Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslanecké sněmovny minulý týden odhlasoval souhlasné stanovisko k pozměňovacímu návrhu poslankyně Dostálové (ANO) novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Bude-li prosazen, pak by mohli členové vlády a jejich firmy znovu získávat veřejné zakázky. Podle Vojtěcha Laštůvky z deníku FORUM 24 hlasovali pro souhlasné stanovisko kromě poslanců ANO a SPD i poslanci vládních stran.

Teoreticky sice už nyní nesmí státní úřady, kraje či obce podle zákona o střetu zájmů zadávat veřejné zakázky členovi vládě nebo jeho společnostem, zákon ale pracuje s právně komplikovaným pojmem „ovládání“. To by se nyní mělo změnit a možnost členů vlády získávat veřejné kontrakty by měla být explicitně zakázána. Alespoň tak to navrhuje Jakub Michálek (Piráti) v novele zákona o zadávání veřejných zakázek, která je nyní ve Sněmovně před třetím čtením. Michálek navrhuje, aby se vycházelo z údaje o skutečném majiteli, který je snadno zjistitelný z evidence skutečných majitelů.

Poslankyně hnutí ANO a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová chce ale tohle omezení zmírnit a firmám členů vlády dát velmi zjednodušeně možnost se ze střetu zájmů a tedy i vyloučení z případných tendrů vyvinit. Ve svém pozměňovacím návrhu píše, že „výjimku“ by dostaly ty firmy, které prokážou, „že ke střetu zájmu podle předpisů upravujících střet zájmů spočívající v přímém ovládání ze strany konkrétní osoby zapsané jako skutečný majitel nedošlo nebo dojít nemohlo“.

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslanecké sněmovny se ve minulý čtvrtek zabýval právě pozměňovacím návrhem poslankyně Dostálové. Návrh byl do výboru předložen pod písmenem C. I přes nesouhlasné stanovisko ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) ale jejímu návrhu členové výboru vyjádřili podporu. Pro souhlasné stanovisko hlasovalo z 11 přítomných poslanců celkem deset, jeden se zdržel. Pozměňovací návrh tak má podporu výboru i přesto, že sedm z jedenácti přítomných poslanců bylo z vládních stran STAN, KDU-ČSL a ODS.

Do Agrofertu dál tečou veřejné peníze

Rozhodně nejde o malé peníze. Podle zjištění Seznam Zpráv státní firma Čepro Agrofertu ze svěřenského fondu Andreje Babiše posílá za biopaliva miliardy. Loni dokonce padl rekord. Společnosti Preol a Primagra, které spadají pod Agrofert, totiž za rok 2022 získaly přes 3,9 miliardy korun a za rok 2023 by mělo jít o 3,4 miliardy, celkem tedy o 7,3 miliardy korun.

Kverulant je přesvědčen, že Dostálová svojí úpravou nahrává bývalému premiérovi Babišovi a Agrofertu, který má expremiér vložený ve svěřenských fondech. Dokonce to vypadá jakoby se někteří členové koalice SPOLU připravovali na společné vládnutí s Andrejem Babišem. Připomeňme si, že to není tak dávno co s Babišem v koalici vládlo Jurečkovo KDU-ČSL. A připomeňme si, že na regionální úrovni už čilá spolupráce ODS s ANO dávno probíhá. V téměř polovině měst, kde mají uskupení své zastupitele, se spojily v koalici. A to navzdory vyhraněné předvolební rétorice.

Deagrofertizace se nekoná

Jedním z hesel minulých parlamentních voleb vítězné koalice SPOLU bylo provedení deagrofertizace.  Chvíli to vypadalo, že nejde jen o pouhý slib. V červnu 2022 ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce, že koncern Agrofert by měl vrátit dotace ve výši až 4,5 miliardy korun. Po pěti měsících od tohoto prohlášení se Kverulant v listopadu 2022 zeptal Nekuly, jak je s vymáháním daleko a zjistil, že ministr neudělal vůbec nic. Nejen to. Nekula v roce 2018 coby předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu schválil a pak i obhajoval poskytnutí státní podpory na pojištění pro dvě dceřiné společnosti holdingu Agrofert. Podpora přitom byla určena jen pro malé a střední podniky, což Agrofert nebyl a není.

Prosba o podporu

Kverulant.org se věnuje kontrole věrolomných politiků již od svého založení v roce 2009. Oceňte Kverulantovu vytrvalou práci, jakkoliv malým, za to však pravidelným darem.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima