Nahoru
Povinnost přimíchávat biopaliva do nafty a benzínu včera zrušena nebyla
Fotokoláž: Kverulant.or
Povinnost přimíchávat biopaliva do nafty a benzínu včera zrušena nebyla

Přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu roky klasické pohonné hmoty zdražovalo a znehodnocovalo. Navíc bylo zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. Vláda 9. března 2022 rozhodla o zastavení povinného přimíchávání. Zcela vyhráno však ještě není, bude třeba změnit zákon. Sněmovna sice včera schválila návrh na dočasné snížení spotřební daně u benzinu, ale ke zrušení povinného přimíchávání se nakonec poslanci vůbec nedostali, protože více než tři hodiny trávili diskusí o programu schůze. Kverulant tak bude ve své kampani proti biopalivům pokračovat. Oceňte Kverulantův vytrvalost alespoň symbolickým darem.

Fotokoláž: Kverulant.or

Již od roku 2007 byli čeští řidiči nuceni tankovat naftu a benzín s biosložkou. Jen od roku 2011 do roku 2015 tak byli donuceni sáhnout do kapes pro téměř 13 miliard korun navíc. Deklarovanými důvody bylo snížení emisí oxidu uhličitého, zajištění více práce pro zemědělce a omezení závislosti na dovozu ropy. Nic z toho se nenaplnilo.

Už i ekologové volají po urychleném konci podpory biopaliv

V roce 2010 Evropskou unií zavedená směrnice o povinném přimíchávání biosložky do pohonných hmot způsobila podle studie organizace Transport & Environment (T&E) devastaci pralesů a lesů o rozloze Nizozemska zejména v jihovýchodní Asii. Povinné přimíchávání biosložky označila organizace za velkou chybu.

Kvůli biopalivům zmizely pralesy o rozloze Nizozemska

V červnu 2021 T&E zveřejnila závěrečnou zprávu o svojí studii s názvem „Deset let neúspěšné politiky EU v oblasti biopaliv“.  Organizace také vyzvala Evropskou komisi, aby okamžitě skončila s podporou přimíchávání zejména palmového a sójového oleje, protože to vede k odlesnění ploch v Asii a Jižní Americe.

I když řada zemí přimíchává do pohonných hmot lokálně pěstované biosložky, pro splnění desetiprocentního podílu obnovitelných zdrojů musí velká část dovážet palmový a sójový olej z Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. „Od roku 2010 byly kvůli poptávce po levné biosložce zlikvidovány čtyři miliony hektarů pralesů,“ uvedla organizace ve své studii. Podle T&E nepřinesla podpora biopaliv zlepšení životního prostředí, naopak jeho zhoršení. „Měla to být politika pro záchranu planety, ale místo toho ji likviduje,“ uvádí T&E. Dovážená biosložka tvoří podle T&E až 80 % celkové evropské spotřeby. Ani Česká republika se bez dovozu biopaliv neobejde; sice od roku 2007 do roku 2020 dovezla jen 15 % své celkové spotřeby, ale v roce 2020 to bylo už 28 %.  

Graf: Kverulant

Deklarované cíle zůstaly nesplněny

Deklarovanými důvody pro zavedení biopaliv bylo snížení dovozu ropy do EU, tvorba nových pracovních míst a snížení emisí CO2. Žádného z těchto cílů nebylo dosaženo. Nová pracovní místa vytvořena nebyla. To dokazuje trvalý pokles počtu zaměstnanců v českém zemědělství.  V roce 2003 bylo v zemědělství podle údajů ČSÚ zaměstnáno 141 tisíc osob. O té doby toto číslo klesá. V roce 2018 to vypadalo, že se počet pracovníků stabilizoval, ale v roce 2020 činil pokles 1,2 procenta, bylo jich tak zhruba 99 tisíc.

Dovoz ropy neklesl

V roce 2018 činil celkový dovoz ropy do EU 512,5 milionu tun. To je téměř stejně jako v roce 2010, kdy celkový dovoz činil 512,8 milionu tun. Hlavní dovoz v roce 2018 pocházel z Ruska (151,6 milionu tun), Iráku (44 milionů tun), Saúdské Arábie (37,8 milionu tun), Norska (36,7 milionu tun) a Kazachstánu (36,5 milionu tun). Ruský dovoz zůstal v posledním desetiletí relativně stabilní.

Graf: Kverulant

Snížení produkce CO2?

A jak to dopadlo s dalším cílem, pro který jsme biopaliva údajně zavedli? Skutečně jsme díky nim snížili emise CO2? Podle již citované zprávy organizace Transport & Environment z roku 2021 rozhodně ne. Podle organizace biopaliva produkují až třikrát více emisí CO2 než diesel vyrobený jen z ropy.

