu za majetek, jenž nemohl být vrácen. Hlavním příjemcem těchto peněz je opět římskokatolická církev.

Kverulant.org je přesvědčen, že vrácení majetku církvím bylo správným a nutným krokem k tomu, aby se naše společnost vyrovnala se čtyřicetiletým komunistickým bezprávím a konečně se vydala na cestu úcty k právu, ale církevní majetek nemá být tunelován. Má sloužit široké veřejnosti.

Hostivařské pozemky za čtvrt miliardy

K takto restituovaným majetkům patřily také dva pozemky v pražské Hostivaři. Pozemek číslo 1768 má výměru 14 418 m² a pozemek 1805 má plochu 16 654 m². Oba se nacházejí v blízkosti nákupního střediska VIVO Hostivař, poblíž Trojmezí a lesoparku. Občanská vybavenost a dopravní dostupnost tohoto místa jsou velmi dobré. Přestože oba pozemky jsou v katastru zatím uvedeny jako orná půda, stavět se na nich bude. V metropolitním plánu jsou totiž uvedeny jako zastavitelné území. Kverulant po konzultaci s developery odhaduje cenu těchto pozemků na částku nejméně 250 milionů korun.

Právě tyto pozemky byly vyvedeny z majetku církve a převedeny na soukromou nadaci Dominika Duky. Stalo se tak darovací smlouvou mezi hostivařskou farností a Dukovou nadací v druhé polovině prosince 2020. Podle právního řádu je každá římskokatolická farnost samostatnou právnickou osobou. Podle církevního práva je však každý z farářů stojící v čele farnosti podřízen a povinován striktní poslušností svému diecéznímu biskupovi. V roce 2020 právě Dominiku Dukovi. Velmi zjednodušeně lze shrnout, že Duka daroval pozemky sám sobě.

Krácení daně?

Nadace Arietinum tyto pozemky takřka obratem převedla na developera Central Group, od nějž za to má dostat byty. Kolik těchto bytů bude, kdy je nadace dostane a jaká má být jejich cena, už směnná smlouva s developerem neuvádí.

Ve smlouvě, kterou římskokatolická farnost u kostela Stětí sv. Jana Křtitele Praha – Hostivař darovala Dukově nadaci oba pozemky, se uvádí, že obdarovaná nadace „vykonává činnost, která není podnikáním“.  Jestli poskytnutí pozemků na výstavbu bytů developerovi je takovou činností, Kverulant neví. Pokud by tomu tak bylo, převod pozemků by byl patrně osvobozen od darovací daně. Pokud ne, bylo by třeba zaplatit darovací daň. Podobné je to patrně i s převodem pozemků Dukovy nadace developerovi. Umět odpovědět na tyto otázky by měl patrně finanční úřad.

Celkem 36 bytů pro nadaci Arietinum

Dne 25. srpna 2022 byl na katastrální úřad doručen návrh Central Group a Nadace Arietinum na vklad 36 bytů na Praze 5 – Zličín ve prospěch Dukovy nadace. Součástí tohoto návrhu byly smlouvy k předvedu jednotlivých bytů. Zde je náhodně vybrána jedna z nich. Katastrální úřad tento převod zapsal dne 19. září 2022. Vytunelování pozemků hostivařské farnosti tak bylo dokončeno.

Pozemky v Bohnicích za 170 milionů korun

Pozemky v Bohnicích mají celkovou výměru 21 648 m² a Dukově nadaci je darovací smlouvou věnovala v srpnu 2021 Římskokatolická farnost v Bohnicích. Pozemky byly v době převodu z velké části volné a stavby tam stojící jsou lehké skladové haly, které je možno snadno zbourat. Pozemky byly v metropolitním plánu uvedeny jako zastavitelné území a toto označení koresponduje i s platným územním plánem. Kverulant po konzultaci s developery odhadl cenu těchto pozemků na částku nejméně 170 milionů korun.

