CRAB, největší a nepotrestaný tunel v dějinách českého IT
Kverulant.org již v roce 2013 odhalil tunel, který se vymyká běžným měřítkům. Jde o nákup centrálního registru administrativních budov (CRAB), za který stát utratil jen do roku 2019 již téměř 4 miliardy korun. Přitom CRAB je v zásadě jen trochu lepší excelová tabulka, která shromažďuje informace o pouhých 2,5 tisících budov. Cílem Kverulanta bylo dosáhnout potrestání viníků. To se mu přes veškerou snahu nepodařilo. Policie sice v únoru 2017 začala věc vyšetřovat, ale ani po pěti letech nebyl nikdo postaven před soud. Kverulantovi tak nezbylo, než tuto kauzu uložit do svého archivu. Prosíme, podpořte náš boj proti tunelování našeho státu alespoň symbolickým darem.
Centrální registr administrativních budov (CRAB) je software, který provozuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Jde o systém velmi nepřesný, plný nedostatků do té míry, že počet v něm editovaných budov dokonce klesá. Kverulant podal hned několik stížností a trestních oznámení ve snaze tento tunel zastavit. Vše bylo marné, a tak dosud nepotrestaní tuneláři ve státním dresu pokračují.
Tunel pokračuje
V létě 2019 ÚZSVM v tichosti zorganizoval dvě výběrová řízení na další práce na programu CRAB a na Informačním systému majetku státu (ISMS), jehož je CRAB součástí. To celé pouhých 5 měsíců před koncem platnosti současné smlouvy s IBM. Zadávací dokumentaci zveřejnil ÚZSVM pouze na stránkách dalšího IT tunelu NEN. Nabídky měly být předloženy ve zkráceném termínu 30 dnů tak, aby jediným možným dodavatelem byl opět ten stávající. Lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 15. srpna 2019. Veškeré práce na modulu CRAB (analýza a customizace systému, migrace dat, pilotní iniciace provizorního CRAB, testování a základní školení) v celkové předpokládané ceně 110 milionů korun měly být hotové do konce roku 2019, kdy měl být spuštěn ostrý provoz.
V prvním výběrovém řízení na zajištění služeb CRAB byly podle informací ÚZVSM z počátku listopadu 2019 podány tři nabídky. Mezi nabídkami nabídka firmy IBM nebyla. ÚZSVM rozhodl o vítězi a následně byla podepsána smlouva. Podle vlastního tvrzení ÚZSVM do konce roku 2019 platil 63,2 milionu korun ročně, podle nové smlouvy je to nyní prý jen 7,4 milionu korun ročně. Úspora tak je téměř 90%. Kverulant věří, že neúčast IBM na tomto výběrovém řízení a skutečnost, že došlo ke zlevnění služby o jeden řád, byly způsobeny jeho neustávajícími protesty a zejména tím, že na chystaný tunel včas upozornil svým podáním na Úřad na ochranu hospodářské soutěže v srpnu 2019. Tolik k celkem dobrým zprávám.
Jinak tomu však bylo s druhou zakázkou, na systém ISMS za 484 miliony korun. I ten by měl být v ostrém provozu 1. ledna 2020. Je naprosto evidentní, že se o žádnou skutečnou soutěž nejednalo. Nový teoretický dodavatel systému CRAB či ISMS by se do konce roku nejspíš ani nedokázal seznámit se všemi úředníky, kteří mu mají poskytnout informace tak, aby vůbec mohl zahájit provedení analýzy. Další pojistkou na pokračování velmi lukrativního tunelu je skutečnost, že ÚZSVM není vlastníkem datového modelu. Tím je IBM. Kverulant je přesvědčen, že ÚZSVM se opět pokusil vytvořit s IBM tunel na další stovky milionů Kč z kapes daňových poplatníků, a proto v srpnu 2019 podal žádost o prošetření obou tendrů k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Jistě nejen Kverulantovo podání vedlo k tomu, že ÚZVSM nakonec smlouvu s IBM za 484 milionů korun neuzavřel. Horší bylo, že úřad „obdržel nabídky od více účastníků, jedním z nich však byly uplatněny opravné prostředky, které v současné době představují překážku pro uzavření smlouvy“. Znamená to zřejmě, že některá z firem se odvolala proti podmínkám soutěže. Jenže ÚZVSM tlačil čas: jak už bylo zmíněno, současnému provozovateli firmě IMB končila úderem posledních hodin roku 2019 smlouva. A tak ÚZSVM uzavřel s IBM smlouvu za 347 milionů bez jakékoliv soutěže v takzvaném režimu JŘBÚ (jednací řízení bez uveřejnění).