Spalování bionafty škodí zdraví více než spalování nafty klasické

„Kdo tankuje biopaliva a především bionaftu založenou na příměsi metylesteru řepkového oleje, zabíjí okolí.“ S takovým zjištěním přišli australští vědci, jejichž výzkum publikoval v roce 2014 australský magazín Science Network. Vědci zkoumali především vliv zplodin různých druhů nafty na dýchací systém člověka a hlavně na plíce. K testu použili klasickou čistou syntetickou naftu, dále pak naftu s 20% příměsí řepkového oleje a nakonec čistou bionaftu, tedy stoprocentní metylester řepkového oleje. První překvapivé výsledky vznikly už při samotném spalování tří různých druhů nafty. Simulace spalování měla navodit stav částečného zatížení dieselového motoru. Motor na bionaftu vykazoval mnohem větší emise oxidu uhelnatého, ale také démonizovaného oxidu uhličitého (bionafta tedy způsobuje globální oteplování!). Zvedly se i emise oxidu siřičitého a dusičitého. Nižší byly jen emise oxidu dusnatého. Nejhorších výsledků dosáhla čistá bionafta i při měření produkce pevných částic menších než jeden mikrometr, na druhém místě skončila dvacetiprocentní bionafta. Čistá syntetická nafta produkuje pevných částic nejméně. Mikroskopické pevné částice na sebe vážou především toxické látky, se kterými pak pronikají do dýchacích cest člověka a tudy do krevního oběhu. Jak na to reagovaly plíce člověka, respektive plicní buňky? Čím větší byl podíl bionafty ve spalovaném palivu, tím na tom byly buňky hůře. Odumíraly rychleji nebo začaly produkovat více interleukinů, což znamená, že vlastně reagují jako při počínajícím těžkém plicním zánětu.

Pěstování biopaliv

I včelám biopaliva škodí. Chemickými postřiky a pesticidy bylo v roce 2014 postiženo 800 včelstev, zatímco v roce 2013 šlo pouze o 450 včelstev. Podle veterinární zprávy z oblasti ochrany zvířat jsou na vině nejčastěji postřiky řepkových polí. Navíc výroba biopaliv, kvůli kterým českou krajinu zaplavily lány kukuřice a řepky, způsobila masivní znečištění podzemních vod. Odhalila to zpráva o stavu vodního hospodářství v roce 2016. Spodní vody tehdy byly znečištěny hlavně látkami, které vznikají při reakci hnojiv s okolním prostředím.

Konec biopaliv?

Vláda ve středu 9. března 2022 v reakci na růst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot.  Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že ekologický dopad přimíchávání biosložek je v současnosti již překonaný a sporný. „Vydělává na tom jen pár firem. Zároveň to umožní našim zemědělcům, aby na polích pěstovali více obilí,“ uvedl.

Pro zrušení povinnosti přidávat biosložku do paliv bude nutná novela zákona o ochraně ovzduší. Předložit ji má ministerstvo životního prostředí. Dokud se zákon nezmění distributoři pohonných hmot budou muset nadále přimíchávat biosložku do paliv. Ukládá jim to zákon, podle kterého musí snižovat emise z paliv. Výjimka Evropské komise prý nutná nebude, protože evropská legislativa neukládá členským státům povinnost vyžadovat nějaký minimální podíl biopaliv přimíchávaných do pohonných hmot.

Co však evropská legislativa vyžaduje, je snižování emisí COv dopravě. Biopaliva jsou jednou z nejlevnějších variant jak toho, byť vlastně jen na papíře a na základě absurdního výpočtu dosáhnout. Další variantou je třeba nákup takzvaných emisních úspor. „I když nám stát řekne, že ji nemusíme přimíchávat, tak ji budeme přimíchávat. Pokud by nám zakázali přimíchávat biosložku, budeme hledat jiné cesty, jak snižovat emise. Půjde o dražší varianty, takže poroste cena pohonných hmot,“ upozornil Ivan Indráček, předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR.

Nepromyšlená pomsta Babišovi?

Problémem jsou také smlouvy, které dodavatelé s výrobci biosložky mají. Musí splnit již uzavřené kontrakty, nebo budou platit penále. Okamžitý efekt tak zrušení biosložky v palivech mít určitě nebude. Vše spíše nasvědčuje tomu, že zrušení povinného přimíchávání paliv je nepromyšlený krok namířený proti Andrejovi Babišovi. Největším výrobcem biopaliv v Česku je jeho lovosická firma Preol. Spolu s dalším podnikem z holdingu Agrofert, společností Primagra z Milína na Příbramsku, má na dodávkách biosložek pro státního distributora paliv Čepro dlouhodobě zhruba poloviční podíl.

