Ve středu 13. dubna 1949 vznikla v Praze jednotná mládežnická organizace s názvem Československý svaz mládeže a po sovětském vzoru byla pro děti založena Pionýrská organizace. Ostatní mládežnické a dětské organizace přestaly existovat. Zástupci někdejší komunistické organizace pro děti a mládež se v demokratickém zřízení rozhodně neztratili. Od roku 1998 si z veřejných prostředků načerpali téměř 750 milionů korun. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nebyly tyto prostředky poskytovány transparentně a spravedlivě. Navíc NKÚ objevil v čerpání dotací Pionýra několik podvodů. Kverulantovým cílem je nejen rozkrýt problematické financování Pionýra, ale také prosadit nastavení jasných a transparentních pravidel na rozdělování peněz pro práci s dětmi. To se mu stále nedaří. Podpořte Kverulanta v této kauze alespoň malým darem.
Pionýři neskončili společně se socialismem
Možná jste si mysleli, že komunistického Pionýra jsme v devadesátých letech odsunuli někam za Ural společně se sovětskými vojsky. V tom případě jste se dosti zmýlili. Pionýr totiž nadále existuje. Co hůř, je skoro tak silný jako za komunismu. I dnes totiž patří mezi největší organizace, kterým jsme svěřili práci s dětmi. Vedení Pionýra se za svou „práci“ pro zločinný komunistický režim vůbec nestydí, a tak v dubnu 2019 slavili pionýři 70 let od založení komunisty. Při této příležitosti řekl jejich předseda Martin Bělohlávek Seznamu, že „oddíly, které fungovaly už třeba od roku 1968, se neproměnily. Nedělaly žádnou komunistickou indoktrinaci, ale pracovaly s dětmi v oblasti zájmové – jezdily do přírody, na tábory, na výpravy. Tam nebylo potřeba nic měnit“.
Dotace pro pionýry
Stát aktivity Pionýra štědře podporuje. V roce 2021 získal Pionýr od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) čtyři dotace v celkové výši 38,9 milionů korun. Na rok 2020 získal od MŠMT příspěvky ve výši 37,7 milionu korun. Od roku 1998 do poloviny roku 2022 jsme pionýrům věnovali ze svých daní 679 milionů korun. Peníze použili především na údržbu svého majetku, mzdy vedoucích a také na střelecké a branné soutěže. Zejména Ministerstvo školství vyplácí Pionýru každoročně příspěvek v řádu několik desítek milionů korun. Některé jeho akce podporuje i Ministerstvo obrany.
Nálezy NKÚ
Nejvyšší kontrolní úřad provedl v roce 2017 kontrolu zaměřenou na prostředky, které stát poskytl na podporu práce s dětmi a mládeží mezi lety 2014–2016. V tomto období byl Pionýr druhým největším příjemcem dotací. Od MŠMT získal téměř 77 milionů korun. Úspěšnější byli jen Junáci. Organizace Český skaut za stejné období získala téměř 115 milionů korun.
Zatímco u Junáka, jehož rozpočet byl proti Pionýru ještě o 38 milionů korun vyšší, našli kontroloři jen jednu jedinou nesprávně vyúčtovanou položku za 20 326 Kč, v čerpání dotací Pionýrem bylo nesrovnalostí hned několik, a to v celkové výši přes 470 000 Kč. Pionýr chtěl proplatit stejnou stotisícovou fakturu dvakrát. Kromě toho chtěl také proplatit vyúčtování energií podvodně navýšené skoro o půl milionu.
Zpráva NKÚ o dotacích na podporu práce s dětmi a mládeží konstatuje hned v 1. bodě, že: „Koncepce 2020 ani Programy státní podpory práce s dětmi a mládeží pro NNO nemají nastaveny žádné měřitelné cíle, indikátory nebo jakékoliv jiné ukazatele, které by umožnily vyhodnocení dopadů poskytovaných dotací či naplňování strategických cílů státní politiky v oblasti podpory volného času dětí a mládeže.“ V bodě 2. pak NKÚ konstatuje: „Výběr projektů k podpoře byl netransparentní a MŠMT při poskytování dotací porušovalo nastavená pravidla.“ A v bodě 3. shrnuje svá zjištění takto: „Následná kontrola podpořených projektů nefungovala.“
„Státní“ organizace Pionýr
V roce 2021 byly celkové příjmy Pionýra celkem 45 milionu korun. Z toho 38,9 milionu činily státní dotace. To je 86 %. Velmi podobné to bylo v roce 2020 a to 82 % a v roce 2019 pak 84 %. S trochou nadsázky lze tvrdit, že Pionýr je státní organizací.
Pionýři rozhodují o dotacích pro Pionýry
Kverulant se důvodně domnívá, že po sametové revoluci zástupci Pionýra neváhali využít svého ekonomického vlivu a také sítě kontaktů k tomu, aby ovlivnili posuzování a bodování ostatních projektů, se kterými musí jejich organizace na Ministerstvu školství v demokratické společnosti soutěžit. I proto Kverulant ministerstvo již v červnu 2020 oslovil se zákonným požadavkem, aby dostal kopie grantových žádostí a seznam členů komise, kteří o dotacích rozhodli. Ministerstvo si za „práci navíc“ naúčtovalo přes 3000 Kč a pak tyto Kverulantovi požadované informace stejně nedalo.
Kverulant je přesvědčený, že důvodem odmítnutí bylo to, že členem komise byl i přímý zástupce Pionýra, a že dotace byly poskytovány nikoliv na základě kvality grantových žádostí, nýbrž že o všem rozhodují dávné známosti a následné protislužby. I proto proti neposkytnutí informací podal Kverulant na Ministerstvo školství na konci srpna 2020 stížnost ministrovi. Chtěl totiž věřit, že tehdejší ministr školství Robert Plaga je od zfixlovaného poskytování dotací Pionýrům tak daleko, že svým podřízeným nedovolí pokračovat v zakrývání klientelistického rozhodování a nařídí zveřejnit žádosti o granty i jména posuzujících. Kverulant se mýlil. Ministr Plaga rozhodl, že Kverulant požadované informace dostat nemá. Jaké byly ministrovy pohnutky, ponecháme úvahám laskavého čtenáře. Jisté je, že Kverulant v listopadu 2020 podal proti rozhodnutí ministra žalobu.
Počátkem září 2020 Kverulant vyzval Nejvyšší kontrolní úřad, aby se netransparentním financováním Pionýra opět zabýval. A v říjnu téhož roku odeslal ministrovi školství dopis, ve kterém ho žádá o nápravu a vyzývá ho k zásadnímu přeformulování dotačních pravidel tak, aby zohlednila maximální transparentnost a efektivitu v nakládání s financemi určenými pro tak důležitý segment, jako jsou mládežnické neziskové organizace a organizace neformálního vzdělávání.
Špatný dotační systém pokračuje
V listopadu 2020 ministerstvo školství vypsalo další značně problematické grantové výzvy pro rok 2021. V první výzvě bylo, stejně jako již mnoho let předtím, několika protežovaným „NNO uznaným pro práci s mládeží“ rozděleno 150 milionů korun. Mezi ně samozřejmě patřil právě Pionýr. Další dvě výzvy již byly finančně marginální. Druhá výzva měla dotaci 19 milionů korun a třetí výzva 22 milionů korun. O tyto peníze však soutěžilo na dvě stě subjektů.
Dědictví Pionýra
Ti, kteří se za komunistického zřízení věnovali ideologickému vymývání dětských mozků neboli „přípravě mladých soudruhů“, po sametové revoluci rozhodli, že se Pionýr svou „prací s dětmi“ nijak nezdiskreditoval. Tedy že může pod stejným jménem – jen s pozměněnými stanovami – pokračovat i ve svobodné společnosti. Změnou názvu by totiž pohlaváři Pionýra riskovali ztrátu členské základny. Ta i díky tomu, že chodit do Pionýra bylo „povinné“ (Pionýrská organizace 1. pomocník školy), neměla mezi ostatními zájmovými sdruženími, zvlášť začátkem devadesátých let, žádnou konkurenci.
Silné zázemí, které Pionýr zdědil ze socialistického Československa, v následujících letech významně pokřivilo metodiku hodnocení projektů pro práci s dětmi. Ať už se na Ministerstvu školství představil sebelepší projekt, předkládající organizace mohla jen těžko deklarovat alespoň srovnatelné zázemí (klubovny, tábořiště) nebo členskou základnu, jakou se pyšnili pohrobci komunistického Pionýra. A tak nepřekvapí, že organizace, která až do listopadu 1989 nechávala děti před plnými tělocvičnami slibovat oddanost Komunistické straně Československa, v minulých letech dál sílila.
Pionýři lobovali u Pirátů
Snaha Kverulanta o nová a transparentní pravidla pro rozdělování peněz pro práci s dětmi, respektive zvýšený zájem o financování Pionýra, se pochopitelně nelíbí předsedovi organizace Martinu Bělohlávkovi. Proto se koncem srpna 2020 sešel se členem Pirátů Michalem Mackem. Pirát Macek o schůzce v Cafe Chloese napsal: „Řešili jsme (…) situaci kolem nařčení ze strany organizace Kverulant (údajné netransparentní rozdělování dotací na MŠMT) a možnost případného zprostředkování kontaktu na některého nebo některou z našich poslanců/poslankyň.“ Kverulant sice žasne nad dobou, ve které postkomunističtí pionýři hledají zastání u pirátů, ale velmi oceňuje pirátskou otevřenost, se kterou byl zveřejněn záznam z této schůzky. Kverulant si také klade otázku, zda předseda nežádal o zajištění „klidu na práci“ i ostatní politické strany, především soudruhy z KSČM.
Kverulant považuje snahu angažovat politika do zakrytí problematického financování postkomunistického Pionýra za dobrou ilustraci bolševického způsobu uvažování.
Rok 2022: nová vláda, dva nový ministři, stará politika
V lednu 2022 získala ve sněmovně důvěru nová vláda. Ministrem školství se stal Petr Gazdík. Kverulant mu ve věci problematických dotací pro pionýry napsal dopis. Současně ho vyzval, aby nečekal na závěr soudu a poskytnul mu informace o složení hodnoticích komisí na udělování dotací pro mládeže. Už jen proto, že státu by to ušetřilo náklady spojené s projednáním věci u soudu.
Kverulant chtěl věřit, že Gazdík, jako člen vlády, která se zaklínala transparentností, nastaví nová pravidla, i když skutečnost, že si Gazdík vybral za svého politického náměstka svého předchůdce Plagu, vzbuzovala obavy, že nový strojvůdce zapadne se svým vláčkem do starých, vyjetých kolejí. Bude sice houkat před jinými návěstími, ale pojede po stejné trati.
Ve skutečnosti to však bylo mnohem horší. V červnu 2022 vyšlo najevo, že Gazdík si šifrovaným telefonem telefonoval s Michalem Redlem, hlavou zločinecké skupiny, která průmyslově tunelovala pražské dopravní podniky. A kdyby jen to, Gazdík se spolupracovníkem gangstera Radovana Krejčíře Michalem Redlem jezdil i na společné dovolené. To ho nakonec stálo post ministra školství. Na Gazdíkovo místo nastoupil Vladimír Balaš. I jemu Kverulant napsal dopis a žádal ho, aby nastavil transparentní systém pro přidělování dotací a poskytl informace o složení hodnoticích komisí na udělování dotací pro mládež.
Vážený pane ministře,
dovolujeme si Vás oslovit v souvislosti s dlouhotrvající a dlouhodobě neřešenou netransparentností při přidělování finanční podpory pro nestátní neziskové organizace pracující s dětmi a mládeží ze strany MŠMT, na kterou organizace Kverulant.org již více jak dva roky upozorňuje.
Systém, tak jak je nyní nastaven, udržuje dlouholeté status quo v poskytování dotací pro organizace pracující s mládeží a výrazně dotačně preferuje pouze některé vybrané organizace, ačkoliv u některých z nich je celospolečenský dopad v kontextu jejich aktivit i v kontextu strategie MŠMT více než diskutabilní. Nezakrýváme, že za příklad takové organizace považujeme Pionýra.
Zpráva NKÚ o dotacích na podporu práce s dětmi a mládeží z roku 2018 nám v tom dává za pravdu, když konstatuje hned v 1. bodě, že: „Koncepce 2020 ani Programy státní podpory práce s dětmi a mládeží pro NNO nemají nastaveny žádné měřitelné cíle, indikátory nebo jakékoliv jiné ukazatele, které by umožnily vyhodnocení dopadů poskytovaných dotací či naplňování strategických cílů státní politiky v oblasti podpory volného času dětí a mládeže.“ V bodě 2. pak NKÚ konstatuje, že „Výběr projektů k podpoře byl netransparentní a MŠMT při poskytování dotací porušovalo nastavená pravidla“. Konečně, v bodě 3. NKÚ shrnuje svá zjištění takto: „Následná kontrola podpořených projektů nefungovala.“
I podle našich vlastních zjištění je celý systém Programu státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace (NNO), tak jak je nyní nastaven, vysoce netransparentní, nesystémový, nereflektující moderní trendy práce s mladými lidmi a zejména neumožňující rovné podmínky všem subjektům, které pracují v České republice s dětmi či mladými lidmi.
Zarážejícím faktem je také skutečnost, že MŠMT nám odmítlo poskytnout informace, kdo o dotacích v rámci MŠMT v konečném důsledku rozhoduje a kdo projekty v rámci celého dotačního titulu posuzuje, ačkoliv se jedná o prostředky daňových poplatníků. Členové komisí ani hodnotitelé projektů nejsou známi a nikde nejsou oficiálně zveřejněna jejich jména.
Neposkytnutím těchto informací vnáší MŠMT do celého dotačního titulu podezření na možnou podjatost či manipulaci při rozhodování o udělení státních dotací. Máme-li toto podezření s troškou nadsázky artikulovat, pak o dotacích pro pionýry rozhodují pionýři.
V listopadu 2020 jsme ve věci neposkytnutí těchto informací podali na MŠMT žalobu. Pokud byste se rozhodl nečekat na závěr soudu a poskytnout nám informace o složení hodnoticích komisí již nyní, jistě by to přispělo k důvěře ve Vaše působení na MŠMT a státu by to ušetřilo náklady spojené s projednáváním věci u soudu. Tato věc nám však neleží na srdci tolik jako systémové řešení podpory práce s dětmi a mládeží.
Vážený pane ministře, žádáme Vás o nápravu a vyzýváme Vás k zásadnímu přeformulování dotačních pravidel tak, aby zohlednila maximální transparentnost a efektivitu v nakládání s financemi určenými pro tak důležitý segment, jako jsou mládežnické neziskové organizace a organizace neformálního vzdělávání.
Věříme, že s Vaším příchodem se k celé záležitosti postaví MŠMT s maximální transparentností a rozptýlí veškeré současné pochyby o manipulaci s dotačními tituly pro mládežnické organizace.
S pozdravem
Ing. Vojtěch Razima,
ředitel společnosti Kveulant.org, o.p.s.
Ministr školství Vladimír Balaš v červenci 2022 zaslal Kverulantovi odpověď. Ministr píše, že složení komise, která organizacím přiděluje dotace neposkytne. Kverulanta tento postoj utvrzuje v přesvědčení, že členem komise, která přidělovala dotace i organizaci Pionýr byl vrcholný představitel této organizace. O tom, že se ministr pustí do nastavení transparentních pravidel dotací pro mládež není v dopise ani čárka.
Na podzim 2022 vypsalo ministerstvo školství další kolo dotací pro práci s dětmi a mládeží pro rok 2023. Systém preferující Pionýra zůstal nezměněn. A jako každý rok i tentokrát šlo o přidělování dotací předem vyjmenovaným subjektům, téměř bez ohledu na kvalitu jejich současné činnosti. A jako každý rok není známo, kteří lidé o rozdávání veřejných peněz rozhodují a to proto, že řada z nich je nejspíš konfliktu zájmů, protože jsou zároveň příjemci těchto dotací. To jsou důvody proč Pionýři dostali i v roce 2023 od MŠMT druhou nejvyšší dotaci. Téměř 40 milionů korun.
Kverulant opět položil ministerstvu dotaz, podle jakého klíče byly dotace přiděleny a kdo o dotacích rozhodoval. MŠMT si s odpovědí dává na čas, už mu sdělilo, že vypracování odpovědi pro něj bude trvat dlouho. Kverulant předpokládá, že mu opět odmítne poskytnout složení grantové komise, protože v ní sedí zástupci Pionýra. V takové případě se bude Kverulant o tyto informace opět soudit.
Prosba o podporu
Pokud nepatříte k těm, kteří se slzou v oku vzpomínají na svůj rudý šátek a slib věrnosti Komunistické straně Československa (mimochodem, některé pionýrské oddíly se rudých šátků nevzdaly dodnes!), podpořte práci Kverulanta na tomto projektu jakkoliv malým, za to však pravidelným darem.