Jednací řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 63 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je však naprosto výjimečným postupem, který vždy deformuje, resp. vylučuje hospodářskou soutěž o zakázku. I proto je zadavatel oprávněn použít tento postup výlučně za splnění zákonem taxativně stanovených podmínek, a přesně to se nestalo. Navíc zadávání veřejných zakázek spadá do oblasti práva harmonizované v rámci Evropské unie, konkrétně ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek. Článek 50 preambule této směrnice mimo jiné uvádí: „S ohledem na škodlivé účinky na hospodářskou soutěž by jednací řízení bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení mělo být používáno pouze ve zcela výjimečných případech. Tato výjimka by měla být omezena na případy, kdy buď uveřejnění není možné z mimořádně naléhavých důvodů, které veřejný zadavatel nemohl předvídat a které mu nelze přičítat (…)“ A právě zde je zakopán onen pověstný pes. Úřad samozřejmě věděl mnoho let dopředu, že smlouva s IBM končí k 1. lednu 2020, a samozřejmě mu nic nebránilo, aby již dávno vypsal zakázku rovnou na nový systém ISMS jako celek, aby se zbavil závislosti na IBM. To by však nejen v jeho čele museli sedět lidé, jejichž zájmem je služba veřejnosti, a nikoliv tunelování veřejných rozpočtů. Kverulant tedy opět protestuje a červnu 2020 podal další stížnost na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
ÚZSVM samozřejmě ví, že uzavřít z ruky smlouvu za téměř 350 milionů korun je docela velký průšvih. A tak se ředitelka ÚZVSM Kateřina Arajmu pokusila z podpisu smlouvy s IBM alespoň trochu vyvinit. Do vlády 25. května 2020 prostřednictvím své nadřízené ministryně financí předložila materiál s nic neříkajícím názvem „Informace o uzavření smlouvy o poskytování služeb majetkového a ekonomického modulu zadané v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek“. Arajmu v něm píše, že coby generální ředitelka od ledna 2015, kdy „se situace začala intenzivně řešit“, to za pět let ve funkci prostě nemohla stihnout.
Pojďme si připomenout celou historii tunelu CRAB. Kverulant se dotázal několika institucí státní a veřejné správy na náklady vynaložené v letech 2010, 2011 a 2012 na nákup počítačů, notebooků, serverů a software do nich. U dvanácti institucí náklady porovnal. Po vyhodnocení vyšlo najevo, že ÚZSVM dosáhl značně vysokého průměru nákladů na ICT. Náklady jednoho uživatele činily v průměru 70 259 korun ročně. Kverulant začal pátrat, za co utratil ÚZSVM za tři roky skoro 360 milionů korun. Snadno se dopátral, že to bylo především za program s názvem Centrální registr administrativních budov (CRAB). Ale ani za 360 milionů korun nebyl CRAB v roce 2012 dokončen.
Historie programu CRAB
Historie projektu CRAB se datuje od roku 2008, kdy byl schválen projektový záměr na zavedení centralizované evidence administrativních budov státu. Systém CRAB vznikl v rámci projektu „Úprava informačního systému majetku státu jako zvláštní grafické datové vrstvy nad RUIAN“. Tedy jako jakési softwarové kukátko – nadstavba nad již vytvářenou databází s vtipným názvem RUIAN. CRAB měl být novým modulem Informačního systému o majetku státu (ISMS). A jak už to tak u nesmyslně drahých tunelů bývá, zadavatel tvrdil, že CRAB ušetří daňovému poplatníkovi spoustu peněz:
Na slovo vzatý a jistě i dobře zaplacený odborník prof. Ing. Jiří Voříšek, vedoucí katedry informačních technologií Vysoké školy ekonomické v Praze, v září 2012 označil CRAB za jeden z páteřních projektů elektronizace státní správy a současně poukázal i na vysoké úspory v rozpočtech státních institucí, které registr může přinést.
ÚZSMV deklaruje úspory
V červenci 2016 ředitelka ÚZVSM Kateřina Arajmu dokonce sdělila veřejnosti, že meziročně se jim jen díky práci s daty z CRABu podařilo ušetřit státnímu rozpočtu zhruba více než 100 milionů korun. Kverulant byl upřímně zvědavý, jak mohla excelová tabulka ušetřit tolik peněz, a proto obratem odeslal o žádost poskytnutí informací dle zákona a dočkal se i odpovědi. ÚZSVM poskytl seznam čtyřiceti dvou „úspor“ za celkem 104 miliony korun, ke kterým prý dopomohl systém CRAB. Zde je ukázka prvních 10 položek ze seznamu.
Po vyškrtnutí zjevně duplicitní „úspory“ ve výši 4,6 milionu za přestěhování Úřadu práce v Brně se uváděná meziroční úspora státnímu rozpočtu o zhruba více než 100 milionů korun rázem dostane pod 100 milionů korun. Kverulant také prozkoumal hned první a zdaleka největší položku na seznamu úspor: umístění Obvodního soudu pro Prahu 5 v objektech rezortu MSp namísto nestátních objektů. Jen to mělo eráru ušetřit 70 milionů Kč. Na první pohled by se mohlo zdát, že nejprve Obvodní soud pro Prahu 5 platil nemravné peníze nějakému soukromému domácímu, ale pak tomu CRAB učinil přítrž, s nenasytným domácím se rozloučil a přestěhoval soud do státního. Kdepak, tak to není. Kverulant zjistil, že ve státním justičním areálu na náměstí Kinských ministerstvo sídlilo vedle Krajského soudu i Obvodního soudu pro Prahu 5. Oba se však už do budovy nevešly, a tak se v srpnu 2015 některé kanceláře soudu pro Prahu 5 přestěhovaly do jiných státních budov v Legerově ulici a v ulici V. P. Čkalova v Dejvicích. A kde je úspora 70 milionů korun? No přece kdyby se soud stěhoval k soukromníkovi do Sacre Coeur v Praze 5 v Holečkově ulici, jak se původně uvažovalo, bylo by to mnohem dražší. Vždyť ministerstvo spravedlnosti tehdy uvedlo, že za pětiletý nájem, v němž byly započítány stavební úpravy ve výši cca deset milionů korun, parkování a zálohy za služby, by rezort zaplatil celkem 69,5 milionu a dalších 17,3 milionu korun za nábytek, datovou síť a kamerový a zabezpečovací systém. Deklarovaná pětiletá úspora ve výši 70 milionů je tedy do té míry spekulativní, že ji lze rovnou označit za vylhanou. Stejně jako je vylhané tvrzení ředitelky Kateřiny Arajmu, že meziročně se jim jen díky práci s daty z CRABu podařilo ušetřit státnímu rozpočtu zhruba více než 100 milionů korun.
V březnu 2021 se Kverulant znovu dotázal MSZVM kolik, že CRAB již daňovým poplatníkům za svou desetiletou existenci ušetřil. ÚZVSM vyčíslilo tuto úsporu na gigantické téměř 3 miliardy korun.
