Kancelář prezidenta republiky (KPR) je organizační složka státu, která zajišťuje výkon pravomocí a povinností prezidenta České republiky. Po sametové revoluci a vzniku samostatné České republiky v roce 1993 byl rozpočet relativně stabilní, zaměřený na udržování základních funkcí a provozu Pražského hradu a zámku v Lánech. Přesné údaje o rozpočtu z této doby nejsou snadno dostupné, ale je známo, že se pohyboval v řádu stovek milionů korun. Rozpočet Kanceláře prezidenta republiky (KPR) na rok 2022 byl schválen ve výši 368 milionů korun, což bylo opět výrazně více než v předchozích letech. Pro rok 2024 je plánován rozpočet KPR ve výši 420,1 milionu korun. Výdaje na KPR prakticky neustále rostou, a plánované rozpočty nejsou dodržovány. Kverulant protestuje a žádá nápravu. Kverulant odhaluje papalášské manýry a plýtvání veřejnými penězi už od roku 2009. Prosíme, kontrolujte politiky s námi finanční podporou naší práce.

Vývoj rozpočtu Kanceláře Pražského hradu od roku 1989 do současnosti

Kancelář prezidenta republiky je rozpočtovou organizací a ve státním rozpočtu má vyčleněnu zvláštní kapitolu. Rozpočet Kanceláře prezidenta republiky pokrývá kromě samotné prezidentské kanceláře také Správu Pražského hradu a Lesní správu Lány. V posledních letech čerpá ze státního rozpočtu výrazně více peněz než dříve. Zatímco za éry Václava Klause hospodařila s přibližně 350 miliony korun ročně, v rozpočtu na rok 2017 měla vyčleněno 438 milionů a pro rok 2018 v ní bylo 500 milionů korun. Pro rok 2024 je plánován rozpočet KPR ve výši 420,1 milionu korun. Přestože výdaje na KPR prakticky neustále rostou, a plánované rozpočty nejsou dodržovány, zdá se, že to politikům nevadí.

Počáteční roky po sametové revoluci

Po sametové revoluci a vzniku samostatné České republiky v roce 1993 se Kancelář prezidenta republiky musela adaptovat na nové podmínky. V těchto letech byl rozpočet relativně stabilní, zaměřený na udržování základních funkcí a provozu Pražského hradu a zámku v Lánech. Přesné údaje o rozpočtu z této doby nejsou snadno dostupné, ale je známo, že se pohyboval v řádu stovek milionů korun.

Éra Václava Klause

Během prezidentství Václava Klause (2003–2013) se rozpočet KPR pohyboval kolem 350 milionů korun ročně. Tento rozpočet zahrnoval nejen provoz kanceláře, ale také správu Pražského hradu a Lesní správu Lány. V tomto období nebyly zaznamenány výrazné výkyvy v rozpočtu, což svědčí o relativní stabilitě a konzervativním přístupu k financování prezidentské kanceláře.

Například celkové výdaje kapitoly 301 – Kancelář prezidenta republiky byly na rok 2009 po úpravách stanoveny na 435 milionů korun. Skutečné čerpání dosáhlo 396 milionů korun, což představuje 91,06 % upraveného rozpočtu. Celkově lze říci, že rozpočet KPR byl v roce 2009 dodržen, přičemž došlo k určitým úsporám zejména v oblasti kapitálových výdajů. Běžné výdaje byly čerpány téměř v plné výši. KPR také využila možnosti zapojení nespotřebovaných prostředků z předchozího roku a provedla několik rozpočtových opatření v rámci svého rozpočtu.

Rostoucí náklady prezidentství Miloše Zemana

V posledních letech prezidentství Václava Klause a během prezidentství Miloše Zemana (2013–2023) začal rozpočet KPR postupně růst. V roce 2017 činil rozpočet 438 milionů korun, Po úpravách během roku byl rozpočet navýšen na 455,96 mil. Kč. Skutečné čerpání výdajů dosáhlo 439,49 mil. Kč, což představuje 96,39 % upraveného rozpočtu.

V roce 2018 pak rozpočet činil 499 milionů korun. , Skutečné čerpání dosáhlo 511 milionů korun, což je o 12 milionů korun více než schválený rozpočet. Tento nárůst byl způsoben zejména zvýšenými náklady na údržbu a provoz Pražského hradu a zámku v Lánech, stejně jako na investice do infrastruktury. Šlo o projekt “Zvýšení biodiverzity dřevin vybraných lokalit v Lánské oboře” – projekt spolufinancovaný z Operačního programu Životní prostředí 2014-2020. Na tento projekt byly čerpány investiční transfery ve výši 141 milionů korun. Dále o “Mobilní detekční technologie Pražského hradu” a o SPH – agregovaná akce subtitulu 101V0110 – bezpečnostní opatření”.

Dopady pandemie a další růst

Pandemie COVID-19 měla výrazný dopad na rozpočet KPR. V roce 2020 byl rozpočet navýšen o 235 milionů korun, což bylo způsobeno především poklesem příjmů z turistického ruchu. Celkové výdaje kapitoly KPR byly původně schváleny ve výši 419,32 milionu korun. Kč, ale v průběhu roku byly navýšeny rozpočtovými opatřeními na 643,69 milionu korun.

Skutečné čerpání výdajů nakonec dosáhlo 654,42 milionu korun., což představuje plnění na 101,67 % rozpočtu po změnách. Navíc byly do financování byly zapojeny nároky z nespotřebovaných výdajů z minulých let ve výši 82,16 milionu korun

Neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím (Lesní správa Lány a Správa Pražského hradu) byly čerpány na 101,76 % rozpočtu po změnách. Kapitálové výdaje byly čerpány na 144,38 % rozpočtu po změnách. Celkově lze tedy říci, že rozpočet KPR nebyl v roce 2020  dodržen.

Přečerpaný rozpočet 2021

Ani rozpočet Kanceláře prezidenta republiky (KPR) na rok 2021 nebyl dodržen. Výdaje KPR byly stanoveny ve výši 422 milionů korun, ale skutečně čerpané výdaje dosáhly 620 milionů korun. Do financování kapitoly byly zapojeny nároky z nespotřebovaných výdajů z minulých let ve výši 69 milionů korun, což umožnilo překročení závazných ukazatelů výdajů.

Navíc během roku 2021 došlo k několika rozpočtovým opatřením, která navýšila původní schválený rozpočet. Například došlo k přesunu 5,45 milionu korun z kapitoly Ministerstva zemědělství a 200 milionů korun z Všeobecné pokladní správy do rozpočtu KPR.

Podle závěrečného účtu kapitoly 301 – Kancelář prezidenta republiky, který předložil vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, Ing. Vratislav Mynář, byly celkové příjmy KPR plněny pouze na 4,60 % schváleného rozpočtu, což představovalo výrazné podplnění plánovaných příjmů.

Celkové příjmy byly plánovány na 3 milionů korun, ale skutečně dosažené příjmy činily jen 163,50 tisíc korun. Hlavním zdrojem příjmů měly být prostředky z rozpočtu Evropské unie, které však nebyly v roce 2021 realizovány.

Přečerpaný rozpočet poslancům nevadil

Celkově lze konstatovat, že rozpočet Kanceláře prezidenta republiky na rok 2021 nebyl dodržen, zejména kvůli výraznému podplnění příjmů a vyššímu čerpání výdajů, než bylo původně plánováno. Přesto rozpočtový výbor poslanecké sněmovny na jednání 8. července 2022 také vyslovil souhlas s loňským hospodařením Hradu, přestože Kancelář prezidenta republiky vynaložila v roce 2021 o 197 milionů korun víc, než jí přidělil schválený státní rozpočet. Celkové výdaje kapitoly představovaly 620 milionů korun. Kverulant se domnívá, že v této sumě nejsou zahrnuty náklady na plošné policejní kontroly všech návštěvníků Hradu. Kverulant se tyto vícenáklady marně pokoušel zjistit. V březnu 2022 se dle zákona o veřejném přístupu k informacím dotázal ministerstva vnitra. Obdobný dopis zaslal i ministerstvu obrany, protože od vyvěšení červených trenýrek hlídá Hrad i armáda s útočnými puškami v rukou. Vyčíslení nákladů se mu ale nedostalo.

Rok 2022

Rozpočet Kanceláře prezidenta republiky (KPR) na rok 2022 byl schválen ve výši 398 milionů korun, ale následně byl snížen na 368 milionů korunv důsledku novely zákona o státním rozpočtu. Konečný rozpočet po všech změnách a zapojení nespotřebovaných výdajů dosáhl 545 126,91 milionů korun. Celkové výdaje KPR v roce 2022 činily 397 milionů korun, což představuje plnění na 106,28 % rozpočtu po změnách a na 72,94 % konečného rozpočtu.

Rozpočet KPR na rok 2022 byl překročen v některých oblastech, zejména v běžných výdajích, zatímco kapitálové výdaje byly čerpány méně než plánováno. Celkově byly výdaje KPR v roce 2022 vyšší než schválený rozpočet po změnách, ale nižší než konečný rozpočet.

Kancelář prezidenta republiky na jaře 2022 předložila do sněmovny rozpočet na příští rok s celkovými výdaji 420,2 milionu. To bylo o 22 milionů korun více než v roce 2021. Hrad také ignoroval pokyn ministerstva financí (MF) snížit celkové výdaje alespoň o velmi kosmetických 4,4 milionu korun. Rozpočtový výbor se tímto rozpočtem již krátce zabýval na své schůzi 18. května 2022. Poslanec Jan Volný (ANO), zpravodaj této problematiky, k tomu tehdy uvedl, že „ani v minulých letech nepodporoval snížení rozpočtu této kapitoly. Navrhuje přerušení jednání o této kapitole tak, aby Kancelář mohla s MF vyjednávat. Navrhuje tedy přerušit bod do 8. června.“ Pro tento velmi benevolentní postup hlasovalo všech 15 z 15 přítomných poslanců.  

Návrh hradního rozpočtu 8. června 2022 přišel poslancům představit zástupce kancléře Petr Mužák. Omluvil nepřítomného kancléře Vratislava Mynáře. Jak již bylo uvedeno, výbor se začal hradním rozpočtem zabývat už v květnu, ale jednání přerušil, aby se prezidentská kancelář mohla domluvit s ministerstvem financí na kompromisním návrhu. Mužák poslancům řekl, že kancelář prezidenta s ministerstvem jednala, a nakonec přistoupila na omezení výdajů ve zmíněném rozsahu 2,6 milionu korun namísto 4,4 milionu korun. Hradní návrh výbor podpořil jednomyslně hlasy všech 20 přítomných členů.

Rok 2023

Na základě závěrečného účtu kapitoly 301 – Kancelář prezidenta republiky za rok 2023 lze zjistit, že Příjmy kapitoly 301 byly původně stanoveny ve výši 60 tisíc korun, což byly nedaňové příjmy. V prosinci 2023 byly příjmy navýšeny o 7 milionů korun na základě usnesení rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a přesunu příjmů z rozpočtu Evropské unie. Celkové příjmy kapitoly po změnách činily 7, 884,37 milionu korun. Skutečné příjmy kapitoly dosáhly 7,38milionu korun, což představuje plnění na 93,63 % rozpočtu po změnách. Nedaňové příjmy byly plněny ve výši 751,54 tisíce korun(1252,57 % rozpočtu po změnách). Příjmy z rozpočtu Evropské unie byly plněny ve výši 6,6milionu korun(84,74 % rozpočtu po změnách).

Celkové výdaje kapitoly 301 – Kancelář prezidenta republiky za rok 2023 301 byly po provedených rozpočtových opatřeních stanoveny ve výši 446 milionů korun. Skutečné výdaje kapitoly dosáhly 387 milionů korun, což představuje plnění na 86,63 % rozpočtu po změnách a na 66,31 % konečného rozpočtu.

Běžné výdaje kapitoly byly stanoveny konečným rozpočtem ve výši 424 milionů korun byly čerpány ve výši 381 milionů korun(96,65 % rozpočtu po změnách a 89,95 % konečného rozpočtu).

Na základě výše uvedených údajů lze konstatovat, že ani rozpočet Kanceláře prezidenta republiky za rok 2023 nebyl plně dodržen. Příjmy byly plněny na 93,63 % rozpočtu po změnách, zatímco výdaje byly čerpány na 86,63 % rozpočtu po změnách. Běžné výdaje byly čerpány relativně blízko plánovanému rozpočtu, avšak kapitálové výdaje byly výrazně nižší než plánované.

Přehled čerpání rozpočtu v časové řadě let 2007 až 2023

Graf shrnuje vývoj rozpočtu a jeho čerpání v kapitole 301 – Kancelář prezidenta republiky od roku 2007 do roku 2023, včetně schváleného rozpočtu, rozpočtu po změnách, skutečného čerpání k 31.12. daného roku.Graf poskytuje přehled rozdílů mezi schváleným rozpočtem a skutečným čerpáním v jednotlivých letech od roku 2007 do roku 2023.

• 2007: Schválený rozpočet byl 456 448 tis. Kč, skutečné čerpání činilo 565 754,97 tis. Kč, což je o 109 306,97 tis. Kč více než schválený rozpočet.
• 2008: Schválený rozpočet byl 438 121 tis. Kč, skutečné čerpání dosáhlo 476 856,98 tis. Kč, což je o 38 735,98 tis. Kč více než schválený rozpočet.
• 2010: Schválený rozpočet byl 375 750 tis. Kč, skutečné čerpání dosáhlo 378 178,88 tis. Kč, což je o 2 428,88 tis. Kč více než schválený rozpočet.
• 2012: Schválený rozpočet byl 334 238 tis. Kč, skutečné čerpání dosáhlo 359 176,25 tis. Kč, což je o 24 938,25 tis. Kč více než schválený rozpočet.
• 2013: Schválený rozpočet činil 334 403 tis. Kč, skutečné čerpání bylo 340 525,34 tis. Kč, což je o 6 122,34 tis. Kč více než schválený rozpočet.
• 2014: Schválený rozpočet byl 350 014,59 tis. Kč, skutečné čerpání dosáhlo 350 998,21 tis. Kč, což je o 983,62 tis. Kč více než schválený rozpočet.
• 2017: Schválený rozpočet činil 437 782,56 tis. Kč, skutečné čerpání bylo 439 485,27 tis. Kč, což je o 1 702,71 tis. Kč více než schválený rozpočet.
• 2018: Schválený rozpočet byl 499 747,47 tis. Kč, skutečné čerpání dosáhlo 511 820,05 tis. Kč, což je o 12 072,58 tis. Kč více než schválený rozpočet.
• 2019: Schválený rozpočet činil 405 364,73 tis. Kč, skutečné čerpání bylo 444 434,56 tis. Kč, což je o 39 069,83 tis. Kč více než schválený rozpočet.
• 2020: Schválený rozpočet byl 419 324,01 tis. Kč, skutečné čerpání dosáhlo 654 417,06 tis. Kč, což je o 235 093,05 tis. Kč více než schválený rozpočet.
• 2021: Schválený rozpočet činil 422 814,86 tis. Kč, skutečné čerpání bylo 620 112,99 tis. Kč, což je o 197 298,13 tis. Kč více než schválený rozpočet.
• 2022: Schválený rozpočet byl 368 387,47 tis. Kč, skutečné čerpání dosáhlo 397 602,24 tis. Kč, což je o 29 214,77 tis. Kč více než schválený rozpočet.

Z těchto údajů je patrné, že v některých letech bylo skutečné čerpání výrazně vyšší než schválený rozpočet (např. 2007, 2020).

Současnost a výhled do budoucnosti

Podle dokumentu “Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky” jsou celkové plánované výdaje na rok 2024 stanoveny na 424 milionů korun, na rok 2025 na 484 milionů a na rok 2026 opět na 424 milionů.

Jednou z největších výdajových položek jsou výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky, které jsou konstantní ve všech třech letech a činí 190 milionů korun ročně. Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci jsou další významnou položkou, která činí 118 milionů ročně. Pojistné placené zaměstnavatelem je stanoveno na 38 milionů ročně.

Další významnou položkou jsou výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány. Tyto výdaje jsou v roce 2024 a 2026  198 milionů korun, zatímco v roce 2025 se výrazně zvyšují na 258 milionů. Výdaje na lesní hospodářství zůstávají konstantní ve všech letech a činí 35 milionů ročně.

V roce 2025 je plánováno 60 milionů na výdaje na obranu státu, zatímco v roce 2024 a 2026 nejsou na tuto položku vyčleněny žádné prostředky. Konkrétní projekty financované z výdajů na obranu státu pro období 2024-2026 nejsou v dostupném dokumentu detailně specifikovány.

Rozpočtová nekázeň

K 31. březnu 2023 dosáhl státní dluh České republiky hodnoty 2,896 bilionu Kč. Toto číslo představuje významný nárůst oproti předchozím letům. Ministerstvo financí ČR předpokládá, že státní dluh bude v následujících letech nadále růst. Prognózy naznačují, že by mohl do roku 2025 překročit hranici 3 bilionů Kč.

Přestože výdaje na KPR prakticky neustále rostou, a plánované rozpočty nejsou dodržovány, tak to politikům nevadí. Pražský hrad není zdaleka jediná instituce, která je placena z našich daní a utrácí ve velkém víc peněz, než by měla. Kverulant.org už roky poukazuje na plýtvání penězi v Poslanecké sněmovně. Na počátku roku 2022 mu předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová slíbila, že sněmovna ušetří na provozu 40 milionů korun. Svůj slib nedodržela. Naopak, sněmovna v roce 2022 pod jejím vedením utratila oproti minulým rokům o 141 milionů víc. Ani v roce 2023 sněmovna rozpočet nedodržela, a to si ho oproti roku 2022 navýšila o 90 milionů. Naopak sněmovna v roce 2023 utratila o 46 milionů víc. Kverulant Pekarovou za nesplnění slibů vyzval k omluvě. Koncem května 2024 mu sněmovna doručila dopis, ve kterém jakoukoliv omluvu odmítá.

 Kverulant píše politikům

 Kverulant s výsledky své analýzy seznámil prostřednictvím dopisu všechny poslance a senátory a vyzval je, aby se osobně zasadili o to, aby rozpočty Kanceláře Prezidenta republiky a Poslanecké sněmovny nebyly notoricky přečerpávány.

Prosba o podporu

Kverulant usvědčuje věrolomné a rozežrané politiky již od roku 2009. Prosíme, usvědčujte je s námi spolufinancováním naší práce. Žádný dar pro nás není malý. Obzvláště je-li pravidelný.

Vojtěch Razima