Tunelování církevního majetku
Na sklonku roku 2020 kardinál Duka převedl v rozporu s církevním právem na svoji soukromou nadaci majetek církve v hodnotě nejméně čtvrt miliardy korun. V srpnu 2021 pak další církevní pozemky v hodnotě nejméně 170 milionů korun. Mimo to byla za Duky vybudována rozsáhlá neprůhledná vlastnická struktura firem, kam byl vyveden další majetek církve. V pátek 13. května 2022 byl Duka z funkce primase českého konečně odvolán, ale tunelování pokračovalo dál. Kverulant odhalil, že do svěřenského fondu byl z majetku arcibiskupství vyveden velký bytový dům nejméně za 150 milionů korun. Kverulant se mapování tunelování církevního majetku věnuje dlouhodobě. Duka nese zveřejnění Kverulantových zjištění velmi nelibě a s Kverulantem se opakovaně soudí. Duka chce od Kverulanta 3 miliony korun a omluvu. Pomozte Kverulantovi zaplatit si dobré právníky alespoň symbolickým darem.
Hned v úvodu považuje Kverulant za nutné vyjádřit svůj názor na církevní restituce. Vrácení majetku církvím bylo správným a nutným krokem k tomu, aby se naše společnost vyrovnala se čtyřicetiletým komunistickým bezprávím a konečně se vydala na cestu úcty k právu.
Zákon o restitucích vstoupil v účinnost roku 2013. Církvím byl navrácen majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Byla to právě římskokatolická církev, které se vrátila drtivá část tohoto majetku. Stát se také zavázal, že církvím postupně vyplatí cca 59 miliard korun jako náhradu za majetek, jenž nemohl být vrácen. Hlavním příjemcem těchto peněz je opět římskokatolická církev, v čele s kardinálem Dominikem Dukou.
Hostivařské pozemky za čtvrt miliardy
K takto restituovaným majetkům patřily také dva pozemky v pražské Hostivaři. Pozemek číslo 1768 má výměru 14 418 m2 a pozemek 1805 má plochu 16 654 m2. Oba se nacházejí v blízkosti nákupního střediska VIVO Hostivař, poblíž Trojmezí a lesoparku. Občanská vybavenost a dopravní dostupnost tohoto místa jsou velmi dobré. Přestože oba pozemky jsou v katastru zatím uvedeny jako orná půda, stavět se na nich bude. V metropolitním plánu jsou totiž uvedeny jako zastavitelné území. Kverulant po konzultaci s developery odhaduje cenu těchto pozemků na částku nejméně 250 milionů korun.
Právě tyto pozemky byly vyvedeny z majetku církve a převedeny na nově založenou soukromou nadaci Dominika Duky. Stalo se tak darovací smlouvou mezi hostivařskou farností a Dukovou nadací v druhé polovině prosince 2020. Podle právního řádu je každá římskokatolická farnost samostatnou právnickou osobou. Podle církevního práva je však každý z farářů stojící v čele farnosti podřízen striktní poslušností svému diecéznímu biskupovi. V tomto případě právě Dominiku Dukovi. Velmi zjednodušeně lze shrnout, že Duka daroval pozemky sám sobě.
Krácení daně?
Nadace Arietinum tyto pozemky takřka obratem převedla na developera Central Group. Nadace Arietinum za to má od Central Groupu dostat byty. Kolik těchto bytů bude, kdy je nadace dostane a jaká má být jejich cena, už směnná smlouva s developerem neuvádí.
Ve smlouvě, kterou římskokatolická farnost u kostela Stětí sv. Jana Křtitele Praha – Hostivař darovala Dukově nadaci oba pozemky, se uvádí, že obdarovaná nadace „vykonává činnost, která není podnikáním“. Jestli poskytnutí pozemků na výstavbu bytů developerovi je takovou činností, Kverulant neví. Pokud by tomu tak bylo, převod pozemků by byl patrně osvobozen od darovací daně. Pokud ne, bylo by třeba zaplatit darovací daň. Podobné je to patrně i s převodem pozemků Dukovy nadace developerovi. Umět odpovědět na tyto otázky by měl patrně finanční úřad.
Nadace Arietinum
Nadace Arietinum byla založena Dominikem Dukou 19. prosince 2020. Duka nadaci založil jako fyzická osoba a jmenoval se předsedou správní rady. Spolu s ním ve správní radě zasedl, mimo jiné, bývalý politik Antonín Juriga a jeho bývalá sekretářka Linda Dolečková. Oba posledně jmenovaní působili ve vysokých funkcích na pražském arcibiskupství jako Dukovi chráněnci.
V zakladatelské listině nadace Arietinum se sice píše, že vedení arcibiskupství bude mít vliv na jmenování členů správní rady, ale to má jeden velký háček. První členy správní rady lze vyměnit až po pěti letech. Podle zápisu v nadačním rejstříku nadaci zastupují vždy společně alespoň dva členové správní rady a ti také mohou zcizovat její majetek do výše 10 milionů korun.
Nadace Arietinum v zápisu do nadačního rejstříku deklaruje rozsáhlé pole působnosti: „podpora náboženské, duchovenské, pastorační, charitativní, sociální, humanitární, kulturní, vzdělávací, školské a jiné veřejně prospěšné činnosti související s posláním římskokatolické církve (…)“. Toto pole je definováno tak široce a vágně, že se do něj dá schovat prakticky cokoliv. I kdyby však prostředky nadace byly použity vždy jen na skutečně bohulibé projekty, nelze přehlédnout dva podstatné fakty. Za prvé, o použití peněz nebude rozhodovat církev, ale privátní nadace. Za druhé, tato nadace není nijak vázána církevním, tedy kanonickým právem, které chrání církevní majetek před jeho nehodnými správci.
Kverulant se domnívá, že Jan Balík, Antonín Juriga a Linda Dolečková jsou hlavními hybateli celého tunelu a že právě oni si v nadaci přichystali teplá místa. Nadace totiž přímo v zakladatelské listině zřizuje výkonný výbor, jehož členové budou placeni z majetku nadace.
Zákon o evidenci skutečných majitelů
V úterý 1. června 2021 začal platit nový zákon o evidenci skutečných majitelů. Mezi hlavní změny, které přinesl, patří zpřesnění definice skutečného majitele, relativně vysoké finanční a korporátní sankce při porušení stanovených povinností a automatický průpis informací z různých rejstříků, včetně rejstříku nadačního. V souladu s tímto zákonem tak byl Dominik Duka společně s dalšími lidmi zveřejněn v rejstříku skutečných majitelů jako majitel Nadace Arietinum.
Další problematické okolnosti
Na celé výše popsané transakci je ještě několik dalších okolností, které Kverulanta utvrzují v přesvědčení, že jde o tunel. Tak především, pokud by církev chtěla mít vedeny pozemky v odděleném právním subjektu, mohla si takový subjekt založit s tím, že tento subjekt by jí byl, na rozdíl od soukromé Dukovy nadace, zcela podřízen.
Kdyby církev počkala, až budou oba pozemky zapsány jako stavební pozemky, mohla by jistě žádat větší cenu. Té největší ceny za pozemky by církev jistě dosáhla pořádáním veřejné dražby. Podobné je to s nákupem bytů. Pokud církev chce kupovat byty v době, kdy se odborníci shodují, že jejich cena je nadhodnocena, měla tak učinit veřejnou soutěží.
A konečně, pražská arcidiecéze je podřízena, jako všechny katolické arcidiecéze na světě, Římu a podle církevního práva si měla před převedením církevního majetku vyžádat souhlas Vatikánu v případě, že hodnota majetku převyšovala 40 milionů korun. To neučinila, a tak by měl být tento převod neplatný.
Kverulant psal do Vatikánu a nunciovi
Kverulant se s tunelováním majetku, který má sloužit široké veřejnosti, odmítá smířit, a proto se v dubnu 2021 obrátil na Svatý stolec s dopisem, že Duka vyvedením majetku za nejméně 250 milionů korun mimo církev porušil kanonické právo. Kverulant chtěl věřit, že Vatikán prohlásí celou transakci za neplatnou a konečně jmenuje do Prahy lepšího pastýře. To se však nestalo včas, a tak Duka v srpnu 2021 na svoji nadaci převedl další církevní pozemky.
Teprve 12. října 2021 byl Kverulantovi doručen dopis od apoštolského nuncia v Praze. Arcibiskup Charles D. Balvo v něm Kverulantovi píše, že Vatikán, resp. jeho Kongregace pro kněze se jeho dopisem zabývá. Apoštolský nuncius je cosi jako velvyslanec Vatikánu v České republice.
Počátkem května 2022 se novým apoštolským nunciem v Česku stal arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. I toho Kverulant dopisem seznámil se situací a požádal jej, aby se v celé věci osobně angažoval, a to především s cílem navrátit zcizený majetek zpět církvi.
Pozemky v Bohnicích za 170 milionů korun
Pozemky v Bohnicích mají celkovou výměru 21 648 m2 a Dukově nadaci je darovací smlouvou věnovala v srpnu 2021 Římskokatolická farnost v Bohnicích. Pozemky byly v době převodu z velké části volné a stavby tam stojící jsou lehké skladové haly, které je možno snadno zbourat. Pozemky byly v metropolitním plánu uvedeny jako zastavitelné území a toto označení koresponduje i s platným územním plánem. Kverulant po konzultaci s developery odhadl cenu těchto pozemků na částku nejméně 170 milionů korun.
Jak už bylo uvedeno, je podle církevního práva každý z farářů stojící v čele farnosti podřízen striktní poslušností svému diecéznímu biskupovi. V tomto případě právě Dominiku Dukovi. Velmi zjednodušeně lze shrnout, že Duka daroval pozemky sám sobě. Výmluvně to dokládá podpisová doložka předmětné darovací smlouvy. Za obdarovaného i za zřizovatele dárce jsou tam podepsáni tři naprosto shodní lidé:
I s tímto převodem majetku církve na privátní nadaci se Kverulant odmítl smířit, a proto se v říjnu 2021 znovu obrátil na Svatý stolec s dopisem, že Duka pokračuje ve vyvádění církevního majetku mimo církev a že tak znovu porušil kanonické právo. Kverulant chtěl věřit, že Vatikán konečně prohlásí Dukovy transakce za neplatné. To se však nestalo.
I v tomto případě nadace Arietinum pozemky převedla na developera Central Group. Stalo se tak v prosinci 2021 a nadace Arietinum za to má od Central Groupu dostat byty. Kolik těchto bytů bude, kdy je privátní nadace dostane ani jaká má být jejich cena, směnná smlouva s developerem opět neuvádí.
Svěřenský fond
Arcibiskupství pražské založilo v září 2021 AP veřejně prospěšný svěřenský fond. Jeho svěřenskými správci se stali opět Balík, Juriga a Dolečková. O měsíc později vznikla APASSET s.r.o. Tuto společnost vlastní výše uvedený svěřenský fond a jednateli jsou opět Balík, Juriga a Dolečková. Podle rejstříku skutečných majitelů jsou majiteli tohoto svěřenského fondu tyto osoby: Dominik Duka, Antonín Juriga, Jan Balík, Linda Dolečková, Jan Žůrek, Petr Beneš, Jakub Kříž a Libor Bulín. Právnická osoba Arcibiskupství pražské mezi skutečnými majiteli není.
O dva měsíce později, v prosinci 2021 bylo založeno další s.r.o., XPlace Beta s IČ 140 53 519. Uvádět IČ je v tomto případě nutné, protože později byla založena další společnost stejného jména jen s jiným IČ. Jediným vlastníkem XPlace Beta s IČ 140 53 519 se stalo Arcibiskupství pražské. Jednateli se opět stali Balík, Juriga a Dolečková. Ještě v prosinci 2021, čtyři dny před Štědrým dnem převedlo Arcibiskupství pražské na XPlace Beta IČ 140 53 519 velký činžovní dům v pražské Jaselské ulici. Dům je po celkové rekonstrukci, je v něm asi 25 bytů a Kverulant jeho cenu odhaduje na 150 až 200 milionů korun. Pod smlouvou, ke které k převodu tohoto činžovního domu došlo jsou za Arcibiskupství pražské i za XPlace Beta s IČ 140 53 519 podepsáni prakticky titíž lidé. Za arcibiskupství je to Dominik Duka, Balík a Juriga. Za XPlace Beta s IČ 140 53 519 je to Juriga a Dolečková.
Dne 13. července 2022 byla založena další společnost s ručením omezeným, název byl stejný XPlace Beta jen IČ jiné 173 27 237. Jednatelé byli stejný, jen majitel této firmy byl jiný a to společnost APASSET s.r.o. Společnost APASET už nevlastní Arcibiskupství pražské, ale je v majetku AP veřejně prospěšný svěřenský fond.
V pátek 13. května 2022 Vatikán odvolal z pozice Pražského arcibiskupa Dominika Duku. Jen pět dnů po tom 18. května došlo k převodu stejného činžovního domu v Jaselské ze společnosti XPlace Beta s IČ 140 53 519 na společnost XPlace Alfa s.r.o.. Za obě strany podepsali dokument, kterým k převodu došlo, naprosto titíž lidé, Balík, Juriga a Dolečková. Společnost XPlace Alfa s.r.o. Společnost XPlace Alfa s.r.o. na rozdíl od společnosti XPlace Beta s IČ 140 53 519. už Arcibiskupství pražské nevlastní. Společnost XPlace Alfa s.r.o. je vlastněna subjektem AP veřejně prospěšný svěřenský fond. Vyvedení velkého činžovního domu v Jaselské ulici za 150 až 200 milionů korun z majetku arcibiskupství tak bylo dokončeno. Podpis Duky na dokumentu, ke kterém k tomuto vyvedení došlo není. Nedá se tedy dokázat, že o tomto převodu věděl. O vyvádění ostatního majetku, o kterém budeme psát dál, však věděl naprosto určitě. A aby věc byla ještě složitější tak podle výše uvedeného dokumentu zanikla společnost XPlace Beta IČ IČ 140 53 519 a její jmění přešlo na společnosti XPlace Alfa s.r.o.
Neprůhledná vlastnická struktura
Už jste se v síti firem s podobnými nebo shodnými názvy, jen s jiným IČ, ztratili? Není divu, ale bude to ještě horší. Tím totiž popis neprůhledné vlastnické struktury zdaleka není u konce. Den po státním svátku, 29. října 2021 byly založeny dvě společnosti, XPlace Alfa s.r.o. a XPlace Services s.r.o. a AP lesnická s.r.o. Všechny tyto společnosti nevlastní arcibiskupství ale prostřednictvím firmy APASSET svěřenský fond. Na pozicích jednatelů v nich opět figurují Balík, Juriga a Dolečková. 11. prosince 2021 k nim přibyla XPlace Gama s.r.o. 29. června 2022 pak další dvě a to XPlace Delta s.r.o. a XPlace Epsilon s.r.o. Lze předpokládat, že i na tyto subjekty byl z Arcibiskupství pražského vyveden další majetek.
Mimo výše uvedené firmy Juriga figuruje ještě v mnoha dalších subjektech, které mají něco společného s majetkem církve. Jsou jimi Beroun Real Estate s.r.o., Hořovice Real Estate s.r.o., XRetail Alfa s.r.o., Nadace sv. Ludmily a Nadace Arietinum.
Neprůhlednou vlastnickou strukturu, která slouží k vyvádění majetku Arcibiskupství dobře ilustruje následující graf. Podobné grafy se primárně používají k odhalování podvodů a k mapování trestné činnosti. Při kliknutí na obrázek se v novém okně otevře interaktivní graf. Odkaz na něj naleznete i zde.
Při kliknutí na obrázek se v novém okně otevře integrativní graf
Mediální ohlas
Zveřejnění této kauzy vyvolalo slušnou mediální odezvu. Zprávu o Kverulantových zjištěních přinesla řada novin a serverů. Reportéři Petr Vrabec a Radan Šprongl ze serveru INFO.CZ o prvních Kverulantových odhalení natočili reportáž:
Po několika dnech natočil stejný tým ještě jednu reportáž. Popisuje v ní, že na lukrativních církevních pozemcích mohl být park a hřiště.
Reakce arcibiskupství
Zveřejnění Kverulantova odhalení vyvolalo na Arcibiskupství pražském dosti podrážděnou reakci. Jan Balík, generální vikář arcibiskupství a jeden ze statutárních zástupců Dukovy nadace, uveřejnil c červnu 2021 článek s názvem Správa církevního majetku v zemi závisti. Kdo by čekal sebereflexi a lítost nad tunelováním církevního majetku, bude zklamán již perexem Balíkova článku: „Značný mediální rozruch vyvolalo nedávné nařčení kardinála Dominika Duky z ‚tunelování církevního majetku‘. Proč, pokud jde o majetek, je církev permanentně pod palbou nejrůznějších útoků, falešných nařčení a lží?“
Duka prohrál soud proti Kverulantovi
V polovině května 2021 bylo Kverulantovi doručeno první předběžné opatření, ve kterém se mu zakazuje článek s názvem „Kardinál Duka tuneluje majetek církve“ nadále publikovat. Kverulant to považoval za neomalený cenzurní zásah, ale ctí právní řád, a tak článek stáhl. Počátkem června proti předběžnému rozhodnutí podal odvolání. Kverulant namítal především skutečnost, že ačkoliv předběžné opatření drakonicky zasahuje do ústavně zaručeného práva na svobodu projevu, neobsahuje náležité odůvodnění.
Ve středu 20. července 2021 odvolací soud Kverulantovu odvolání vyhověl a předběžné rozhodnutí „navrhovatele“ Dominika Duky zrušil a Kverulantův „předmětný článek“ tak mohl být opět široce publikován. V odůvodnění Městský soud v Praze konstatuje: „Skutečností totiž je, že byly zdarma převedeny pozemky s vysokou hodnotou z majetku církve do majetku nadace založené osobně navrhovatelem. Nadace Arietinum má být sice podle zakládací listiny ovládána různými církevními hodnostáři (včetně navrhovatele), ovšem Předmětný článek (pravdivě) upozorňuje též na to, že v následujících pěti letech nebude možno změnit sestavu správní rady nadace kromě zakladatele (tedy navrhovatele). Sám navrhovatel zůstane čestným členem správní rady i po té, co přestane vykonávat úřad pražského arcibiskupa, a bude mít právo se zúčastnit zasedání správní rady a na informace ve stejném rozsahu jako členové správní rady. Není zřejmé a navrhovatel to v návrhu na nařízení předběžného opatření nijak nevysvětluje, jaké důvody vedly církev (její příslušnou součást), jejímž nejvyšším představitelem je navrhovatel, k darování značného majetku nadaci, jejímž zakladatelem je rovněž osobně navrhovatel. Není zřejmé, z jakých důvodů nadaci nezřídila přímo římskokatolická církev, respektive některé její instituce. A nelze přehlédnout ani to, že darované pozemky byly obratem směněny s dalším soukromým subjektem, přičemž výhodnost této transakce pro církev navrhovatel nijak nevysvětluje.“
Druhé předběžné opatření
Duka nesl nelibě dokonce i to, že Kverulant psal o zamítnutí jeho prvního předběžného opatření u odvolacího soudu tak, že „Soud dal Kverulantovi za pravdu“. Tento Kverulantův titulek a věta pod ním uvedená: „Odvolací soud však dal nyní Kverulantovi za pravdu a konstatoval, že Kverulant popsal skutečný stav věcí“ se stal předmětem dalšího, druhého Dukova předběžného opatření. K velmi nemilému Kverulantovu překvapení Obvodní soud pro Prahu 10 v srpnu 2021 Dukovi vyhověl a nařídil Kverulantovi titulek přeformulovat. Kverulant nařízení soudu respektoval a změnil titulek na „Duka prohrál soud proti Kverulantovi“. I větu pod nadpisem na žádost soudu přeformuloval.
