Kverulant provedl analýzu činnosti poslanců zvolených v roce 2019 za Českou republiku. Nejaktivnějším poslancem byl v Evropském parlamentu (EP) Tomáš Zdechovský (KDÚ-ČSL). S velkým odstupem za ním skončila Kateřina Konečná (KSČM). Nejméně pracovali poslanci Jan Zahradil (ODS) a Ondřej Knotek (ANO). Politiky je třeba kontrolovat neustále a to Kverulant dělá už od roku 2009. Kontrolujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.

Volby do Evropského parlamentu (EP) proběhnou 7. a 8. června. Ve volebním období, které nyní končí, zastupuje Českou republiku 21 politiků, kteří dostávají každý měsíc plat kolem 200 tisíc korun čistého. K tomu mají nárok na cestovní náhrady, denní příspěvek, příspěvek na všeobecné výdaje, náhrady za zdravotní péči a na vybavení kanceláře ve výši dalších, odhadem, 200 tisíc korun čistého měsíčně. Pojďme se podívat, jak usilovně za tyto štědré odměny europoslanci doposud pracovali a kolik si ještě stihli přivydělat bokem.

Jak pilně čeští poslanci pracovali

Kverulant provedl analýzu činnosti poslanců zvolených v roce 2019 za Českou republiku. U jednotlivých poslanců spočítal počty příspěvků při rozpravách v plénu od jejich zvolení do května 2024. Dále spočítal počty případů, kdy byl europoslanec některým z parlamentních výborů jmenován zpravodajem či zpravodajem stínovým. Dále vyčíslil počty případů, kdy byl poslanec navrhovatelem či stínovým navrhovatelem nějakého stanoviska, kdy směrem k Evropským institucím vznesl otázky k ústnímu či písemnému zodpovězení. Kverulant také spočítal, kolikrát konkrétní poslanci navrhli přijetí nějakého usnesení.

Následně Kverulant výpočtem přiřadil každém poslanci za jednotlivé aktivity body, které zohlednily intenzitu aktivity v jednotlivých kategoriích. Tak například celkový počet všech příspěvků českých poslanců v plenárních rozpravách byl 2563. Například poslanec Zdechovský (KDÚ-ČSL) v této rozpravě vystoupil 111krát a dostal za tuto aktivitu 3 body z 58 možných bodů. Nejaktivnější diskutující Dita Charamzová (ANO) dostala 12 bodů za 508 vystoupení a nejméně aktivní účastník rozprav dostal za 9 vystoupení pouze 0,2 bodu. Maximální počet bodů ve výši 58 v každé kategorii byl stanoven proto, aby nejaktivnější poslanec dostal celkem právě 100 bodů.

Nejaktivnějším poslancem byl v 9. volebním období Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský. Ten dosáhl 100 bodů. S velkým odstupem za ním skončila Kateřina Konečná (KSČM) s 46 body, následovala Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), 35 bodů, a dále Dita Charanzová (ANO), 33 bodů.

Dita Charamzová také obsadila šesté místo v žebříčku nejvlivnějších europoslanců webu EUmatrix. S odstupem ji dle tohoto žebříčku následovala Martina Dlabajová na 59. místě, Marcel Kolaja na 68. místě a Luděk Niedermayer na místě 76.

Nejvíce tisků z pozice zpravodaje předložil Tomáš Zdechovský, a to 39, druhý byl, se 14 zprávami, Mikuláš Peksa. To bylo dáno především jejich členstvím ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Jinak se běžně počet zpráv předkládaných z pozice zpravodaje pohyboval od jedné do pěti. Celkový průměr byl čtyři zprávy na poslance.

Nejméně v Evropském parlamentu pracovali poslanci Jan Zahradil (ODS), Ondřej Knotek (ANO), Evžen Tošenovský (ODS) a Hynek Blaško (SPD). Jejich bodové hodnocení se pohybovalo od 7,3 u Zahradila po 8,0 u Blaška. Průměrný počet bodů na jednoho poslance byl přitom 25.

Kdo není přítomen, nezastupuje své voliče

Jedním z hlavních principů zastupitelské demokracie je hledání řešení v parlamentní rozpravě. Je zřejmé, že kdo není na této rozpravě přítomen, nezastupuje v ní své voliče a nevykonává svůj mandát v zájmu občanů ČR. Iniciativa Europarlament přehledně, která prezentuje svoje zjištění na síti X, přinesla v lednu 2024 tabulku, ve které sumarizuje absence českých europoslanců v hlasovacích dnech na plénu v roce 2023.  

V roce 2023 měli europoslanci celkem jen 55 hlasovacích dní na plenárním, miniplenárním nebo mimořádném zasedání Evropského parlamentu. Statistika procentuálně zobrazuje počet dní, kdy se europoslanci k hlasování na plénu nedostavili.

Nejvíce hlasovacích dní v roce 2023, celkem 19, zmeškala Martina Dlabajová, zvolená za ANO a pak s ANO rozhádaná, a nezařazený poslanec Hynek Blaško, zvolený za SPD a pak s SPD také rozhádaný. Prý byli nemocní. Jen o jeden jednací den vyšší účast měl Evžen Tošenovský z ODS. Přeborníkem v docházce nebyl ani Ivan David zvolený za SPD. Ten se dostavil na hlasování jen v 39 případech z 55.

Ani v roce 2022 se europoslanci nepředřeli, hlasovacích dnů bylo jen 52. Uvážíme-li, že rok 2022 měl celkem 252 pracovních dnů, pak i ti nejpilnější poslanci museli do práce jen přibližně každý pátý den. Přesto se našli poslanci, kteří nedokázali ani to. V roce 2022 byl největším absentérem na jednáních Jiří Pospíšil z TOP 09. Ten absentoval na 36,5 % hlasování. Stanislav Polčák, zvolený za STAN, nebyl na 28,8 % hlasování. Již výše zmíněný Ivan David z SPD moc nechodil do práce ani v roce 2022, absentoval v 26,9 % případů.

K podobným závěrům došla i analýza Kverulantových kolegů ze serveru Hlídací pes zveřejněná počátkem roku 2024. Ta sledovala aktivitu českých europoslanců od roku 2019 do února 2024, a to počet zpráv a stanovisek předkládaných z pozice zpravodaje, dále četnost vystoupení na plenárních schůzích, ale také transparentnost. O té vypovídá vedle zveřejňování lobbistických schůzek také publikace vysvětlení jednotlivých hlasování.

Vedlejší příjmy poslanců EP

Plat a náhrady nejsou u některých poslanců jedinými příjmy. Počínaje rokem 2023 mají poslanci povinnost vykazovat příjmy dosažené „souběžně s výkonem funkce poslance“, které za rok přesáhly 5 tisíc euro (125 tisíc korun) hrubého.

Nikoho patrně nepřekvapí, že nejvíce si „přivydělali“ ti europoslanci, kteří v EP absentovali nejvíce. Poslanec Jiří Pospíšil (TOP09) přiznal, že v roce 2023 vydělal jako náměstek primátora hlavního města Prahy 1,2 milionu korun. Jen o něco méně přiznal Stanislav Polčák (STAN). V roce 2023 si advokátní a poradenskou činností vydělal celkem 1,1 milionu korun.

Námořní lupič Mikoláš Peksa přiznal, že si jako majitel firmy Cybermindnet, s.r.o., vydělal 227 tisíc korun. Komunistka Kateřina Konečná přiznala příjem z pronájmu vlastní nemovitosti ve výši 228 tisíc a 51 tisíc činily v roce 2023 její odměny z titulu zastupitelky města Nový Jičín.

Poněkud tajnosnubně působí přiznání vedlejších příjmů u Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL). Ten je členem aktivní zálohy ozbrojených sil ČR. K srpnu roku 2023 má hodnost nadporučíka a má z toho příjem. Kolik, to však je prý tajné: „Základní měsíční mzda € 1.824,57. Odměna zaplaceno za dny servis. Konečný plat důvěrné.“

Kumulace funkcí aneb Kašleme na voliče

I na EP je dobře vidět jedna z chronických nemocí, jimiž trpí česká politika. Tato choroba se jmenuje kumulace funkcí. Hlavní symptom této nemoci je zřejmý, je jím nekvalitní, ledabylá a nekoncepční správa veřejných věcí. Politici ani teoreticky nemohou mít čas byť jenom získat všechny informace, které by měli znát, když rozhodují o našich záležitostech. Vždyť například funkce náměstka primátora hlavního města je velice mentálně i fyzicky náročná, jako práce víc než na plný úvazek. A ne dosti na tom, politici tímto přístupem vyjadřují i pohrdání voliči. Vždyť jako by říkali: „Ano, vy jste si nás sice zvolili, ale ve skutečnosti na práci pro vás kašleme nebo ji za nás bude dělat někdo jiný, někdo v pozadí a my se budeme moci soustředit na to nejdůležitější. Tím je obsluha nás samých.“

Schůzky s lobbisty

Podle informací EP působilo v evropských institucích v roce 2021 celkem 12,5 tisíce organizací provádějících lobbing. Tyto organizace zaměstnávají přibližně 50 000 lidí. Jsou mezi nimi nevládní organizace, obchodní sdružení, firmy, odborové svazy a think tanky. Dominují environmentální témata, výzkum a inovace či klimatická akce. Přitom schůzky s lobbisty nemají v EP povinnost vykazovat všichni poslanci. Tato povinnost se od ledna 2019 týká pouze předsedů výborů, zpravodajů a stínových zpravodajů.

Nejvíce schůzek vykázal Ondřej Kovařík (ANO), 267, Mikuláš Peksa (Piráti), 248, Kateřina Konečná (KSČM), 178, a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), 146. Poslanci Evžen Tošenovský (ODS), Stanislav Polčák (STAN), Martin Hlaváček (ANO), Ivan David (SPD) a Hynek Blaško (SPD) nevykázali žádnou schůzku s lobbisty. To však ani v nejmenším neznamená, že k nim nedošlo.

Kverulantův blacklist

S jistou nadsázkou lze tvrdit, že v politice by měli být ti nejlepší z nás. Bohužel se zdá, že na politice není nic, co by do ní ty nejlepší z nás přitahovalo. Kverulantův blacklist s 30 politiky je toho důkazem. Cílem tohoto seznamu je upozornit na politiky, kteří si pro konkrétní důvody nezaslouží důvěru veřejnosti. Seznam jistě není úplný, protože je sestaven jen z těch politiků, kteří se objevili v Kverulantových kauzách. Na seznamu tak najdete dvojku na kandidátce koalice SPOLU Veroniku Vrecionovou (ODS) za to, že v roce 2012 zabránila přijetí skutečně účinného zákona zakazujícího billboardy. Naopak na Kverulantově blacklistu nenajdete leadera kandidátky SPOLU Alexandera Vondru (ODS), protože jeho nejznámější kauzou ProMoPro se Kverulant nezabýval.

Rozpočet EP

Rozpočet EP činí v roce 2024 celkem 2,4 miliardy eur, to je více než 60 miliard českých korun. To je oproti roku 2023 nárůst o 6 %. Stejný nárůst vykázal rozpočet EP mezi lety 2022 a 2023. V roce 2024 šly skoro dvě třetiny (66 %) z 60 miliard korun na mzdové náklady, tedy na platy poslanců, poslanecké náhrady, platy asistentů, tlumočníků, sekretářek, tajemníků, podtajemníků, …

K nákladům na EP je třeba také připočítat státní příspěvek vyplácený Českou republikou na úhradu volebních nákladů pro volby do Evropského parlamentu. V roce 2019 tak politické strany dostaly celkem téměř 66 milionů korun. Příspěvek dostávají všechny strany, které získaly alespoň 1 % z celkového počtu platných hlasů.

Jeden europoslanec stojí ročně 85 milionů korun

Vydělíme-li roční rozpočet EP počtem poslanců (705) vyjde nám, že jeden poslanec stojí daňové poplatníky ročně téměř 85 milionů korun ročně.  Jedním z důvodů je skutečnost, že Evropský parlament se periodicky stěhuje z belgického Bruselu do francouzského Štrasburku a zpět.

Dle platné evropské legislativy se ve Štrasburku musí ročně konat alespoň dvanáct plenárních zasedání. Toto stěhování je logisticky velmi náročné, přesouvá se 15 000 zaměstnanců, dokumenty, technika a podobně. Je také rekordně nákladné. Odhady se pohybují na úrovni 200 až 220 milionů eur, tedy kolem 5 miliard korun. Proti tomuto stěhování parlamentu vzniklo několik kampaní a iniciativ, nicméně proti ukončení stávající praxe se staví Francie a Lucembursko.

Prosba o podporu

Kverulant usvědčuje věrolomné politiky a rozežrané úředníky už od roku 2009. Usvědčujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima