Nahoru
Ministerstvo koupilo horší a dražší vrtulníky a čelí za to vyšetřování Evropskou komisí
Jana Černochová, ministryně obrany, Karel Řehka, náčelník generálního štábu, Bell AH-1Z Viper, bitevní vrtulník, 22. základna vrtulníkového letectva, foto: ČTK Luboš Pavlíček
Ministerstvo koupilo horší a dražší vrtulníky a čelí za to vyšetřování Evropskou komisí
Twitter

V srpnu loňského roku armáda převzala další dva americké vrtulníky. Celkem Česko nakoupilo osm víceúčelových helikoptér Venom a čtyři bitevníky Viper v hodnotě více než 17 miliard korun. Podle analytika Milana Mikuleckého, který tehdy poskytl rozhovor Českému rozhlasu mají tyto stroje zásadní nevýhody. Tou největší je, že je nikdo, kromě námořní pěchoty Spojených států, nevyužívá. Nákup těchto kuriozních strojů má jednoduché vysvětlení: lobbing.  Tím, kdo se nechal přesvědčit, že Česká armáda potřebuje helikoptéry ideální pro útočnou operaci v indopacifiku byl zejména bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Ministerstvo obrany za tento zpackaný nákup dostalo rekordní pokutu ve výši 550 milionů korun od antimopolního úřadu. Tím však ostuda a možná ani pokuty ještě nekončí. Problematický nákup nyní začala vyšetřovat Evropská komise. Zkorumpované a zlobované politiky a úředníky je třeba kontrolovat neustále a to Kverulant dělá už od roku 2009. Usvědčujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.

Jana Černochová, ministryně obrany, Karel Řehka, náčelník generálního štábu, Bell AH-1Z Viper, bitevní vrtulník, 22. základna vrtulníkového letectva, foto: ČTK Luboš Pavlíček

Ve čtvrtek 17. srpna 2023 dorazil do Česka s velkou slávou první vrtulník Venom. Další vrtulníky z Ameriky jsou na cestě. Jedná se ale o raritu ve středoevropském prostoru. Stroje totiž dosud používá jenom americké námořnictvo a ve výzbroji jiných evropských zemí nejsou. „To je na tom nákupu defacto špatně… Tento obchod jde za panem ministrem Metnarem a jeho tehdejším náměstkem Říhou. Byla za něj vyměřena i rekordní pokuta půl miliardy a je poměrně překvapivé, že nenastalo žádné personální zemětřesení,“ řekl Českému rozhlasu bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

„Problém je v tom, že jediným uživatelem tohoto vrtulníku je v současné době americká námořní pěchota. A pokud nakupujete nějakou výzbroj, tak vždy, kromě celé řady jiných parametrů, se díváte na to, kdo je vaším nejčastějším partnerem v operacích,“ vysvětloval. „Takže pokud pan ministr Metnar plánoval nějaké útočné operace v indopacifiku a pořízení útočné letadlové lodi, tak potom je tento typ vrtulníku skvělá volba. Pokud to ale armáda neplánuje, tak je to trochu problém,“ pokračoval.

Nevýhoda spočívá zejména při konfliktech v zahraničí, jichž by se česká armáda případně účastnila. V jejich případě je totiž zapotřebí mít přístup k logistice americké námořní pěchoty. Pokud ale Spojené státy americké nemají v místě konfliktu svoje jednotky, které využívají stejnou výzbroj, nemají důvod tam udržovat svůj logistický řetězec. „Je to i problém, pokud jde o společné akce s dalšími partnery v zemích NATO,“ dodal analytik.

„Politická shoda napříč celým spektrem“

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při převzetí stroje Venom poděkovala minulé vládě Andreje Babiše a tehdejšímu ministrovi Metnarovi za to, že „oni se nebáli učinit odvážné rozhodnutí a udělat mezivládní smlouvu s USA a nakoupit pro armádu ČR tyto vrtulníky. Pevně věřím, že tak jako i já v té minulé pozici jsem ten nákup podporovala tak, že před námi jsou nějaké další akviziční procesy a projekty, kde, jak pevně věřím, také najdeme politickou shodu napříč celým spektrem.“

Nákup 12 vrtulníků v celkové ceně 14,6 miliardy korun bez DPH (zhruba 17,6 miliardy s DPH) schválilo ministerstvo obrany v listopadu 2019. Dohodu podepsal tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar. Do finálového výběru se dostaly dva stroje, Bell UH-1Y Venom a výrazně levnější italská Agusta AW 139M. Italský vrtulník amerického konkurenta při porovnání požadavků Generálního štábu výrazně předčil. Ekonomický deník získal z interních zdrojů ministerstva obrany vyhodnocení nabídek: „Vrtulník UH-1Y byl v celém marketingovém průzkumu hodnocen jako nevyhovující v řadě takticko-technických požadavků a ekonomicky nejméně vhodný vrtulník. Tento stroj podle armádních specialistů nepřevyšuje schopnosti vrtulníků, které jsou již v armádě zavedené (Mi-17, Mi-24/35). Adresně k vrtulníku UH-1Y lze uvést, že plnohodnotně neplní hlavní úkol stanovený ministerstvem obrany na nový víceúčelový vrtulník. Jako velký problém bylo zmíněno, že stroj od americké společnosti Bell neumožňuje působit za podmínek vzniku námrazy, což patří mezi základní (diskriminační) požadavky na budoucí víceúčelový vrtulník, zejména při zámyslu působit na letecké základně Náměšť nad Oslavou,“ V plnění takticko-technických požadavků vyhověl Bell na 50 % a Augusta byla lepší, vyhověla na 72 %.

Náklady na pořízení amerických strojů bez životního cyklu byly vyčísleny na 12,8 miliard korun. S náklady na životní cyklus na 25 let pak 17,3 miliardy korun. Italské vrtulníky by vyšly na 9 miliard korun, bez nákladů na životní cyklus pak na 6,9 miliard.

Nákup vrtulníků doprovázel velmi tvrdý lobbing právě generála ve výslužbě a tehdejšího poradce ministra Stropnického Jiřího Šedivého, přestože to popírá. Ekonomickému deníku k to mu v květnu 2019 řekl: „Nejsem zástupcem žádné firmy, která by mohla vrtulníky potenciálně dodávat. Nemám žádné právo kohokoli zastupovat v České republice… …Protože nejsem v žádném vztahu k ministerstvu, vaše poznámka na střet zájmů se mi jeví jako nesprávná a zjevně zavádějící. Nezúčastnil jsem, se žádné prezentace nebo ukázek jakýchkoli strojů mimo území České republiky.“

Jenže realita je výrazně odlišnější od „argumentace“ Jiřího Šedivého. „Pan Šedivý nám radí, aby nám pomohl pochopit nákupní proces českého ministerstva obrany,“ řekla například na jaře 2017 týdeníku Euro Virginie Brizardová, ředitelka komunikace v Bell Helicopter.

Rekordní pokuta 550 milionů korun za chyby při nákupu vrtulníků

Přestože italská nabídka byla levnější a více odpovídala požadavkům tak nakonec byla uzavřena smlouva s Bellem. Nepřekvapivě se italský výrobce odvolal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. ÚOHS konstatoval, že obrana chybovala v tom, že v rozporu se zákonem uzavřel smlouvu na nákup vrtulníků od firmy Bell dříve, než rozhodl o námitkách italské společnosti. Ministerstvo ale trvalo na tom, že postupovalo správně, o zakázce podle něj jednaly přímo vlády obou zemí a firma, která nebyla oslovena, prý do zakázky nemůže zasahovat. Pokutu obrana už v roce 2021 uhradila, ale zároveň podala správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Ten však rekordní pokutu 15. února 2023 definitivně potvrdil. Tím však ostuda a možná ani pokuty ještě zdaleka neskončily.

Vyšetřování Evropské komise

V únoru 2024 přinesla ČTK zprávu, že Evropská komise (EK) zahájila s Českou republikou řízení pro porušení závazné směrnice o veřejných zakázkách v oblasti obrany. Cílem této směrnice je zvýšit transparentnost a otevřenost v rámci evropského trhu s evropským vybavením, zajistit rovné podmínky pro evropské společnosti a zároveň zajistit ochranu bezpečnostních zájmů členských států. “Komise se domnívá, že zadávací řízení a podmínky uplatňované Českem při zadání zakázky nebyly v souladu se směrnicí o zadávání zakázek v oblasti obrany a se zásadami zakotvenými ve smlouvě o fungování EU,” uvedla EK.

ČR při nákupu vrtulníků zneužila výjimky pro mezivládní zadávání zakázek. “Přímé zadání zakázky je rovněž v rozporu se zásadami o zákazu diskriminace, rovném zacházení a transparentnosti tím, že společnostem z EU upírá možnost podat nabídku a účinně soutěžit o zakázku,” vysvětlila komise.

Česku byla zaslána formální výzva kvůli porušení povinnosti vyplývající ze směrnice o veřejných zakázkách v oblasti obrany a ze Smlouvy o fungování Evropské unie. Praha má dva měsíce na odpověď a vyřešení nedostatků, na které komise poukázala.

Lobbing za 10 milionů ročně

Ministerstvo obrany zaplatilo za americké vrtulníky do konce roku 2022 již celkem téměř 10 miliard korun.  V roce 2020 to bylo 1,3 miliardy, v roce 2021 2,7 miliard a v roce 2022 5,7 miliardy korun. Za rok 2021 vykázal Šedivý ve své společnosti příjem 2,5 milionů korun. Za rok 2022 vykázala Generals s.r.o. tržby ve výši 9,5 milionu korun, zisk před zdaněním 7,7 a po zdanění 6,2 milionu korun.

