Na počátku roku 2022 slíbila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová, že sněmovna ušetří na provozu 40 milionů korun. Svůj slib nedodržela. Naopak, sněmovna v roce 2022 pod jejím vedením utratila oproti minulým rokům o 141 milionů víc. Ani v roce 2023 sněmovna rozpočet nedodržela, a to si ho oproti roku 2022 navýšila o 90 milionů. Sněmovna v roce 2023 utratila o 46 milionů víc. Z toho 28 milionů stály knihovnické regály do nové budovy v pražských Holešovicích. Kverulant odhaluje papalášské manýry a plýtvání veřejnými penězi už od roku 2009. Prosíme, kontrolujte politiky s námi finanční podporou naší práce.
Rozpočet vyšší o 90 milionů byl přečerpán o 43 milionů
Kverulant si opět vyžádal a analyzoval informace o tom, kolik nás daňové poplatníky stál provoz Poslanecké sněmovny. V zákoně o státním rozpočtu na rok 2023 si sněmovna odsouhlasila, že za svůj provoz utratí 1,462 miliardy korun a na investice dá 90 milionů korun. Celkem tedy měla sněmovna hospodařit s částkou 1,552 miliardy korun. I tentokrát sněmovna pod vedení Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) tento rozpočet přečerpala a utratila o 43 milionů korun více, než stanovil zákon o rozpočtu, a to i přesto, že rozpočet, který měla k dispozici, jí meziročně narostl o téměř 90 milionů korun.
V roce 2023 byla nejvyšším výdajem částka 744 milionů korun v kapitole platy a obdobné a související výdaje, dále 218 milionů v kapitole náhrady a příspěvky související s výkonem ústavní funkce. Cestovní náklady přišly v roce 2023 daňové poplatníky na 27,7 milionu korun. To je o 7 milionů víc než v roce 2022.
V kapitole investičních nákladů utratila sněmovna 85 milionů korun, z toho 39 milionů za stavební úpravy, 30,5 milionu za stroje, přístroje a zařízení a 6,2 milionu stálo pořízení software.
Regály do knihovny za 28 milionů
Kverulant zjistil, že v kapitole stroje, přístroje a zařízení se mimo jiné skrývají takové položky jako „Modernizace reproduktorové soustavy v sále A111“ za 1,34 milionů korun, „Vybavení prostor archivu PS interiérovým nábytkem – Holešovice za 795 tisíc a „Mobilní knihovní regálové systémy Holešovice“ za 27,53 milionů.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) si nákladem téměř jedné miliardy v roce 2023 postavil v pražských Holešovicích nové sídlo. Právě tam se přestěhovala parlamentní knihovna a archiv sněmovny. To vše by asi bylo v pořádku, pokud by to celé nebylo na dluh. Státní dluh, navzdory vládní rétorice, lámal rekordy. Ministerstvo financí uvádělo za rok 2022 dluh 2 895 miliard a za rok 2023 dokonce 3 111 miliard korun.
Koalice SPOLU: Zdravé veřejné finance na prvním místě
Po volbách na podzim roku 2021 se vlády v České republice ujala koalice politických stran a hnutí: ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Piráti, STAN. Koalice stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09 pod heslem SPOLU dáme Česko dohromady slibovala nápravu všeho možného, včetně veřejných financí. V programu SPOLU z roku 2021 byla kapitola Zdravé veřejné finance na prvním místě a najdeme tam tyto věty:
- Naše země se musí vrátit k tradici odpovědného hospodaření a vyrovnaných rozpočtů, proto výrazně zpřísníme fiskální pravidla. Zákon o rozpočtové odpovědnosti povýšíme na ústavní. Uděláme všechno pro to, aby schodek do konce volebního období klesl na 1,5 % HDP.
- Zpřísníme rozpočtová pravidla. Fiskální ústava se stane ústavním zákonem. Rozpočet už nebude trhacím kalendářem, který vláda nebere vážně.
- Zavedeme výdajové pravidlo, aby politici nemohli vládní výdaje populisticky zvyšovat bez ohledu na naše rezervy a hospodářskou situaci.
- Vytvoříme pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene. Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené.
Počátkem listopadu 2021 si poslanci v tajné volbě na ustavující schůzi nové sněmovny do svého čela zvolili kandidátku SPOLU Markétu Pekarovou. Nová předsedkyně v projevu po svém zvolení směrem k veřejnosti uvedla: „Já se budu snažit ze všech sil, abych právě důvěru v naši komoru parlamentu, tedy v Poslaneckou sněmovnu, zvyšovala. Je to úkolem nás všech, ale já se budu snažit v tomto být v čele těch, kteří se o to snaží.“ V reakci na Kverulantova zjištění slíbilo vedení Poslanecké sněmovny omezit jeden z velmi viditelných benefitů práce českých zákonodárců – zahraniční služební cesty.
Pekarová Adamová v lednu 2022: Ušetříme 40 milionů
Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová oznámila koncem ledna 2022, že sněmovna v roce 2022 ušetří takřka 40 milionů korun. „Jednou z oblastí, kde dojde ke snížení výdajů, jsou zahraniční cesty,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová. „Při schvalování služebních cest budeme navíc více dbát na jejich smysluplnost, efektivitu a přínosnost,“ dodala. A přihodila ještě kritiku předchozí Babišovy vlády: „Minulá vláda nehorázně zadlužila naši zemi. Proto je teď nutné přistoupit k úsporným opatřením. Nelze se tvářit, že obrovské zadlužení není problém. Úspory se budou týkat i sněmovny.“
Kverulant už podobných ujištění slyšel opravdu hodně. Jen málokdy došlo k jejich splnění, a proto se na jaře 2023 zeptal Poslanecké sněmovny, kolik ušetřila, kam si poslanci vyrazili tentokrát a kolik to stálo. Než mu sněmovna tyto informace poskytla, musel jí zaplatit 7309 korun.
Náklady sněmovny vzrostly za rok 2022 o 141 milionů
Kverulant si od Poslanecké sněmovny vyžádal informace o jejích plánovaných a skutečných výdajích za roky 2018 až 2022. Z údajů vypočetl, že minulá sněmovna utrácela v letech 2018 až 2021 ročně v průměru 1,367 miliardy korun. Z toho 648 milionů korun činily platy a podobné a související výdaje. V rámci objektivity je třeba upozornit, že tento průměr v sobě obsahuje i údaje za covidové roky, kdy například sněmovna v roce 2021 ušetřila na provozu téměř 50 milionů.
Po volbách utratila nová sněmovna v roce 2022 celkem 1,509 miliardy korun. To je nárůst o 141 milionů korun. O dodržení slibu předsedkyně sněmovny Pekarové Adamové, že ušetří 40 milionů korun, tedy nemůže být ani řeč. Naopak sněmovna utratila o 10 % více než její předchůdkyně. Nebo ještě jinak, Pekarová svůj slib porušila o 182 milionů korun. K této částce dojdete, pokud ke slibované úspoře 40 milionů přičtete přečerpání rozpočtu v roce 2022 o 141 milionů oproti průměrným nákladům za roky 2018 až 2021. Zbývá snad jen dodat, že jeden s největších nárůstů se konal v položce „platy a podobné a související výdaje“. Zde si poslanci polepšili o 92 milionů korun. Tedy o 14 %.
Výzva Markétě Pekarové
Jak už bylo uvedeno, i v roce 2023 sněmovna pod vedení Markéty Pekarové rozpočet přečerpala o 43 milionů korun, a to i přesto, že rozpočet, který měla k dispozici, jí meziročně narostl o téměř 90 milionů korun. Proto Kverulant Pekarovou v dubnu 2024 znovu vyzval k omluvě a zastavení rozhazování veřejných peněz.
Omluva opět nebude
Echo24 v článku z 10. dubna 2024 informovalo o reakci podřízených Markéty Pekarové. Podle kanceláře Poslanecké sněmovny Kverulantův článek „zavádějícím způsobem směšuje nesouvisející informace z různých let a různých volebních období“.
„Pokud jde o náklady za rok 2023, tak připomínáme, že v tomto roce dobíhaly investiční akce, které byly započaty dříve a dokončeny byly právě v loni. Vícenáklady a zejména vysoká inflace pak způsobily velký nárůst cen. Jedná se například o dokončení oprav fasád, nutnou rekonstrukci kotelen, rekonstrukci datové kabeláže, nezbytné náklady na kyberbezpečnost a digitalizaci, vybavení prostor Kanceláře Poslanecké sněmovny v objektu NKÚ v Praze-Holešovicích atd,“ píše ve vyjádření Martina Lustigová, vedoucí sněmovního oddělení médií a PR. A jedna z položek, která podle ní nejde ovlivnit, jsou náklady na platy a náhrady, protože je upravuje samostatný zákon.
Prosba o podporu
Kverulant usvědčuje věrolomné a rozežrané politiky již od roku 2009. Prosíme, usvědčujte je s námi spolufinancováním naší práce. Žádný dar pro nás není malý.
Vojtěch Razima
