Do voleb do Evropského parlamentu (EP) zbývá už je měsíc. Proběhnou 7. a 8. června. Ve volebním období, které nyní končí, zastupuje Českou republiku 21 politiků, kteří dostávají každý měsíc plat kolem 200 tisíc korun čistého. K tomu mají nárok na cestovní náhrady, denní příspěvek, příspěvek na všeobecné výdaje, náhrady za zdravotní péči a na vybavení kanceláře ve výši dalších, odhadem, 200 tisíc korun čistého měsíčně. Pojďme se podívat, jak usilovně za tyto štědré odměny europoslanci doposud pracovali a kolik si ještě stihli přivydělat bokem. Politiky je třeba kontrolovat neustále, a to Kverulant dělá už od roku 2009. Kontrolujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.

Volby do Evropského parlamentu

Členství v Evropské unii umožňuje každých pět let volit české národní zastoupení v Evropském parlamentu. Stejně jako v případě Poslanecké sněmovny Češi a Češky volí stranickou či koaliční listinu se jmény kandidátů. Příští volby do Evropského parlamentu proběhnou od pátku 7. do soboty 8. června 2024. Pro celé území České republiky jsou použity stejné listiny. Volič může navíc označit až dva kandidáty, které by rád viděl zasedat v Evropském parlamentu. Tato vůle se vyjadřuje zakroužkováním pořadového čísla příslušného oblíbence. Kandidáti zakroužkovaní alespoň 5 procenty voličů své strany mohou přeskočit výše umístěné. Pokud více kandidátů obdrželo přednostní hlas od alespoň 5 procent voličů, rozhoduje počet těchto preferencí.

Evropský parlament má 705 poslanců, z nichž Česko zastupuje 21 poslanců. Poslanci jsou voleni přímým způsobem a na pětileté funkční období. Naposledy, tedy v roce 2019, byli do EP za Českou republiku zvoleni tito poslanci:

Plat poslanců

Podle jednotného statutu poslanců Evropského parlamentu, který je v platnosti od července 2009, pobírají všichni poslanci EP stejný plat. Je stanoven na 38,5 % základního platu soudce Soudního dvora Evropské unie. Podle informací EP činil od 1. července 2023 hrubý měsíční plat poslanců 10 075,18 euro. To při kurzu 25,10 představuje 253 tisíc korun. EP tvrdí, že po zaplacení unijní daně a příspěvků na sociální zabezpečení je to 7 854 eur a tedy 197 tisíc čistého měsíčně.

Cestovní náhrady

Poslanci EP mají nárok na cestovní výdaje. Po předložení potvrzení o zaplacení je jim proplacena skutečná cena jízdenky nutné k dopravě na jednání, a to do výše ceny letenky business třídy, železniční jízdenky první třídy nebo 23,32 korun za kilometr jízdy automobilem. Jako bonus dostávají poslanci ještě paušální příspěvek podle vzdálenosti a délky trvání cesty určený k pokrytí dalších nákladů spojených s cestou. Kolik tento příspěvek činí, se Kverulantovi nepodařilo zjistit. U činností vykonávaných mimo vlastní zemi mohou být poslancům proplaceny cestovní výdaje, ubytování a související výdaje, a to až do maximální výše přibližně 115 tisíc korun ročně.

Příspěvek na všeobecné výdaje

Tento paušální příspěvek je určen na pronájem kanceláře, telefon, předplatné, reprezentativní činnosti, počítače a telefony, pořádání konferencí a výstav. Příspěvek se snižuje na polovinu, jestliže se poslanec v jednom parlamentním roce (září až srpen) bez řádného odůvodnění nezúčastní poloviny plenárních zasedání. V roce 2021 byla výše měsíčního příspěvku €4778. To je za měsíc 118 tisíc korun.

Cestovní náhrady a příspěvek na výdaje činí 163 měsíčně

Kverulant zjistil, že v roce 2022 bylo 21 českým europoslancům vyplaceno na cestovních náhradách a příspěvcích na všeobecné výdaje celkem více než 41 milionů korun. To je na jednoho poslance ročně v průměru téměř 2 miliony korun ročně a 163 tisíc korun. Rozdíly mezi jednotlivými poslanci jsou však značné. Poslanec či poslankyně, která vyčerpala nejvíce si za rok 2023 přišel či přišla na 3,2 milionu korun. Naopak osoba, která čerpala nejméně si přišla „jen“ na milion. Totožnost poslanců Kverulantovi není známá. Evropský parlament ji Kverulantovi odmítl poskytnout, ale o tom podrobněji až dále v tomto textu.

Denní příspěvek

Mimo to EP vyplácí paušální denní příspěvek ve výši €338, tedy asi 8300 korun, na úhradu ubytování a s ním spojených nákladů za každý den, kdy je poslanec EP v Bruselu nebo Štrasburku. Při schůzích konaných mimo EU činí příspěvek €169, tedy asi 4200 korun a ještě je zde refundace nákladů na hotel. K tomu, aby poslanec tyto peníze dostal, stačí jen ráno podepsat prezenční listinu a pak odejít. Že se něco takového děje, dokazuje kauza bývalého komunistického poslance Miroslava Ransdorfa.

