Nahoru

Archiv novinek

Kverulantovi byl doručen rozsudek, který způsobil otevření Pražského hradu

V pondělí 3. května byl konečně široké veřejnosti otevřen Pražský hrad. Stalo se tak po více než půl roce úplné uzávěry. Kverulant to považuje za své vítězství a důsledek kampaně, kterou za otevření Hradu vedl.  Klíčovým úspěchem bylo to, že dosáhl pravomocného rozhodnutí soudu, které konstatuje, že uzavření Hradu nemá oporu v zákoně a že Hrad je veřejným prostranstvím. Přestože toto rozhodnutí vstoupilo v platnost již veřejným vyhlášením 16. dubna, teprve nyní bylo Kverulantovi doručeno písemné vyhotovení.  Další prodlužování zákazu vstupu a plošných kontrol se tak stalo neudržitelným. Pokud si i vy myslíte, že Pražský hrad patří široké veřejnosti a nikoli arogantnímu prezidentovi, podpořte Kverulantovu kampaň za otevření alespoň malým darem.

Vyvěšení červených trenýrek na Pražském hradě v září 2015 mělo prezidentovi připomenout jeho buranské chování. V reakci na to Zeman v roce 2016 zneužil zpráv o teroristických útocích v Evropě, uzavřel Hrad svobodnému pohybu a zavedl na něm plošné policejní kontroly. Ty vedly k tomu, že Zeman pro případné skutečné teroristy vytvořil snadný terč v podobě dlouhých front na Hradčanském náměstí.

Ani když se bezpečnostní situace uklidnila, Zeman od ponižujících osobních prohlídek neupustil. Naopak, k policistům přibyli ještě vojáci s útočnými puškami, aby vzbuzovali dojem, že naše země je v ohrožení. V takovém státě se vrchnosti totiž lépe vládne. V první, jarní epidemické vlně prezident Hrad zavřel zcela na více než dva měsíce a zákaz vstupu zopakoval 9. října 2020.

Zavření Hradu nikdy nemělo oporu v zákoně. Lidé okolo prezidenta zřejmě zneužili toho, že areál Hradu je deklarován jako soukromě spravovaný dvůr, kam si někoho můžou pustit, a někoho jiného nikoliv. Čili že je to něco jako vnitroblok.  Proto Kverulant oznámil pražskému magistrátu svolání velmi malého veřejného shromáždění na náměstí U Svatého Jiří uvnitř areálu Pražského hradu. To je prostranství s Carratiho kašnou mezi svatovítskou katedrálou, Novým proboštstvím, svatojiřskou bazilikou a Starým královským palácem. Cílem shromáždění je vyjádření nesouhlasu s uzavřením oblasti Pražského hradu. Bylo svoláno u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel a doba konání je naplánována na 18. dubna 2021, od 12.00 do 14.00

Podle Kverulantova názoru je toto náměstí veřejným prostranstvím, a tak mělo být shromáždění automaticky povoleno. Nebylo. Magistrát Kverulantovi odpověděl, že „shromáždění se má konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství“.  Podle magistrátu je náměstí U Svatého Jiří jakýmsi privátním dvorečkem prezidenta, a tak k ohlášce shromáždění od Kverulanta požaduje doložení písemného souhlasu vlastníka. Kverulant tento souhlas ze zřejmých důvodů nedoložil. Magistrát celou věc usnesením z 29. března 2021 odložil, jinými slovy, shromáždění nepovolil. Proti tomu se Kverulant vzápětí odvolal na ministerstvo vnitra. Nijak překvapivě se Hamáčkovo ministerstvo přiklonilo k magistrátnímu výkladu, že Pražský hrad je jen jakýmsi privátním dvorkem Zemana a jeho kamarily.

Kverulant rozhodnutí vnitra napadl dne 13. dubna správní žalobou. S ohledem na to, že ohlášené shromáždění se má na Pražském hradě konat již tuto neděli, žádal Kverulant, aby soud ve věci rozhodl rychle. Městský soud v Praze mu vyhověl do té míry, že jednání nařídil na pátek 16 dubna.

Podstatou sporu bylo to, zda je Pražský hrad veřejným prostranstvím, a zda se tedy v jeho areálu mohou konat shromáždění bez souhlasu vlastníka. Kverulant soud vyhrál. Soud dospěl k závěru, že areál Pražského hradu je veřejné prostranství.  Dlouhodobé uzavření takového místa tedy nemělo oporu v zákoně.

Další informace naleznete v kauze Jak Kverulant otevřel Pražský hrad.

Zpět na výpis novinek