Jak už bylo uvedeno, je podle církevního práva každý z farářů stojící v čele farnosti podřízen striktní poslušností svému diecéznímu biskupovi. V tomto případě právě Dominiku Dukovi. Velmi zjednodušeně lze shrnout, že Duka daroval pozemky opět sám sobě. Výmluvně to dokládá podpisová doložka předmětné darovací smlouvy. Za obdarovaného i za zřizovatele dárce jsou tam podepsáni tři naprosto shodní lidé:

I v tomto případě nadace Arietinum pozemky převedla na developera Central Group. Stalo se tak v prosinci 2021 a nadace Arietinum za to má od Central Group opět dostat byty. Kolik těchto bytů bude, kdy je privátní nadace dostane, ani jaká má být jejich cena, směnná smlouva s developerem opět neuvádí.

Nadace Arietinum

Nadace Arietinum byla založena Dominikem Dukou 19. prosince 2020. Duka nadaci založil jako fyzická osoba a jmenoval se předsedou správní rady. Spolu s ním ve správní radě zasedl, mimo jiné, bývalý politik Antonín Juriga a jeho bývalá sekretářka Linda Dolečková. Oba posledně jmenovaní působili ve vysokých funkcích na pražském arcibiskupství jako Dukovi chráněnci.

V zakladatelské listině Nadace Arietinum se uvádí, že první členy správní rady lze vyměnit až po pěti letech. Tedy až v roce 2025. Nicméně Kverulantova široká medializace skutečnosti, že Duka a jeho chráněnci už na tuto nadaci převedli pozemky v hodnotě stovek milionů, vedla k tomu, že ti nejkontroverznější lidé, politik Juriga i jeho bývalá sekretářka Dolečková, byli vyměněni už v září 2022. Více o této výměně však až dále v textu.

Nadace Arietinum v zápisu do nadačního rejstříku deklaruje rozsáhlé pole působnosti: „podpora náboženské, duchovenské, pastorační, charitativní, sociální, humanitární, kulturní, vzdělávací, školské a jiné veřejně prospěšné činnosti související s posláním římskokatolické církve (…)“. Toto pole je definováno tak široce a vágně, že se do něj dá schovat prakticky cokoliv. Nelze také přehlédnout tři podstatné skutečnosti, které se k této nadaci vážou. Za prvé, o použití peněz nebude rozhodovat církev, ale představitelé nadace. Za druhé, tato nadace není nijak vázána církevním, tedy kanonickým právem, které chrání církevní majetek před jeho nehodnými správci. A konečně za třetí, přestože v zakladatelské listině nadace Arietinum se uvádí, že první členy správní rady lze vyměnit až po pěti letech, byli vyměněni podstatně dříve. V tomto světle je možné posuzovat i platnost závazku pomáhat církvi deklarovaného v zakládací listině nadace. 

V červnu 2021 začal v České republice platit nový zákon o evidenci skutečných majitelů. V souladu s tímto zákonem tak byl Dominik Duka společně s dalšími lidmi do rejstříku skutečných majitelů zapsán jako majitel Nadace Arietinum. Arcibiskupství pražské mezi majiteli nadace uvedeno není. Důvod je jednoduchý, Nadace Arietinum mu nepatří.

Další problematické okolnosti

Na výše popsaných transakcích je ještě několik dalších okolností, které Kverulanta utvrzují v přesvědčení, že jde o tunel. Tak především, pokud by církev chtěla mít vedeny pozemky v odděleném právním subjektu, mohla si takový subjekt založit s tím, že tento subjekt by jí byl, na rozdíl od soukromé Dukovy nadace, zcela podřízen.

Kdyby církev počkala, až budou pozemky zapsány jako stavební pozemky, mohla by jistě žádat vyšší cenu. Té nejvyšší ceny za pozemky by církev jistě dosáhla pořádáním veřejné dražby. Podobné je to s nákupem bytů. Pokud církev chtěla kupovat byty v době, kdy se odborníci shodovali, že jejich cena je nadhodnocena, měla tak učinit veřejnou soutěží.

A konečně, pražská arcidiecéze je podřízena, jako všechny katolické arcidiecéze na světě, Římu a podle církevního práva si měla před převedením církevního majetku vyžádat souhlas Vatikánu v případě, že hodnota majetku převyšovala 40 milionů korun. To neučinila, a tak by měl být tento převod neplatný.

Nadace Arietinum nikomu nepomáhá, ale náklady generuje

Vedení arcibiskupství opakovaně tvrdí, že Nadace Arietinum vznikla na konci roku 2020 z jediného důvodu: postupně se do ní soustředí majetek, jenž bude vydělávat peníze například na platy kněžích nebo opravy kostelů. Když se ale podíváme do výročních zpráv za rok 2021 a za rok 2022, zjistíme, že nadace ještě nikdy nikoho nepodpořila. Náklady však již nadace generuje. Jen v roce 2022 to bylo skoro 2 miliony korun.

Kverulant opakovaně marně píše do Vatikánu a nunciovi

Kverulant se s tunelováním majetku, který má sloužit široké veřejnosti, odmítá smířit, a proto se poprvé obrátil na Svatý stolec už v dubnu roku 2021. Dopisem informoval Vatikán, že Duka vyvedením majetku za nejméně 250 milionů korun mimo církev porušil kanonické právo. Teprve 12. října 2021 byl Kverulantovi doručen dopis od apoštolského nuncia v Praze. Arcibiskup Charles D. Balvo v něm Kverulantovi píše, že Vatikán, resp. jeho kongregace pro kněze se jeho dopisem zabývá. Další odpověď však již nepřišla. Apoštolský nuncius je cosi jako velvyslanec Vatikánu v České republice.

Počátkem května 2022 se novým apoštolským nunciem v Česku stal arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. I toho Kverulant dopisem seznámil se situací a požádal jej, aby se v celé věci osobně angažoval, a to především s cílem navrátit zcizený majetek zpět církvi. V tomto případě se Kverulant nedočkal žádné odpovědi.

V prosinci 2023 se Kverulant na Svatý stolec obrátil znovu. Tentokrát se svými zjištěními vyvádění lesů z majetku farností. Dopis o tom zaslal na vědomí i papežskému vyslanci v Praze.

Reakce arcibiskupství

Zveřejnění Kverulantova odhalení vyvolalo na Arcibiskupství pražském dosti podrážděnou reakci. Jan Balík, generální vikář arcibiskupství a jeden ze statutárních zástupců Dukovy nadace, uveřejnil v červnu 2021 článek s názvem Správa církevního majetku v zemi závisti. Kdo by čekal sebereflexi a lítost nad tunelováním církevního majetku, bude zklamán již perexem Balíkova článku: „Značný mediální rozruch vyvolalo nedávné nařčení kardinála Dominika Duky z ‚tunelování církevního majetku‘. Proč, pokud jde o majetek, je církev permanentně pod palbou nejrůznějších útoků, falešných nařčení a lží?“

Duka prohrál první soud proti Kverulantovi

V polovině května 2021 bylo Kverulantovi doručeno první předběžné opatření, ve kterém se mu zakazuje článek s názvem „Kardinál Duka tuneluje majetek církve“ nadále publikovat. Kverulant to považoval za neomalený cenzurní zásah, ale ctí právní řád, a tak článek stáhl. Počátkem června proti předběžnému rozhodnutí podal odvolání. Kverulant namítal především skutečnost, že ačkoliv předběžné opatření drakonicky zasahuje do ústavně zaručeného práva na svobodu projevu, neobsahuje náležité odůvodnění. 

Ve středu 20. července 2021 odvolací soud Kverulantovu odvolání vyhověl a předběžné rozhodnutí „navrhovatele“ Dominika Duky zrušil, a Kverulantův „předmětný článek“ tak mohl být opět široce publikován. V odůvodnění Městský soud v Praze konstatoval: „Skutečností totiž je, že byly zdarma převedeny pozemky s vysokou hodnotou z majetku církve do majetku nadace založené osobně navrhovatelem. Nadace Arietinum má být sice podle zakládací listiny ovládána různými církevními hodnostáři (včetně navrhovatele), ovšem Předmětný článek (pravdivě) upozorňuje též na to, že v následujících pěti letech nebude možno změnit sestavu správní rady nadace kromě zakladatele (tedy navrhovatele). Sám navrhovatel zůstane čestným členem správní rady i po té, co přestane vykonávat úřad pražského arcibiskupa, a bude mít právo se zúčastnit zasedání správní rady a na informace ve stejném rozsahu jako členové správní rady. Není zřejmé, a navrhovatel to v návrhu na nařízení předběžného opatření nijak nevysvětluje, jaké důvody vedly církev (její příslušnou součást), jejímž nejvyšším představitelem je navrhovatel, k darování značného majetku nadaci, jejímž zakladatelem je rovněž osobně navrhovatel. Není zřejmé, z jakých důvodů nadaci nezřídila přímo římskokatolická církev, respektive některé její instituce. A nelze přehlédnout ani to, že darované pozemky byly obratem směněny s dalším soukromým subjektem, přičemž výhodnost této transakce pro církev navrhovatel nijak nevysvětluje.“

