Prezident Petr Pavel jmenoval 28. října 2024 osm nových generálů, z toho dva do prvních generálských hodností. Tento krok vyvolává řadu otázek, zejména v kontextu současné situace v české armádě a ozbrojených složkách.

Jmenování plukovníka Miroslava Havelky do hodnosti brigádního generála je obzvláště problematické. Havelka, zástupce ředitele sekce plánování schopností Ministerstva obrany, byl povýšen navzdory tomu, že jeho oddělení nese značnou odpovědnost za armádní nákupy, které jsou terčem ostré kritiky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

NKÚ ve své zprávě z 30. září 2024 odhalil, že Ministerstvo obrany nesplnilo čtyři z jedenácti sledovaných opatření vůbec a další dvě pouze částečně. Zpráva poukazuje na neefektivní vynakládání prostředků, nedostatek výstroje a problémy s modernizací vojenských areálů. Tyto nedostatky mohou mít dlouhodobé negativní dopady na akceschopnost Armády České republiky.

Kritika se netýká pouze plánování, ale i samotných nákupů. NKÚ zjistil, že ministerstvo porušilo zákon při nákupu silničních válců a čelí rekordní pokutě 550 milionů korun za chyby v tendru na vrtulníky. Přesto za tato pochybení nebyl nikdo potrestán ani nebyla vymáhána žádná škoda.

200 generálů

Co je však ještě více znepokojující, je celkový počet generálů v České republice. V ČR došlo od roku 1998 do konce roku 2024 k povýšení do generálských hodností v 427 případech. Pouze asi v polovině případů došlo k povýšení do první generálské hodnosti.

Zatímco přítomnost generálů v armádě, policii a tajných službách je očekávatelná, překvapivě se generálské výložky objevují i u hasičů, celníků a vězeňské služby.

Finanční náklady spojené s tímto vysokým počtem generálů jsou značné. Odhaduje se, že generálové v aktivní službě stojí stát na platech miliardu korun ročně. Dalších 90 milionů korun ročně stojí výsluhové příspěvky generálů ve výslužbě. Celkově tak dvě stovky generálů stojí Českou republiku ročně téměř 1,1 miliardy korun.

Ještě více alarmující je celková suma vyplacená na výsluhách. V roce 2023 stát zaplatil bývalým příslušníkům ozbrojených složek na výsluhách 12,5 miliardy korun, což představuje nárůst o 64 % za pouhých pět let. Nejvyšší výsluhy, v průměru 73 tisíc měsíčně, dostávají generálové ve výslužbě. Mnozí z nich navíc pobírají další peníze od státu v různých zaměstnáních či trafikách.

Švýcarská armáda nemá ani jednoho generála

Pro srovnání, švýcarská armáda, která je několikanásobně větší než česká, může mít generála pouze v době války. Ten je volen Federálním shromážděním, a to jen na dobu trvání konfliktu. V době míru jsou švýcarské ozbrojené síly vedeny náčelníkem ozbrojených sil (Chef der Armee), který odpovídá vedoucímu federálního ministerstva obrany, civilní ochrany a sportu a Švýcarské federální radě jako celku. 

Stav v české armádě je neudržitelný a vyžaduje okamžitou pozornost. Je třeba prosadit změnu zákona, která by omezila nárok na výsluhový příspěvek a odebrala ho těm bývalým příslušníkům ozbrojených složek, kteří i po odchodu do civilu dál pobírají veřejné peníze. Zároveň je nutné zastavit další jmenování generálů a provést důkladnou revizi systému odpovědnosti a kontroly v rámci Ministerstva obrany.

Bez těchto kroků hrozí, že armáda a další ozbrojené složky budou i nadále plýtvat veřejnými prostředky, aniž by dosahovaly kýžené modernizace a akceschopnosti. Je na čase, aby politici a veřejnost začali tento problém řešit a požadovali skutečnou reformu a odpovědnost v našich ozbrojených silách.

Prosba o podporu

Kverulant hlídá věrolomné politiky a rozežrané úředníky už od roku 2009. Pomáhejte nám v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem. 

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima