Nahoru
Vláda přijala návrh zákona na regulaci lobbingu, platit však začne nejdřív v roce 2025
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její 1. náměstek František Šulc, který dříve pracoval pro Černochovou jako její poslanecký asistent a současně s tím jako lobbista zbrojaře Strnada. Foto: Mária Rušinová / CNC / Profimedia
Vláda přijala návrh zákona na regulaci lobbingu, platit však začne nejdřív v roce 2025
Twitter

V České republice neexistuje žádná regulace lobbingu, natožpak toho, kde se pravděpodobně točí vůbec nejvíc peněz, tedy lobbingu obchodníků se zbraněmi.   Kverulantovým cílem je prosadit přijetí zákona o regulaci lobbingu. To se mu navzdory roky trvajícímu úsilí stále ještě zcela nepodařilo. Vláda projednání zákona opakovaně odložila a schválila jej teprve tento týden. Ale i pokud vše půjde dobře a zákon projedná parlament tak začne platit až v druhé polovině roku 2025. Kverulant bude přijímání této normy velmi pečlivě sledovat. Zlobbované politiky a úředníky je třeba kontrolovat neustále a to Kverulant dělá už od roku 2009. Usvědčujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její 1. náměstek František Šulc, který dříve pracoval pro Černochovou jako její poslanecký asistent a současně s tím jako lobbista zbrojaře Strnada. Foto: Mária Rušinová / CNC / Profimedia

V Evropské unii došlo k výraznějšímu nastavení pravidel lobbistických aktivit už v 90. letech 20. století, kdy se některé regulační kompetence přesunuly z členských států na úroveň EU. Evropské unie zavedla pravidla o lobbingu v roce 2019. V listopadu 2023 bylo v jejím registru zapsaných více než 12 tisíc lobbistů.  Regulace lobbingu funguje také například ve Spojených státech amerických. V roce 2019 přesáhly v USA výdaje na lobbing 3,5 miliardy dolarů (cca 75 miliard korun).

Už v roce 2016 vyzvala Skupina států proti korupci Rady Evropy (GRECO) Českou republiku k zavedení pravidel větší transparentnosti. Jejich doporučení označené (i) zní: „Zajistit včasné zveřejňování zápisů ze zasedání parlamentních výborů a zvýšit transparentnost činnosti podvýborů, zavést pravidla pro členy Parlamentu o tom, jak jednat s lobbisty a dalšími třetími stranami, které se snaží ovlivňovat legislativní proces, a tak učinit vzájemná jednání více transparentní.“ Ve zprávě zveřejněné 16. červena 2023, tedy po sedmi letech, Skupina států proti korupci konstatuje: „Skupina GRECO došla k závěru, že doporučení (i) nebylo splněno.“

Návrh zákona o lobbování

Návrh zákona o lobbingu se v roce 2021 dostal za vlády Andreje Babiše (ANO) do Poslanecké sněmovny, nicméně nestihl projít legislativním procesem a nebyl přijat. Následně i v důsledku Kverulantovy výzvy schválila vláda na svém posledním listopadovém zasedání roku 2022 návrh zákona o lobbování a poslala jej do připomínkového řízení. Základní parametry navrhované regulace byly tehdy následující:

  • Zakotvení definice lobbování, lobbisty a stanovení výčtu lobbovaných.
  • Do okruhu lobbovaných patří poslanci, senátoři, členové vlády, náměstci a vysocí úředníci, členové rad České národní banky, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, poradci prezidenta a členů vlády.
  • Navrhuje se zřízení registru lobbistů a lobbovaných, díky kterému se občané dozví o tom, koho registrovaný lobbista v jaké věci lobboval.
  • Zákonodárci budou mít povinnost uvádět lobbistickou stopu právního předpisu, tj. informovat veřejnost o tom, ve vztahu k jakému návrhu právního předpisu byli úspěšně lobbováni. 
  • Lobbisté budou muset jednou za 6 měsíců v prohlášení uvést, koho lobbovali, zda lobbování proběhlo osobně, telefonicky, nebo písemně, a cíl, kterého se lobbováním snažil lobbista dosáhnout.
  • Neplnění povinností stanovených zákonem, například neohlášení záměru lobbisty lobbovat, bude podléhat přestupkové odpovědnosti.

Návrh zákona z listopadu 2022 měl celou řadu vad. Tak především, nezakazoval souběh pobírání výsluhového příspěvku a lobbování bývalých vojáků. Pak ale přišel ještě o dost horší návrh.

Vykastrování návrhu zákona o lobbingu

Změnu, která by ze zákona o lobbingu učinilo téměř zbytečnou normu, prosadilo v létě 2023 ministerstvo spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). To navrhlo, aby zákon neplatil pro zaměstnavatelské svazy, profesní komory, jako je například Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky, a aby se nevztahoval ani na prezidenta nebo asistenty poslanců a senátorů, kteří chodí na schůzky se zákonodárci, popřípadě je zastupují.

Změnu návrhu prý prosadil rezort spravedlnosti proto, že lobbisté nelobbují pro peníze.  Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka k tomu uvedl: „Oblast jejich lobbování i konkrétní požadavky na úpravu právních předpisů budou velmi často očekávatelné, přičemž na rozdíl od profesionálních lobbistů nebudou motivovány přímým finančním prospěchem. Proto by v jejich případě povinnost oznamovat lobbistické kontakty představovala administrativně zatěžující opatření.“

Proti Blažkovým úpravám se ohradil nejen Kverulant a další protikorupční organizace, ale poněkud nečekaně i Hospodářská komora, která se jinak k lobbingu otevřeně hlásí a je oficiálně registrovaným lobbistou v Evropské unii. Do výjimek by spadala, sama je ale prý nechce.

Nový návrh zákona o lobbingu

Na podzim 2023 tedy ani po roce projednání zákona o lobbování na legislativní radě vlády nebyl zákon předložen do sněmovny. Proto Kverulant v říjnu 2023 opět vyzval všechny vrcholné politiky, aby se přijetím této důležité normy začali seriózně zabývat. Pomohlo to, i když jen částečně.  Ministr spravedlnosti Pavel Blažek předložil v listopadu 2023 do vlády přepracovaný zákon o lobbingu.

Do zákona se vrátila široká definice lobbistů:  „V případě splnění podmínky soustavnosti lobbování se lobbistou rozumí rovněž územní samosprávný celek, právnická osoba sdružující územní samosprávné celky, profesní komora zřízená zákonem, právnická osoba sdružující zaměstnavatele nebo zaměstnance a svaz církví a náboženských společností, registrovaná církev, náboženská společnost a právnická osoba založená registrovanou církví nebo náboženskou společností evidovaná podle zákona o církvích a náboženských společnostech“.

Nový návrh zákona se neomezuje jen na lobování s cílem prosadit konkrétní zákony. Za lobbování zákon považuje i prosazování „opatření obecné povahy, které vydává ústřední správní úřad, správní úřad s celostátní působností nebo Česká národní banka, dokumentu obsahujícího koncepci rozvoje odvětví svěřeného ústřednímu správnímu úřadu, který schvaluje vláda nebo vedoucí ústředního správního úřadu“. Na druhou stranu návrh počítá s tím, že jednorázový lobbing nebude podléhat regulaci a upravený návrh stále nezahrnuje mezi možné lobbované subjekty prezidenta či asistenty poslanců a senátorů. 

Údaje o úspěšném lobbingu se budou zaznamenávat i do důvodové zprávy návrhů zákonů, odůvodnění pozměňovacího návrhu či zápisu ze schůze výboru, který pozměňovací návrh přijme. Za nesplnění povinností bude hrozit pokuta až 300 000 korun.  I to změna k lepšímu, když jen malá. Původní návrh Babišovy vlády předpokládal pokutu v maximální výši 100 tisíc korun. To byla až groteskně nízká sankce v porovnání s miliardovými „hodnotami“ úspěšně prolobbované věci.

Hrad chtěl výjimku

V listopadu 2023 odhalil deník Právo, že Kancelář prezidenta republiky Petra Pavla chtěla z připravovaného zákona o lobbingu výjimku. Nejprve se Hrad vymlouval, že o výjimku žádal už předchozí kancléř Vratislav Mynář za prezidenta Zemana. Uvedl to na síti X:

Pak však vyšlo najevo, že Hrad chtěl ze zákona vyjmout svou kancléřku Janu Vohralíkovou, případně i jejího zástupce a odůvodnil to tak, že „Vedoucí Kancléře prezidenta republiky patří mezi (nepolitické) veřejné funkcionáře stejně jako vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny nebo vedoucí Kanceláře Senátu. Jde o funkci, která je takzvanou vstupní branou k prezidentovi republiky“.

Ministerstvo financí bylo proti přijetí zákona o lobbování

S přijetím zákona nesouhlasí Blažkův stranický kolega za ODS, ministr financí Zbyněk Stanjura. Blažek sice navrhuje, aby zákon začal platit až od 1. července 2025 ale Stanjura už v roce 2023 věděl, že na něj nejsou vyčleněny peníze.  V předkládací zprávě k zákonu se napsal: „Materiál je předkládán s rozporem s Ministerstvem financí, jehož předmětem je již standardizovaný a od konkrétních okolností případu odhlížející požadavek Ministerstva financí na rozpočtovou neutralitu návrhu.“ Podle odhadů ministra spravedlnosti bude na vytvoření registru třeba jednorázově deset milionů korun a milion korun každoročně na jeho fungování a bude jej obsluhovat šest nových úředníků, za dalších 6 milionů ročně.

Další odklad

I přes Stanjurův nesouhlas s přijetím zákona měla vláda ve středu 24. ledna 2024 návrh zákona o lobbingu projednat. O tom, že se tak nestalo informovala ČTK. Piráti před zasedáním kabinetu uvedli, že zákon má některé nedostatky. Vadilo jim, že nedopadá na prezidenta či asistenty poslanců a senátorů, ale také neobsahuje adekvátní sankce za porušení pravidel. Za lobbing by také nebyla považovaná činnost ve prospěch polostátních firem, například ČEZ, uvedla strana v tiskové zprávě.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) před zasedáním kabinetu řekl, že aktuální podoba návrhu je výsledkem složitých koaličních jednání. „O některých bodech se asi bude hlasovat, ale není to nic dramatického,” řekl. “Upřímně řečeno, jestli tam budou asistenti, je pro mě marginálie,” konstatoval. Prezidenta by do předpisu nezařazoval, ale “nebesa nespadnou”, pokud by v zákoně figuroval, dodal Blažek.

Ministr pro legislativu a šéf Legislativní rady vlády (LRV) Michal Šalomoun (Piráti) uvedl, že zákoně chybí mimo jiné: „Procentuální výpočet sankcí za porušení zákona – černý lobbing.“ Prý se bude pokoušet na vládě reflektovat tyto nedostatky a zapracovat doporučení LRV a rady pro koordinaci boje s korupcí.

Nesplněné sliby a absurdní výmluvy

Fiala po zasedání vlády 24. ledna 2024 řekl, že kabinet projednávání přerušil, aby měl na diskusi víc času a mohli se ho zúčastnit všichni ministři. Fiala slíbil, že se vláda bude návrhem zabývat za dva týdny.  Na programu jednání 6. února 2024 však projednání tohoto zákona nebylo. Stejně to dopadlo i ve středu 14. února 2024.

Zákon o lobbingu byl na jednání vlády zařazen až po měsíci a to 21. února 2024. Ani tentokrát jej však vláda neprojednala a přidala ještě absurdní výmluvu. S návrhem prý bylo ještě třeba seznámit tripartitu. Petr Fiala na tiskové konferenci po zasedání vlády řekl: „Ten hlavní důvod, proč jsme to dnes odložili je také úplně jednoduchý. My chceme ještě seznámit s tou podobou návrhu zákona, tak jak ho schválí vláda, naše sociální partnery, tedy tripartitu, protože se jich to také bude výrazným způsobem dotýkat.

Schválení návrhu zákona vládou

Teprve počátkem března 2024 byl návrh zákona regulující lobbing schválen. Vláda nakonec vypustila navrhované výjimky pro prezidenta či asistenty zákonodárců. Proti původnímu návrhu Ministerstva spravedlnosti zahrnula do seznamu lobbistů i ty největší a nejmocnější, tedy profesní asociace, komory, svazy. Do registru lobbistů se dle návrhu budou muset registrovat i církve nebo samosprávy.

Vyhráno však zdaleka není. Zákon teprve bude muset projednat sněmovna, následně senát a podepsat prezident. Je zřejmé, že dřív než v druhé polovině roku 2025 zákon platit nezačne. Kverulant je přesvědčen, že odsunutí zavedení regulace lobbingu vládě, zejména ODS velmi vyhovuje, protože jí „nekomplikuje“ nejrůznější drahé nákupy, jako byl nákup čerpacích stanic RoBiN OIL nebo nákupy zbraní.

Kverulant je  přesvědčen, že se vláda zákonem o lobbingu zabývala vlastně  jen proto, že jeho přijetí do poloviny roku 2025 je podmínkou pro vyplacení evropských peněz z Národního plánu obnovy. Kverulant je také přesvědčen, že Fialova vláda zákon dlouho zdržovala proto, aby začal platit teprve až se vlády ujme jiná koalice.

Anketa

Kverulantův negativní názor na lobbing a zejména na absenci jeho regulace je zřejmý. A jaký je váš názor:

Co si myslíte o regulaci lobbingu?

46 (92 %)

0 (0 %)

3 (6 %)

1 (2 %)

Nahrávání ... Nahrávání ...

Prosba o podporu

Kverulant je přesvědčen, že lobbing výrobců zbraní je jen specifickou formou korupce. Bohužel tato forma korupce se asi nedá zcela vymýtit, ale jistě se dá alespoň významně omezit. Pomozte nám dosáhnout toho, aby peníze nás všech nekončily v kapsách lobbistů a jejich pánů. Pomozte nám jakkoliv malým, zato však pravidelným měsíčním příspěvkem.

Za celý Kverulantův tým, který na této kauze pracuje, Vojtěch Razima

Twitter
Zpět na výpis novinek