Kverulant je přesvědčen, že šlo o provize za lobbování právě za nákup 12 předražených amerických vrtulníků. Kverulant se svou hypotézou konfrontoval přímo generála Šedivého. Ten mu tvrdil, že není zkorumpovaný lobbista, ale čestný konzultant a téměř 10 milionů si v roce 2022 vydělal mimo jiné přednášením: “Nikdy v životě jsem lobbing nedělal. Je to odměna za konzultační činnost, taky přednáším. Jaké zakázky jsem měl, co a pro koho jsem dělal, nejsem povinen vysvětlovat.” Kverulant považuje toto (ne)vysvětlení za naprosto nevěrohodné a proto se s žádostí o prošetření tohoto případu obrátil na orgány v činné v trestním řízení.

I bývalý ministr obrany Lubomír Metnar kritiku odmítl. „Nebudu se vyjadřovat k laickým názorům. Po ruské agresi na Ukrajině se vynořilo mnoho samozvaných odborníků bez zkušeností v oblasti obrany a bezpečnosti. Pan Mikulecký krátce působil na Ministerstvu obrany jako poradce, a to bez znalostí ani reálných zkušeností v této oblasti. Jeho působení v rezortu nijak modernizaci armády nepřispělo,“ napsal serveru iROZHLAS.cz.

Trestní oznámení na Jiřího Šedivého

Kverulant je přesvědčený, že se Šedivý přijetím provize za lobbing dopustil trestného činu dle § 333 Nepřímé úplatkářství. Proto na Jiřího Šedivého podal v polovině června 2023 trestní oznámení. Trestní zákon slibuje každému, kdo žádá, dá si slíbit nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem nebo prostřednictvím jiného působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo za to, že tak již učinil, že bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.

Nikomu se pravděpodobně moc nechtělo pálit si prsty v kauze za 18 miliard, zvláště když pravděpodobně vede k mocným politikům. A tak si orgány činné v trestním řízení Kverulantovo trestní oznámení přehazovaly jako onen příslovečný horký brambor. Nejprve jej Úřad služby kriminální policie a vyšetřování 24. července 2023 postoupil Vojenské policii. Jen co Kverulantovo trestní oznámení na Vojenskou policii došlo, tak ho 26. července 2023 podplukovník Mgr. Radovan Hříšný, náčelník 4. oddělení kriminální služby Vojenské policie postoupil zpět Policii České republiky. Od 26. července do 16. srpna není jasné, kdo na prověřování Kverulantova trestního oznámení pracoval. Nejspíš nikdo a jednotlivé složky vymýšlely, jak se spisu zbavit. Až 16. srpna 2023 postoupil státní zástupce pro Prahu 5 JUDr. Michal Doležal oznámení zpět na Hlavní velitelství Vojenské policie.

Za necelý měsíc od vrácení věci vojenské policii přišlo finále. Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV Expozitura Ústí nad Labem dopisem 12. září 2023 „vyrozuměla“ Kverulanta „o založení podání“. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) dospěla k závěru, že „rolí Ing. Jiřího Šedivého v předmětné armádní zakázce se zabývala již v rámci prověřování pod č. j. NCOZ-6911/TČ-2019-417402-H. Vaše podání nepřineslo žádné nové informace, a proto jej policejní orgán zakládá k č. j. NCOZ-6911/TČ-2019-417402-H.“

Kverulant považuje toto odůvodnění za značně nelogické. Copak skutečnost, že Kverulant ve svém trestním oznámení poukázal na to, že Šedivý ve své společnosti Generals s.r.o. vykázal za rok 2022 tržby ve výši 9,5 milionu korun, nebyla novou informací? Copak NCOZ opravdu uvěřila tomu, co řekl Šedivý Kverulantovi: „Nikdy v životě jsem lobbing nedělal“? Patrně ano a patrně proto, že uvěřit chtěla.

Vláda zdržuje přijetí zákona o lobbingu

V České republice neexistuje žádná regulace lobbingu, natožpak toho, kde se pravděpodobně točí vůbec nejvíc peněz, tedy lobbingu armádního.  Kverulantovým cílem je tento zoufalý stav změnit a prosadit přijetí zákona o regulaci lobbingu. To se mu navzdory roky trvajícímu úsilí stále nedaří. Ve středu 24. ledna vláda přerušila projednání návrhu zákona o lobbingu a slíbila, že se k němu vrátí 6. února 2024. Na programu jednání však projednání tohoto zákona nebylo. Navíc už dříve byl proti přijetí zákona ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), prý by to bylo drahé. Výhrady měli i Piráti, mezi lobbisty by měli být zařazeny například i asistenti zákonodárců. 

Prosba o podporu

Kverulant je přesvědčen, že lobbing výrobců zbraní je jen specifickou formou korupce. Bohužel tato forma korupce se asi nedá zcela vymýtit, ale zcela jistě se dá alespoň významně omezit. Pomozte nám dosáhnout toho, aby peníze z eráru nekončily v kapsách šedivých eminencí bývalého režimu. Zkorumpované a zlobované politiky a úředníky je třeba kontrolovat neustále a to Kverulant dělá už od roku 2009. Usvědčujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.

Za celý Kverulantův tým, který na této kauze pracoval Vojtěch Razima

Twitter
Zpět na výpis novinek