Nahoru
Datové schránky pro OSVČ od 1. ledna 2023 pravděpodobně ještě povinné nebudou
foto ACWells | Pixabay
Datové schránky pro OSVČ od 1. ledna 2023 pravděpodobně ještě povinné nebudou

Vláda počátkem listopadu schválila zrušení automatického zřízení datové schránky pro občany, které mělo začít platit v lednu 2023. Datová schránka se tak lidem bude zřizovat dál jen na jejich žádost. Tím však příběh nekončí. Povinnost mít datové schránky by měla být podle novely uzákoněna pro podnikající fyzické osoby (OSVČ). Kverulant nemá naprosto nic proti jejich dobrovolnému využití, povinnost je ale na pováženou, naráží totiž na „základní“ lidské právo „nemít počítač“ a nevyznat se v informačních technologiích. Proto Kverulant v listopadu 2022 napsal všem zákonodárcům, aby přijetí povinnosti mít datovku ještě důkladně zvážili. A to se snad také stane. Schválení vládního návrhu, který by ve zrychleném řízení zavedl povinné datové schránky pro OSVČ již od 1. ledna 2023 na jednání Poslanecké sněmovny dne 16. listopadu 2022, neprošel. Kverulant to považuje za svoji zásluhu a je rád, že věc snad bude řádně projednána. Pokud si i vy myslíte, že komunikace státu s jeho občany nemá být jen automatickým řetězením dalších a dalších povinností na straně občana, můžete Kverulanta podpořit v jeho úsilí.

foto ACWells | Pixabay

Automatické zavedení datových schránek  (DS) pro občany od příštího roku bylo schváleno loni jako součást zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy. Schránku podle zákona mají automaticky dostat dva miliony držitelů živnostenského oprávnění a asi 200.000 právnických osob, které ji dosud nemají. Nyní funguje 1,667 milionu datových schránek, z toho asi 750.000 bylo zřízeno povinně a 910.000 dobrovolně. Tolik zákon a statistika. Realita z pohledu občana může být ale výrazně jiná.

Listina základních práv v článku 26 sice říká, že „Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací“, v nastavených podmínkách pro svobodnou volbu práce klade ale stát nově poměrně složitou překážku: pro komunikaci vyžaduje datovou schránku.

Datová schránka má tyto základní vlastnosti:

  • Datová schránka je pro soukromé zprávy vyhražený prostor na cizím počítači.
  • K uloženým zprávám lze přistupovat na dálku pomocí internetu.
  • Komunikace přes datovou schránku se státem je zdarma, s jinými subjekty je placena.
  • Zprávy přijaté do datové schránky jsou po určité době chápany jako přečtené, a tedy jako doručené se všemi právními důsledky, které z toho plynou (fikce doručení).
  • Staré zprávy se z datové schránky po určité době automaticky mažou.

Vynucené živnostenské listy

Řada drobných podnikatelů, zejména fyzických osob, pro své podnikání nepotřebuje počítač, internet ani nemají podporu IT specialisty. Jejich „podnikání“ je vynucené podmínkami pro získání práce, a tedy prostředků pro život (např. pomocné práce v lese nebo na stavbě na živnostenský list).

Taková osoba s datovou schránkou je tedy v nebezpečí, že došlou úřední poštu (výzvu finančního úřadu, exekutorský výměr, zprávu z katastru apod.) zaregistruje pozdě nebo vůbec, a bude pouze konfrontována s následky.

Drahé technické vybavení

Pro práci s datovou schránkou potřebuje každý přinejmenším technické vybavení (počítač, chytrý telefon, modem, tiskárnu nebo jiné zařízení pro archivaci zpráv), programové vybavení (operační systém, internetový prohlížeč, programy pro práci s textem, další podpůrné programy), služby třetích stran (připojení k elektřině, internetu, údržbu programů a techniky) nebo si musí najmout správu datové schránky jako službu.

Při instalaci programů je třeba potvrzovat často cizojazyčná licenční ujednání, souhlasit se zpracováním osobních dat a řada programů je, pro jiné než soukromé použití, zpoplatněna. Jejich podmínky se tak stávají nechtěnou součástí zákonných předpisů.

Nejen, že jednorázové i pravidelné náklady na popsané nutné vybavení mohou být mimo finanční možnosti fyzické nebo právnické osoby. Člověk také třeba celé problematice vůbec nerozumí, nepotřebuje ji a mnohdy ani nechce tento obor pochopit. Chce pouze pracovat, zaplatit daně a být v klidu.

Korespondence s ombudsmanem

Autor tohoto textu se se svými námitkami proti povinným datovým schránkám pro živnostníky v únoru 2022 dopisem obrátil na veřejného ochránce práv. Ten mu prostřednictvím JUDr. Veroniky Gabrišové odpověděl, že pro přihlášení do datové schránky v zásadě ani není počítač nezbytný. Datovou schránku lze ovládat i z „chytrého“ mobilního telefonu a dodal, že datové tarify jsou levné:

Na to autor tohoto článku reagoval v červnu 2022 dalším dopisem ombudsmanovi ve které uvádí: „Zákonodárci, a bohužel se zdá že i Vy, zapomínají, že mezi námi žijí lidé, kteří jako fyzická osoba na IČO „podnikají“(=pracují) i v seniorském věku nebo prostě nemají schopnosti se problematiku naučit, jejich činnosti jsou v oborech na hony vzdálených počítačům. Vrcholem IT techniky je pro ně tlačítkový telefon (samozřejmě bez datového tarifu). Osobně znám lidi, kteří musí pracovat na IČO, neumí ale ani vystavit doklad, s příjmem se vejdou do minim, doklad za ně jednou za měsíc vystaví hajný, peníze jim předá hotově, přiznání za ně udělá kamarád. Účet v bance nemají, do práce chodí pěšky a dát 2000,- za telefon který nechtějí a 200,- měsíčně za tarif je pro ně nemyslitelné“

I tentokrát kancelář veřejného ochránce práv odpověděla a to dopisem z 18. července 2022. Pod odpovědí byl tentokrát podepsán přímo ombudsman JUDr. Stanislav Křeček. Jeho odpověď je s trochou nadsázky možné parafrázovat, že když si stát usmyslí uložit lidem novou povinnost, tak se prostý lid musí přizpůsobit:

Ďábel se skrývá v detailu

Jak už bylo řečeno, Kverulant nechce být brzdou digitalizace státní správy. Pozitiva datových stránek jsou zřejmá, ale je tu pár stinných detailů, které se už moc nezmiňují. Pojďme se na ně podívat očima jednatele právnické osoby, který má již letité zkušenosti s datovou schránkou:

,,U právnické osoby je celkem zřejmé, že komunikace datovou schránkou se týká zejména činností a majetku právnické osoby. Co ale u OSVČ? Dosud nikdo nespecifikoval, v čem se bude státní správa na občana obracet prostřednictvím datové schránky. Pokud se pan ombudsman ohání tím, že pokud podnikáte, musíte se smířit s tím, že musíte naplnit platný legislativní rámec, pak mi není jasné, jak s  podnikáním bude souviset soukromý majetek a soukromé aktivity fyzické osoby. Obávám se totiž, že po zřízení datové schránky bude stát komunikovat s danou osobou již a pouze výhradně tímto komunikačním kanálem a to bez o hledu na to, čeho se to týká. Nicméně vlastnictví chaty v Krkonoších nebo poplatek za odpady skutečně s podnikáním nijak nesouvisejí. A co bude po tom, až OSVČ svou činnost ukončí? Bude si moci datovou schránku zrušit?“

,,Nevýznamným problémem není jen archivace doručených dokumentů, ale také jejich platnost. Doručované dokumenty jsou označeny elektronickým podpisem a pokud si je jen vytisknete – nemají žádnou právní platnost. Pokud si poctivě stáhnete a zálohujete dodaný soubor v elektronické podobě, má platnost pouze po dobu platnosti elektronického podpisu, kterým je opatřen. Neumím si představit, jak budu někde po 20 letech běhat s vytištěným neplatným papírem a souborem s neplatným elektronickým podpisem na USB a dožadovat se toho, aby byl uznán jako platný. Pokud si toto chci zajistit, musím ještě v době platnosti elektronického podpisu zažádat přímo z datové schránky o konverzi – dojít na poštu nebo jiný Czech-point, tam mi dokument vytisknou a opatří ověřovací doložkou – zaplatím však (pokud se nemýlím) 30 Kč za každou stranu dokumentu. Uniká mi tedy přínos této komunikace – platím já – nikoli jako dříve úřad, na poštu musím stejně…. Dokumenty doručené poštou jsou opatřeny podpisem a razítkem – jedná se tedy vždy o originál.“

„Odesilatel. Při doručení informace o doručení datové zprávy si můžete přečíst jen to, že do DS Vám právě byla doručena datová zpráva číslo…, aniž byste mohl vědět, kdo zprávu odeslal. (na rozdíl od doručování standardní poštovní službou) – máte tedy jen dvě možnosti – buď zprávu rovnou otevřít, abyste zjistil, o co vůbec jde – tím Vám ale může uplynout například během dovolené, víkendu, svátků a pod… lhůta, kterou máte v dokumentu vymezenou pro váš úkon, nebo čekat, až např. na pracovní den a trápit se tím, co to asi může být.“

„Doby doručení. Ze zkušenosti vím, že do datové schránky může přijít doslova kdykoliv cokoliv. Není výjimkou, že do DS přijde něco v pátek ve 23:00, o víkendu nebo ve svátek. Úředníci navíc s oblibou zasílají (pokud to dělají ručně) datové zprávy těsně před svým odchodem ze zaměstnání, nejlépe před víkendem nebo jinými svátky. Tím se přesně dostáváte do situace popsané výše.“

„Odesílání. Řešil jsem, kdy musím odeslat odpověď úřadu prostřednictvím DS. Upřímně, jednalo se právě o případ, kdy byla stanovena lhůta 15 dní, zpráva byla doručena v pátek odpoledne a následující týden byly svátky. Reálně lhůta pro vypracování odpovědi byla jen 5 pracovních dní, ve kterých ještě bylo nutné dojít osobně na úřad se seznámit s podklady, kontaktovat advokáta a že by bylo reálné například v tak krátkém časovém úseku sehnat posudek znalce je prakticky nemyslitelné. Přitom na cokoliv, co podáte později není brán v řízení zřetel.  Při vyhledávání na internetu jsem se dozvěděl, že splněním lhůty se rozumí doručení do DS příjemce – tedy nikoliv odeslání z mé DS. Dokonce jsem v tomto ohledu narazil na jakýsi judikát nejvyššího soudu, podle nějž skutečně někdo zmeškal lhůtu a to i navzdory skutečnosti, že své námitky v řízení odeslal včas. Nicméně do DS příjemce byly doručeny později. Troufám si podotknout, že jako odesilatel nemám žádnou možnost ovlivnit, zda je nějaký technický problém, odstávka systému a podobně na straně příjemce nebo „cestou“. A tak jsem se dozvěděl, že ani při opatrnosti, kdy posíláte odpověď například den před uplynutím lhůty, nemusí být vaše zpráva doručena do DS příjemce a vám tak lhůta uplynula marně.“

„Takových a jiných problémů je na provoz DS navázáno víc než dost a proto se domnívám, že povinné zavedení DS bude mít v budoucnu pro řadu lidí dalekosáhlé důsledky. Bohužel o řadě z těchto problémů se vůbec nehovoří a naše legislativa v těchto ohledech na tento způsob komunikace není připravena. Já bych určitě uvítal, aby pro doručování ze strany státu a úřadů byla vždy dodržována běžná pracovní doba – tedy pouze pracovní dny 7:00-16:00 a aby lhůty byly počítány v pracovních, nikoliv kalendářních dnech, aby byla vyřešena právní platnost dokumentů bez toho, aniž bych za konverzi byl nucen platit a chodit na poštu a podobně.“

Kverulant napsal zákonodárcům: Komunikace se státem má být pro všechny

Digitalizace státní správy je zřejmě správná, možná přinese i plánovaná pozitiva. Digitální komunikace může být zvýhodněná třeba slevou na správním poplatku, nesmí být ale povinná. Nebo naopak, nutnost komunikovat s občanem papírově může být adresátovi za určitých podmínek zpoplatněna.  Ale zachování možnosti papírové a osobní komunikace by mělo být zachováno. Taková komunikace je totiž stále nutnou podmínkou pro interakci státu s řadou svých občanů. Proto se Kverulant listopadu 2022 obrátil na všechny zákonodárce a vyzval je, aby povinné zavedení datových schránek pro OSVČ ještě důkladně zvážili. A to se snad také stane:

Automatické založení datovek se odkládá

Vláda předložila sněmovně návrh zákona o datovkách (novela zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi) dne 2. listopadu 2022, prostřednictvím ministra vnitra a žádala o zrychlené přijetí tohoto zákona, aby datovky mohly být pro OSVČ povinné již od 1. ledna 2023. Poslanecká sněmovna hned v prvním čtení dne 15. listopadu 2022 návrh na zrychlené přijetí zamítla. Materiál tak putoval k jednání do výboru, který ho hned druhý den schválil.

Vzhledem k tomu, že 19. listopadu 2022 měla novela zákona o datových schránkách za sebou teprve druhé čtení ve sněmovně, je stanovení její platnosti od 1. ledna 2023 nepravděpodobné. Navíc v dalším projednávání se očekává debata o tomto zákoně a byly předloženy dva pozměňovací návrhy. Podle prvního se automatické zřizování nemá úplně zrušit, ale posunout o rok a půl na 1. 7. 2024. Druhým návrhem je, aby odklad dostaly kromě fyzických osob také nepodnikající právnické osoby, tedy spolky, společenství vlastníků jednotek (SVJ) a podobně.  Další projednávání bude možné od 26. 11. 2022.

Pokud však do konce roku 2022 novela zákona o datových schránkách projednána nebude, pak od ledna 2023 mají podle dosud platného zákona dostat automaticky datovou schránku obyvatelé, když se například bankovní identitou nebo elektronickým občanským průkazem poprvé přihlásí ke kterékoliv digitální službě státu. Ministerstvo vnitra podporuje zřizování datových schránek, avšak nikoli tak, že by ji obyvatelé získali prostřednictvím jiné aktivity. S poukazem na zákon o právu na digitální služby zástupce ministerstva vnitra podotkl, že obyvatelé nemohou být nuceni využívat tyto služby nebo činit digitální úkony.

 Celý legislativní proces je možné sledovat na stránkách parlamentu.

Prosba o podporu

Kverulant je rád, že díky jeho aktivitě bude povinnost používat datové schránky podrobena skutečné diskusi. Pokud si i vy myslíte, že komunikace státu s jeho občany nemá být jen automatickým řetězením dalších a dalších povinností na straně občana, můžete Kverulanta začít podporovat jakkoliv malým, za to však pravidelným finančním příspěvkem.

Jiří Sýkora a Vojtěch Razima

Zpět na výpis novinek