Nahoru
Tři čtvrtiny občanů neschvalují, kam se ubírá naše země pod vedením premiéra Petra Fialy
Ilustrační foto: Profimedia
Tři čtvrtiny občanů neschvalují, kam se ubírá naše země pod vedením premiéra Petra Fialy
Twitter

Před dvěma lety, 13. ledna 2021 získala důvěru vláda Petra Fialy (ODS) složená ze zástupců dvou koalic: ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Piráti, STAN. Politici reprezentující současnou vládní koalici během kampaně před sněmovními volbami 2021 deklarovali „Změnu“. Tato změna však nepřišla a jistě i proto nemá Fialova vláda důvěru veřejnosti. Dokazuje to i nejnovější zpráva mezinárodní agentury Morning Consult, která hodnotí, jak lidé schvalují směřování svojí země pod vedením jejího leadera. Mezi 25 sledovanými zeměmi je Česká republika pod vedením premiéra Petra Fialy na předposledním místě. Směřování země pod jeho vedením neschvaluje 73 % občanů. I proto je na místě zhodnotit dvouleté působení kabinetu očima watchdogové organizace Kverulant.org. Vlády je třeba kontrolovat neustále a to Kverulant dělá už od roku 2009. Kontrolujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.

Ilustrační foto: Profimedia

Hodnocení Petra Fialy je velmi nízké. Směřování republiky pod jeho vedením schvaluje jen 19 % občanů. Vyplývá to z nově uveřejněného průzkumu agentury Morning Consult*, které je založeno na datech shromážděných od 30. ledna do 5. února 2024.

Petr Fiala se mezi 25 hodnocenými leadery vybraných zemí pohybuje trvale na posledních místech. Počátkem července 2023 se propadl z předposledního místa na místo poslední. V únoru 2024 si naopak mírně polepšil. Hůř na tom byl jen japonský premiér Fumio Kishida. Podobně jako Fiala čelí Kishida skandálu se zatajováním příjmů. Nicméně ten japonský má větší rozměry než ten český.

Hodnocení přijatelnosti japonského kabinetu Fumio Kishidy v prosinci loňského roku propadalo na 22,3 %. To Fialův kabinet je na tom ještě hůř. Podle zprávy Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) důvěřovalo Fialově vládě jen 17 % české veřejnosti, z toho 2 % „rozhodně“ a 15 % „spíše“. Naopak 81 % občanů vládě nedůvěřovalo, z toho 37 % „spíše“ a 44 % „rozhodně“. Výzkum se uskutečnil od konce září do začátku prosince roku 2023. Důvěra ve Fialovu vládu je jedním z nejhorších výsledků od roku 2011. Menší důvěru už měla jen vláda Petra Nečase a to na přelomu roku 2012 a 2013.

Důvěra ve vládu je nízká jistě z mnoha příčin. Podle CVVM vykazuje důvěra ve vládu významnou pozitivní korelaci se spokojeností s politickou situací, se spokojeností s vlastním životem, s hodnocením ekonomické situace v ČR a s hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti. Nezanedbatelný podíl jistě má i nekompetentnost vlády, chaotičnost, arogance a nesplněné sliby.

Nesplněné vládní sliby

Politici reprezentující současnou vládní koalici během kampaně před sněmovními volbami 2021 deklarovali „Změnu“, která měla přinést řešení související mimo jiné se střetem zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO) a prohlubující se privatizací veřejného zájmu ze strany hnutí ANO či snahu o navrácení politické integrity do stojatého a bahnitého rybníku české politiky. Po dvou letech je namístě zhodnotit dvouleté působení kabinetu očima watchdogové organizace Kverulant.

Memorandum SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a PIRSTAN (Piráti a STAN) po sněmovních volbách 2021 | Profimedia

Žádná deagrofertizace se nekonala

Jedním z hesel minulých parlamentních voleb vítězné koalice SPOLU bylo provedení deagrofertizace. Chvíli se zdálo, že to snad i myslí vážně. Tehdejší ministr zemědělství Nekula v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce v neděli 19. června 2022 prohlásil, že jemu podřízený Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) vyzve Agrofert k vrácení dotací ve výši 4,5 miliardy korun.

K částce 4,5 miliardy došli Nekulovi podřízení údajně tak, že podle výročních zpráv koncernu Agrofert vytvořili seznam subjektů, které byly součástí tohoto koncernu za jednotlivé roky. Následně byl tento seznam spárován s platbami poskytovanými Fondem těmto subjektům.

Po měsíci se Kverulant zeptal na SZIF, jak je s vymáháním neoprávněně vyplacených žádostí daleko. Z odpovědi SZIF vyplynulo, že neudělal vůbec nic.

Kverulant položil stejné otázky i přímo Nekulově ministerstvu zemědělství. Odpověď přišla počátkem srpna 2022. Výsledek byl stejný, Nekula neudělal vůbec nic. Na otázku, kterých subjektů z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše, se případné vymáhání týká, odpověděl Nekulův resort, že k tomuto bodu „nemá doposud ministerstvo žádné informace“. A na otázku, zda již byl vůči subjektům z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše, vznesen požadavek na vrácení dotace, odpověděla ministrova kancelář, že „ministerstvem nebyl doposud vůči subjektům z koncernu Agrofert vznesen požadavek na vrácení dotace“.

Na podzim 2022 Kverulant svoje otázky na Nekulu zopakoval. Výsledek byl stejný. Z odpovědi datované 4. října 2022 vyplynulo, že Nekulovo ministerstvo ani nedokázalo přesně vyčíslit, kolik by měl Agrofert vracet. Z uvedeného je zřejmé, že žádné vymáhání Nekulův rezort neprovádí a ani nechystá. A Kverulantovi je jasné proč. Lidovec Nekula je jedním z těch politiků, kteří Babišovi přidělovali dotace v době, kdy Lidovci, v čele s předsedou strany a tehdejším ministrem zemědělství Mariánem Jurečkou, byli s Babišem ve vládě. Kdyby Nekula skutečně začal s vymáháním neoprávněně vyplacených dotací, hledali by se viníci tohoto nezákonného postupu. A Nekula patří mezi politiky, kteří mají na agrofertizaci osobní podíl.

Fialova vláda ohlásila konec povinných biopaliv. Stal se ale pravý opak

Přimíchávání biopaliv do nafty a benzinu klasické pohonné hmoty už roky zdražuje a znehodnocuje. Navíc je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. Fialova vláda počátkem března 2022 avizovala zastavení přimíchávání, ale ve skutečnosti byla zrušena jen jedna část povinnosti, kterou distributoři pohonných hmot mají. Hned za škrtnutým paragrafem totiž v zákoně na ochranu ovzduší následuje další, který jim ukládá povinnost snižovat emise skleníkových plynů o šest procent oproti roku 2010, a to bez biopaliv nejde a v lednu 2024 se situace ještě zhoršila. Většina čerpacích stanic začala na místo benzinu E5 obsahující jen 5 % biosložky prodávat benzin E10, který obsahuje biosložky dvakrát tolik. E10 poškozuje nejen většinu automobilů vyrobených před rokem 2005. I proto Kverulant svůj boj proti biopalivům nevzdává.  

Premiér Petr Fiala na konference o Green Dealu 26. září 2023. Foto: ČTK / Deml Ondřej

Předražené armádní nákupy

V posledních dvou letech ohlásila vláda velké armádní nákupy. Nejprve schválila nákup bojových vozidel pěchoty, 246 kusů vyjde na 59,7 miliardy korun a dodá je švédská firma BAE Systems. Přitom v ceně ani není smlouva na servis. Naprosto rekordní je nákup stíhaček F-35 za údajně jen 150 miliard. Ohlášen byl i nákup tanků Leopard za dalších nejméně 300 miliard korun. Tyto nákupy bolestně kontrastují se stavem české pokladny.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2023 dalším schodkem a to 295 miliard korun, což je opět jeden z rekordních schodků v historii ČR. V roce 2024 by měla vláda hospodařit s příjmy ve výši 1 940 miliard, ale utratit plánuje o 252 miliard víc. Tedy 2 192 miliard. Rezort obrany má spolknout 141 miliard.

Skladba státního rozpočtu pro rok 2024. Zdroj: Ministerstvo financí

Státní dluh roste

Absolutní korunová hodnota státního dluhu na konci roku 2023 dosáhla rekordní výše 3 191 miliard korun, což oproti konci roku 2022 představuje další nárůst a to o 297 miliardy. V relativním vyjádření činil státní dluh vůči HDP 43,2 % oproti 42,7 % na konci roku 2022. A bude ještě hůř. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2023 bude státní dluh činit na konci roku 2024 celkem 3 448 miliard a v roce 2026 už bude atakovat hranici 4 000 miliard korun.

Česká republika musí za vypůjčené peníze samozřejmě platit. V roce 2022 činily výdaje na dluhovou službu 50 miliard. V roce 2023 to už bylo 70 miliard a na přelomu roku 2024 a 2025 už to bude činit 100 miliard ročně.

Netransparentnost armádních nákupů

Dalším zásadním problémem je velká netransparentnost armádních nákupů. Jeden příklad za všechny. Ministerstvo obrany uzavřelo několik smluv na dodávku asi tisícovky násobně předražených kulometů MINIMI za 1,5 miliardy. Kulomety nedodává belgický výrobce, ale vesnický překupník CB SERVIS CENTRUM. Kverulanta zajímají podrobnosti o nákupu, zejména jednotková cena. Ministerstvo obrany v čele s Janou Černochovou (ODS) mu je však stále odmítá poskytnout. Překupník, který kulomety dodává, si to prý nepřeje.  Kverulant Ministerstvo obrany zažaloval za nezákonný postup a Městský soud v Praze jeho žalobě vyhověl. Přesto mu Černochová informace opět odmítla poskytnout. Následně soud pro Prahu 6 už v září 2023 pověřil soudního exekutora vymožením požadovaných informací. Ministerstvo je Kverulantovi ani přesto neposkytlo a Černochová nyní opět, už po třetí rozhodla o jejich neposkytnutí. Proto Kverulant podal v únoru 2024 na Černochovou další žalobu.

