Prezident Petr Pavel jmenoval 8. května deset generálů, z toho osm do prvních generálských hodností, a to včetně bývalého příslušníka komunistické StB. V České republice tak máme už více než 200 generálů. Těch armádních je přes 100. Dodejme však, že v činné službě jich jsou jen desítky. I to je na 28tisícovou armádu opravdu hodně.

Prezident republiky Petr Pavel u příležitosti 81. výročí ukončení druhé světové války v Evropě jmenoval na Pražském hradě níže uvedené vojáky z povolání a příslušníky bezpečnostních sborů do generálských hodností: 

• plukovníka Jana Pavlíčka, náměstka ředitele Bezpečnostní informační služby pro zpravodajské složky, do hodnosti brigádního generála;
• brigádního generála Ing. Ladislava Rebilase, ředitele sekce plánování schopností Ministerstva obrany, do hodnosti generálmajora; 
• brigádního generála Ing. Petra Svobodu, MSS, velitele Teritoriálních sil Armády České republiky, do hodnosti generálmajora; 
• plukovníka generálního štábu Ing. Antonína Gensera, zástupce velitele Teritoriálních sil Armády České republiky, do hodnosti brigádního generála; 
• plukovníka generálního štábu Ing. Miroslava Horáčka, ředitele Agentury logistiky Armády České republiky, do hodnosti brigádního generála; 
• plukovníka generálního štábu Ing. Tomáše Kramplu, MSS, ředitele Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany, do hodnosti brigádního generála; 
• plukovníka Ing. Čestmíra Graciase, MBA, ředitele sekce technické Úřadu pro zahraniční styky a informace, do hodnosti brigádního generála; 
• plukovníka JUDr. Jiřího Mazánka, ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, do hodnosti brigádního generála; 
• plukovníka Mgr. Milana Prchala, ředitele Ředitelství služby pro zbraně a bezpečnostní materiál Policejního prezidia České republiky, do hodnosti brigádního generála; 
• plukovníka Ing. Zbyška Trepeše, náměstka generálního ředitele Vězeňské služby České republiky pro penologii a správní činnosti, do hodnosti brigádního generála. 

Bývalý estébák nově generálem BIS

Téměř každý rok je mezi novými generály nějaká kontroverzní osoba. Letos je to zcela jednoznačně Jan Pavlíček. O jeho jmenování generálem požádal ředitel BIS Michal Koudelka, přičemž k žádosti přiložil jeho životopis, který se ale podle všeho míjí s realitou. Badatel Radek Schovánek na základě studia archivů upozornil, že oficiální verze o účasti v „týmu proti drogám” neodpovídá skutečnosti a že Pavlíček byl kádrovým příslušníkem StB. Celá záležitost vyvolává otázky ohledně dodržování lustračního zákona v tajných službách i věrohodnosti informací předávaných hlavě státu a veřejnosti.

Archivní dokumenty ukazují jinou realitu než oficiální životopis. Jan Pavlíček, tehdy člen KSČ vstoupil k SNB v roce 1987 jako řidič-mechanik a na vlastní žádost byl v listopadu 1988 zařazen k prvnímu oddělení prvního odboru Správy StB Praha. Tento útvar se nezabýval drogami, ale sledováním a „rozpracováváním” západních ambasád, především americké, což zahrnovalo kompromitaci diplomatů a získávání tajných spolupracovníků. Jedinou osobou, kterou se Pavlíček pokusil naverbovat, byla překladatelka Zora Macků, evidovaná jako kandidátka tajné spolupráce pod krycím jménem „Lektorka”.

Porušení lustračního zákona

Lustrační zákon z roku 1991 výslovně zakazuje působení příslušníků StB ve vedoucích funkcích státní správy a zpravodajských služeb. Pavlíček byl nepochybně kádrovým příslušníkem StB, jeho jmenování do funkcí v BIS tedy bylo v rozporu se zákonem. Pokud životopis předložený prezidentovi skutečně obsahuje nepravdivé informace o „boji proti drogám” namísto reálné činnosti u politické policie, jedná se o vážnou manipulaci, jež má umožnit udělení generálské hodnosti bývalému estébákovi.

