Den daňové svobody připadl letos na 11. června. Češi tak na stát pracovali 162 dní. Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období.  Na část, kdy pracujeme jen na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí a na část ve které konečně vyděláváme jen pro sebe.  Kverulant.org se již od svého založení v roce 2009 snaží zkrátit dobu práce na stát. Hlídá, aby se na úkor daňových poplatníků nekradlo a neplýtvalo. Podívejte se, na kterých kauzách právě pracuje.

Nejdříve oslavili daňovou svobodu letos již tradičně ve Švýcarsku (28. 4.), v Jižní Koreji (12. 5.) a Austrálii. Naopak nejdéle si na ni počkají také již tradičně ve Finsku (31. 7.), ve Francii (27. 7.) a v Belgii (21. 7.). Průměr OECD je stále o něco dříve než v ČR (6. 6.), průměr eurozóny naopak stále o dost později (30. 6.).

Datum daňové svobody vypočítává Liberální institut. Pro výpočet používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.

Dluhová past

Ke konci roku 2020 dosahoval celkový dluh 2 050 miliard korun. V roce 2021 již to bylo 2 457 miliard a v roce 2022 pak 2 895 miliard korun. Podle údajů ministerstva financí se státní dluh do konce března 2024 zvýšil o 110 miliard korun na 3 221 miliard korun. Na každého Čecha tak už teoreticky připadá dluh 296 tisíc korun. Od roku 2019 do roku 2024 se zadlužení Česka téměř zdvojnásobilo, respektive zvýšilo už o téměř 1500 miliard korun. Hlavním důvodem rostoucího dluhu je samozřejmě deficitní hospodaření státu. Náklady státu daně nepokryjí a tak si politici musí půjčovat. Kverulant je přesvědčen, že cestou z této dluhové pasti, do které nás politici vedou je radikální snižování nákladů státu. Například snižování počtu úředníků.

Půl milionu státních úředníků

Počet státních zaměstnanců na konci roku 2023 poprvé v historii Česka atakoval půlmilionovou hranici, když dosáhl 499 056 osob. Jde o zaměstnance organizačních složek státu (ministerstva, ústřední orgány státní správy, soudy apod.) a příspěvkových organizací státu. Takto pro stát pracovalo v roce 2022 11,86 % všech zaměstnanců. V roce 2024 pro stát pracovalo o něco méně lidí a to 487 591.

Zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí z prosince 2023, kterou si Kverulant vyžádal, uvádí, že tři ze čtyř státních zaměstnanců jsou ženy, zatímco ve mzdovém sektoru tvoří ženy pouze 42 %. Státní zaměstnanci jsou výrazně starší než zaměstnanci v soukromé sféře, v průměru o tři roky. Každý osmý zaměstnanec státu je starší 60 let, naopak relativně malou skupinu tvoří nejmladší generace. Zaměstnanci mladší 30 let představují pouze 7 %.

Milion všech úřadníků

Důležité je ještě zmínit, že mezi státní zaměstnance nepatří například zaměstnanci placení z rozpočtů krajů a obcí. Celkový počet osob veřejného sektoru, zahrnujícího jak rozpočet státu, tak krajů či obcí, je tudíž o dost vyšší a blíží se jednomu milionu lidí.

Prosba o podporu

Kverulant vystupuje proti rozhazovačnosti politiků a jejich úředníků již 15 let. Podpořte Kverulanta v jeho užitečné práci alespoň symbolickým darem.

Vojtěch Razima