Ministerstvo obrany uzavřelo několik smluv na dodávku asi tisícovky násobně předražených kulometů MINIMI za 1,5 miliardy. Kulomety nedodává belgický výrobce, ale vesnický překupník CB SERVIS CENTRUM. Kverulanta zajímají podrobnosti o nákupu, zejména jednotková cena. Ministerstvo obrany v čele s Černochovou mu je však stále odmítá poskytnout. Překupník, který kulomety dodává, si to prý nepřeje. Kverulant.org Ministerstvo obrany zažaloval za nezákonný postup a Městský soud v Praze jeho žalobě vyhověl. Přesto mu Černochová informace opět odmítla poskytnout. Následně soud pro Prahu 6 pověřil soudního exekutora vymožením požadovaných informací. Ani nyní je však ministerstvo Kverulantovi neposkytlo a Černochová opět rozhodla o jejich neposkytnutí. Kverulant odhaluje věrolomné politiky a zkorumpované úředníky již od roku 2009, pomozte mu v tom alespoň symbolickým darem.
Kulomety MINIMI jsou ve výzbroji české armády již roky, podobně jako u prakticky všech armád zemí NATO, a k dispozici jich vojáci mají už několik stovek. O dalším nákupu 949 belgických kulometů do roku 2025 za 1,13 miliardy korun rozhodl 13. prosince 2021 tehdejší náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka. To ještě za působení ministra obrany Lubomíra Metnara. Následně byla těsně před Vánoci 2021 uzavřena vlastní, takzvaná rámcová smlouva. Podepsán je pod ní opět Lubor Koudelka. Nešlo o nákup narychlo vyvolaný válkou na Ukrajině. K začátku ruské invaze tehdy ještě scházely dva měsíce. Jako první na tento problematický nákup upozornila Česká televize v pořadu Reportéři ČT.
Výběrové řízení
Zakázka byla zadána formou „jednacího řízení s uveřejněním“. Do něj se sice „přihlásily“ tři firmy, Česká zbrojovka, a. s., Detail Banzai, s. r. o., a CB SERVIS CENTRUM, s. r. o., ale nabídku podal pouze jediný, překupník CB SERVIS CENTRUM. Kverulant je přesvědčen, že podmínky byly překupníkovi ušity na míru, a nikdo jiný tak ani podat nabídku nemohl. Kverulant je přesvědčen, že druzí dva účastníci hráli pouze roli takzvaného „křoví“. Tomu nasvědčuje skutečnost, že ministerstvo trvalo na dodání kompletních sad, tedy kulometu a optiky jedním dodavatelem. Pokud by úředníci poptali zvlášť kulomety a zvlášť optiku s montáží, mohli by dostat lepší ceny na obě hlavní komponenty dodávky. Ale o lepší cenu tady patrně nešlo.
Cenu ani neověřil žádný znalec s kulatým razítkem. Možná proto, že cena 1,19 milionu korun za jeden kus kulometu je skutečně hodně přehnaná. „Cena vypadá skutečně velmi zvláštně. Musíme si uvědomit, že to je v podstatě cena tří osobních automobilů a lehký kulomet této kategorie není zas tak sofistikovaná zbraň,“ řekl vojenský publicista a šéfredaktor ATM Michal Zdobinský. Více již v reportáži ČT:
Lehký kulomet FN MINIMI skutečně není posledním výkřikem zbrojního průmyslu. Poprvé byl představen v roce 1974 a v současnosti jej používá více než 20 zemí světa. V roce 1982 byl zaveden do výzbroje armády USA pod označením M249 Squad Automatic Weapon (SAW). Výrobcem je belgická firma Fabrique Nationale de Herstal nebo FN Herstal (někdy zkracováno jen na Fabrique Nationale, FN).
Násobně dražší než od výrobce
Podle zjištění České televize belgické kulomety přitom napřímo od výrobce nakupuje například Norsko či Portugalsko. Norsko dokonce dostalo od výrobce cenu 219 tisíc korun za kus. To je více než 5krát levnější než původní český nákup za 1,19 milionu za kus a vše nasvědčuje tomu, že to nebyla cena konečná, o tom ale dále v textu. Ministerstvo se trochu chabě hájilo, že Armáda ČR na rozdíl od Norska garantovala odběr pouze 477 kusů kulometů, kdežto Norové se zavázali odebrat nejméně 1000 kusů. Ministerstvo také naznačovalo, že Norové si kulomety koupili bez optiky a bez „soupravy na čištění“.
V minulosti Česko nakoupilo 269 shodných kulometů za dvě stě milionů korun, tedy opět výrazně levněji. Nákup tehdy probíhal přes nákupní agenturu NATO SUPPORT AND PROCUREMENT AGENCY (NSPA). NSPA je speciální agentura NATO poskytující svým zákazníkům podporu při pořizování vojenského materiálu. Ale velká renomovaná mezinárodní agentura nebyla náměstkovi Koudelkovi patrně dost dobrá, proto dal přednost překupníkovi z Borku u Budějovic: „Co se týká zadání přes NSPA, je pravda, že v minulosti jsme pořízení tohoto kulometu realizovali přes NSPA, ale bohužel jsme neměli příliš dobré zkušenosti. Ta zakázka se protáhla o několik let.“
Resort tedy opět angažoval prostředníka navzdory slibu Babišovy vlády, že zbrojní nákupy ze zahraničí budou probíhat bez nich a bude se nakupovat napřímo, a tedy levněji.
Překupník z Borku u Budějovic
Jak už bylo uvedeno, dodavatelem kulometů není jejich belgický výrobce Fabrique Nationale, ale český překupník CB SERVIS CENTRUM z Borku u Budějovic. Kverulant na základě informací vyžádaných od Ministerstva obrany vypočetl, že CB SERVIS dostal zaplaceno v letech 2015 až 2022 celkem více než 800 milionů korun. Snad jen kromě platby za uspořádání školení za nicotnou cenu 6660 korun se jednalo o překoupení vojenského materiálu. Vedle zakázky na dodávku kulometů MINIMI to bylo především překoupení třiceti odstřelovacích pušek amerického výrobce Desert Tech včetně příslušenství a 21 tisíc nábojů. Hodnota tohoto kontraktu s názvem „modulární zbraňový komplet“ z února 2017 činila včetně DPH 75 milionů korun. Tuto částku obrana překupníkovi CB SERVIS CENTRUM v květnu 2018 na základě tří faktur zaplatila.
Půl miliardy pryč, ale kulomet žádný
Už jsme psali, že deklarovaným důvodem, proč nákup neproběhl prostřednictvím specializované vyzbrojovací agentury NATO bylo to, že by trval příliš dlouho. Toto tvrzení však působí dosti groteskně. Ministerstvo obrany sice překupníkovi z Borku u Budějovic zaplatilo půl miliardy korun, ale v únoru 2023, tedy za rok a čtvrt od podpisu smlouvy od nich ještě nemělo jediný kulomet. A to přesto, že obrana již překupníkovi zaplatila 474 milionů korun. Z toho více než 200 milionů korun již počátkem června 2022.
Za ministerstvo podepsal „velkorysou“ smlouvu tehdejší náměstek sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka. Mimochodem, Koudelka je absolventem studia kultura a řízení kultury na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda a na Ministerstvu obrany se pohybuje nepřetržitě již od roku 1990.
Čekali byste možná, že po změně vlády v lednu 2022 byl Koudelka novou ministryní Janou Černochovou (ODS) vyhozen a čelí policejnímu vyšetřování pro korupci. Omyl. Lubor Koudelka na Ministerstvu obrany pracuje nadále. Nemluvě o tom, že jako hlavní nákupčí jistě nese vinu i za to, že Ministerstvo obrany dostalo rekordní, půlmiliardovou pokutu od antimonopolního úřadu. To když v roce 2021 v rozporu se zákonem uzavřelo smlouvu na nákup víceúčelových armádních vrtulníků s americkou vládou dříve, než rozhodlo o námitkách jiného potenciálního dodavatele, italské společnosti Leonardo.
Kverulant v lednu 2023 požádal ministryni obrany Janu Černochovou o vysvětlení a nápravu: „Je zjevné, že nákup byl několikrát předražen oproti běžným cenám. Vysvětlete, jak je to možné, a uveďte, kdo byl za realizaci tohoto nákupu potrestán. Bylo iniciováno vyšetřování? Jaký byl výsledek?“ Kancelář ministryně obrany mu dopisem z 16. února 2023 na tuto otázku odpověděla jedinou větou: „Ministerstvo nesdílí Váš osobní názor, a proto neuplatňuje žádný z Vámi předpokládaných postupů.“
Navýšení ceny na 1,5 miliardy
Nejenže Koudelka nebyl z Ministerstva obrany s ostudou propuštěn, ale již za působení nové ministryně Černochové byl v dubnu 2022 k původní miliardové rámcové smlouvě připojen dodatek, který navýšil cenu. Nově ministerstvo zavázalo daňové poplatníky zaplatit překupníkovi z Borku u Budějovic 1,464 miliardy korun. Pod dodatkem je opět podepsán Koudelka.
Kverulant byl přesvědčen, že tímto navýšením ceny byl porušen zákon o zadávání veřejných zakázek. V principu totiž není možné uzavřít smlouvu a tu pak jen dodatky bez limitu podstatně rozšiřovat. A navýšení ceny z 1,126 miliardy na 1,454 miliardy podle Kverulanta takovým rozšířením bezpochyby bylo. Proto Kverulant podal v únoru 2023 podmět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
ÚOHS: Navýšení ceny bylo v pořádku
Ve čtvrtek 17. srpna 2023 jej ÚHOS informoval, že vyšetřování nákupu kulometů odložil, protože vše prý proběhlo dle zákona. Z usnesení o odložení věci nepřímo vyplynulo, že k navýšení ceny došlo bez toho, že by armáda dostala více kulometů. Navýšení ceny o 338 milionů je podle ÚOHS v pořádku, protože jde „jen“ o 30 % původní hodnoty závazku. Podle ÚOHS je to v mimořádných případech možné. Mimořádným případem je dle ÚHOS vypuknutí války na Ukrajině a to protože: „Ukrajina, kde došlo k vypuknutí válečného konfliktu, přímo sousedí se státy, které, stejně jako Česká republika, jsou členy Severoatlantické aliance (dále jen „NATO“) a v případě rozšíření konfliktu na území NATO vzniká členským státům automaticky povinnost kolektivní obrany napadeného členského státu.“
Dle Kverulantova názoru si lze jen stěží představit účelovější výklad zákona.
ÚHOS se zabýval také otázkou, zda byla zakázka ušita na mírů jednomu dodavateli. Dle Kverulanta tomu svědčilo to, že ministerstvo poptávalo dodání kompletních sad kulometu a optiky jedním dodavatelem namísto toho, aby tendr rozdělilo na zbraň a optiku. I to prý bylo v pořádku: „Ačkoliv nelze vyloučit, že je v daném případě rozdělení veřejné zakázky na části objektivně možné a zadavatel by tak umožnil více dodavatelům ucházet se o jednotlivé části veřejné zakázky, Úřad spatřuje volbu zadavatele nepřistoupit k dělení veřejné zakázky na části z důvodu minimalizace rizika spojeného s případnou nekompatibilitou jednotlivých částí zbraňového systému za opodstatněnou, neboť Úřad považuje za logické, že si zadavatel potřebuje ověřit funkčnost a kompatibilitu celé sady. Uvedené odůvodnění zadavatele k nepřistoupení dělení veřejné zakázky na části tak Úřad považuje za relevantní.“ K tomu snad lze dodat jen to, že jak kulomety MINIMY, tak optika na ně a stejně jakékoliv další příslušenství k nim je tak celosvětově rozšířeno, že o vzájemné kompatibilitě snad ani nelze pochybovat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže neshledal nic protizákonného ani na tom, že veřejná zakázka za miliardu a půl byla zadána jen jako veřejná zakázka v oblasti obrany a bezpečnosti v jednacím řízení s uveřejněním podle § 199 odst. 1 zákona.
Ministryně obrany Černochová tají informace
Jak už bylo uvedeno, z usnesení dokumentu zaslaného Úřadem na ochranu hospodářské soutěže nepřímo vyplynulo, že k navýšení ceny došlo bez toho, že by armáda dostala více kulometů, ale jisté to není. Tomu, že za vyšší cenu víc kulometů nebude, nasvědčuje i to, že obrana Kverulantovi odmítla sdělit informace o počtech kulometů a jejich cenách a 16. února 2023 o tom vydala rozhodnutí. Překupník, který kulomety dodává, si to prý nepřeje.
Kverulant uspěl s žalobou na Ministerstvo obrany
Kverulant se s tímto ignorováním zákona o veřejném přístupu k informacím odmítl smířit a proti neposkytnutí informací podal odvolání. Vyřízení odvolání měla ze zákona na starosti přímo kancelář ministryně obrany Jany Černochové. Ta rozhodnutím ze dne 22. března 2023 Kverulantovo odvolání odmítla. Opět s odkazem, že překupník, od kterého proběhl nákup kulometů, si to nepřeje. Proto Kverulant proti nezákonnému rozhodnutí podal v květnu 2023 soudní žalobu. O této žalobě 14. srpna 2023 rozhodl Městský soud v Praze. Dal Kverulantovi za pravdu a nařídil ministerstvu, aby požadované informace poskytlo ve lhůtě 15 dní ode dne doručení rozsudku. To se však nestalo a Ministerstvo obrany dokonce proti pravomocné povinnosti rozkrýt podezřelý obchod podalo kasační stížnost. Úporná snaha zakrýt informace o nákupu kulometů MINIMI nasvědčuje tomu, že Kverulant narazil na opravdu velkou ničemnost.
Nařízení exekuce
Kverulant se s pohrdáním zákony a s nerespektováním soudního rozhodnutí odmítl smířit, a proto v úterý 12. září zaslal Exekutorskému úřadu Praha 3 návrh na provedení exekuce. Exekutor se následně obrátil na Obvodní soud pro Prahu 6 a ten jej nyní pověřil provedením exekuce.
Následně soudní exekutor dne 27.9. 2023 vyzval Ministerstvo obrany ke splnění vymáhané povinnosti, tedy k poskytnutí odpovědi na otázku číslo 3: „Jak byla stanovena cena dodávky?“ Zároveň exekutor vyzval ministerstvo k zaplacení nákladů exekuce. Ani po doručení této výzvy ministerstvo požadované informace neposkytlo. Naopak, 5. října 2023 podalo návrh na zastavení exekuce. Ministerstvo v něm argumentovalo tím, že požadované informace už Kverulantovi zaslalo. Zcela přitom přehlíží, že tyto informace byly zavádějící a neúplné.
V pondělí 30. října 2023 bylo Kverulantovi doručeno další rozhodnutí Jany Černochové, resp., její kanceláře. Opět se v něm píše, že „cenové údaje obsažené v nabídce dodavatele, v expertním posouzení a v rámcové dohodě“ se Kverulantovi neposkytují. I odůvodnění je stejné, překupník si to nepřeje.
Lubomír Koudelka: Musíme být maximálně transparentní
Přestože navzdory soudnímu rozhodnutí a navzdory exekuci ministerstvo stále tají informace o předraženém nákupu kulometů od překupníka za 1,5 miliardy nebrání to nijak to Lubomírovi Koudelkovi, který je pod většinou těchto podepsán, vystupovat jako velký zastánce transparentnosti. V létě 2023 pro web CZDEFENCE dokonce uvedl: „Musíme být maximálně transparentní a z toho vychází vlastně veškerý postup při zadávání veřejných zakázek.“ Transparentnost je prý podle ředitele Koudelky ostatně výchozím parametrem pro další informování veřejnosti.
Asi jen stěží si lze přestavit lepší příklad pokrytectví.
Prosba o podporu
Zkorumpované politiky a rozežrané úředníky je třeba kontrolovat neustále a to Kverulant dělá už od roku 2009. Podpořte ho v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.
Za Kverulantův tým Vojtěch Razima