Druhé předběžné opatření

Duka nesl nelibě dokonce i to, že Kverulant psal o zamítnutí jeho prvního předběžného opatření u odvolacího soudu tak, že „Soud dal Kverulantovi za pravdu“. Tento Kverulantův titulek a věta pod ním uvedená: „Odvolací soud však dal nyní Kverulantovi za pravdu a konstatoval, že Kverulant popsal skutečný stav věcí“ se staly předmětem dalšího, druhého Dukova předběžného opatření. K velmi nemilému Kverulantovu překvapení Obvodní soud pro Prahu 10 v srpnu 2021 Dukovi vyhověl a nařídil Kverulantovi titulek přeformulovat. Kverulant nařízení soudu i tentokrát respektoval a změnil titulek na „Duka prohrál soud proti Kverulantovi“. I větu pod nadpisem na žádost soudu přeformuloval.

I toto předběžné opatření považoval Kverulant za neomalený cenzurní zásah a podal proti němu odvolání. I tentokrát namítal, že opatření nezákonně zasahuje do ústavně zaručeného práva na svobodu projevu. Odvolací soud však Kverulantovo odvolání v listopadu 2021 odmítl. Toto odmítnutí považuje Kverulant za absurdní. Nejen že Městský soud v Praze nazývá Kverulanta „matkou“, ale zejména odůvodnění zamítnutí Kverulantova odvolání vychází z nejlepších tradic Kafkovy vlasti, tak dobře popsaných v románu Proces. Nuže, Kverulantovo odvolání proti předběžnému opatření se zamítá proto, že Kverulant už předmětný nadpis i inkriminovanou větu vymazal, a tak už vlastně neexistuje předmět sporu:

Ústavní stížnost

Kverulant se s tímto kafkovským závěrem soudu odmítl smířit. Opravným prostředkem proti druhoinstančním rozhodnutím civilních soudů je dovolání, které však v daném případě nebylo přípustné. Proto Kverulantovi nezbylo než se obrátit na soud ústavní. Kverulant ve své ústavní stížnosti z ledna 2021 uvádí, že byly porušeny principy svobodného a demokratického státu, které zakotvují mimo jiné princip právního státu, jehož neoddělitelnou součástí je zásada předvídatelnosti a právo na právní jistotu. Podle Kverulanta bylo porušeno i jeho ústavně zaručené základní právo stěžovatele na spravedlivý proces. Dále bylo porušeno ústavně garantované právo stěžovatele na soudní a jinou právní ochranu, zejména pak právo na projednání věci „stanoveným postupem“. A konečně také bylo porušeno právo stěžovatele na zákonnost postupu orgánů uplatňujících státní moc, zejména ve vazbě na ústavní povinnost soudů rozhodovat spory a jiné právní věci v souladu se zákonem, přičemž i rozhodování o návrzích na nařízení předběžných opatření je podle právní teorie i podle konstantní a ustálené judikatury Ústavního soudu nedílnou součástí spravedlivého rozhodnutí ve věci.

Třetí předběžné opatření

Duka se snaží Kverulantovi zabránit v publikaci informací o tunelování církevního majetku opravdu vytrvale. V říjnu 2021 požádali jeho právníci soud o vydání dalšího, třetího předběžného opatření. Tentokrát prelátovi vadilo, že Kverulant na svých stránkách píše, že byl Dominik Duka společně s dalšími lidmi zveřejněn v rejstříku skutečných majitelů jako majitel Nadace Arietinum. Tato absurdní žádost o vydání předběžného opatření byla naštěstí obratem zamítnuta. 

Obvodní soud pro Prahu 10 v odůvodnění zamítnutí mimo jiné napsal: „Nelze totiž pominout ani to, že tématem předmětných článků je věc jednoznačně se týkající veřejného zájmu (nakládání s církevním majetkem v hodnotě stovek milionů korun) a že v článcích popisovaná skutková fakta mohou vyvolávat jisté pochybnosti či otázky. Skutečností totiž je, že byly zdarma převedeny pozemky s vysokou hodnotou z majetku církve do majetku nadace založené osobně žalobcem a). Nadace Arietinum má být sice podle zakládací listiny ovládána různými církevními hodnostáři, včetně žalobce a), ovšem předmětný článek (pravdivě) upozorňuje též na to, že v následujících pěti letech nebude možno změnit sestavu správní rady Nadace. Není zřejmé a žalobce a) to v návrhu na nařízení předběžného opatření nikterak nevysvětluje, jaké důvody vedly církev (její příslušnou součást), jejímž nejvyšším představitelem je žalobce a), k darování značného majetku právě Nadaci, jejímž zakladatelem a představitelem je rovněž osobně žalobce a). Není zřejmé, z jakých důvodů nadaci nezřídila přímo římskokatolická církev, respektive některá její instituce, a žalobce a) toto ani blíže neuvádí. A nelze přehlédnout ani skutečnost, že darované pozemky byly obratem směněny s dalším soukromým subjektem, přičemž výhodnost této transakce pro církev žalobce a) též nikterak nevysvětluje.“

Duka žaluje Kverulanta o 3 miliony korun

V září 2021 doručil soud Kverulantovi Dukovu žalobu, ve které po něm požaduje „peněžní zadostiučinění“ ve výši 3 miliony korun a omluvu. Pokud by Kverulant v této při prohrál, znamenalo by to likvidaci této watchdogové organizace. K Dukově žalobě se připojili Juriga a Dolečková. Ti však po Kverulantovi požadují jen omluvu.

Následně žalobci dne 4. března 2022 rozšířili svoji žalobu o žalobní nárok ve znění: „Společnosti Kverulant.org o.p.s., IČO 28925165, se sídlem Praha 10, Pražská1148, PSČ 10200, sp. zn. O 659 vedená u Městského soudu v Praze, se ukládá, aby z webové stránky https://kverulant.org odstranila článek „KARDINÁL DUKA TUNELUJE CÍRKEVNÍ MAJETEK“.

Vedlejší účastník Arcibiskupství pražské

Za vedlejšího účastníka sporu se prohlásilo Arcibiskupství pražské. Proti tomu však Kverulant podal námitku a požadoval jeho vyloučení z procesu. Důvodem pro vyloučení byla skutečnost, že ani teoreticky nemá právnická osoba právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené samotným neoprávněným zásahem do své pověsti. Soud Kverulantově argumentaci přitakal a usnesením z 2. září 2022 arcibiskupství jako vedlejšího účastníka z procesu vyloučil. Arcibiskupství se proti tomuto vyloučení odvolalo. To samo o sobě není překvapivé. Překvapivé je na tom to, že se tak stalo až 20. září 2022, tedy až za působení nového arcibiskupa Jana Graubnera. Ještě překvapivější pro Kverulanta byla skutečnost, že arcibiskupství se svým odvoláním v lednu 2023 uspělo.

Kverulant se s tím opět odmítl smířit a v březnu 2023 proti účasti pražského arcibiskupství v pozici vedlejšího účastníka ve sporu podal dovolání. Teprve počátkem prosince 2024 bylo Kverulantovi doručeno rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým byla definitivně potvrzena oprávněnost vedlejšího účastenství Arcibiskupství na straně žalobců. Za dostačující důvod pro tento závěr shledal dovolací soud skutečnost, že by samo Arcibiskupství mohlo žalovat na odstranění žalovaného článku z webu Kverulant.org. Tedy samostatně – mimo žalobu aktuálních žalobců – což splňuje podmínku, že by tímto vedlejším účastenstvím bylo zabráněno dalšímu řízení, ve kterém by Arcibiskupství vystupovalo už jako přímý žalobce. Jakkoli je toto rozhodnutí, včetně jeho odůvodnění, podle Kverulantových právníků nesprávné a nepřesvědčivé, nelze proti němu před prvním jednáním ve věci samé brojit.