Kverulant nerozuměl tomu, jak bylo těchto úspor dosaženo a tak požádal mluvčí ÚZVSM, aby mu jednotlivé položky vysvětlila na kameru. To mluvčí Michaela Tesařová odmítla proto, „že dlouhodobě publikujete o systému CRAB nepravdivé informace“. Nicméně pokusila se Kverulantovi vysvětlit písemně. Z dopisu od ÚZVSM vyplývá následující:
„Souhrn zvýšení jednorázových příjmů vyvolaných záměrem“ ve výši bezmála jedna miliarda byl vypočten jako součet cen prodaných budov. Započítat součet všech prodejních cen jako úsporu dosaženou systémem CRAB je opravdu velmi odvážné.
„Souhrn eliminace plánovaných jednorázových výdajů“ byl vypočten tak, že se sečetli všechny zvažované investice (např. zrušení plánované rekonstrukce, nerealizování nové výstavby), které se nakonec neuskutečnily. Kverulant je překvapen, že ÚZVSM vyčíslil tuto „úsporu“ jen 73,5 milionů korun. Vždyť stačí jenom nepostavit novou vládní čtvrť pro 10 000 úředníků v Letňanech a připočíst tak „úspoře“ třeba čtyři či osm miliard korun.
„V případě snížení výdajů za hrazený nájem jiným subjektům“ se údajně jedná o částku, o kterou snížilo hrazené nájemné státní institucí za nájem prostor v nestátních budovách, a to zejména přesunem státní instituce do státní budovy nebo zmenšením rozsahu užívané plochy. CRAB tak prý šetří 130,8 milionů ročně. Kverulant o tom velmi pochybuje. Nejsou mu známy případy masivního stěhování úředníků ze soukromých prostor do prostor státních, či radikálního snížení počtu úřednictva. Naopak koncem roku 2019 zaznamenal snahu Ministerstva průmyslu a obchodu sestěhovat agentury CzechInvest, CzechTrade a CzechTourism z jednotlivých státních budov do komerčního nájmu.
Obdobně je vyčísleno „snížení výdajů na provoz a údržbu oproti stávajícímu stavu“ . Jedná o částku, o kterou snížily náklady na údržbu a provoz hrazené státní institucí v nestátních budovách, a to zejména přesunem státní instituce do státní budovy nebo zmenšením rozsahu užívané plochy.
V případě „zvýšení inkasovaného nájmu“ se jedná o částku, o kterou se státu zvýšil příjem z nájemného za pronájem státních budov.
Deklarovaná desetiletá úspora ve výši 2,8 miliardy je tedy do té míry spekulativní, že ji lze rovnou označit za vylhanou. Dle Kverulantova názoru je mnohem pravděpodobnější, že CRAB šetří jen jednotky milionů ročně. Kdyby stál jen pár set tisíc korun, jistě by se to vyplatilo. Ale CRAB stál o několik řádů víc.
Kolik stál CRAB?
Od roku 2005 do září 2019 stálo pořízení, rozvoj a podpora ISMS, jehož je CRAB součástí, celkem 1 550 135 202 Kč. Za stejnou dobu utratil ÚZSVM za pořízení, rozvoj a podporu CRAB částku 718 142 250 Kč a 1 583 452 232 Kč utratil na provoz souvisejících systémů nezbytných pro provoz systému ISMS/CRAB. Celkem tedy stál CRAB rekordních 3 851 729 684 Kč. Necelé 4 miliardy korun!
S výše uvedenými čísly ÚZVSM nesouhlasil. Podle něj je chybou do výpočtů ceny započítávat cenu za ISMS jejíž je CRAB součástí. I kdyby Kverulant na tuto námitku přistoupil, tak cena za trochu lepší excelovou tabulku zůstává alarmující. Podle údajů z ÚZVSM je to téměř 740 milionů korun.
Z tabulky je rovněž patrné, že se ÚZSVM podařilo provozování servisu CRAB přesoutěžit až po dlouhých 8 letech enormních nákladů. Kverulant věří, že se o toto alespoň částečné narovnání ceny zasloužil svými neustávajícími protesty a zejména tím, že na další chystaný tunel včas upozornil svým podáním na Úřad na ochranu hospodářské soutěže v srpnu 2019.
Kdo dodává CRAB?
Překvapen bude ten, kdo by si myslel, že IBM jako jeden z největších světových dodavatelů s velkými týmy dodává systém CRAB pouze vlastními silami. Subdodavatelem projektu je např. společnost GC System a.s., která dodává i pro jiné zajímavé projekty (např. RUIAN, ČEZ datové centrum, infrastruktura státních maturit CERMATu, Národní digitální knihovna, infrastruktura pro SZIF). Ostatně peníze je třeba směrovat a krycí síť subdodavatelů v polostínu může být obzvláště vhodný nástroj k tomu, aby peníze skončily nejen na účtech na ostrovech uprostřed oceánu.
Modul CRAB byl vyvíjen na platformě „Tivoli/Maximo Asset Management“, což je jiná platforma, než ve které byl vytvořen originální ISMS. Vzhledem k faktu, že již původní systém zahrnoval funkce pro pasportizaci budov, je klíčová otázka: proč a co nového nový modul CRAB@Maximo přinesl oproti již léta fungujícímu modulu Pasportizace@ISMS provozovanému ÚZSVM? Kverulant se domnívá, že odpověď na tuto a podobné otázky zná. Jde o „odklonění“ peněz z veřejných rozpočtů. Či, chcete-li, o pořádný tunel. Podle Kverulanta jde zatím o největší tunel v dějinách českého IT. Tunel CRAB za 4 miliardy jistě předčil kdysi největší tunel OPENCARD. V tomto případě byly náklady na konci roku 2009 odhadovány na 1 miliardu. Podobně jako u tunelu CRAB byly skutečné náklady odhadovány na několik desítek milionů korun.
I software CRAB by měl dle obvyklých cen stát řádově méně. V případě CRABu odhaduje Kverulant systém na částku maximálně v desítkách milionů Kč, a to včetně provozu. Navíc náklady na IS CRAB nejsou vůbec transparentní. Není zřejmé, jak byla cena stanovena, jak byl vybrán dodavatel IBM. Je však naprosto evidentní, jak „američtí“ šikulové vybráni nebyli. Nebyli vybráni v souladu s nařízením vlády pro zadávání veřejných zakázek, a to ani přesto, že vlastní výběr se uskutečnil až rok a půl po nabytí účinnosti tohoto nařízení. Ale výzva byla vyhlášena měsíc před platností tohoto vládního nařízení, a to patrně jako alibi naprosto postačovalo:
Trestní oznámení a audit
Kverulant se o všechna svá podezření prostřednictvím trestního oznámení podělil s orgány činnými v trestním řízení. Také v roce 2014 marně vyzval tehdejšího ministra financí Babiše, aby největší tunel v dějinách českého IT zastavil. Je to právě ministerstvo financí, které má ve své gesci jak STC, tak ÚZSVM. Babiš však neudělal nic a nabízí se vysvětlení – dvorním dodavatelem IT pro Agrofert byla totiž právě firma IBM. Agrofert se dostal dokonce do globálních referencí IBM, která se podílí na dodávkách celé skupině Agrofert v rámci jednoho z největších integračních projektů ekonomických systémů na platformě ERP SAP v prostředí databáze IBM DB2 a na hardwaru opět od IBM.
Koncem dubna 2015 proběhl audit CRABu. Audit se také zabýval jen částí projektu, která byla financována z evropských peněz. Auditní zpráva uvádí, že z 254 milionů korun bylo v souladu se zákonem utraceno jen 73 milionů. Zbylých 181 milionů musel stát vrátit Evropské unii. Hlavní porušení zákona spočívalo v tom, že zakázky dostávala bez výběrových řízení firma IBM. Audit také konstatuje, že realizovaný projekt není v souladu s poskytnutou dotací.
Kverulant je rád, že mu dal audit za pravdu, ale nemůže být spokojen s tím, že Česká republika musela za porušení zákona vrátit téměř 200 milionů korun. A ještě horší je, že za to zatím nebyl nikdo ani obviněn, natož potrestán. Navíc auditovaná částka ve výši 250 milionů korun je jen část z celkových necelých 4 miliard korun. Kverulant se o svá zjištění opakovaně podělil i s orgány činnými v trestním řízení. Několik měsíců se zdálo, že Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV na konci roku 2017 zahájila vyšetřování tunelu, který Kverulant odhalil. Více v reportáži serveru Seznam.cz z února 2017:
Přestože si policie odnesla již na počátku roku 2017 ze sídla ÚZVSM krabice dokumentů ke CRABu, dále již nebylo o vyšetřování slyšet a podle všeho bylo opět odloženo.
Kolik budov je v programu CRAB?
V polovině prosince 2017 zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad závěry kontroly, která se zaměřila na provoz a využití státních nebo státem užívaných nemovitostí v letech 2014 až 2015. Od spuštění CRABu v roce 2012 je podle kontrolorů kvalita vedených údajů o budovách stále nízká: „Například celková kancelářská plocha se nerovnala součtu kancelářské plochy využité a nevyužité, chyběly také některé ekonomické údaje nebo se v různých výstupech vygenerovaných z registru lišily informace o pronajímaných plochách.“ Přestože CRAB vznikl, aby zpřístupnil kompletní informace o majetku na jednom místě, podle NKÚ obsahoval do roku 2015 údaje zhruba o 3800 státních nebo státem využívaných budovách z celkových přibližně 40 000 objektů. V říjnu 2019 Kverulant zjistil, že počet budov evidovaných v CRABu dokonce klesá. Tento trend se nezastavil ani v roce 2020, byť ubyly pouhé tři budovy.
V roce 2019 se počet objektů v registru snížil na 2458. Uvážíme-li, že CRAB stál 3,851 miliardy korun, pak jednoduchým dělením dojdeme k závěru, že pouhá možnost zanést do CRABu jednu budovu stála vskutku impozantních 1 567 018 Kč.
CBAB je k ničemu
Koncem roku 2019 zaznamenali kolegové z Transparency International snahu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) sestěhovat agentury CzechInvest, CzechTrade a CzechTourism (Agentury) do jedné budovy. Původním plánem bylo stěhování Agentur z jednotlivých státních budov do komerčního nájmu. Záměr doprovázela slova o úsporách. Přitom obecně jistě platí, že náklady ve státních budovách bývá standardně levnější než komerční nájem. Kolegové z Transparency požadovali po MPO předložení analýzy, že se takové stěhování vyplatí. Po kritice tohoto záměru, ze stěhování sešlo. Počátkem roku 2021 přišla vláda se záměrem na velmi podobné problematické stěhování. Agentury se mají stěhovat do budovy, kde nyní sídlí Česká obchodní inspekce (ČOI). A ČOI se má vystěhovat opět do komerčních prostor. Kverulant položil ÚZVSM dotaz, zda se k tomuto chystanému stěhování vyjádřil a jak mu v této věci byl nápomocný CRAB. Mnohomluvná odpověď z 9 března se dá shrnout do jednoho slova: ne.
Pomozte Kverulantovi
Jak již bylo řečeno, tato kauza si kladla za cíl zastavit největší tunel v dějinách českého IT a dosáhnout potrestání viníků. Toho se nám přes letitou snahu nepodařilo dosáhnout. Jsme nezisková organizace, která dlouhodobě bojuje proti rozežranosti politiků a proti korupci. Pokud můžete, podpořte naši práci jakkoli malým, za to však pravidelným darem.
Za Kverulantův tým Vojtěch Razima
