V ranních hodinách 15. června 2022 proběhlo na pražském magistrátu a v Dopravním podniku hl. m. Prahy (DPP) rozsáhlé zatýkání v kauze Dozimetr. Politici, kteří tehdy zůstali na svobodě, údajně nechápali, jak je možné, že korupce tak prorostla vedením města a dopravního podniku. Slibovali, že zadají provedení hloubkových auditů, které odhalí vady systému a zabrání tomu, aby se situace opakovala. Kverulant.org už několikrát požádal o kopie těchto auditů. Po různých peripetiích získal dva, které už jsou hotové. Politiky je třeba kontrolovat neustále, a to Kverulant dělá už od roku 2009. Kontrolujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.
Kverulant už v březnu 2023 dle zákona o svobodném přístupu k informacím požádal o kopie auditů vyvolaných kauzou Dozimetr. Magistrát mu 2. dubna 2024 sdělil, že z pěti auditů jsou hotové jen dva a prý jsou tajné, dva audity ještě nebyly dokončeny a jeden ještě ani nebyl zadán. Ani když Kverulant žádal v červnu 2024, nebyl úspěšný. Magistrát 17. června 2024 opět rozhodl, že mu žádný z pěti auditů neposkytne. O měsíc později se Magistrát konečně uvolil Kverulantovi kopie auditů poskytnou.
Dva zatím hotové audity
Xanthus Servisní
První hotový audit měl prověřit předražený nákup obrazovek nakoupených DPP na zastávky a do stanic metra. Jedna obrazovka stála 290 000 korun. Zakázku za 11 milionů dostala bez výběrového řízení firma Xanthus Servisní. Smlouvu podepsali ředitel DPP Petr Witowski a Matej Augustín, obviněný v kauze Dozimetr.
Na základě auditní zprávy lze shrnout následující klíčové body:
- Xanthus byl dlouhodobým dodavatelem řídicích systémů pro povrchovou dopravu v Praze (DORIS, AUDIS, ZIS).
- Existují nejasnosti ohledně vlastnictví autorských práv k těmto systémům. DPP se ocitl v situaci tzv. “vendor lock-in” (uzamčení dodavatelem).
- Smlouvy s Xanthus byly často uzavírány bez výběrového řízení, což vedlo k pokutě od ÚOHS.
- Byly identifikovány rizikové personální vazby mezi Xanthus a DPP.
- Došlo k několika přeměnám společnosti Xanthus, které mohly sloužit k zastření skutečných vlastníků a odpovědnosti.
- Auditní zpráva identifikuje řadu právních a ekonomických rizik vyplývajících ze vztahu DPP a Xanthus.
- DPP zaplatil Xanthusu za období 2008-2018 celkem 305,5 milionů Kč za služby a zboží.
- Existuje podezření, že DPP platil za software, který mohl být původně jeho vlastnictvím.
- Náklady na služby tvořily až 84% tržeb Xanthusu, což naznačuje možné nadhodnocení cen.
- V letech 2020-2021 došlo k výraznému nárůstu objednávek od Xanthusu o celkem 51,7 milionů Kč.
Akvo Praha s.r.o.
Druhý hotový audit měl provést kontrolu kupních smluv mezi dopravním podnikem a firmou Akvo Praha. Ta v roce 2010 získala od dopravního podniku lukrativní pozemky u metra Palmovka za 88 milionů korun bez DPH. Jde o jednu z nejkontroverznějších transakcí s veřejnými pozemky v metropoli. Na případ upozornili v roce 2012 Reportéři ČT. Pak se znovu otevřel po vypuknutí kauzy Dozimetr.
Audit se zabývá posouzením ekonomické výhodnosti dvou projektů Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) – založení společného podniku Nové Holešovice, a.s. a uzavření smlouvy o výstavbě revitalizace stanice metra Palmovka se společností Akvo Praha s.r.o.
Projekt Nové Holešovice spočíval ve spolupráci DPP s developerskou skupinou Karlín Group na revitalizaci stanice metra Nádraží Holešovice a jejího okolí. Audit dospěl k závěru, že založení společného podniku bylo pro DPP ekonomicky výhodné a v souladu se zákonnými povinnostmi..
Projekt Palmovka One se týkal výstavby autobusového terminálu a revitalizace stanice metra Palmovka ve spolupráci se společností Akvo Praha. Audit identifikoval řadu nedostatků a nesrovnalostí:
- Znalecký posudek pro ocenění pozemků DPP obsahoval chyby a podhodnotil jejich hodnotu.
- Kupní cena pozemků ve výši Kč neodpovídala jejich odhadované tržní hodnotě Kč.
- I při započítání dalších výnosů pro DPP se získaná hodnota neblíží potenciálnímu výnosu z prodeje pozemků za tržní cenu.
- Uzavření smluv s Akvo Praha nebylo v souladu s péčí řádného hospodáře. DPP nevyužil možnosti získat výhodnější podmínky.
Velký audit ještě není hotov
V dubnu 2024 a pak znovu v červnu 2024 magistrát Kverulantovi sdělil, že hloubkový audit zakázek a majetkových transakcí u DPP za období 2014 až 2022 ještě není hotov. Magistrát tento audit označuje jako „velký audit“. Hotov prý ještě nebyl ani hloubkový audit zakázek magistrátu za období 2010 až 2022. Přitom oba audity prý byly zadány již červnu 2022.
V červnu 2024 ještě ani nebyl zadán hloubkový audit zakázek a majetkových transakcí u dceřiných společností magistrátu Pražské služby, Pražská vodohospodářská společnost, Kolektory Praha za období 2014 až 2022. Magistrát Kverulantovi sdělil, že teprve 5. června 2024 bylo rozhodnuto o vítězi této veřejné zakázky a běží lhůta pro podání námitek, která uplyne dne 20. června 2024.
Magistrát: „Hrozí zneužití auditů“
Jak už bylo uvedeno, magistrát Kverulantovi nejprve odmítl poskytnout kopie dvou hotových auditů. Nejprve v rozhodnutí z 2. dubna 2024 argumentoval tím, že audity jsou novou informací vzniklou v souvislosti s přípravou rozhodnutí o dalším postupu v dotčených projektech a procesech města. Poskytnutí těchto informací by prý mohlo ohrozit řádný průběh rozhodování a přineslo by i možnost jejich zneužití.
V rozhodnutí z 17. června Magistrát svoji argumentaci zopakoval a rozšířil. Dva hotové audity prý nelze poskytnout, dokud nebude hotový „velký audit“, tedy hloubkový audit v DPP: „požadované informace jsou dosud neucelené, mohou se dosud měnit v čase a neměly by tutéž vypovídací hodnotu, jako budou mít poté, až bude ukončen i tzv. velký audit, případně budou přijata právní či jiná opatření“.
Kverulant se s tímto ignorováním zákona o svobodném přístupu odmítl smířit, a proto 18. června 2024 podal proti neposkytnutí informací odvolání a v případě neúspěchu je připraven se o zveřejnění kopií auditů soudit.
Cena
Provedení všech auditů zadal magistrát společnosti StoneTurn, která ani v České republice nemá pobočku. Cena za provedení všech auditů byla dle sdělení magistrátu dohodnuta na 15 milionů korun. Nejdražší má být „velký audit“, tedy hloubkový audit zakázek a majetkových transakcí u DPP. Má stát 6 milionů korun.
Obvyklí podezřelí
Kverulant se podezřeními na rozsáhlou korupci na pražském magistrátě a v jím spravovaném pražském dopravním podniku (DPP) zabývá už několik let. V roce 2020 odhalil vyvádění peněz z DPP prostřednictvím advokátní kanceláře ROWAN LEGAL. Vedení pražského dopravce tehdy podepsalo několik smluv na poskytování nejrůznějších právních služeb. Každý kontrakt obsahoval ustanovení omezující maximální částku, kterou mohou právníci za danou službu fakturovat. Jen o něco později byl uzavřen nenápadný dodatek, jímž bylo toto omezení zrušeno.
Ředitel Kverulanta Vojtěch Razima v březnu 2020 osobně vyzval tehdejší radní pro legislativu Hanu Kordovou Marvanovou (tehdy STAN) k zastavení tohoto tunelu. Navrhl jí zadat audit hospodaření dopravních podniků a podat trestní oznámení. Radní Marvanová to i přes přinesené důkazy odmítla udělat. Prohlásila, že sice ví, že se v dopravním podniku krade, ale že proti koalici (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu), za kterou byla zvolena, nepůjde.
Kverulantovo trestní oznámení
Kverulant tedy v květnu 2020 podal trestní oznámení sám. To možná odstartovalo policejní vyšetřování, které v červnu 2022 gradovalo zatčením a obviněním náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN), podnikatele Michala Redla a dalších deseti lidí z tunelování pražského dopravního podniku. Ve funkci ministra školství tehdy musel skončit i další člen hnutí STAN, Petr Gazdík. To, když vyšlo najevo, že používal zašifrovaný telefon, kterým si čile volal s pravděpodobným šéfem celé kriminální skupiny Michalem Redlem.
Podle tehdejších informací České televize sledovala policie skupinu přes dva roky. Při sledování využila odposlechů telefonů i konspiračních bytů. Skupina věděla o zájmu policie nejpozději od září 2020, kdy média psala o podaném trestním oznámení. Podle dokumentů kriminalistů proto obvinění pravidelně prohlíželi svou techniku kvůli odposlechům a například používali šifrovanou komunikaci. Najali si i bezpečnostní agenturu na odhalování odposlechů. A díky kontaktům u policie odhalili i jedno auto, které je sledovalo.
Kauza Dozimetr
Kauza známá také jako kauza Hlubuček, je rozsáhlá korupční aféra spojená s hospodařením Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP). Podle policie vytvořila skupina kolem zlínského podnikatele Michala Redla organizovanou skupinu, která systematicky obsazovala klíčové pozice v DPP, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení a získávat úplatky od vítězných firem.
Hlavními aktéry byli Michal Redl, bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN) a bývalý finanční ředitel DPP Matej Augustín. Skupina měla využívat zašifrované telefony, uplácet, domlouvat se v konspiračních bytech a podle policie se zde i užívaly drogy. Peníze z úplatků si pak dělili mezi sebou.
V červnu 2022 provedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) rozsáhlý zátah, při kterém zatkla 11 z 13 obviněných. Vedle Redla, Hlubučka a Augustína jsou stíháni i další politici a lobbisté.
Kauza měla dopad i na další politické strany. Z TOP 09 odešli Marek Doležal a Jiří Fremr kvůli kontaktům s obviněnými. Na Praze 10 byla odvolána starostka Renata Chmelová.
Policie postupně rozšiřovala vyšetřování na další větve kauzy. Navrhla obžalovat podnikatele Jindřicha Špringla, který měl pomáhat s úplatky pro člena dozorčí rady DPP. Dále stíhá tři firmy kvůli zakázkám DPP, Analogii, Uniprog Solutions a Information Systems Factory Group. Vyšetřuje také vazby na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a Krajskou správu a údržbu silnic Středočeského kraje.
V kauze došlo k podepsání dohody o vině a trestu mezi obviněným Pavlem Dovhomiljou a státním zástupcem. Dovhomilja by měl zaplatit pokutu 1,5 milionu korun. Policie pracuje s verzí, že obvinění tvořili organizovanou zločineckou skupinu a dlouhodobě připravovali trestnou činnost.
Audit! Audit!
Po vypuknutí kauzy Dozimetr se nejenom Hana Marvanová začala veřejně stylizovat do role neohrožené protikorupční bojovnice, která po zastavení rozkrádání dopravního podniku volala už dávno. Politici, kteří tehdy zůstali na svobodě, volali po provedení hloubkových auditů, které odhalí systémové nedostatky a zabrání tomu, aby se situace opakovala.
Máslo na hlavě
Magistrát Kverulantovi v dopise z 2. 4. 2024 tvrdil, že veřejnosti nejsou závěrečné zprávy z auditů v současnosti přístupné zejména z důvodu probíhajícího trestního řízení v kauze Dozimetr. Kverulant má však za to, že pravý důvod je jiný. Politici mají máslo na hlavě.
Kverulant se nemůže ubránit dojmu, že magistrátní politici ani vedení dopravního podniku na rychlé provedení auditu nijak netlačí. Naopak, Kverulant je přesvědčen, že čím později budou audity provedeny a čím déle zůstanou tajné, tím lépe pro politiky. Vždyť máslo na hlavě mají pravděpodobně všichni.
Například Hana Marvanová, která ve volbách v roce 2018 společně s Petrem Hlubučkem úspěšně kandidovala za STAN. V letech 2018 až 2023 byla také pražskou radní pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení.
Po vypuknutí kauzy Dozimetr se Marvanová veřejně stylizovala do role neohrožené protikorupční bojovnice, která s vedením města nemá nic společného a po zastavení rozkrádání dopravního podniku volala už dávno. Skutečnost je ale poněkud jiná. Kverulant totiž odhalil tři případy, kdy někdejší radní za STAN Hana Marvanová hlasovala ve prospěch sponzora STAN a nenahlásila, že je v konfliktu zájmů, jak jí to ukládal zákon.
Reakce Hany Marvanové
Kverulant široce publikuje svoje výhrady k pokrytectví, s jakým se magistrátní politici vypořádali s kauzou Dozimetr. Na jeden takový text, uveřejněný 4. dubna 2024 na webu Hlídací pes pod názvem Zadáme audity, sliboval magistrát po kauze Dozimetr. Žádné k dispozici nejsou, zareagovala Hana Marvanová. Cítila se tímto textem natolik dotčena, že serveru našich kolegů zaslala svoji reakci. Ten ji uveřejnil pod názvem Překroucené informace versus fakta k auditům v kauze Dozimetr.
Audit ve Středočeském kraji
Kauza Dozimetr zasáhla i Středočeský kraj, kde hejtmanství rozhodlo o provedení hloubkového auditu hospodaření krajských cestářů. Audit z června 2023, který provedla společnost Ernst & Young, však k překvapení mnohých nezahrnoval zakázky z éry bývalého ředitele Jana Lichtnegera, spojovaného s kauzou Dozimetr. Přesto byl pod tlakem veřejnosti Jan Lichtneger z funkce ředitele Krajské správy a údržby silnic odvolán a audit nakonec dopracován. Více již z reportáži PRAHA TV:
Kverulantovy protesty
Politici slibovali, že zabrání tomu, aby se kauza Dozimetr opakovala. Kverulant má za to, že se spíše snaží zabránit tomu, aby se přišlo na jejich další kšefty. Kverulant proti liknavosti magistrátu a nezveřejnění dosavadních auditních zpráv protestuje a také už dvakrát odeslal všem pražským politikům dopis, ve kterém je žádá, aby všechny auditní zprávy neprodleně zveřejnili.
Praha konečně podala trestní oznámení
Přestože k zatýkání v kauze Dozimetr došlo už v létě roku 2022 a přestože dva ze zadaných auditů v dopravním podniku měla Praha k dispozici již nejméně od března 2024, tak se teprve před koncem června 2024 odhodlala podat na jejich základě trestní oznámení. Předmětem trestního oznámení byla zjištění, že některé zakázky byly předražené, že DPP nevýhodně vynakládala finanční prostředky a že v ní byla korupce. Mělo jít případ předraženého nákupu obrazovek pro DPP a kontroverzního prodeje pozemků u stanice metra Palmovka. ČTK to 21.6.2024 sdělil mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Kverulant je přesvědčen, že kdyby se o audity opakovaně nezajímal, tak by pražští politici vše zametli pod koberec.
Prosba o podporu
Politiky je třeba kontrolovat neustále a to Kverulant dělá už od roku 2009. Kontrolujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.
Vojtěch Razima