První veřejné jednání před soudem

První jednání o žalobě o 3 miliony korun pro Dominika Duku bylo nařízeno až na den 17. prosince 2024 v 09:30 hodin u Obvodního soudu pro Prahu 10 v Justičním areálu Na Míčánkách.

Na jednání byly předvolány tyto fyzické osoby: za žalobce Dominik Duka, Mgr. Antonín Juriga, Ing. Linda Dolečková, za žalované Ing. Vojtěch Razima a Jan Urban.

Pokud by Duka se svou žalobou na Kverulanta uspěl a Kverulant musel zaplatit Dukovi 3 miliony korun, znamenalo by to likvidaci Kverulanta, který pracuje s ročním rozpočtem ve výši přibližně 3,5 milionu korun.

Policejní zásah na pražském arcibiskupství

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v úterý 10. září 2024 odpoledne zasahovali na pražském arcibiskupství, kde prověřovali podezření z podvodu při převodu nemovitostí z vlastnictví arcidiecéze.

Informaci o policejním zásahu NCOZ jako první přinesl web iROZHLAS.cz a Radiožurnál. „Policejní orgán provedl řadu domovních prohlídek v trestní věci, kterou dozorujeme. Šlo o podezření z podvodu. Arcibiskupství je v postavení poškozeného,“ řekl v úterý odpoledne ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Pražák.

„Souvisí to s převody nemovitých věcí z majetku arcibiskupství. Předběžný odhad škody je asi 200 milionů korun. Policie věc prověřuje, zatím nezahájila žádné trestní stíhání,“ dodal Pražák.

Padla i otázka, zda má případ nadace Arietinum souvislost s úterní razií kriminalistů na arcibiskupství. „S tímto názvem jsem se v té věci setkal, to ano, ale přímá souvislost v tom není,“ uzavřel Pražák.

„Úterní zásah Policie ČR se týkal podezření ze zločinu podvodu v němž figuruje jako poškozené Arcibiskupství pražské. Policie provedla řadu úkonů trestního řízení včetně domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor,“ vysvětlil Pražák.

Doplnil, že podezření se týká převodu nemovitých věcí z majetku Arcibiskupství pražského. Na dotaz Novinek, zda tedy šlo o prodej majetku, který byl prodáván zřejmě za nižší cenu, než jaká byla jeho skutečná hodnota, odpověděl: „Zhruba tak by se to dalo říct.“

Rozhodovaly statutární orgány

O prodeji majetku patřícímu arcibiskupství přitom musely rozhodovat jeho statutární orgány. Mezi ně patří především arcibiskup, kterým byl do poloviny roku 2022 nynější primas český a kardinál Dominik Duka, od července 2022 úřad převzal Jan Graubner. Dalším statutárním zástupcem je pak generální vikář (nyní Jan Balík) a také ředitel kurie.

„Samotné transakce jsou z období let od roku 2021. Zatím zcela předběžný odhad je okolo 200 milionů korun. V úterý nebyl nikdo zadržen ani obviněn, neočekávám, že by se to změnilo v horizontu nejbližších několika týdnů nebo měsíců,“ doplnil.

Ale ať už je přesný důvod policejního zásahu na arcibiskupství jakýkoliv, už nyní je jisté, že Kverulant není zdaleka sám, kdo si myslí, že majetek arcibiskupství byl tunelován.

Prosba o podporu

Církevní majetek nemá být tunelován, nemá být okupován konzervativně byznysovým konsorciem prelátů, ale má sloužit široké veřejnosti. A právě toho se Kverulant svojí prací na této kauze snaží dosáhnout. Jak už bylo řečeno, strategií církve je Kverulanta zastrašit žalobami a vyčerpat jej dlouhým a nákladným právním bojem. A tak Kverulant musel v této kauze, a to jen do konce roku 2024, utratit za právníky více než jeden a čtvrt milionu korun. Pomozte Kverulantovi neprohrát jakkoliv malým, zato však pravidelným měsíčním příspěvkem.

Za celý Kverulantův tým Vojtěch Razima