Veřejná kontrola nad rekordním utrácením za zbraně? Zapomeňte

V lednu 2024 ministryně Černochová ohlásila, že informace o armádních nákupech budou tajné a nebude ani dodržován zákon o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo se dokonce chystá ignorovat také takzvaný Vídeňský dokument, který závazně ukládá všem členům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) informovat o svých armádách. „Rovněž tak nebude zveřejňován přehled výzbroje a techniky a početní stavy osob podle Vídeňského dokumentu 2011, kterého plnění ČR vůči Ruské federaci a Bělorusku rovněž armáda suspendovala,“ řekl k tomu plukovník Josef Přerovský, ředitel Sekce plánování schopností MO – odboru kontroly odzbrojení. „Předpokládáme, že po ukončení konfliktu na Ukrajině se ČR k plnění smlouvy a uveřejňování informací vrátí,“ řekl redakci iDNES.cz plukovník Vladimír Šupšak.

Podle ministerstva je důvodem prý to, aby se o nákupech nedozvěděl Putin. Kverulant je přesvědčen, že pravým důvodem je snaha vyhnout se při utrácení peněz daňových poplatníků veřejné kontrole.  Proto zaslal všem členům kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, poslancům a senátorům dopis ve kterém je žádá, aby proti arogantnímu porušování zákona aktivně vystoupili.

Chybí regulace lobbingu

S armádními nákupy také velmi souvisí problematika regulace lobbingu, či spíše její absence.  Zvlášť bolestné je to u armádních zakázek.  Kverulantovým cílem je tento zoufalý stav změnit a prosadit přijetí zákona o regulaci lobbingu. To se mu navzdory roky trvajícímu úsilí stále nedaří. Ve středu 24. ledna vláda přerušila projednání návrhu zákona o lobbingu a slíbila, že se k němu vrátí 6. února 2024. Na programu jednání však projednání tohoto zákona nebylo. Navíc už dříve byl proti přijetí zákona ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), prý by to bylo drahé. Výhrady měli i Piráti, mezi lobbisty by měli být zařazeny například i asistenti zákonodárců.

Kšefty ministra vnitra Rakušana

Policie používá od roku 2019 téměř 500 Octavií s nebezpečným útočným trubkovým rámem. Rámům chybí homologace pro provoz na pozemních komunikacích.  Ministerstvo vnitra i pod vedením Víta Rakušana (STAN) v nákupech podobných vozů pokračuje, uzavřelo smlouvy na nákup 289 vozů Škoda Kodiaq s útočným rámem za celkem 453 milionů korun. Jeden kus luxusního SUV tak vychází na 1,6 milionu korun. V říjnu 2023 dostala policie 50 těchto vozů. Kverulant proti tomuto nákupu protestuje. Nejen proto, že rámy jsou krajně nebezpečné pro chodce, ale i proto, že policisté s rámy už několikrát úmyslně bourali do jiných vozidel. Dělo se tak často z banálních důvodů a už při tom zranili nejméně 12 lidí. Rámy používali i na motorkáře nebo cyklisty.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) vypsala na podzim 2022 soutěž na nákup pěti velkých vyprošťovacích vozidel za 100 milionů korun. Podle Kverulanta byla soutěž předem připravena pro jediného zájemce. Nejen, že šlo pravděpodobně o korupci, ale nabízela se i otázka, proč potřebovala správa hmotných rezerv pět osmikolových vyprošťovacích aut. Když se na to Kverulant zeptal, tak mu SSHR odpověděla, že nákup byl přáním ministra vnitra Víta Rakušana. Kverulant má k dispozici dopis, který to dokazuje. Přesto policie Kverulantovo trestní oznámení na Rakušana odložila. Rakušan nesl Kverulantova odhalení velmi nelibě, a tak ministerští právníci dali Kverulantovi v únoru 2023 pětidenní lhůtu na odstranění všech článku i Rakušanovi. Kverulant se tomuto nátlaku nepodřídil, svůj články nestáhl a byl připraven čelit žalobě ze strany ministerstva vnitra. Ta však nepřišla a ani zbytečná vyprošťovací vozidla nakoupena nebyla.

Prosba o podporu

Všechny vlády je třeba kontrolovat a přesně to Kverulant dělá už od roku 2009 a bude to dělat dál. Kontrolujte s námi věrolomné politiky finanční podporou našeho úsilí.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima


*Agentura Morning Consult uvádí, že denně provádí po celém světě více než 20 000 rozhovorů. Odchylka výše uvedeného průzkumu se pohybuje mezi +/- 1-4 %. Ve Spojených státech je průměrná velikost vzorku kolem 45 000. V ostatních zemích se tento počet pohybuje od 500 do 5 000. Průzkumy jsou v každé zemi váženy podle věku, pohlaví, regionu a v některých zemích i podle vzdělání. 

Twitter
Zpět na výpis novinek