Nahoru
Vinou nesmyslných kontrol se před Pražským hradem opět tvoří dlouhé fronty
Hradčanské náměstí 4. červen 2022, foto: Kverulant.org
Vinou nesmyslných kontrol se před Pražským hradem opět tvoří dlouhé fronty

Na Hradčanském náměstí se vinnou nesmyslných plošných kontrol u vstupu do Hradu opět tvoří dlouhé fronty. Plošné policejní kontroly nemají žádný bezpečnostní smysl a jsou ukázkou neomalenosti prezidenta a jeho kamarily. Proto je již od roku 2020 cílem Kverulanta dosáhnout jejich úplného zrušení. Pokud si myslíte, že Pražský hrad má patřit široké veřejnosti a nikoliv arogantnímu prezidentovi podpořte Kverulantův  boj za otevření alespoň malým darem.

Hradčanské náměstí 4. červen 2022, foto: Kverulant.org

Počátkem května 2021 byl konečně široké veřejnosti otevřen areál Pražského hradu. Stalo se tak po více než půl roce úplné uzávěry. Tento den také byly, po dlouhých pěti letech, zrušeny plošné kontroly u vstupu do Hradu. Kverulant to považuje za své vítězství a důsledek kampaně, kterou za otevření Hradu vedl.  Klíčovým úspěchem bylo to, že dosáhl pravomocného rozhodnutí soudu, které konstatovalo, že uzavření Hradu nemá oporu v zákoně a že Hrad je veřejným prostranstvím. Další prodlužování zákazu vstupu se tak stalo neudržitelným. Bohužel po několika dnech byly plošné kontroly opět obnoveny a tak Kverulantův boj pokračuje dál.  

Vyvěšení červených trenýrek na Pražském hradě v září 2015 mělo prezidentovi připomenout jeho buranské chování. V reakci na to Zeman v roce 2016 zneužil zpráv o teroristických útocích v Evropě, uzavřel Hrad svobodnému pohybu a zavedl na něm plošné policejní kontroly. Ty vedly k tomu, že Zeman pro případné skutečné teroristy vytvořil snadný terč v podobě dlouhých front na Hradčanském náměstí.

Ani když se bezpečnostní situace uklidnila, Zeman od ponižujících osobních prohlídek neupustil. Naopak, k policistům přibyli ještě vojáci s útočnými puškami, aby vzbuzovali dojem, že naše země je v ohrožení. V takovém státě se vrchnosti totiž lépe vládne. V první, jarní epidemické vlně prezident Hrad zavřel zcela na více než dva měsíce a zákaz vstupu zopakoval 9. října 2020.

foto Tomáš Binter

Historie

Karel IV. se zde snažil vytvořit nové kulturní centrum Evropy, císař Rudolf II. směle pokračoval v této tradici, první prezident Československa T. G. Masaryk povolal slovinského architekta Jože Plečnika, aby elegantně dotvořil nádheru pnoucí se nad Prahou. 

Komunistický režim si nejdůležitější památky nevážil tolik jako rozkazů z Moskvy, takže prezidenta Václava Havla čekalo hodně práce, aby se napáchané škody daly do pořádku. Překvapivě i Václav Klaus přispěl několika prvky, které alespoň decentně navazovaly na tradici, že Pražský hrad je výkladní skříň české kultury.

Současný prezident Miloš Zeman si však hrad uzmul pro sebe a svoje vazaly, aby si zde pořádali soukromé oslavy narozenin, a jediné, co na Hradě vybudoval, jsou jarmareční dřevěné přístřešky, aby na policisty provádějící „filcung“ nepršelo.

Areál Pražského hradu byl otevřen ve dne i v noci prakticky od nepaměti. Je jen těžko přestavitelné, že by katedrála svatého Víta byla v uzavřeném prostoru, který slouží výhradně potřebám panovníka či prezidenta. Vedle katedrály stojí i restaurace Vikárka, která zde fungovala několik staletí a měla otevřeno do pozdních hodin. V nižších částech Pražského hradu, například ve Zlaté uličce, se i běžně bydlelo. V oblasti byly krámy a obchody (dnes by se řeklo provozovny s prodejem zboží) a celý prostor sloužil k obvyklému pohybu lidí bez omezení.

Pouze v případě německé okupace v roce 1939 byl Pražský hrad obsazen německými vojsky, která zabránila volnému průchodu osob. „I. nádvoří němečtí vojáci uzavřeli strážemi, takže příchod na Hrad byl se strany Hradčan možný jen IV. nádvořím (průchod I. nádvořím byl uvolněn ve druhé polovině dubna 1939). Na požádání umožnili však p. kardinálovi průjezd Matyášovou bránou ve dnech velikonočních svátků. Třetí nádvoří uzavřeli strážemi u podjezdu k chrámu sv. Víta a pod chodbou do oratoře. Projíti směl jen ten, kdo se mohl vykázati legitimací, kterou vydalo velitelství 3. sboru. Takové legitimace obdrželi všichni zaměstnanci kanceláře prezidentovy. Kontrola dála se liberálně a při vchodu pod balkonem na III. nádvoří vůbec ne,“ píše Pavel Zeman v publikaci Paměť a dějiny.

SS na Pražském hradě, 21. srpna 1942, foto ČTK

Vládní nařízení č. 55/1954 Sb., které platí doposud, uvádí hned v § 1 následující: „Pražský hrad, sídlo presidenta republiky Československé a významná historická památka, náleží všemu československému lidu.“ Jakkoliv lze v dikci předpisu z roku 1954 vypozorovat určité dobové podmínění, představuje tento normativ nepochybně vyjádření vůle, jejíž podstatou je to, že i politický režim, který přišel v roce 1948, jakkoliv byl nedemokratický, respektoval princip demokratického otevření hradu veřejnosti, jak jej definoval stavební záměr z 20. a 30. let 20. století.  

Podle vzpomínek pamětníků byl po válce Hrad otevřen ve dne v noci až do prezidentství Václava Klause. I ten však omezil volný pohyb občanů jen málo. Hrad byl v letní sezóně zpřístupněn veřejnosti od 1. dubna do 31. října od 5.00 do 24.00 hod. Od listopadu pak v zimním režimu od 6.00 do 23.00.

Po vyvěšení červených trenýrek na Pražském hradě zneužil Zeman zpráv o teroristických útocích v Evropě a v roce 2016 uzavřel Hrad svobodnému pohybu. Při jarní epidemické vlně roku 2020 prezident zavřel Hrad zcela na více než dva měsíce a zákaz vstupu zopakoval 9. října 2020. Tento zákaz platí doposud a stejně jako „za Němců“,kdo má speciální kartičku od „velitelství“, projít může.

Vítězství u soudu

Zavření Hradu nikdy nemělo oporu v zákoně. Lidé okolo prezidenta zřejmě zneužili toho, že areál Hradu je deklarován jako soukromě spravovaný dvůr, kam si někoho můžou pustit, a někoho jiného nikoliv. Čili že je to něco jako vnitroblok.  Proto Kverulant oznámil pražskému magistrátu svolání velmi malého veřejného shromáždění na náměstí U Svatého Jiří uvnitř areálu Pražského hradu. To je prostranství s Carratiho kašnou mezi svatovítskou katedrálou, Novým proboštstvím, svatojiřskou bazilikou a Starým královským palácem. Cílem shromáždění je vyjádření nesouhlasu s uzavřením oblasti Pražského hradu, bylo svoláno u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel a doba konání je naplánována na 18. dubna 2021, od 12.00 do 14.00

Podle Kverulantova názoru je toto náměstí veřejným prostranstvím, a tak mělo být shromáždění automaticky povoleno. Nebylo. Magistrát Kverulantovi odpověděl, že „shromáždění se má konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství“.  Podle magistrátu je náměstí U Svatého Jiří jakýmsi privátním dvorečkem prezidenta, a tak k ohlášce shromáždění od Kverulanta požaduje doložení písemného souhlasu vlastníka. Kverulant tento souhlas ze zřejmých důvodů nedoložil. Magistrát celou věc usnesením z 29. března 2021 odložil, jinými slovy, shromáždění nepovolil. Proti tomu se Kverulant vzápětí odvolal na ministerstvo vnitra. Nijak překvapivě se Hamáčkovo ministerstvo přiklonilo k magistrátnímu výkladu, že Pražský hrad je jen jakými privátním dvorkem Zemana a jeho kamarily.

Kverulant rozhodnutí vnitra napadl dne 13 dubna správní žalobou. S ohledem na to, že ohlášené shromáždění se má na Pražském hradě konat již tuto neděli, žádal Kverulant, aby soud ve věci rozhodl rychle. Městský soud v Praze mu vyhověl do té míry, že jednání nařídil na pátek 16 dubna 2021.

Podstatou sporu bylo to, zda je Pražský hrad veřejným prostranstvím, a zda se tedy v jeho areálu mohou konat shromáždění bez souhlasu vlastníka. Kverulant soud vyhrál. Soud dospěl k závěru, že areál Pražského hradu je veřejné prostranství.  Dlouhodobé uzavření takového místa tedy nemělo oporu v zákoně.

Protestní setkání na Pražském hradě

Městský soud v Praze 16 dubna 2021 také pravomocně rozhodl o tom, že se v prostorách Pražského hradu může konat shromáždění u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel. To se uskutečnilo v neděli 18 dubna na náměstí U Svatého Jiří uvnitř areálu Pražského hradu. Setkání bylo, vzhledem k epidemické situaci, plánovaného jako velmi komorní a s dodržením minimálně dvoumetrových rozestupů. Nebylo pozváno více než 25 lidí.

Setkání se ze strany vedení Hradu neobešlo bez obstrukcí. Policie dostala příkaz nepustit účastníky manifestu z Hradčanského náměstí, ale donutili je obejít Hrad a jít po Starých zámeckých schodech. Přes ohlášení zrušení plošných kontrol se tam všichni účastníci museli podrobit osobní kontrole.

Anketa

Areál Pražského hradu by měl být?

2 941 (92 %)

178 (6 %)

23 (1 %)

44 (1 %)

Nahrávání ... Nahrávání ...

Vítězství

Na konci dubna se nařízení, kterým Zeman znepřístupnil veřejnosti prakticky celou městskou čtvrť, a to jenom proto, aby ukázal svou moc, stalo neudržitelným. A tak byl v pondělí 3 května 2021 Hrad konečně otevřen široké veřejnosti . Stalo se tak po více než půl roce úplné uzávěry. Tento den také byly po dlouhých pěti letech zrušeny plošné kontroly u vstupu do Hradu.

Kasační stížnost

Hradní papaláši se však proti rozsudku zpřístupňující Hrad veřejnosti podali dvě kasační stížnosti. Kasační stížnost podalo Hamáčnovo ministerstvo vnitra a správa Pražského hradu. S jistou nadsázkou lze jejich obsah shrnou takto: Vnitro dál trvá na tom, že na sprostý lid musí být přísnost a že se poddaní nemají courat vrchnosti pod okny. Správa Pražského hradu vnitru přizvukovala a navíc se nemohla smířit s tím, že Kverulant vůbec nepoprosil hradní pány o souhlas s konáním veřejného shromáždění u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel. Správa Pražského hradu navíc v dovolání namítala, že měla být účastníkem řízení před prvoinstančním Městským soudem.

Počátkem července Kverulant na výzvu Nejvyššího správního soudu zaslal svoje vyjádření ke kasační stížnosti. Opakuje v něm, že nádvoří Hradu bylo minimálně od roku 1976 vnímáno jako veřejné prostranství: „Od té doby by ke změně charakteru využití území muselo dojít právem předjímaným postupem, ke kterému ovšem nedošlo. Územní plán předpokládá, že místo je (a bude) veřejným prostorem, územně analytické podklady to stanoví a zápis v katastru rovněž. Všechny možné znaky veřejného místa, stejně jako jeho evidenční záznamy jsou tedy dány. Právní titul k omezení takového charakteru pak dán není.“

Nejvyšší správní soud na konci srpna rozhodl o kasační stížnosti a zrušil napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze.  Uváděným důvodem je, že soud nejednal i se Správou Pražského hradu. Městský soud v Praze tedy musí věc projednat znovu a vyrovnat se s argumentací Správy Pražského hradu, která tvrdí, že areál Pražského hradu veřejným prostranstvím není.

Zrušení prvoinstančního rozsudku možná bude znamenat, že vnitro bude po Kverulantovi chtít zpátky uhrazené náklady řízení.

Video reportáž

V lednu 2022 natočili o šest let trvajícím uzavření Hradu reportáž Reportéři ČT:

Nesplněný ministerský slib

V lednu 2022 získala ve sněmovně důvěru nová vláda. Ministrem vnitra se stal Vít Rakušan. Ten vyslyšel výzvu, aby požádal příslušné instituce o revizi všech bezpečnostních opatření, která platí na Pražském hradě. Rakušan tehdy doslova řekl „Dal jsem prověřit všechna opatření na Pražském hradě, zda odpovídají současné bezpečnostní realitě. Osloveny jsou i tajné služby.“  Svým slibem se Rakušan nevzpomněl pochlubit na svém Tweeteru. I pěknou fotečku si na to pořídil:

Dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Kverulant požádal ministerstvo vnitra o sdělení všech relevantních informací týkající se výsledků této prověrky a plánů na jejich zrušení. V březnu mu přišla odpověď ve které mu vnitro sděluje: „ (…) pan ministr skutečně požádal příslušné instituce, zejména Policii ČR Útvar pro ochranu prezidenta České republiky o prověření stávajících opatření v areálu Pražského hradu a zvážení, zda odpovídají současné bezpečnostní situaci, nicméně o výsledku prověrky nemá Ministerstvo vnitra písemné informace. Samotná ochrana sídla prezidenta republiky je pak realizována příslušníky výše uvedeného útvaru Policie ČR, který se spolu s Kanceláří prezidenta republiky podílí na financování jednotlivých prvků ochrany.“ O tom, zda a kdy bude Hrad opět otevřen široké veřejnosti není v dopise ani slovo.

Ministr vnitra Vít Rakušan tedy pro otevření Pražského hradu tedy vlastně neudělal nic nebo skoro nic a když jej Kverulant konfrontuje se sliby danými veřejnosti, tak se alibisticky odkazuje na jakési útvary Policie ČR jako by mu tyto útvary vůbec nebyly pořízeny. Pro Kverulanta je chování Víta Rakušana dalším velkým zklamáním.

Prosba o podporu

Pokud se i vám arogantní chování problematického prezidenta a jeho kamarily příčí, podpořte naše úsilí v této kauze alespoň symbolickým finančním darem.

Za tým Kverulant.org Vojtěch Razima

Zpět na výpis novinek