Komunista Ransdorf byl v roce 2013 reportérem nizozemské televize Geen Stilj TV nařčen ze zneužívání poslaneckých náhrad. Podle reportéra Toma Staala přišel Ransdorf do budovy Evropského parlamentu jen na dobu několika minut tak, aby podepsal prezenční listinu, díky čemuž by měl nárok na denní poslaneckou náhradu. Tehdy ve výši 300 euro. Europoslanec reportéra odstrčil a odmítl odpovídat na jeho otázky. Sám pak později odmítl, že by zneužíval poslanecké diety: „Ten den jsem cestoval devět hodin, abych stihl odpolední konferenci o perspektivách levice. Poté jsem pracoval v kanceláři. Až večer v půl sedmé jsem se šel zapsat na prezenční listinu a chtěl odejít, ale před budovou se na mě vrhli novináři.“

V rámci objektivity dodejme, že v současné době se denní příspěvek ve výši 8300 korun snižuje na polovinu, pokud poslanec zmešká více než polovinu jmenovitých hlasování ve dny, kdy se koná hlasování na plenárním zasedání, a to i v případě, že byl přítomen a podepsal prezenční listinu.

Výdaje na zdravotní péči

Poslanci EP mají nárok na náhradu dvou třetin svých léčebných výloh.

Vybavení kanceláře a služební auta v Bruselu i ve Štrasburku

Parlament poskytuje poslancům EP zařízené kanceláře jak v Bruselu, tak ve Štrasburku. Poslanci EP mohou v obou městech používat pro služební účely služební vozy Parlamentu.

Důchod již v 63 letech

Práce evropského poslance je jistě natolik vyčerpávající, že do důchodu nemůže odejít tak pozdě jako běžný smrtelník. A tak členové EP ještě mají nárok na speciální starobní důchod poté, co dovrší věk 63 let. Jeho výše tvoří 3,5 % platu za každý celý rok ve funkci. Poslanec po pěti letech v EP může po svých 63. narozeninách počítat s měsíčním důchodem ve výši 43 tisíc korun. Náklady na tyto důchody jsou hrazeny z rozpočtu Evropské unie. Výplata českého důchodu z rozpočtu ČR tím samozřejmě není naprosto dotčena.

Kdo není přítomen, nezastupuje své voliče

Jedním z hlavních principů zastupitelské demokracie je hledání řešení v parlamentní rozpravě. Je zřejmé, že kdo není na této rozpravě přítomen, nezastupuje v ní své voliče a nevykonává svůj mandát v zájmu občanů ČR. Iniciativa Europarlament přehledně, která prezentuje svoje zjištění na síti X, přinesla v lednu 2024 tabulku, ve které sumarizuje absence českých europoslanců v hlasovacích dnech na plénu v roce 2023.  

V roce 2023 měli europoslanci celkem jen 55 hlasovacích dní na plenárním, miniplenárním nebo mimořádném zasedání Evropského parlamentu. Statistika procentuálně zobrazuje počet dní, kdy se europoslanci k hlasování na plénu nedostavili.

Nejvíce hlasovacích dní v roce 2023, celkem 19 zmeškala Martina Dlabajová, zvolená za ANO a pak s ANO rozhádaná a nezařazený poslanec Hynek Blažko, zvolený za SPD a pak s SPD také rozhádaný. Prý byli nemocní. Jen o jeden jednací den vyšší účast měl Evžen Tošenovský z ODS. Přeborníkem v docházce nebyl ani Ivan David zvolený za SPD. Ten se dostavil na hlasování jen 39 případech z 55.

Ani v roce 2022 se europoslanci nepředřeli, hlasovacích dnů bylo je 52. Uvážíme-li, že rok 2022 měl celkem 252 pracovních dnů, pak i ti nejpilnější poslanci museli do práce jen přibližně každý pátý den. Přesto se našli poslanci, kteří nedokázali ani to. V roce 2022 byl největším absentérem na jednání Jiří Pospíšil z TOP 09. Ten absentoval na 36,5 % hlasování. Stanislav Polčák zvolený za STAN nebyl na 28,8 % hlasováních. Již výše zmíněný Ivan David z SPD moc nechodil do práce ani v roce 2022, absentoval v 26,9 % případů.

K podobným závěrům došla i analýza Kverulantových kolegů ze serveru Hlídací pes zveřejněná počátkem roku 2024. Ta sledovala aktivitu českých europoslanců od roku 2019 do února 2024  a to počet zpráv a stanovisek předkládaných z pozice zpravodaje, dále četnost vystoupení na plenárních schůzích, ale také transparentnost. O té vypovídá vedle zveřejňování lobbistických schůzek také publikace vysvětlení jednotlivých hlasování.

Nejvíce příspěvků na plenárních schůzích měla Dita Charanzová (462). Ta také obsadila šesté místo v žebříčku nejvlivnějších europoslanců webu EUmatrix. V počtu příspěvků v plánu následovala za Ditou Charmzovou Michaela Šojdrová (261) a Stanislav Polčák (273). Nejvíce tisků z pozice zpravodaje předložil Tomáš Zdechovský (36), druhý byl e se 14 zprávami Mikuláš Peksa. To bylo dáno především jejich členstvím ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), který uděluje absolutoria evropským institucím za plnění rozpočtu. Jinak se běžně počet zpráv předkládaných z pozice zpravodaje pohyboval od jedné do pěti.

