Do voleb do Evropského parlamentu (EP) zbývá už jen 21 dnů. Kverulant proto připravuje rozsáhlou analýzu dosavadní práce všech politiků, kteří v EP od roku 2019 zastupují Českou republiku. Při práci na této analýze objevil dotaz Stanislava Polčáka (STAN), kterým se dotazuje Evropské komise na vytvoření byrokratického mechanismu pro včasné odhalování přebujelé byrokracie. Přitom to byl právě Polčák, kdo v rozhovoru pro e15 v roce 2019 prohlásil, že pověstná evropská byrokracie je velký mýtus. Politiky je třeba kontrolovat neustále, a to Kverulant dělá už od roku 2009. Kontrolujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.
„Pověstná evropská byrokracie je velký mýtus“
Hnutí STAN kandidovalo v roce 2019 do evropských voleb v koalici s TOP 09. Europoslanec z let 2014 až 2019 Stanislav Polčák byl na kandidátce hned za lídrem a šéfem TOP 09 Jiřím Pospíšilem. Před volbami, v květnu 2019 poskytl Polčák rozhovor deníku e15. Na otázku potřebuje Evropská unie reformu institucí, nebo funguje dobře, odpověděl: „Evropské instituce považuju za mimořádně výkonné a efektivní. Na vlastní správu používá unie pouze šest procent svých příjmů. Takže já mám fakt pocit, že evropští úředníci fungují. I když někdy to může být takříkajíc opruz plnit jejich nároky. Ale jinak ta pověstná evropská byrokracie je velký mýtus. Já ji fakt nevidím. Ať mi ji někdo ukáže.“
Kverulant pracuje na analýze činnosti poslanců zvolených v roce 2019 za ČR. Kverulant počítá u jednotlivých poslanců počty příspěvků při rozpravách v plénu. Dále počty případů, kdy byl europoslanec jmenovaným některým z parlamentních výboru zpravodajem či zpravodajem stínovým. Kverulant také počítá případy, kdy některý z poslanců vznesl směrem k Evropským institucím otázky k ústním či písemnému zodpovězení.
„Vytvoření mechanismu pro včasné odhalování přebujelé byrokracie“
Kverulant objevil dotaz Stanislava Polčáka na Evropskou komisi z 22. února 2024. Polčák v dotazu uvádí, že „výbor pro regionální rozvoj ve své zprávě o politice soudržnosti 2014-2020 hovoří o zajímavém opatření: konkrétně jde o vytvoření mechanismu pro včasné odhalování přebujelé byrokracie a kroků, které jsou v rozporu se zásadou víceúrovňové správy nebo nejsou uplatňovány účinně“ a ptá se Komise, co s tím bude dělat a jakou konkrétní podobu by tento mechanismus mohl mít. Tedy jinými slovy Polčák volá po zřízení jakéhosi úřadu pro potírání byrokracie. Chce potírat podle něj neexistující přebujelou byrokracii další byrokracií.
Komise Polčákovi odpověděla v duchu Sira Humphreye Applebyho z legendárního seriálu BBC Jistě pane ministře: „Komise rovněž podporuje konkrétní úsilí zaměřené na včasné odhalování a snižování přebujelé byrokracie. V tomto ohledu Komise během svých auditů systematicky přezkoumává přítomnost jakýchkoli pravidel, procesů a postupů, které představují nadměrnou administrativní zátěž a náklady nebo které lze zjednodušit, aniž by byla narušena celková věrohodnost a účinnost systému řízení a kontroly.“
Pokud je Kverulantovi známo, Polčák se s touto naprosto bezobsažnou odpovědí Evropské komise spokojil. Polčákův názorový veletoč a následný dotaz tak nelze než považovat za populistickou aktivitu inspirovanou ministerstvem administrativy ze seriálu Jistě pane ministře. V očích spolustraníků mu to však patrně moc nepomohlo. Letos Polčák už do Europarlamentu nekandiduje.
Kdo není přítomen, nezastupuje své voliče
Polčák do europarlamentu stejně moc nechodil. V roce 2023 měli europoslanci celkem jen 55 hlasovacích dní na plenárním, miniplenárním nebo mimořádném zasedání Evropského parlamentu. Ve 22 % se Polčák k hlasování na plénu nedostavil. Ani v roce 2022 se europoslanci nepředřeli, hlasovacích dnů bylo jen 52. Uvážíme-li, že rok 2022 měl celkem 252 pracovních dnů, pak i ti nejpilnější poslanci museli do práce jen přibližně každý pátý den. Přesto se našli poslanci, kteří nedokázali ani to. V roce 2022 byl největším absentérem kolega z původní kandidátky Jiří Pospíšil z TOP 09. Ten absentoval na 36,5 % hlasování. Stanislav Polčák zvolený za STAN nebyl na 28,8 % hlasováních.
Plat a náhrady 400 tisíc čistého
Ve volebním období, které nyní končí, zastupuje ČR 21 politiků, kteří dostávají každý měsíc plat kolem 200 tisíc korun čistého. K tomu mají nárok na cestovní náhrady, denní příspěvek, příspěvek na všeobecné výdaje, náhrady za zdravotní péči a na vybavení kanceláře ve výši dalších, odhadem, 200 tisíc korun čistého měsíčně.
Vedlejší příjmy poslanců EP
Plat a náhrady nejsou u některých poslanců jedinými příjmy. Počínaje rokem 2023 mají poslanci povinnost vykazovat příjmy dosažené „souběžně s výkonem funkce poslance“ které za rok přesáhly 5 tisíc euro (125 tisíc korun) hrubého.
Nikoho patrně nepřekvapí, že nejvíce si „přivydělali“ ti europoslanci, kteří v EP absentovali nejvíce. Poslanec Jiří Pospíšil přiznal, že v roce 2023 vydělal jako náměstek primátora hlavního města Prahy 1,2 milionu korun. Jen o něco méně přiznal Stanislav Polčák. V roce 2023 si advokátní a poradenskou činností vydělal celkem 1,1 milionu korun.
Prosba o podporu
Kverulant usvědčuje věrolomné politiky a rozežrané úředníky už od roku 2009. Usvědčujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.
Za Kverulantův tým Vojtěch Razima