Přestože se Kverulant o problematiku biopaliv intenzivně zabývá už celé roky ani jedou neslyšel, že by si Fialova vláda nechala vypracovat analýzu dané problematiky. Kdyby tak učinila, pravděpodobně by zjistila, že v minulosti v některých měsících líh přimíchávaný do benzínu, toto palivo, byť velmi málo, ale přece jen zlevňoval. Přesto ve středu 9. října 2022 vláda stopku biopalivům prezentovala jako jeden z kroků proti zdražování pohonných hmot. Přitom jen dva dny před tím uvedl jeden z ministrů této vlády, že cenových analýz plyne, že bezprostřední vliv na cenu by byl nulový.

Přestože Kverulant po konci biopaliv volá již více než deset let, nikdy nevolal po tom, aby biopaliva skončila ze dne na den. Jistě přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu roky klasické pohonné hmoty zdražuje a znehodnocuje. Navíc je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají, ale přesto všechno si biopaliva, ale především zemědělci, kteří je pěstují, zaslouží měkké přistání. Například postupné utlumení během tří let. Podle dat Českého statistického úřadu se od roku 2000 řepka pěstovala přibližně na 325 tisících hektarů orné půdy, tedy asi na jedenácti procentech celkové plochy orné půdy v České republice. V roce 2018 už to bylo 412 tisíc hektarů, což bylo 17 % osevní plochy.

Prosba o podporu

Kverulant je hrdý, že i on přispěl svým vytrvalým hlasem k ohlášenému konci povinného přimíchávání biopaliv. Skutečný konec biopaliv to ale ještě není, bude třeba změnit zákon. Kverulant bude tento proces velmi pečlivě sledovat. Protože jak již řekl velký kverulant naší historie Karel Kryl: „Politikům se nevěří, politikové se kontrolují. Věří se v Boha, věří se v přírodu, věří se v krásu, věří se v myšlenku, ideu. V politika se nevěří, a kdo v něho věří, je idiot“Prosíme oceňte naši práci jakkoliv malým, za to však pravidelným darem.

Zpět na výpis novinek
Povinnost přimíchávat biopaliva do nafty a benzínu včera zrušena nebyla
Fotokoláž: Kverulant.or
Povinnost přimíchávat biopaliva do nafty a benzínu včera zrušena nebyla

Přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu roky klasické pohonné hmoty zdražovalo a znehodnocovalo. Navíc bylo zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. Vláda 9. března 2022 rozhodla o zastavení povinného přimíchávání. Zcela vyhráno však ještě není, bude třeba změnit zákon. Sněmovna sice včera schválila návrh na dočasné snížení spotřební daně u benzinu, ale ke zrušení povinného přimíchávání se nakonec poslanci vůbec nedostali, protože více než tři hodiny trávili diskusí o programu schůze. Kverulant tak bude ve své kampani proti biopalivům pokračovat. Oceňte Kverulantův vytrvalost alespoň symbolickým darem.

Fotokoláž: Kverulant.or

Již od roku 2007 byli čeští řidiči nuceni tankovat naftu a benzín s biosložkou. Jen od roku 2011 do roku 2015 tak byli donuceni sáhnout do kapes pro téměř 13 miliard korun navíc. Deklarovanými důvody bylo snížení emisí oxidu uhličitého, zajištění více práce pro zemědělce a omezení závislosti na dovozu ropy. Nic z toho se nenaplnilo.

Už i ekologové volají po urychleném konci podpory biopaliv

V roce 2010 Evropskou unií zavedená směrnice o povinném přimíchávání biosložky do pohonných hmot způsobila podle studie organizace Transport & Environment (T&E) devastaci pralesů a lesů o rozloze Nizozemska zejména v jihovýchodní Asii. Povinné přimíchávání biosložky označila organizace za velkou chybu.

Kvůli biopalivům zmizely pralesy o rozloze Nizozemska

V červnu 2021 T&E zveřejnila závěrečnou zprávu o svojí studii s názvem „Deset let neúspěšné politiky EU v oblasti biopaliv“.  Organizace také vyzvala Evropskou komisi, aby okamžitě skončila s podporou přimíchávání zejména palmového a sójového oleje, protože to vede k odlesnění ploch v Asii a Jižní Americe.

I když řada zemí přimíchává do pohonných hmot lokálně pěstované biosložky, pro splnění desetiprocentního podílu obnovitelných zdrojů musí velká část dovážet palmový a sójový olej z Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. „Od roku 2010 byly kvůli poptávce po levné biosložce zlikvidovány čtyři miliony hektarů pralesů,“ uvedla organizace ve své studii. Podle T&E nepřinesla podpora biopaliv zlepšení životního prostředí, naopak jeho zhoršení. „Měla to být politika pro záchranu planety, ale místo toho ji likviduje,“ uvádí T&E. Dovážená biosložka tvoří podle T&E až 80 % celkové evropské spotřeby. Ani Česká republika se bez dovozu biopaliv neobejde; sice od roku 2007 do roku 2020 dovezla jen 15 % své celkové spotřeby, ale v roce 2020 to bylo už 28 %.  

Graf: Kverulant

Deklarované cíle zůstaly nesplněny

Deklarovanými důvody pro zavedení biopaliv bylo snížení dovozu ropy do EU, tvorba nových pracovních míst a snížení emisí CO2. Žádného z těchto cílů nebylo dosaženo. Nová pracovní místa vytvořena nebyla. To dokazuje trvalý pokles počtu zaměstnanců v českém zemědělství.  V roce 2003 bylo v zemědělství podle údajů ČSÚ zaměstnáno 141 tisíc osob. O té doby toto číslo klesá. V roce 2018 to vypadalo, že se počet pracovníků stabilizoval, ale v roce 2020 činil pokles 1,2 procenta, bylo jich tak zhruba 99 tisíc.

Dovoz ropy neklesl

V roce 2018 činil celkový dovoz ropy do EU 512,5 milionu tun. To je téměř stejně jako v roce 2010, kdy celkový dovoz činil 512,8 milionu tun. Hlavní dovoz v roce 2018 pocházel z Ruska (151,6 milionu tun), Iráku (44 milionů tun), Saúdské Arábie (37,8 milionu tun), Norska (36,7 milionu tun) a Kazachstánu (36,5 milionu tun). Ruský dovoz zůstal v posledním desetiletí relativně stabilní.

Graf: Kverulant

Snížení produkce CO2?

A jak to dopadlo s dalším cílem, pro který jsme biopaliva údajně zavedli? Skutečně jsme díky nim snížili emise CO2? Podle již citované zprávy organizace Transport & Environment z roku 2021 rozhodně ne. Podle organizace biopaliva produkují až třikrát více emisí CO2 než diesel vyrobený jen z ropy.

Spalování bionafty škodí zdraví více než spalování nafty klasické

„Kdo tankuje biopaliva a především bionaftu založenou na příměsi metylesteru řepkového oleje, zabíjí okolí.“ S takovým zjištěním přišli australští vědci, jejichž výzkum publikoval v roce 2014 australský magazín Science Network. Vědci zkoumali především vliv zplodin různých druhů nafty na dýchací systém člověka a hlavně na plíce. K testu použili klasickou čistou syntetickou naftu, dále pak naftu s 20% příměsí řepkového oleje a nakonec čistou bionaftu, tedy stoprocentní metylester řepkového oleje. První překvapivé výsledky vznikly už při samotném spalování tří různých druhů nafty. Simulace spalování měla navodit stav částečného zatížení dieselového motoru. Motor na bionaftu vykazoval mnohem větší emise oxidu uhelnatého, ale také démonizovaného oxidu uhličitého (bionafta tedy způsobuje globální oteplování!). Zvedly se i emise oxidu siřičitého a dusičitého. Nižší byly jen emise oxidu dusnatého. Nejhorších výsledků dosáhla čistá bionafta i při měření produkce pevných částic menších než jeden mikrometr, na druhém místě skončila dvacetiprocentní bionafta. Čistá syntetická nafta produkuje pevných částic nejméně. Mikroskopické pevné částice na sebe vážou především toxické látky, se kterými pak pronikají do dýchacích cest člověka a tudy do krevního oběhu. Jak na to reagovaly plíce člověka, respektive plicní buňky? Čím větší byl podíl bionafty ve spalovaném palivu, tím na tom byly buňky hůře. Odumíraly rychleji nebo začaly produkovat více interleukinů, což znamená, že vlastně reagují jako při počínajícím těžkém plicním zánětu.

Pěstování biopaliv

I včelám biopaliva škodí. Chemickými postřiky a pesticidy bylo v roce 2014 postiženo 800 včelstev, zatímco v roce 2013 šlo pouze o 450 včelstev. Podle veterinární zprávy z oblasti ochrany zvířat jsou na vině nejčastěji postřiky řepkových polí. Navíc výroba biopaliv, kvůli kterým českou krajinu zaplavily lány kukuřice a řepky, způsobila masivní znečištění podzemních vod. Odhalila to zpráva o stavu vodního hospodářství v roce 2016. Spodní vody tehdy byly znečištěny hlavně látkami, které vznikají při reakci hnojiv s okolním prostředím.

Konec biopaliv?

Vláda ve středu 9. března 2022 v reakci na růst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot.  Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že ekologický dopad přimíchávání biosložek je v současnosti již překonaný a sporný. „Vydělává na tom jen pár firem. Zároveň to umožní našim zemědělcům, aby na polích pěstovali více obilí,“ uvedl.

Pro zrušení povinnosti přidávat biosložku do paliv bude nutná novela zákona o ochraně ovzduší. Předložit ji má ministerstvo životního prostředí. Dokud se zákon nezmění distributoři pohonných hmot budou muset nadále přimíchávat biosložku do paliv. Ukládá jim to zákon, podle kterého musí snižovat emise z paliv. Výjimka Evropské komise prý nutná nebude, protože evropská legislativa neukládá členským státům povinnost vyžadovat nějaký minimální podíl biopaliv přimíchávaných do pohonných hmot.

Co však evropská legislativa vyžaduje, je snižování emisí COv dopravě. Biopaliva jsou jednou z nejlevnějších variant jak toho, byť vlastně jen na papíře a na základě absurdního výpočtu dosáhnout. Další variantou je třeba nákup takzvaných emisních úspor. „I když nám stát řekne, že ji nemusíme přimíchávat, tak ji budeme přimíchávat. Pokud by nám zakázali přimíchávat biosložku, budeme hledat jiné cesty, jak snižovat emise. Půjde o dražší varianty, takže poroste cena pohonných hmot,“ upozornil Ivan Indráček, předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR.

Nepromyšlená pomsta Babišovi?

Problémem jsou také smlouvy, které dodavatelé s výrobci biosložky mají. Musí splnit již uzavřené kontrakty, nebo budou platit penále. Okamžitý efekt tak zrušení biosložky v palivech mít určitě nebude. Vše spíše nasvědčuje tomu, že zrušení povinného přimíchávání paliv je nepromyšlený krok namířený proti Andrejovi Babišovi. Největším výrobcem biopaliv v Česku je jeho lovosická firma Preol. Spolu s dalším podnikem z holdingu Agrofert, společností Primagra z Milína na Příbramsku, má na dodávkách biosložek pro státního distributora paliv Čepro dlouhodobě zhruba poloviční podíl.

Přestože se Kverulant o problematiku biopaliv intenzivně zabývá už celé roky ani jedou neslyšel, že by si Fialova vláda nechala vypracovat analýzu dané problematiky. Kdyby tak učinila, pravděpodobně by zjistila, že v minulosti v některých měsících líh přimíchávaný do benzínu, toto palivo, byť velmi málo, ale přece jen zlevňoval. Přesto ve středu 9. října 2022 vláda stopku biopalivům prezentovala jako jeden z kroků proti zdražování pohonných hmot. Přitom jen dva dny před tím uvedl jeden z ministrů této vlády, že cenových analýz plyne, že bezprostřední vliv na cenu by byl nulový.

Přestože Kverulant po konci biopaliv volá již více než deset let, nikdy nevolal po tom, aby biopaliva skončila ze dne na den. Jistě přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu roky klasické pohonné hmoty zdražuje a znehodnocuje. Navíc je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají, ale přesto všechno si biopaliva, ale především zemědělci, kteří je pěstují, zaslouží měkké přistání. Například postupné utlumení během tří let. Podle dat Českého statistického úřadu se od roku 2000 řepka pěstovala přibližně na 325 tisících hektarů orné půdy, tedy asi na jedenácti procentech celkové plochy orné půdy v České republice. V roce 2018 už to bylo 412 tisíc hektarů, což bylo 17 % osevní plochy.

Prosba o podporu

Kverulant je hrdý, že i on přispěl svým vytrvalým hlasem k ohlášenému konci povinného přimíchávání biopaliv. Skutečný konec biopaliv to ale ještě není, bude třeba změnit zákon. Kverulant bude tento proces velmi pečlivě sledovat. Protože jak již řekl velký kverulant naší historie Karel Kryl: „Politikům se nevěří, politikové se kontrolují. Věří se v Boha, věří se v přírodu, věří se v krásu, věří se v myšlenku, ideu. V politika se nevěří, a kdo v něho věří, je idiot“Prosíme oceňte naši práci jakkoliv malým, za to však pravidelným darem.

Zpět na výpis novinek