Nejvíce vysvětlení svých hlasování publikovali Radka Maxová (575) a Luděk Niedermayer (523). Následoval Ondřej Kovařík (301) a Tomáš Zdechovský (277). Co se týká zveřejnění schůzek, nejvíce jich publikoval Tomáš Zdechovský (145) a Ondřej Kovařík (144). Žádnou schůzku nevykázalo pět českých europoslanců: Hynek Blaško (SPD), Ivan David (SPD), Martin Hlaváček (ANO), Stanislav Polčák (STAN) a Evžen Tošenovský (ODS). To, že tito poslanci nevykázali žádné schůzky s lobbisty naprosto neznamená, že k nim nedošlo.

Nejméně aktivními europoslanci z hlediska předkládání návrhů, transparentního vykazování činnosti a vystoupení na plénu byli Evžen Tošenovský (ODS), Hynek Blaško (SPD), Ondřej Knotek (ANO), ale také Jan Zahradil (ODS), Ivan David (SPD) a Martin Hlaváček (ANO).

Vedlejší příjmy poslanců EP

Plat a náhrady nejsou u některých poslanců jedinými příjmy. Počínaje rokem 2023 mají poslanci povinnost vykazovat příjmy dosažené „souběžně s výkonem funkce poslance“ které za rok přesáhly 5 tisíc euro (125 tisíc korun) hrubého.

Nikoho patrně nepřekvapí, že nejvíce si „přivydělali“ ti europoslanci, kteří v EP absentovali nejvíce. Poslanec Jiří Pospíšil (TOP09) přiznal, že v roce 2023 vydělal jako náměstek primátora hlavního města Prahy 1,2 milionu korun. Jen o něco méně přiznal Stanislav Polčák (STAN). V roce 2023 si advokátní a poradenskou činností vydělal celkem 1,1 milionu korun.

Námořní lupič Mikoláš Peksa přiznal že si jako majitel firmy Cybermindnet, s.r.o. vydělal 227 tisíc korun. Komunistka Kateřina Konečná přiznala příjem z pronájmu vlastní nemovitosti ve výši 228 tisíc a 51 tisíc činily v roce 2023 její odměny z titulu zastupitelky města Nový Jičín.

Poněkud tajnosnubně působí přiznání vedlejších příjmů u Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL). Zdechovský je členem aktivní zálohy ozbrojených sil ČR. K srpnu roku 2023 má hodnost nadporučíka a má z toho příjem, kolik to však je prý tajné: „Základní měsíční mzda € 1.824,57. Odměna zaplaceno za dny servis. Konečný plat důvěrné.“

Kumulace funkcí aneb Kašleme na voliče

I na EP je dobře vidět jedna z chronických nemocí, kterou trpí česká politika. Tato choroba se jmenuje kumulace funkcí. Hlavní symptom této nemoci je zřejmý, je jím nekvalitní, ledabylá a nekoncepční správa veřejných věcí.  Politici ani teoreticky nemohou mít čas, byť jenom získat všechny informace, které by měli znát, když rozhodují o našich záležitostech. Vždyť například funkce náměstka primátora hlavního města, je velice mentálně i fyzicky náročná, jako práce víc než na plný úvazek. A ne dosti na tom, politici tímto přístupem vyjadřují i pohrdání voliči. Vždyť jako by říkali: „Ano, vy jste si nás sice zvolili, ale ve skutečnosti na práci pro vás kašleme nebo ji za nás bude dělat někdo jiný, někdo v pozadí a my se budeme moci soustředit na to nejdůležitější. Tím je obsluha nás samých.“

Kverulantův blacklist

S jistou nadsázkou lze tvrdit, že v politice by měli být ti nejlepší z nás. Bohužel se zdá, že na politice není nic, co by do ní ty nejlepší z nás přitahovalo. Kverulantův blacklist s 30 politiky je toho důkazem. Cílem tohoto seznamu je upozornit na politiky, kteří si pro konkrétní důvody nezaslouží důvěru veřejnosti. Seznam jistě není úplný, protože je sestaven jen z těch politiků, kteří se objevili v Kverulantových kauzách. Na seznamu tak najdete dvojku na kandidátce koalice SPOLU Veroniku Vrecionovou (ODS) za to, že v roce 2012 zabránila přijetí skutečně účinného zákona zakazujícího billboardy. Naopak na Kverulantově blacklistu nenajdete leadera kandidátky SPOLU Alexandera Vondru (ODS), protože Jeho nejznámější kauzou ProMoPro se Kverulant nezabýval.

Prosba o podporu

Kverulant usvědčuje věrolomné politiky a rozežrané úředníky už od roku 2009. Usvědčujte je s námi finanční podporou našeho úsilí. Kverulanta v této kauze čeká dlouhá a nákladná soudní bitva s Evropským parlamentem.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima