Nahoru
Násilné policejní zastavování vozidel: S trubkovým rámem na cyklisty
Fotokoláž Kverulant.org
Násilné policejní zastavování vozidel: S trubkovým rámem na cyklisty

Policie používá druhým rokem 478 Octavií s trubkovým rámem. S rámy začali policisté praktikovat, tzv. PIT manévr, tedy „řízené bourání za jízdy“. Jak zjistil Kverulant, při zásazích s často banální příčinou už zranili nejméně 12 lidí. Riskantní zastavování PIT manévrem provádějí i policisté bez školení nebo ve vysokých rychlostech na dálnicích. Rámy používají i na motorkáře nebo cyklisty. Kverulantovým cílem je, aby PČR revidovala svůj přístup k PIT a rámy demontovala, plánovaný nákup dalších 800 aut zrušila a prošetřila všechny jím popsané případy zneužití pravomoci úřední osoby. Proto dnes o svých zjištěních informoval ministra vnitra, policejního prezidenta a Generální inspekci bezpečnostních sborůProsíme podpořte naši práci na této kauze alespoň malým darem.

Fotokoláž Kverulant.org

I když bylo těsně před půlnocí, 28. ledna 2021, dva chrabří plzeňští policisté seděli ve své služební Octavii 4X4 zcela bdělí. Jakkoliv jistě měli ve voze příjemné teplo, oči se jim neklížily. A ještě že tak. Přesně ve 23:55 totiž zaregistrovali – zřejmě na kost vymrzlého – nebezpečného (!) cyklistu. Muž ovšem nebyl policistům podezřelý jen tím, že jel na kole. Připomeňme si, že koncem ledna 2021 měli občané dodržovat zákaz vycházení v souvislosti s pandemií.

Není divu, že se chrabrá policejní hlídka rozhodla ihned „pomáhat a chránit“. Dobří muži zákona spustili své houkačky a světelným nápisem „STOP“, dali cyklistovi jasně najevo, co má udělat. Jenže zmrzlý cyklista – ke své veliké škodě – se zastavením otálel. Celé dvě (!) minuty s ním měli policisté svatou trpělivost. Poté si vzpomněli na nápis, který vozí na dveřích služební Octavie a cyklistovi rychle pomohli… trubkovým rámem svého vozu. Před pádem na tvrdý chodník jej sice neochránili, nicméně sanitku mu velkoryse zavolali.

Úmyslné nabourání do motorky

Zpětně viděno, „péče“ plzeňských policistů možná měla jisté mezery, přece jen chodník moc měkký není, nehledě na roční období. Policisté v Jihočeském kraji jsou v tomto směru ještě dále. Když 25.února 2020 hledali místo, kam srazit motorkáře /rozuměj PIT manévr/ udělala to česko-krumlovská hlídka tak ohleduplně, že tento „upadl do měkkého podloží a do křovin“, jak čteme v zápisu z akce.

Neproškolený policista

Ve statistice, kterou z vyžádaných policejních podkladů vypracoval Kverulant, se dočtete i o případu z Karlovarského kraje.  V neděli 20. prosince 2021 ve 23:05 tu PIT manévr provedl riskantním způsobem zcela neproškolený policista a to jen a pouze podle instrukcí velitele služby. Tím jednoznačně porušil § 51 Zákona  č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky: „Policista je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraň, k jejichž používání byl vycvičen.“ Nadřízený nicméně konstatuje, že šlo jen o formální nedostatek. Kverulant si v této souvislosti pokládá /řečnickou/ otázku, jestli by PČR nemohla začít šetřit také na povinné střelecké průpravě. V případě nasazení by pak policisty v akci – například přes vysílačku, nebo aplikaci v mobilu – mohli instruovat střelci z krajského operačního střediska.

Z Michiganské dálnice do české kotliny

O evropsky unikátní trubkové rámy na nových Octaviích se novináři zajímali když čeští policisté zakázku za více než 350 milionů Kč představili daňovým poplatníkům. Inspirací pro lepší „ochranu a pomoc“ občanů prý byly dobré zkušenosti policistů ze zámoří.https://www.youtube.com/embed/z9e0MywDeBs?feature=oembed&enablejsapi=1&origin=https://www.kverulant.org

Zkratka PIT znamená v angličtině „precision immobilization technique“ i když na ní nic přesného není. Policisté ji okoukali během návštěvy Spojených států amerických, kde se pituje poměrně běžně a čelní rám na policejních vozidlech není žádnou extravagancí. Policie tam také ročně zabije více než 1100 lidí. Samozřejmě, že nejen prováděním PIT manévru.

Podle Kverulanta ale policisté zřejmě podcenili několik významně rozdílných souvislostí – především jde o nižší rychlosti, kterými se v USA jezdí. Dále také o větší vzdálenosti a rozměry, ať už amerických automobilů nebo silnic. Faktem je, že neexistují žádná data, o která by PČR mohla opřít své výstřední a nebezpečné rozhodnutí. Kverulant to zjistil na základě dotazu, který poslal na Policejní prezidium poté, co 23. června 2022 srazilo policejní auto na přechodu pro chodce v Evropské ulici devítiletou holčičku. Naštěstí tento policejní vůz nebyl vybaven trubkovým rámem, jinak by následky nehody byly téměř jistě byly podstatně drastičtější.

„Soutěž“ s jediným dodavatelem

V rámci Evropy jsou české vozy s rámy pro PIT manévr velice ojedinělé, ne-li zcela unikátní. Přesto si česká policie pořídila na konci roku 2019 478 takových vozů.  Cena vozidla pro „silniční dohled“ (229 ks) byla 610 350,82 Kč bez DPH a cena vozidla „prvního sledu“ (249 ks) byla 600 927,68 Kč bez DPH. Celkem tedy Policie ČR utratila i DPH 350 milionů korun.

Trubkové rámy na čele policejních aut jsou samozřejmě zcela proti všem bezpečnostním trendům v konstrukci aut – kdy se dbá o ochranu nejslabších účastníků provozu: chodců a cyklistů. A zřejmě ne náhodou je žádný policejní sbor evropské země u hlídkových vozů, které najedou na silnicích z principu opravdu hodně kilometrů, nepoužívá. Faktem zůstává, že český nápad s trubkovými rámy je tak výjimečný, že jiné automobilky, než domácí Škoda takový vůz homologovaný nemají. Také proto se do „veřejné soutěže“ hlásí jen jediný dodavatel. Nevznikl nakonec nápad s trubkovými rámy jinde než na policejním prezidiu?! Peníze, které se v tomto točí rozhodně nejsou malé, policie totiž plánuje další nákupy.

Podezření z korupce zvyšuje i to, jak idiotsky a zcela neprofesionálně se vedení PČR k problematice rámů staví. I malé dítě chápe, že poté, co se do provozu zavede něco nového, notabene kontroverzního, což trubkové rámy na autech PČR bezpochyby jsou, mají vedoucí pracovníci – v soukromé i státní sféře – sledovat provozní data. Sama policie ale používání rámu nevyhodnocuje vůbec nijak. Přesto se prý rámy “osvědčily” a tak policisté chtějí dalších 800 takových vozidel. Vskutku skandální závěr.

Z frází a obsahové vaty, kterou nám v odpovědích na naše otázky poslali v červenci 2022 z Policejní prezidia, jsme pochopili, že pokud chceme nějaká relevantní data o efektivitě kontroverzních rámů, musíme si je z policejních záznamů vytěžit sami. To jsme také udělali a zde je výsledek:

Informace od policie nebyly zadarmo

Policisté znají cenu své práce, a tak si za kopie Úředních hlášení, které se musí vyplňovat po každém použití donucovacích prostředků /DN/, naúčtovali 15 562,- Kč. Vyhledávání prý bylo „mimořádně rozsáhlé”. Tuto sumu jsme na policejní účet mohli odeslat jen díky velkorysosti vás, našich podporovatelů a dárců, děkujeme!

Vyhodnocení PIT manévrů

V období od ledna 2020 do července 2022 provedli policisté v ČR celkem 35 PIT manévrů. Většinou takto zastavovali osobní vozy. Trubkovým rámem ale muži zákona neváhali srazit i dva motorkáře a jednoho cyklistu. Přestože v mnoha případech byly v prvopočátku akce banální příčiny jako nesvítící světlo, přestože řada „honiček“ netrvala ani 5 minut, přestože některé policejní hlídky bouraly i do plně obsazených aut, ani jeden jediný nadřízený nevyhodnotil použití PIT manévru jako nepřiměřené. A to přesto, že zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky § 53 odst (5) uvádí: „Policista při použití donucovacího prostředku dbá na to, aby nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.“

Jak jsme z úředních hlášení spočítali, při 35 PIT manévrech policisté zranili 12 lidí. Jestli policejní vůz s rámem někoho srazil, a jak taková nehoda dopadla, nevíme. Pokud se to stalo, PČR to nezajímá, tato data neeviduje.

Zajímavé je, že ve více než polovině z 35 případů /v 16/ došlo při PIT manévru k poškození služebního vozu, často velkému. Argument, který ve své odpovědi zmiňuje PČR, že “trubkový rám je ekonomicky přínosný z hlediska ochrany vozu”, je při porovnání s daty jen těžko obhajitelný.

Efektivita PIT manévru je sporná i z hlediska operativy – jak uvádí sami policisté ve svých protokolech 5 PIT manévrů bylo zcela neúčinných, 9 krát bylo třeba manévr opakovat. Další zajímavostí je to, jak se k PIT manévrům staví Krajské ředitelství policie Zlínského kraje. V protokolech totiž žádný PIT manévr nezmiňují. Auta s rámem případně používají jen jako bariéru, se kterou zahradí cestu ujíždějícímu řidiči – předtím zpravidla aplikují zastavovací pásy. Nejednoznačný vztah k PIT manévrům mezi tuzemskou policejní komunitou naznačují statistiky za rok 2022. Ve 4 krajích – Pardubickém, Libereckém, Plzeňském a Moravskoslezském – se letos „nePITovalo“ /stav k 08/2022/.

Kvůli anonymizaci údajů a odlišnému formátu zpracování jednotlivých protokolů a hlášení jsme se bohužel nemohli dostat k řadě dalších klíčových faktorů. Bylo by velmi potřebné vyhodnotit přiměřenost zásahu, kde jistě hraje důležitou roli závažnost prvotního přečinu pro který řidič před policisty ujíždí. Dalšími kritérii by mělo být i to, kolik osob je v autě, které policie svým PIT manévrem ohrozí.

Další důležitou souvislostí, kterou máme k dispozici jen v některých hlášeních, je rychlost při které policisté PIT manévr použili. Server auto.cz například cituje studii, podle které jsou rychlosti nad 55 km/h pro “PITování” problematické:  „podle studie ASME Dynamic Systems z roku 2008 byl PIT manévr považován za legální při rychlostech do 50 mph (80 km/h). Za některých okolností se však mluví už jen o rychlostech do 45 mph (72,4 km/h) a některé materiály hovoří o rychlosti jen do 35 mph (55 km/h).“  Ostatně sama policie, konkrétně Martin Souček z Útvaru vzdělávání, klade na nízkou rychlost při rozhovoru pro Českou televizi, důraz.

Policie: nesvítilo mu zadní světlo, tak jsme ho vytlačili do svodidel

Podle toho, jak si někteří policisté dávají v protokolech o použití PIT manévru záležet na tom, aby zdůraznili nízkou rychlost, dá se předpokládat, že jim to na školeních kladli na srdce. Praxe je ale zřejmě odlišná, v autech s rámem se v mnoha případech stávají z policistů “ostří hoši” i když vám jen nesvítí zadní světlo.

V mnoha protokolech, které si Kverulant vyžádal od PČR, jsou ale detaily samotného PIT manévru začerněny nebo zcela chybí. Není pochyb, že kdyby PČR měla zájem data o efektivitě vyhodnocovat, bylo by toto kritérium rychlosti klíčové a policisté by to měli evidovat. Stejně tak by bylo vhodné hledat souvislosti mezi následky a typem karoserie vozu /jeho těžištěm/. Významný bude i vliv povrchu /pole, silnice/, kde policista PIT použije.

Nebezpečný řidič pod vlivem drog?

Častým argumentem zastánců policejní bezohlednosti při zastavování vozidel je nutnost zastavit nebezpečného řidiče pod vlivem drog či alkoholu. Fakta však hovoří jasně. Takové případy jsou opravdu velmi, velmi ojedinělé.  Ve všech 41 Kverulantem zmapovaných případech násilného zastavení vozidla byli zachyceni jen dva lidé pod vlivem drog. V obou případech to byli jezdci na jednostopých vozidlech. V jednom případě to byl motocykl a v druhém dokonce kolo, tedy dopravní prostředky, které se jako zbraň používají jen velmi nesnadno. Oba měli pozitivní testy na amfetamin/metanfetamin. Obdobné je to s počtem případů úmyslného policejního bourání do vozidel opilých řidičů. Ze všech 41 případech byli skutečně opilý jen dva řidiči ze tří. Ten třetí řidič nadýchal jen 0,27 ‰ alkoholu, což odpovídá přibližně jednomu desetistupňovému pivu.

Čekání na průšvih, který přijde

Pravděpodobnost, že trubkové rámy pro česká policejní auta vymyslel na Policejním prezidiu v pražské Strojnické ulici nějaký osvícený vizionář, jehož přístup ostatní evropské policejní sbory teprve později objeví, pochopí /a okopírují/, je nesmírně nízká, prakticky nulová. Mnohem pravděpodobnější je opačný postup, v souvislosti s trubkovými rámy přijde nějaký průšvih – prokázaní korupce / neférových podmínek pro soutěže/ nebo ještě hůř: zbytečná smrt, případně těžké zranění s následky – třeba i některého za zasahujících policistů, kterým rámy dávají falešný pocit bezpečí. Nad všechnu debatu jsou rámy nebezpečné pro nás ostatní účastníky silničního provozu. Srážka s autem, které je vybaveno trubkovým rámem bude mít pochopitelně vždy horší následky, než kdyby ve stejné situaci policejní vůz rám neměl.

Trubkové rámy a PIT manévry jsou podle Kverulanta idiotským anachronismem, který ukazuje, jak na “progresivně” o nás „civilech“ přemýšlejí policejní generálové ve Strojnické ulici. Kromě toho, že rámy zcela otevřeně kašlou na ochranu nejslabších typu cyklista/chodec, nezohledňují ani další trendy v evropské mobilitě. Jde například o chytré a rychlé elektronické systémy stabilizace. Převažujícími vozy na silnicích jsou dávno auta s vyšším těžištěm, typu SUV, pro které jsou PIT manévry ještě nebezpečnější než pro auta nižší. A co elektromobilita – budou policisté tupě bourat i do aut s akumulátory, aby riskovali následky neuhasitelného masivního požáru při poškození baterek?

Kverulant: prověřte nákup, odmontujte rámy a zrušte další nákupy

Kverulant proto v listopadu 2022 vyzval ministra vnitra Víta Rakušana a policejního prezidenta Martina Vondráška, aby zrušili policejní záměr nakoupit dalších 800 vozidel s rámy a trubkové rámy ze všech 478 používaných aut nechali odmontovat. Jak si PČR vymínilo v zadávací dokumentaci, musí to jít snadno, bez použití speciálního nářadí. Kverulant také vybídl ministra i policejního prezidenta, aby problematický nákup vozidel s rámem nechali prošetřit a o celé kauze informoval i Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Data, které jsme předložili v tomto textu jednoznačně ukazují, že trubkové rámy žádné výhody nemají. Naopak, jsou velmi rizikovým anachronismem, který by se možná líbil některému z diktátorských režimů. Moderní policie v evropských demokratických zemích bezesporu funguje jinak.

Prosba o podporu

Investigativní práce a náklady spojené s přípravou tohoto textu převýšily padesát tisíc korun, kdy 15 562 korun byla platba PČR za dodání úředních záznamů o použití trubkových rámů. Kverulant – narozdíl od PČR – není placený z vašich daní a nečerpá žádné státní granty. Naše práce je možná jen díky velkorysosti vás, našich čtenářů a potenciálních dárců. Jen díky vám můžeme zpracovávat náročné analytické texty, jako je tento. Přispívejte nám jakkoliv malým, za to však pravidelným darem. Děkujeme!

Za Kverulantův tým Petr Kološ


Dokumenty:

Odpověď Policie ze 12. srpna 2022

Odpověď Ministerstva vnitra ze 16. srpna 2022

Odpověď Policie ze 14. září 2022

Krajské ředitelství Zlínského kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě

Krajské ředitelství Středočeského kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě

Krajské ředitelství Policie hl. m. Prahy – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě

Krajské ředitelství Plzeňského kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě

Krajské ředitelství Pardubického kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě

Krajské ředitelství Moravskoslezkého kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě

Krajské ředitelství Libereckého kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě

Krajské ředitelství Královehradeckého kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě

Krajské ředitelství kraje Vysočina – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě

Krajské ředitelství Karlovarského kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě

Krajské ředitelství Jihomoravského kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě

Krajské ředitelství Jihočeského kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě

Zpět na výpis novinek