Kverulantova kauza kulometů MINIMI podtrhuje úroveň (ne)komunikace Ministerstva obrany. Úřad odmítá sdělovat informace, nerespektuje rozhodnutí soudu a čelí exekuci. Kverulant však není sám, kdo naráží na aroganci úřadu Jany Černochové (ODS). Dalšími, komu jsou upírány informace jsou redaktoři Security Magazínu, kteří se zajímají o jiný velmi problematický nákup. Jde o akvizici bojových vozidel pěchoty (BVP), které přijdou státní rozpočet možná až na 71 miliard korun místo slibovaných 59.

Připomeňme si, že Jana Černochová, 19. ministryně obrany, si navzdory rétorice o transparentním řízení státu při nástupu do funkce v pondělí 10. ledna 2022 představila jako svého prvního náměstka Františka Šulce. Přitom Šulc pracoval pro holding Czechoslovak Group a další zbrojařskou firmu v době, kdy dělal asistenta tehdejší poslankyni a šéfce sněmovního výboru pro obranu Janě Černochové. Přitom podle Šulce v tom Černochová neviděla žádný problém: „Věděla o tom, že dělám pro různé firmy.“

Právě role náměstka Šulce při údajném vyjednávání ceny BVP není jasná. V průběhu 32. schůze Výboru pro obranu, se o ni zajímali poslanci. Konkrétně mělo podle Security Magazínu jít o subzakázku pro švédského dodavatele BAE Systems-Hägglunds, která má být od začátku pro státní podnik VOP CZ výrazně ztrátová.

Ve hře jsou též zaslané otázky podle zákona o svobodném přístupu k informacím, přičemž pro otázky zaslané jménem vydavatele Security Magazínu si Ministerstvo obrany stanovilo prodlouženou lhůtu na odpověď s tímto zdůvodněním: “Vzhledem k tomu, že si vyřízení žádosti si vyžádá konzultaci s více složkami MO, které mají závažný zájem na předmětu žádosti…”

A i obecná komunikace ve věci BVP Ministerstvu obrany kromobyčejně drhne, jak je zřetelně vidět z kauzy návrhu státního rozpočtu, který obsahuje informaci o možném navýšení ceny BVP až k 71 miliardám. Toto navýšení přitom nemá vůbec nic společného s navýšením počtu kusů na 246, jak se svou obvyklou razancí od pultíku ve Sněmovně před hlasováním o důvěře vládě “vysvětlovala” ministryně Černochová. Ale ani jednotková cena nezůstává stejná, jak tvrdila, protože i tu samozřejmě inflační doložka zvedne.

“Vláda schválila nákup 246 švédských bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliard korun,” sdělovalo Ministerstvo obrany v tiskové zprávě 24. května. O tom, že bude cena navýšena inflací, nebylo v tiskové zprávě ani slovo, ačkoli o tom musela být vláda informována, a informace o inflační doložce pak probleskovaly do médií velmi sporadicky. Pro nejširší veřejnost byly směrodatné titulky, které hlásaly cifru 59,7 miliardy, a následně MO tvrdilo, že inflační doložky jsou standardním nástrojem. Standardním nástrojem jsou inflační doložky spíše u rámcových smluv, a to se zakázky na BVP netýká. Je to jako koupit si auto a zavázat se při tom uhradit nad rámec sjednané kupní ceny ještě neupřesněné náklady prodejce plynoucí z inflace, než vám vozidlo vyrobí a dodá. V případě BVP pro armádu ČR dokonce, než jej vyvine.

Exekuce? Nevadí. My teď máme peněz dost

Souběžně s obrovskou zakázkou na BVP běží jiný příběh týkající se mnohem menší zakázky, který ale také “komunikativnost” Ministerstva obrany dobře ilustruje. Kverulant.org se domáhá podle zákona o svobodném přístupu k informacím rozpadu ceny kulometů MINIMI za celkových 1,5 miliardy korun. A jeho žádost o informace je aktuálně ve stavu, kdy je na Ministerstvo obrany nerespektující pravomocné rozhodnutí soudu uvalena exekuce.

Princip sporu je jinde a zcela bez ohledu na výsledek zjištění o předražení či nepředražení zakázky jde především o flagrantní neochotu Ministerstva obrany v úplnosti odpovídat na dotazy veřejnosti. A to přesto, že mu odpovědět nařídil soud. Tvrzené “obchodní tajemství” o cenách výše zmíněného příslušenství je pro české Ministerstvo obrany posvátnější hodnotou než respekt vůči pravomocnému rozsudku.

„I proto jsme si od počátku zvolili politiku otevřenosti a transparentnosti“

“Víme, že tyto plány jsou velice ambiciózní. Ale víme, že je třeba začít je naplňovat co nejdříve. Naše země si už nemůže dovolit žádná další zpoždění. I proto jsme si od počátku zvolili politiku otevřenosti a transparentnosti.” To Fialova vláda napsala do svého programového prohlášení. A čteme tam také: “Budeme klást důraz na systém zpětné kontroly a hodnocení efektivity vynaložených výdajů.” Nečteme tam nic ve smyslu: “Veřejnosti budeme odpovídat jen tehdy, kdy se nám bude chtít, a nebudeme respektovat soudy, pokud nám odpověď nařídí.” Asi jen stěží si lze přestavit lepší příklad pokrytectví.

Prosba o podporu

Zkorumpované politiky a rozežrané úředníky je třeba kontrolovat neustále a to Kverulant dělá už od roku 2009. Podpořte ho v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima