Organizace Síť k ochraně demokracie sdružující více než dvě stovky organizací vyzvala k přijetí právní úpravy proti šikanózním žalobám, jejichž cílem je zabránit veřejnosti ve veřejné kontrole. Kverulant se jako letitý člen Sítě k ochraně demokracie a jako častý terč těchto žalob k této výzvě připojuje.
Síť k ochraně demokracie je česká neformální organizace, která od roku 2020 propojuje významné osobnosti a více než 200 organizací z různých oborů. Cílem je monitoring hrozeb pro demokracii v osmi klíčových oblastech a následná diskuse, prezentace a snaha o jejich řešení. Síť se zaměřuje na vyhodnocování problémů, které trápí českou demokracii, a na hledání způsobů, jak tyto problémy překonat. Síť nyní vybízí k přijetí právní úpravy proti šikanózním žalobám, jejichž cílem je zabránit veřejnosti ve veřejné kontrole. Watchdogová organizace Kverulant.org je dlouholetým hrdým členem Sítě k ochraně demokracie a k tomuto apelu se připojuje, už jen proto, že aktuálně čelí likvidační žalobě Dominika Duky, který nelibě nese Kverulantovo informování o podezřelých transakcích s církevním majetkem.
SLAPP
Šikanózní strategické žaloby proti účasti veřejnosti (SLAPPs – Strategic lawsuits against public participation) jsou účelové civilní žaloby, jejichž cílem je odstrašit nepohodlnou veřejnou kritiku pro prosazení vlastních mocenských zájmů. Žaloby typicky míří proti jednotlivcům (novinářům či aktivistům) nebo organizacím (nevládním organizacím, médiím atp.), které například chrání lidská práva, poukazují na ničení životního prostředí nebo jiné praktiky vlivných osob a společností proti veřejnému zájmu.
Počet takových žalob v posledních letech výrazně roste a Evropský parlament schválil v roce 2022 v reakci na tento trend tzv. anti-SLAPP směrnici o ochraně osob před zjevně neopodstatněnými žalobami. V úvodu této směrnice se píše: „Zjevně neopodstatněná nebo zneužívající soudní řízení proti účasti veřejnosti (obecně označovaná také jako strategické žaloby proti účasti veřejnosti) jsou v Evropské unii novým, ale stále rozšířenějším jevem. Představují zvláště škodlivou formu obtěžování a zastrašování používanou proti těm, kdo se zapojují do ochrany veřejného zájmu. Jedná se o nepodložená nebo na nepřiměřených žalobách založená soudní řízení, zpravidla zahajovaná vlivnými jednotlivci, lobbistickými skupinami, společnostmi a státními orgány proti stranám, které v záležitosti veřejného zájmu vyjadřují kritiku nebo sdělují informace, jež jsou žalobcům nepohodlné. Účelem těchto řízení je cenzurovat, zastrašovat a umlčet kritiky tím, že budou zatíženi náklady na právní obranu, dokud neupustí od své kritiky nebo opačného názoru. Strategické žaloby proti účasti veřejnosti nejsou na rozdíl od běžných řízení zahajovány s cílem vykonat právo na přístup ke spravedlnosti a uspět v soudním řízení či dosáhnout nápravy. Jsou zahajovány spíše proto, aby zastrašily žalované a vyčerpaly jejich zdroje. Hlavním cílem je dosáhnout odrazujícího účinku, umlčet žalované a odradit je od toho, aby dále prováděli svou práci.“
O vznik této směrnice se zasloužil tým bývalé eurokomisařky Věry Jourové. Ta pro Českou televizi uvedla: „Já jsem chtěla, aby soud měl hned na začátku procesu možnost na návrh žalovaného posoudit, zda jde o šikanózní žalobu, a pokud ano, tak řízení zastavit a náklady spojené s řízením připsat k tíži žalující strany. Zároveň samozřejmě musí zůstat zachována možnost podat žalobu a domáhat se svých práv. Je několik států, kteří už tuto normu implementovánu do svých legislativ mají. Jsou to skandinávské země.“
Česko by mělo tuto normu implementovat do roku 2026. Z hlediska praktického dopadu je klíčové, aby tuzemská směrnice platila (nad rámec základního evropského doporučení) i na vnitrostátní případy tzv. SLAPP žalob – těch je totiž výrazná většina, cca 90 % případů, jak uvádí nedávný pořad ČT z cyklu Nedej se, který se tématu šikanózních žalob věnuje.
V českých diskuzích občas zaznívá, že v ČR k tomuto problému nedochází, což je jistě i proto, že o něm nejsou informace. Proto dal Úřad vlády dohromady krátký dotazník (možno vyplnit anonymně), k vyplnění do 28. února 2025 zde: https://forms.office.com/e/zgP1KydEu0
Kverulantovy zkušenosti
Na sklonku roku 2020 kardinál Duka převedl na nadaci Arietinum, kterou založil, majetek církve v hodnotě nejméně čtvrt miliardy korun. V srpnu 2021 pak byly takto zcizeny další církevní pozemky v hodnotě nejméně 170 milionů korun. V lednu 2022 byly do majetku této privátní nadace vyvedeny lesy za 320 milionů korun. Mimo to byla za Duky vybudována rozsáhlá neprůhledná vlastnická struktura firem, kam byl vyveden další majetek církve. V květnu 2022 byl Duka z funkce primase českého konečně odvolán, ale podezřelé transakce pokračovaly dál. Z majetku farností byly do nadace vyváděny lesy za miliardu. Církevní představitelé a zejména Duka nesou zveřejnění Kverulantových zjištění velmi nelibě, hájí se, že jde o snahu zabezpečit církev do budoucna. Místo vysvětlování se s Kverulantem opakovaně soudí. Duka chce od Kverulanta 3 miliony korun a omluvu. Tento soud stále běží a další jednání bylo nařízeno na 4. 3. 2025. Pokud by Kverulant tento spor prohrál, znamenalo by to jeho likvidaci.
Prosba o podporu
Kverulant musel v kauze podezřelých transakcí s církevním majetkem, a to jen do konce roku 2024, utratit za právníky více než jeden a čtvrt milionu korun. Za první měsíce roku 2025 to bylo už 75 tisíc a faktura vystavená na 163 834 korun, především za přípravu na druhé soudní jednání ve věci Dukovy likvidační žaloby, se rychle blíží ke své splatnosti. Prosíme, pomozte nám ji zaplatit.
Vojtěch Razima
