Nahoru
Fialova vláda v roce 2022 ohlásila konec povinných biopaliv. Stal se pravý opak. Lihu je od nového roku v benzinu dvakrát tolik
Premiér Petr Fiala na konference o Green Dealu 26. září 2023. Foto: ČTK / Deml Ondřej
Fialova vláda v roce 2022 ohlásila konec povinných biopaliv. Stal se pravý opak. Lihu je od nového roku v benzinu dvakrát tolik
Twitter

Přimíchávání biopaliv do nafty a benzinu klasické pohonné hmoty už roky zdražuje a znehodnocuje. Navíc je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. Vláda počátkem března 2022 avizovala zastavení přimíchávání, ale ve skutečnosti byla zrušena jen jedna část povinnosti, kterou distributoři pohonných hmot mají. Hned za škrtnutým paragrafem totiž v zákoně na ochranu ovzduší následuje další, který jim ukládá povinnost snižovat emise skleníkových plynů o šest procent oproti roku 2010, a to bez biopaliv nejde a v lednu 2024 se situace ještě zhoršila. Většina čerpacích stanic začala na místo benzinu E5 obsahující jen 5 % biosložky prodávat benzin E10, který obsahuje biosložky dvakrát tolik. E10 poškozuje nejen většinu automobilů vyrobených před rokem 2005. I proto Kverulant svůj boj proti biopalivům nevzdává. Bojujte proti nim s námi finanční podporou našeho úsilí.

Premiér Petr Fiala na konference o Green Dealu 26. září 2023. Foto: ČTK / Deml Ondřej

Na přelomu tisíciletí zachvátila bohatý svět mánie biopaliv. Do čela této kampaně se postavila Evropská unie, která v roce 2003 stanovila členským zemím povinnost přijmout zákony, které zajistí, aby biopaliva do roku 2010 tvořila minimálně 5,75 % všech prodávaných motorových paliv. Rozvojové země, dokonce i ty, které obvykle stojí na pokraji hladomoru, byly tlačeny k pěstování plodin, z nichž se místo potravin vyráběl ethanol. Tento trend měl původně nadšenou podporu řady zelených organizací, které jej vítaly jako předzvěst odchodu od fosilních paliv. Negativní dopady však na sebe nenechaly dlouho čekat a byly větší, než většina zastánců biopaliv předpokládala. Charitativní organizace ActionAid spočítala, že stejné množství plodin, které v podobě biopaliva naplní nádrž vozu typu SUV, by uživilo 1 dítě po celý rok a že každý litr biopaliva znamená obětování zhruba 10 jídel.*

Zavedení povinného přimíchávání

Od 1. září 2007 bylo v ČR zavedeno povinné přimíchávání biosložky do nafty a benzinu. Nejprve musela veškerá motorová nafta obsahovat minimálně 2 % biosložky. V roce 2010 se její podíl povinně zvýšil na 4,5 % u nafty a 3,5 % u benzinu. Pak musely dodavatelé pohonných hmot přimíchávat povinně alespoň 6 % do nafty a 4,1 % do benzinu.

Zvýšení povinného podílu dosáhl Andrej Babiš (ANO) důrazným lobbováním v poslanecké sněmovně. „Ano, lobboval jsem za biopaliva. Volal jsem třeba některým poslancům. Nebojím se říkat své názory nahlas,“ přiznal tehdy Hospodářským novinám poté, co sněmovna přehlasovala prezidentovo veto. Nejen za tento čin si Andrej Babiš vysloužil místo na Kverulantově blacklistu.

Deklarované cíle zůstaly nesplněny

Deklarovanými důvody pro zavedení biopaliv bylo snížení dovozu ropy do EU, tvorba nových pracovních míst a snížení emisí CO2. Žádného z těchto cílů nebylo dosaženo. Podle zprávy organizace Transport & Environment z roku 2021 rozhodně ne. Podle organizace biopaliva produkují až třikrát více emisí CO2 než diesel vyrobený jen z ropy.

Veřejnost biopaliva nechce

Z reprezentativního průzkumu, který pro Kverulanta zpracovala mezinárodní výzkumná agentura GFK a který se uskutečnil na konci listopadu 2016, vyplynulo, že vyšší ceny paliv s biosložkou veřejnosti vadily (téměř 60 % lidí). Více vadily mužům (67 %) a aktivním řidičům (74 %). Stávající podíl povinně přimíchávané biosložky lidé zvyšovat nechtěli.  Většina veřejnosti (57 %) se domnívala, že by měl být zachován na současné úrovni. Třetina respondentů byla toho názoru, že podíl biopaliv by se měl spíše nebo rozhodně snížit.  Více než čtvrtina veřejnosti si nemyslela, že přidávání biosložek do paliv skutečně snižuje emise CO2.

Přijetí pokrytecké novely zákona

Fialova vláda  v březnu 2022 v reakci na růst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhodla o „zrušení“ povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Premiér Petr Fiala tehdy na tiskové konferenci po jednání vlády dokonce uvedl, že ekologický dopad přimíchávání biosložek je v současnosti již překonaný a sporný. „Vydělává na tom jen pár firem. Zároveň to umožní našim zemědělcům, aby na polích pěstovali více obilí,“ uvedl. Následně předložilo Ministerstvo životního prostředí novelu zákona o ochraně ovzduší a 27. dubna 2022 ji schválila sněmovna. Pro zákon hlasovalo 144 ze 158 přítomných poslanců, třináct poslanců hnutí ANO se zdrželo hlasování, stejně jako jedna poslankyně KDU-ČSL.

Zákon o ochraně ovzduší má dvě klíčové části.  Vládou proškrtaný a parlamentem schválený § 19, kde byla definována povinnost přimíchávat min 4,1 % lihu do benzinu a 6,0 % biosložky do nafty. Ale hned za proškrtaným paragrafem v zákoně na ochranu ovzduší následuje další, který olejářům pod hrozbou pokuty ukládá povinnost snižovat v dopravě emise CO2 o 6 % oproti roku 2010. Nejlevnějším nástrojem pro plnění úspory emisí jsou tzv. UER (Upstream Emission Reduction). Jedná se o certifikáty, které potvrzují snížení emisí CO2 při těžbě nebo přepravě ropy a plynu, kdekoliv na světě. Tyto „odpustky“ jsou o řád levnější než biopaliva či nákup takzvaných emisních úspor.  Jenže použití UER je v české legislativě velmi přísně omezeno na 1 % emisí skleníkových plynů. Tedy 1 % lze uspořit levně pomocí UER a dalších 5 % draze pomocí biopaliv. 

Z výše uvedeného je zřejmé, že vládou prezentovaný konec biopaliv byl jen populistickým plácnutím do vody. V květnu 2022 na to Kverulant upozornil všechny senátory. Také senátu navrhl, aby zvýšil možnost započítat UER z 1 % na 6 %. Marně. Senátoři 18. května 2022 zákon na ochranu ovzduší schválili. Kverulant to považuje za další promarněnou šanci zastavit nesmyslné a drahé plýtvání.

Zvýšení podílu biopaliv v benzinu na dvojnásobek

Na přelomu roku 2023 a 2024 se situace ještě zhoršila. Většina čerpacích stanic začala na místo benzinu E5 obsahující jen 5 % biosložky prodávat benzin E10, který obsahuje biosložky 2x tolik. Donutila je k tomu výše zmíněná „Fialova novela“ zákona o ovzduší z května 2022, která nijak neupravila povinnost snižovat v dopravě emise CO2 o 6 % oproti roku 2010. Olejáři tak prakticky neměli jinou možnost, jak tuto povinnost splnit než začít v roce 2024 lít do benzínu dvakrát tolik lihu.

Špatné vlastnosti E10

Špatných vlastností benzinu E10 je hned několik. Vzhledem k vysokému obsahu kyslíku (35 %) má ethanol ve srovnání s benzinem podstatně nižší výhřevnost. To samo o sobě způsobuje vyšší spotřebu. Benzin E10 je také špatně skladovatelný a je tak použitelný jen asi tři měsíce od výroby. Problém je v tom, že etanol na sebe váže vodu. Pro ty, kteří podobně jako motorkáři odstavují vozidla na zimu, to bude zdroj velkých problémů. Nechají-li v nádrži benzin, hrozí jim, že na jaře nenastartují. Ještě horší to bude pokud nebude nádrž dotankována až po okraj a do benzinu se bude dostávat vzdušná vlhkost. Dalším problémem je skutečnost, že líh rozežírá pryžové součásti palivové soustavy a způsobuje korozi.

Řešením je tankovat drahé vysokooktanové benzíny. Ty obsahují namísto lihu ethyl terc butyl ether (ETBE) vyráběný z ethanolu. Oproti ethanolu má menší tendenci vázat vzdušnou vlhkost a zvyšovat tenzi par paliva. Vyšší tlak par může způsobovat obtížný či nemožný start vozidla za nízkých teplot a snížený výkon studeného motoru.

Obecně lze konstatovat, že E10 poškozuje většinu automobilů vyrobených před rokem 2005. Najdou se ale i výjimky, kde je situace ještě horší. Například modely Alfa Romeo se zážehovými motory vyrobenými do konce roku 2010, s výjimkou modelů MiTo (všechny motory), Giulietta (všechny motory), 159 (1,8 16V, 1,8 TBi 16V a 3,2 JTS V6), Brera a Spider (1,8 TBi 16V a 3,2 JTS V6) a 8C.

Na stránkách Britské vlády si můžete vyhledat základní informace o tom, kterým dalším vozidlům E10 opravdu neprospívá.  Stránky jsou bohužel v angličtině a neobsahují informace o opravdu všech vozech. Mimochodem Opel se v Británii jmenuje Vauxhall.

Populismus

Přestože se Kverulant problematikou biopaliv intenzivně zabývá už celé roky, ani jednou se nestalo, že by si jakákoliv vláda nechala vypracovat analýzu dané problematiky. Přestože Kverulant tomu vyzval všechny vlády. Místo toho naprostá většina vládních politiků jen s větší či menší ochotou jen v Bruselu podíleli na přijímání evropských nařízení, které pak podle potřeby před domácím publikem kritizovali. Nejen proto tak byl Fialou v roce 2022 ohlášený konec povinných biopaliv jen naprostým populismem. V této souvislosti obzvláště bolestivě vyniká zvýšení podílu biosložky v benzinu v lednu 2024.

Měkké přistání

Přestože Kverulant po konci biopaliv volá již od roku 2010, nikdy nežádal, aby biopaliva skončila ze dne na den. Jistěže přimíchávání biopaliv do nafty a benzinu roky klasické pohonné hmoty zdražuje a znehodnocuje. Navíc je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají, ale přesto všechno si biopaliva, ale především zemědělci, kteří je pěstují, zaslouží měkké přistání. Například postupné utlumení během tří let.

Prosba o podporu

Prosíme podpořte naše dlouhé tažení proti biopalivům jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima


* Citace z knihy Bjørna Lomborga: Falešný poplach, Argo/Dokořán, 2022.

Twitter
Zpět na výpis novinek