Téměř 200 generálů

V ČR došlo od roku 1998 do května roku 2026 k povýšení do generálských hodností v 457 případech. Pouze asi v polovině případů došlo k povýšení do první generálské hodnosti.

V rámci objektivity však musíme uvést, že podle sdělení Ministerstva obrany bylo k 10. květnu 2025 bylo v ozbrojených silách zařazeno na služebních místech se stanovenou hodností generála celkem 51 generálů.

Zatímco přítomnost generálů v armádě, policii a tajných službách je očekávatelná, překvapivě se generálské výložky objevují i u hasičů, celníků a vězeňské služby.

Ve vězeňské službě bylo k 18. únoru 2026 v činné službě celkem 5 generálů. Z toho dokonce jedna žena, a to Mgr. Monika Myšičková, ředitelka ženské věznice ve Světlé nad Sázavou.

Finanční náklady spojené s tímto vysokým počtem generálů jsou značné. Odhaduje se, že generálové v aktivní službě stojí stát na platech miliardu korun ročně. Dalších 90 milionů korun ročně stojí výsluhové příspěvky generálů ve výslužbě. Celkově tak dvě stovky generálů stojí Českou republiku ročně téměř 1,1 miliardy korun.

Výsluhy

Ještě více alarmující je celková suma vyplacená na výsluhách. V roce 2023 stát zaplatil bývalým příslušníkům ozbrojených složek na výsluhách 12,5 miliardy korun, což představuje nárůst o 64 % za pouhých pět let. Nejvyšší výsluhy, v průměru 73 tisíc měsíčně, dostávají generálové ve výslužbě. Mnozí z nich navíc pobírají další peníze od státu v různých zaměstnáních či trafikách.

V roce 2025 vyplatilo Ministerstvo obrany na výsluhových příspěvcích částku 3 371 970 902 Kč. Nejvyšší vyplácená měsíční výsluha činila v tomto roce 87 745 korun čistého. Všech 10 nejvyšších výsluh přesahovalo částku 70 tisíc korun měsíčně.

Podle Ministerstva obrany bylo k začátku roku 2025 celkem 28 285 vojáků z povolání v ozbrojených silách (Armáda ČR, Vojenská policie, Hradní stráž, školy atd.). Britská armáda má ve zbrani sto deset tisíc mužů a žen. Má řádově větší bojové zkušenosti ze skutečných konfliktů i z mírových operací. Generálů přitom potřebuje přibližně 50, a to si ještě mnozí stěžují, že jich má příliš.

Finsko, země s polovičním počtem obyvatelstva oproti České republice, má poloprofesionální armádu a povinnou vojenskou službu. Na zhruba dvacet tisíc mužů a žen ve zbrani jí stačí necelých dvacet generálů – a to mají ještě 870 tisíc osob v aktivních zálohách a válečné loďstvo navíc.

Švýcarská armáda nemá ani jednoho generála

Švýcarská armáda, která je několikanásobně větší než česká, může mít generála pouze v době války. Ten je volen Federálním shromážděním, a to jen na dobu trvání konfliktu. V době míru jsou švýcarské ozbrojené síly vedeny náčelníkem ozbrojených sil (Chef der Armee), který odpovídá vedoucímu federálního ministerstva obrany, civilní ochrany a sportu a Švýcarské federální radě jako celku. 

Prosba o podporu

Kverulant prosazuje lepší správu veřejných věcí a hlídá politiky už od roku 2009. Pomáhejte nám v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem. 

Vojtěch Razima

P.S. Pokud chcete podpořit Kverulanta příspěvkem ve výši 1 000 korun, můžete využít tento QR kód.