I toto předběžné opatření považoval Kverulant za neomalený cenzurní zásah a podal proti němu odvolání. I tentokrát Kverulant namítal, že opatření nezákonně zasahuje do ústavně zaručeného práva na svobodu projevu. Odvolací soud však Kverulantovo odvolání v listopadu 2021 odmítl. Toto odmítnutí považuje Kverulant za absurdní. Nejen, že Městský soud v Praze nazývá Kverulanta „matkou“, ale zejména odůvodnění zamítnutí Kverulantova odvolání vychází z nejlepších tradic Kafkovy vlasti, tak dobře popsaných v románu Proces. Nuže, Kverulantovo odvolání proti předběžnému opatření se zamítá proto, že Kverulant už předmětný nadpis i inkriminovanou větu vymazal, a tak už vlastně neexistuje předmět sporu:
Ústavní stížnost
Kverulant se s tímto Kafkovským závěrem soudu odmítl smířit. Opravným prostředkem proti druhoinstančním rozhodnutím civilních soudů je dovolání, které však v daném případě nebylo přípustné. Proto Kverulantovi nezbylo než se obrátit na soud ústavní. Kverulant ve své ústavní stížnosti z ledna 2021 uvádí, že byly porušeny principy svobodného a demokratického státu, které zakotvují mimo jiné princip právního státu, jehož neoddělitelnou součástí je zásada předvídatelnosti a právo na právní jistotu. Podle Kverulanta bylo porušeno i jeho ústavně zaručené základní právo stěžovatele na spravedlivý proces. Dále bylo porušeno ústavně garantované právo stěžovatele na soudní a jinou právní ochranu, zejména pak právo na projednání věci „stanoveným postupem“. A konečně také bylo porušeno právo stěžovatele na zákonnost postupu orgánů uplatňujících státní moc, zejména ve vazbě na ústavní povinnost soudů rozhodovat spory a jiné právní věci v souladu se zákonem, přičemž i rozhodování o návrzích na nařízení předběžných opatření je podle právní teorie i podle konstantní a ustálené judikatury Ústavního soudu nedílnou součástí spravedlivého rozhodnutí ve věci.
Třetí předběžné opatření
Duka se snaží Kverulantovi zabránit v publikaci informací o tunelování církevního majetku opravdu vytrvale. V říjnu 2021 požádali jeho právníci soud o vydání dalšího, třetího předběžného opatření. Tentokrát prelátovi vadilo, že Kverulant na svých stránkách píše, že byl Dominik Duka společně s dalšími lidmi zveřejněn v rejstříku skutečných majitelů jako majitel Nadace Arietinum. Tato absurdní žádost o vydání předběžného opatření byla naštěstí obratem zamítnuta.
Obvodní soud pro Prahu 10 v odůvodnění zamítnutí mimo jiné píše: „Nelze totiž pominout ani to, že tématem předmětných článků je věc jednoznačně se týkající veřejného zájmu (nakládání s církevním majetkem v hodnotě stovek milionů korun) a že v článcích popisovaná skutková fakta mohou vyvolávat jisté pochybnosti či otázky. Skutečností totiž je, že byly zdarma převedeny pozemky s vysokou hodnotou z majetku církve do majetku nadace založené osobně žalobcem a). Nadace Arietinum má být sice podle zakládací listiny ovládána různými církevními hodnostáři, včetně žalobce a), ovšem předmětný článek (pravdivě) upozorňuje též na to, že v následujících pěti letech nebude možno změnit sestavu správní rady Nadace. Není zřejmé a žalobce a) to v návrhu na nařízení předběžného opatření nikterak nevysvětluje, jaké důvody vedly církev (její příslušnou součást), jejímž nejvyšším představitelem je žalobce a), k darování značného majetku právě Nadaci, jejímž zakladatelem a představitelem je rovněž osobně žalobce a). Není zřejmé, z jakých důvodů nadaci nezřídila přímo římskokatolická církev, respektive některá její instituce, a žalobce a) toto ani blíže neuvádí. A nelze přehlédnout ani skutečnost, že darované pozemky byly obratem směněny s dalším soukromým subjektem, přičemž výhodnost této transakce pro církev žalobce a) též nikterak nevysvětluje.
Duka žaluje Kverulanta o tři miliony korun
V září 2021 doručil soud Kverulantovi Dukovu žalobu, ve které po něm požaduje „peněžní zadostiučinění“ ve výši 3 miliony korun a omluvu. Pokud by Kverulant v této při prohrál, znamenalo by to likvidaci této watchdogové organizace. K Dukově žalobě se připojili Juriga a Dolečková. Ty však po Kverulantovi požadují jen omluvu.
Vedlejší účastník Arcibiskupství pražské
Za vedlejšího účastníka sporu se prohlásilo Arcibiskupství pražské. Proti tomu však Kverulant podal námitku a požadoval jeho vyloučení z procesu. Důvodem pro vyloučení byla skutečnost, že ani teoreticky nemá právnická osoba právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené samotným neoprávněným zásahem do své pověsti. Soud Kverulantově argumentaci přitakal a usnesením z 2. září 2022 arcibiskupství jako vedlejšího účastníka z procesu vyloučil. Arcibiskupství se proti tomuto vyloučení odvolalo. To samo o sobě není překvapivé, překvapivé je na tom to, že se tak stalo až 20. září 2022, tedy až za působení nového arcibiskupa Jana Graubnera. Ještě překvapivější pro Kverulanta byla skutečnost, že arcibiskupství se svým odvoláním v lednu 2023 uspělo. Kverulant se s tím opět odmítl smířit a v březnu 2023 proti účasti pražského arcibiskupství v pozici vedlejšího účastníka ve sporu podal dovolání.
Duka byl konečně odvolán
V pátek 13. května 2022 Vatikán konečně odvolal z pozice pražského arcibiskupa Dominika Duku. Kverulant věří, že k této změně také významně přispěl svým odhalením v této kauze.
K Dukově pádu nepochybně přispěly i další jeho kauzy. Festival Divadelní svět Brno 2018 uvedl koncem května kontroverzní hry „Naše násilí a vaše násilí“ a „Prokletí“ chorvatsko-bosenského režiséra Olivera Frljiće. Ty se dle Duky hrubě dotkly jeho práv, zaručených Listinou práv a svobod. Kardinál proto divadlo zažaloval. Když spor na všech úrovních pravomocně prohrál, oznámil v prosinci 2019, že ve sporu podá odvolání a nebude váhat obrátit se ani na Evropský soud pro lidská práva. V červnu 2021 jeho právník potvrdil, že proti rozhodnutí soudů podají ústavní stížnost. Ta byla nakonec neúčinná.
V září roku 2019 bylo jednou z obětí podáno trestní oznámení na Dominika Duku za nadržování pachatelům sexuálního násilí, kteří se této činnosti dopouštěli v dominikánském řádu, jejž Duka v té době vedl. Podle právníka Patrika R. Daniela Bartoně měl Duka „v dominikánském řádu a potom i na dalších místech pomáhat unikat pachatelům sexuálních deliktů trestnímu stíhání“.
Značně problematické byly také jeho vřelé vztahy s celou řadou velmi kontroverzních politiků. Tak například v létě 2021 vyšlo najevo, že hradní kancléř Mynář kupuje výrazně pod cenou od církve pozemky v Osvětimanech. Osvětimanská farnost nejprve nechtěla o nevýhodném prodeji slyšet, pak ale ve prospěch prodeje intervenoval sám kardinál. Není jisté, zda tak Duka učinil pro své přátelské vztahy s problematickým kancléřem, nebo proto, že jej Mynář vydíral blokováním realizace projektu svatovítských varhan v areálu Pražského hradu. Mynář má k Dukovi blízko. V roce 2017 byl kardinál na Mynářově oslavě padesátých narozenin. Rok předtím zase Duka sloužil mši v Osvětimanech na 666.* výročí založení obce.
Popularitu mu jistě nezajistila ani oslava jeho narozenin na střeše Arcibiskupského paláce v době tvrdého koronavirového lockdownu v dubnu 2021. Policie sice identifikovala celkem sedm účastníků, ale ti tvrdili, že se s doutníky v ruce v nočních hodinách sešli na pracovní schůzce a neporušili žádné vládní opatření.
Velmi problematické bylo také Dukovo vystoupení z dubna 2022, ve kterém relativizoval vinu ruských vojáků znásilňujících ukrajinské ženy.
Nový pražský arcibiskup
Novým pražským arcibiskupem jmenoval papež František v květnu 2022 Jana Graubnera, doposavad arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského. Jeho první kroky byly dosti rozpačité, nejprve potvrdil všechny svoje podřízené, včetně Balíka, Jurigy a Dolečkové ve funkci, ani slůvkem se veřejně neohradil k evidentnímu porušení kánonického práva Dominikem Dukou a ani se nepokusil sjednat nápravu a vrátit vytunelovaný majetek původním majitelům.
Naopak 14. července 2022 nahradil Jan Graubner na postu předsedy správní rady privátní nadace Arietinum Dominika Duku. Dominik Duka však nepřestal být jediným zakladatelem Nadace Arietinum. Zakladatel se sice na běžném provozu nadace nepodílí, zákon mu však přiznává oprávnění měnit zakládací listinu a tím i měnit základní poměry nadace. Jinými slovy Nadace Arietinum nepřestala být především Dukovou privátní nadací.
Celkem 36 bytů pro Dukovu nadaci
Dne 25. srpna 2022 byl na Katastrální úřad doručen návrh Central Grupu a Nadace Arietinum na vklad 36 bytů na Praze 5 – Zličín ve prospěch Dukovi nadace. Součástí tohoto návrhu jsou smlouvy k předvedu jednotlivým bytů. Zde je náhodně vybrána jedna z nich. Katastrální úřad tento převod zapsal dne 19. září 2022. Vytunelování pozemků hostivařské farnosti tak bylo dokončeno. Mimochodem, za Dukovu nadaci podepisoval společně s Jurigou a Balíkem listiny právě Jan Graubner.
Vyhazov Jurigy a Dolečkové
Arcibiskupství s Jurigou a s Dolečkovou v polovině září 2022 rozvázalo pracovní poměr. Kverulant chce věřit, že k jejich odchodu významně přispěl svými odhaleními v této kauze. Podle vyjádření arcibiskupství údajně také oba odstoupili ze všech statutárních orgánů a dalších pozic, do kterých byli v rámci svého pracovního poměru jmenováni nebo zvoleni. Dolečková a Juriga byli dokonce přinuceni rezignovat i ze správní rady Nadace Arietinum. Další hybatel tunelování Jan Balík však na vysoké pozici generálního vikáře zůstal.
Další předběžné opatření
Kverulant napsal o působení Jurigy a o jeho následném vynuceném odchodu z Pražského arcibiskupství dva články. Šlo o článek ze září 2022 s názvem „Tunelář církevního majetku byl konečně vyhozen“ a o článek z října téhož roku s názvem „Další podezřelé kšefty tuneláře církevního majetku Jurigy“. Jak už to tak u vysokých představitelů české katolické církve bývá, Juriga nesl kritiku velmi nelibě a požádal soud o zákaz publikace těchto článků. Ke Kverulantově nemilému překvapení soud pro Prahu 10 Jurigovi předběžným opatřením v říjnu 2022 vyhověl.
Kverulant tak musel článek ze svých stránek odstranit, ale rozhodnutí považoval za neomalený cenzurní zásah do svobody veřejně kritizovat poměry ve společnosti a proti zákazu publikování podal odvolání. Městský soud v Praze dal usnesením z 21. prosince 2022 Kverulantovi zapravdu.
V rámci objektivity je však třeba také uvést, že soud Kverulantovi uložil, aby oba články o Jurigovi doplnil o informaci, že ve věci tunelování církevního majetku bylo podáno trestní oznámení, ale to bylo nakonec odloženo. To kverulant samozřejmě učinil.
Jurigova neúspěšná ústavní žaloba
Na hodinu vyhozený bývalý výkonný ředitel Juriga se však rozsudkem Městského soudu, který Kverulantovi nezakázal publikovat informace o Jurigově neslavném působení na arcibiskupství, smířit nedokázal. Ve věci podal ústavní stížnost. Ta byla naprosto nepřekvapivě v březnu 2023 zamítnuta.
Další Jurigova žaloba
Tím však spory vyvolané Jurigou ještě nekončí. Zřejmě se inspiroval postupem Pražského arcibiskupství v kauzách církevního sexuálního zneužívání. Místo omluvy a pokání se oznamovatelé stávají předmětem žalob a trestních oznámení. Cílem pak je kritiky církve zastrašit a vyčerpat je dlouhým a drahým bojem. A tak v listopadu 2022 Juriga podal na Kverulanta žalobu, ve které po něm požaduje omluvu za to, že o něm nehezky píše. Kverulant se ani tentokrát omlouvat nebude, protože je opět přesvědčen, že chování nehodných prelátů popsal i tentokrát zcela podle pravdy. Ani v této věci ještě nebylo nařízeno žádné jednání.
Jan Balík a vekslácký prodej Jindřišské věže
Jak už bylo řečeno, odvoláním Duky z pozice primase českého skončili jeho chráněnci Antonín Juriga a Linda Dolečková. Generální vikář Jan Balík však z funkce odvolán nebyl a tak problematické prodeje majetku Arcibiskupství pokračovaly. Na přelomu roku 2022 a 2023 se začal prodej ojedinělé gotické památky, Jindřišské věže. Zásadní podraz tohoto prodeje spočívá v tom, že arcibiskupství prodává věž bez dohody s nájemcem věže, který do ní investoval velké desítky milionů korun s tím, že si svou investici odbydlí užíváním věže do roku 2044. Nájemce za svoje pořídil před lety ve vybydlené věži vestavbu. V podstatě tak vznikla nová věž ve staré věži.
Věž patřila po stovky let farnosti u svatého Jindřicha. Ta byla v roce 2008 donucena věž bezplatně převést do majetku arcibiskupství. To nyní věž nabídlo za 75 milionů korun, zájemců je přes 30 a cena se podle nabídek vyšplhala přes sto milionů korun, uvádí arcibiskupství. Jediným kritériem je výše ceny. Arcibiskupství je tak naprosto jedno kdo si věž koupí a co s ní bude dělat. S Pražským magistrátem, který měl o unikátní památku také zájem odmítlo arcibiskupství jednat a vzkázalo mu, že může podat nabídku a když bude nejvyšší, tak mu věž prodá. Jan Balík k tomu uvedl: „Jestli si ji koupím magistrát, Praha 1, nebo člověk který má chuť mít takovou věž, aby se něm jmenovala po něm, je z byznysového hlediska jedno. Pro nás je důležité prodat to tomu, kdo předloží nejlepší nabídku.“
Nezávislý pozorovatel by patrně čekal, že ti, kdo se prohlašují za zástupce Ježíše Krista na Zemi se budou orientovat na jiné hodnoty, než je, co byznysové hledisko. Takový pozorovatel však bude zklamán. A ne dosti na tomto veksláckém chování, odborníci poukazují na to, že církev přichází o desítky milionů při prodejích lukrativních pozemků v okolí Prahy. Více již v reportáži ČT. Mimochodem na jejím konci uvidíte, jak Jan Balík před otázkami reportérů ČT utekl jako malý kluk, přistižený při krádeži kasičky v kostele.
Byli to opět Reportéři ČT, kdo v červnu 2023 upozornil na další velmi problematickou machinaci s pozemky z doby, kdy v čele Arcibiskupství pražského stál kardinál Dominik Duka a jeho fámulus Antonín Juriga. Právě ten donutil arcibiskupství podřízeného bohnického faráře Pavla Klimoviče, aby v roce 2020 prodal problematickému teplickému developerovi Jaroslavu Třešňákovi „právo stavby“ na sedmdesát let na pozemek, který církvi nepatřil.
Pozemek se nachází mezi pražskou Trojou a Bohnicemi. A kontroverzní podnikatel Jaroslav Třešňák ho chce využít ke stavbě obchodního domu. Církev prodala Třešňákovi právo stavby na tomto pozemku na sedmdesát let, a to za devět milionů korun, přestože jí pozemek nepatřil a nepatří ani dnes. O parcelu se totiž roky vedly mezi Prahou a arcibiskupstvím soudní spory. A v roce 2008 připadly pozemky definitivně hlavnímu městu a bohnický farář, který je pod smlouvou podepsán to věděl a podepsat ji nechtěl. Nakonec, ale v srpnu 2022 podepsal protože ho „strašil Juriga“.
Přestože jde o zjevnou ničemnost, tak hlavní město, ani jako majitel pozemku nemůže dohodu jednoduše zrušit. Podnikatel Třešňák se může hájit, že právo stavby nabyl v dobré víře. Právo stavby je věcné právo k věci cizí a umožňuje stavebníkovi na cizím pozemku nebo pod povrchem pozemku postavit svou stavbu. Samotné právo stavby je nemovitou nehmotnou věcí podléhající zápisu do katastru nemovitostí. Právo stavby je tedy předmětem vlastnického práva a lze s ním disponovat převádět, zatížit jej, použít i jako zástavu a je součástí pozůstalosti.
Sama Praha má ale na této situaci svůj podíl. Hlavní město totiž po vyhraném soudu nenechalo vlastnictví přepsat na katastru nemovitostí. Dál v něm proto byla uvedena církev.
Prosba o podporu
Církevní majetek nemá být tunelován, ale má sloužit široké, nikoli jen katolické veřejnosti. A právě toho se Kverulant svojí prací na této kauze snaží dosáhnout. Jak už bylo řečeno, strategií církve je Kverulanta zastrašit žalobami a vyčerpat jej dlouhým a nákladným právním bojem. A tak Kverulant musel v této kauze a jen v roce 2022 utratit za právníky téměř 400 tisíc korun. Pomozte Kverulantovi neprohrát jakkoliv malým, za to však pravidelným měsíčním příspěvkem.
za správnost Jan Urban, člen správní rady Kverulant.org
* Číslo 666 je v Bibli označováno jako číslo šelmy. Je to název konceptu, který je zmiňován v knize Zjevení svatého Jana Nového zákona, podle něhož je určité konkrétní číslo charakteristickým označením Antikrista. Z tohoto důvodu je toto číslo oblíbené v satanismu.
