Tunelování církevního majetku
Na sklonku roku 2020 kardinál Duka převedl v rozporu s církevním právem na soukromou nadaci Arietinum, kterou založil, majetek církve v hodnotě nejméně čtvrt miliardy korun. V srpnu 2021 pak byly takto zcizeny další církevní pozemky v hodnotě nejméně 170 milionů korun. V lednu 2022 byly do majetku této privátní nadace vyvedeny lesy za 320 milionů korun. Mimo to byla za Duky vybudována rozsáhlá neprůhledná vlastnická struktura firem, kam byl vyveden další majetek církve. V květnu 2022 byl Duka z funkce primase českého konečně odvolán, ale tunelování pokračuje dál. Z majetku farností jsou do nadace vyváděny lesy. Církevní představitelé a zejména Duka nesou zveřejnění Kverulantových zjištění velmi nelibě a s Kverulantem se opakovaně soudí. Duka chce od Kverulanta 3 miliony korun a omluvu. Tento soud stále běží. Pomozte Kverulantovi finančním darem zaplatit si dobré právníky.
Hospodaření katolické církve v Česku skončilo v roce 2022 v zisku 1,044 miliardy korun. Majetek církve je však ještě mnohem větší. Po staletí jsou správci tohoto majetku ve velkém pokušení získat z něj něco pro sebe. Proto v církvi už po staletí platí kanonické právo, které stanoví pravidla a omezuje možnost prelátů nakládat s církevním majetkem libovolně. Zejména je zakázáno vyvádět majetek mimo církev. Právě to se však děje v pražské arcidiecézi.
Zákon o restitucích vstoupil v účinnost roku 2013. Církvím byl navrácen majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Byla to právě římskokatolická církev, které se vrátila drtivá část tohoto majetku. Stát se také zavázal, že církvím postupně vyplatí cca 59 miliard korun jako náhradu za majetek, jenž nemohl být vrácen. Hlavním příjemcem těchto peněz je opět římskokatolická církev.
Kverulant.org je přesvědčen, že vrácení majetku církvím bylo správným a nutným krokem k tomu, aby se naše společnost vyrovnala se čtyřicetiletým komunistickým bezprávím a konečně se vydala na cestu úcty k právu, ale církevní majetek nemá být tunelován. Má sloužit široké veřejnosti.
Hostivařské pozemky za čtvrt miliardy
K takto restituovaným majetkům patřily také dva pozemky v pražské Hostivaři. Pozemek číslo 1768 má výměru 14 418 m2 a pozemek 1805 má plochu 16 654 m2. Oba se nacházejí v blízkosti nákupního střediska VIVO Hostivař, poblíž Trojmezí a lesoparku. Občanská vybavenost a dopravní dostupnost tohoto místa jsou velmi dobré. Přestože oba pozemky jsou v katastru zatím uvedeny jako orná půda, stavět se na nich bude. V metropolitním plánu jsou totiž uvedeny jako zastavitelné území. Kverulant po konzultaci s developery odhaduje cenu těchto pozemků na částku nejméně 250 milionů korun.
Právě tyto pozemky byly vyvedeny z majetku církve a převedeny na soukromou nadaci Dominika Duky. Stalo se tak darovací smlouvou mezi hostivařskou farností a Dukovou nadací v druhé polovině prosince 2020. Podle právního řádu je každá římskokatolická farnost samostatnou právnickou osobou. Podle církevního práva je však každý z farářů stojící v čele farnosti podřízen a povinován striktní poslušností svému diecéznímu biskupovi. V roce 2020 právě Dominiku Dukovi. Velmi zjednodušeně lze shrnout, že Duka daroval pozemky sám sobě.
Krácení daně?
Nadace Arietinum tyto pozemky takřka obratem převedla na developera Central Group, od nějž za to má dostat byty. Kolik těchto bytů bude, kdy je nadace dostane a jaká má být jejich cena, už směnná smlouva s developerem neuvádí.
Ve smlouvě, kterou římskokatolická farnost u kostela Stětí sv. Jana Křtitele Praha – Hostivař darovala Dukově nadaci oba pozemky, se uvádí, že obdarovaná nadace „vykonává činnost, která není podnikáním“. Jestli poskytnutí pozemků na výstavbu bytů developerovi je takovou činností, Kverulant neví. Pokud by tomu tak bylo, převod pozemků by byl patrně osvobozen od darovací daně. Pokud ne, bylo by třeba zaplatit darovací daň. Podobné je to patrně i s převodem pozemků Dukovy nadace developerovi. Umět odpovědět na tyto otázky by měl patrně finanční úřad.
Celkem 36 bytů pro nadaci Arietinum
Dne 25. srpna 2022 byl na katastrální úřad doručen návrh Central Groupu a Nadace Arietinum na vklad 36 bytů na Praze 5 – Zličín ve prospěch Dukovy nadace. Součástí tohoto návrhu byly smlouvy k předvedu jednotlivých bytů. Zde je náhodně vybrána jedna z nich. Katastrální úřad tento převod zapsal dne 19. září 2022. Vytunelování pozemků hostivařské farnosti tak bylo dokončeno.
Pozemky v Bohnicích za 170 milionů korun
Pozemky v Bohnicích mají celkovou výměru 21 648 m2 a Dukově nadaci je darovací smlouvou věnovala v srpnu 2021 Římskokatolická farnost v Bohnicích. Pozemky byly v době převodu z velké části volné a stavby tam stojící jsou lehké skladové haly, které je možno snadno zbourat. Pozemky byly v metropolitním plánu uvedeny jako zastavitelné území a toto označení koresponduje i s platným územním plánem. Kverulant po konzultaci s developery odhadl cenu těchto pozemků na částku nejméně 170 milionů korun.
Jak už bylo uvedeno, je podle církevního práva každý z farářů stojící v čele farnosti podřízen striktní poslušností svému diecéznímu biskupovi. V tomto případě právě Dominiku Dukovi. Velmi zjednodušeně lze shrnout, že Duka daroval pozemky sám sobě. Výmluvně to dokládá podpisová doložka předmětné darovací smlouvy. Za obdarovaného i za zřizovatele dárce jsou tam podepsáni tři naprosto shodní lidé:
I v tomto případě nadace Arietinum pozemky převedla na developera Central Group. Stalo se tak v prosinci 2021 a nadace Arietinum za to má od Central Groupu dostat byty. Kolik těchto bytů bude, kdy je privátní nadace dostane ani jaká má být jejich cena, směnná smlouva s developerem opět neuvádí.
Převod lesů za miliardu
Ve prospěch privátní nadace byly v lednu 2022 z majetku arcibiskupství podřízené organizace Kolegiální kapitula sv. Kosmy a Damiána ve staré Boleslavi vyvedeny pozemky o celkové rozloze 538 hektarů. Z toho téměř 500 hektarů tvořily lesy. Šlo především o lesy v katastrálním území Mirotice u Kozlova, poblíž obce Bochov zapsané na listu vlastnictví číslo 99.
Obvyklé prodejní ceny lesa se na konci roku 2023 pohybovaly v poměrně širokém pásmu od 30 do 100 korun za m2. Zprůměrujeme-li tuto částku, je výsledkem cena 65 korun za m2. Při této ceně nám vychází, že 499 ha lesa, tedy 4,99 milionů metrů čtverečních, má hodnotu 324 milionů korun.
To však nejsou zdaleka všechny lesy, které do svého majetku Nadace Arietinum získala, nebo se o to pokusila. Další na řadě byly lesy v majetku jednotlivých farností. Ty mají rozlohu přibližně 1100 hektarů a nacházejí se nejčastěji ve Středočeském kraji. Při ceně 65 korun za m2 nám vychází, že 1100 ha lesa, má hodnotu 715 milionů korun. Společně s lesy původně patřícím Boleslavské kapitule jde celkem o majetek v hodnotě více než 1 miliarda korun.
Arcibiskup: Darujte lesy, nebo…
V létě 2023 vyzval dopisem pražský arcibiskup Jan Graubner jednotlivé farnosti, aby tyto svoje lesy bezplatně převedly na do Nadace Arietinum. A zde je první háček. Nadace Arietinum totiž nepatří církvi. Darováním lesů této nadaci farnosti vyvádějí majetek mimo církev. Podle církevního práva si v takovém případě měly farnosti před převedením církevního majetku vyžádat souhlas Vatikánu, pokud hodnota majetku převyšovala 40 milionů korun. Jestliže tak neučinily, měl být tento převod neplatný. O tomto úskalí však primas český Jan Graubner nepíše ani slovo.
Arcibiskup Graubner ve svém dopise farnostem uvádí, že sloučení farních pozemků přinese daleko větší zisk, a tvrdí: „Z tohoto důvodu se jeví vklad farních lesních pozemků do Nadace Arietinum jako výhodný, ekonomicky efektivní, a tedy pro místní církev prospěšný.“ Jak by mohlo být pro farnosti výhodné zbavit se bez náhrady svého cenného majetku, už Graubner nevysvětluje. A těm, kteří by přesto váhali, vyhrožuje, že pokud lesy do nadace nedarují, tak jim arcibiskupství se správou lesů nijak nepomůže.
V této souvislosti se jako velmi farizejské jeví vyjádření Graubnera v rozhovoru pro iDNES.cz z prosince 2023: „Vrátily se nějaké lesy, ale jsou hodně roztroušené, proto se snažíme je směnit tak, aby se vytvořily větší celky. Některé pozemky horší kvality vidíme jako vhodné pro fotovoltaickou elektrárnu. I o to se pokoušíme.“
Trestní odpovědnost
Jednotlivé farnosti, ač jsou z církevního hlediska podřízené arcibiskupství, představují z pohledu českého právního řádu naprosto samostatné právnické osoby. Kněží, jako správci těchto farností, tak mají ze zákona uloženou povinnost se o jim svěřený majetek starat s péčí řádného hospodáře. Mnozí si to uvědomují, lesy na privátní nadaci nepřevedli a nátlaku arcibiskupa vzdorují.
Kněží, kteří už farní lesy bez náhrady věnovali do majetku Nadace Arietinum, se tak vystavují možnému trestnímu postihu. V úvahu připadá spáchání trestného činu dle § 220, porušení povinnosti při správě cizího majetku. Tam se praví, že ten, kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu, bude v krajním případě potrestán odnětím svobody až na osm let.
Někteří kněží si svojí trestní odpovědnost uvědomují do té míry, že si od arcibiskupa Graubnera vyžádali písemný příkaz k převodu lesů na soukromou nadaci. Graubner jim tento příkaz zaslal. Jestli to faráře vyvinuje je otázkou, ale Kverulantův názor je, že nim to může i přitížit. Vyžádáním dopisu od arcibiskupa vlastně přiznávají, že dobře vědí, že převod lesů není v pořádku.
Na konci roku 2023 již byla na Dukovu nadaci převedena více než polovina lesů. Z cca 60 farnosti je už bez náhrady darovalo 25. Je snadné odsoudit kněze, kteří ignorovali jak církevní, tak světské právo a zradili své farníky, z nichž někteří jsou jistě potomky těch, kdo v minulých staletích lesy farnostem věnovali. Na druhou stranu dle církevního práva jsou kněží svému biskupovi, tedy arcibiskupovi Gaubnerovi, povinováni poslušností. Graubner má tak nad jejich životy velkou moc, jakou si většina lajků dokáže jen těžko představit.
Nadace Arietinum
Nadace Arietinum byla založena Dominikem Dukou 19. prosince 2020. Duka nadaci založil jako fyzická osoba a jmenoval se předsedou správní rady. Spolu s ním ve správní radě zasedl, mimo jiné, bývalý politik Antonín Juriga a jeho bývalá sekretářka Linda Dolečková. Oba posledně jmenovaní působili ve vysokých funkcích na pražském arcibiskupství jako Dukovi chráněnci.
V zakladatelské listině Nadace Arietinum se uvádí, že první členy správní rady lze vyměnit až po pěti letech. Tedy až v roce 2025. Nicméně Kverulantova široká medializace skutečnosti, že Duka a jeho chráněnci už na tuto nadaci převedli pozemky v hodnotě stovek milionů, vedla k tomu, že ti nejkontroverznější lidé, politik Juriga i jeho bývalá sekretářka Dolečková, byli vyměněni už v září 2022. Více o této výměně však až dále v textu.
Nadace Arietinum v zápisu do nadačního rejstříku deklaruje rozsáhlé pole působnosti: „podpora náboženské, duchovenské, pastorační, charitativní, sociální, humanitární, kulturní, vzdělávací, školské a jiné veřejně prospěšné činnosti související s posláním římskokatolické církve (…)“. Toto pole je definováno tak široce a vágně, že se do něj dá schovat prakticky cokoliv. Nelze také přehlédnout tři podstatné skutečnosti, které se k této nadaci vážou. Za prvé, o použití peněz nebude rozhodovat církev, ale představitelé nadace. Za druhé, tato nadace není nijak vázána církevním, tedy kanonickým právem, které chrání církevní majetek před jeho nehodnými správci. A konečně za třetí, přestože v zakladatelské listině nadace Arietinum se uvádí, že první členy správní rady lze vyměnit až po pěti letech, byli vyměněni podstatně dříve. V tomto světle je možné posuzovat i platnost závazku pomáhat církvi deklarovaného v zakládací listině nadace.
V červnu 2021 začal v České republice platit nový zákon o evidenci skutečných majitelů. V souladu s tímto zákonem tak byl Dominik Duka společně s dalšími lidmi do rejstříku skutečných majitelů zapsán jako majitel Nadace Arietinum. Arcibiskupství pražské mezi majiteli nadace uvedeno není. Důvod je jednoduchý, Nadace Arietinum mu nepatří.
Další problematické okolnosti
Na výše popsaných transakcích je ještě několik dalších okolností, které Kverulanta utvrzují v přesvědčení, že jde o tunel. Tak především, pokud by církev chtěla mít vedeny pozemky v odděleném právním subjektu, mohla si takový subjekt založit s tím, že tento subjekt by jí byl, na rozdíl od soukromé Dukovy nadace, zcela podřízen.
Kdyby církev počkala, až budou pozemky zapsány jako stavební pozemky, mohla by jistě žádat vyšší cenu. Té nejvyšší ceny za pozemky by církev jistě dosáhla pořádáním veřejné dražby. Podobné je to s nákupem bytů. Pokud církev chtěla kupovat byty v době, kdy se odborníci shodovali, že jejich cena je nadhodnocena, měla tak učinit veřejnou soutěží.
A konečně, pražská arcidiecéze je podřízena, jako všechny katolické arcidiecéze na světě, Římu a podle církevního práva si měla před převedením církevního majetku vyžádat souhlas Vatikánu v případě, že hodnota majetku převyšovala 40 milionů korun. To neučinila, a tak by měl být tento převod neplatný.
Nadace Arietinum nikomu nepomáhá, ale náklady generuje
Vedení arcibiskupství opakovaně tvrdí, že Nadace Arietinum vznikla na konci roku 2020 z jediného důvodu: postupně se do ní soustředí majetek, jenž bude vydělávat peníze například na platy kněžích nebo opravy kostelů. Když se ale podíváme do výročních zpráv za rok 2021 a za rok 2022, zjistíme, že nadace ještě nikdy nikoho nepodpořila. Náklady však již nadace generuje. Jen v roce 2022 to bylo skoro 2 miliony korun.
Kverulant opakovaně marně píše do Vatikánu a nunciovi
Kverulant se s tunelováním majetku, který má sloužit široké veřejnosti, odmítá smířit, a proto se poprvé obrátil na Svatý stolec už v dubnu roku 2021. Dopisem informoval Vatikán, že Duka vyvedením majetku za nejméně 250 milionů korun mimo církev porušil kanonické právo. Teprve 12. října 2021 byl Kverulantovi doručen dopis od apoštolského nuncia v Praze. Arcibiskup Charles D. Balvo v něm Kverulantovi píše, že Vatikán, resp. jeho kongregace pro kněze se jeho dopisem zabývá. Další odpověď však již nepřišla. Apoštolský nuncius je cosi jako velvyslanec Vatikánu v České republice.
Počátkem května 2022 se novým apoštolským nunciem v Česku stal arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. I toho Kverulant dopisem seznámil se situací a požádal jej, aby se v celé věci osobně angažoval, a to především s cílem navrátit zcizený majetek zpět církvi. V tomto případě se Kverulant nedočkal žádné odpovědi.
V prosinci 2023 se Kverulant na Svatý stolec obrátil znovu. Tentokrát se svými zjištěními vyvádění lesů z majetku farností. Dopis o tom zaslal na vědomí i papežskému vyslanci v Praze.
Svěřenský fond
Arcibiskupství pražské založilo v září 2021 AP veřejně prospěšný svěřenský fond. Jeho svěřenskými správci se stali opět Balík, Juriga a Dolečková. O měsíc později vznikla APASSET s.r.o. Tuto společnost vlastní výše uvedený svěřenský fond a jednateli se tehdy opět stali Balík, Juriga a Dolečková.
O dva měsíce později, v prosinci 2021, bylo založeno další s.r.o., XPlace Beta s IČ 14053519. Uvádět IČ je v tomto případě nutné, protože později byla založena další společnost stejného jména, jen s jiným IČ. Jediným vlastníkem XPlace Beta s IČ 14053519 se stalo Arcibiskupství pražské. Jednateli se opět stali tři již zmínění. Ještě v prosinci 2021, čtyři dny před Štědrým dnem, převedlo Arcibiskupství pražské na XPlace Beta s IČ 14053519 velký činžovní dům v pražské Jaselské ulici. Dům je po celkové rekonstrukci, je v něm asi 25 bytů a Kverulant jeho cenu odhaduje na 150 až 200 milionů korun. Pod smlouvou, skrze kterou k převodu tohoto činžovního domu došlo, jsou za Arcibiskupství pražské i za XPlace Beta s IČ 14053519 podepsáni prakticky titíž lidé. Za arcibiskupství je to Dominik Duka, Balík a Juriga. Za XPlace Beta s IČ 14053519 je to Juriga a Dolečková.
Dne 13. července 2022 byla založena další společnost s ručením omezeným, název byl stejný, XPlace Beta, jen IČ jiné, 17327237. Jednatelé byli stejní, jen majitel této firmy byl jiný, a to společnost APASSET s.r.o. Společnost APASSET už nevlastní Arcibiskupství pražské, ale je v majetku AP veřejně prospěšného svěřenského fondu.
V pátek 13. května 2022 Vatikán odvolal z pozice pražského arcibiskupa Dominika Duku. Jen pět dnů po tom, 18. května, došlo k převodu stejného činžovního domu v Jaselské ze společnosti XPlace Beta s IČ 14053519 na společnost XPlace Alfa s.r.o. Za obě strany podepsali dokument, kterým k převodu došlo, naprosto titíž lidé, Balík, Juriga a Dolečková. Společnost XPlace Alfa s.r.o. na rozdíl od společnosti XPlace Beta s IČ 14053519 už Arcibiskupství pražské nevlastní. Společnost XPlace Alfa s.r.o. je vlastněna subjektem AP veřejně prospěšný svěřenský fond. Vyvedení velkého činžovního domu v Jaselské ulici za 150 až 200 milionů korun z majetku arcibiskupství tak bylo dokončeno. Podpis Duky na dokumentu, ve kterém k tomuto vyvedení došlo, není. Nedá se tedy dokázat, že o tomto převodu věděl. O vyvádění ostatního majetku, o kterém budeme psát dál, však věděl naprosto určitě. A aby věc byla ještě složitější, tak podle výše uvedeného dokumentu zanikla společnost XPlace Beta s IČ 14053519 a její jmění přešlo na společnost XPlace Alfa s.r.o.
Neprůhledná vlastnická struktura
Už jste se v síti firem s podobnými nebo shodnými názvy, jen s jiným IČ, ztratili? Není divu, ale bude to ještě horší. Tím totiž popis neprůhledné vlastnické struktury zdaleka není u konce. Den po státním svátku, 29. října 2021, byly založeny dvě společnosti, XPlace Alfa s.r.o. a XPlace Services s.r.o. a AP lesnická s.r.o. Všechny tyto společnosti nevlastní arcibiskupství, ale prostřednictvím firmy APASSET svěřenský fond. Na pozicích jednatelů v nich opět figurovali Balík, Juriga a Dolečková. Dne 11. prosince 2021 k nim přibyla XPlace Gama s.r.o. a 29. června 2022 pak další dvě, a to XPlace Delta s.r.o. a XPlace Epsilon s.r.o. Lze předpokládat, že i na tyto subjekty byl z Arcibiskupství pražského vyveden další majetek.
Mimo výše uvedené firmy Juriga figuroval ještě v mnoha dalších subjektech, které mají něco společného s majetkem církve. Jsou jimi Beroun Real Estate s.r.o., Hořovice Real Estate s.r.o., XRetail Alfa s.r.o., Nadace sv. Ludmily a Nadace Arietinum.
Neprůhlednou vlastnickou strukturu, která slouží k vyvádění majetku Arcibiskupství, dobře ilustruje následující graf. Podobné grafy se primárně používají k odhalování podvodů a k mapování trestné činnosti. Při kliknutí na obrázek se v novém okně otevře interaktivní graf. Odkaz na něj naleznete i zde.
Při kliknutí na obrázek se v novém okně otevře integrativní graf.
Reakce arcibiskupství
Zveřejnění Kverulantova odhalení vyvolalo na Arcibiskupství pražském dosti podrážděnou reakci. Jan Balík, generální vikář arcibiskupství a jeden ze statutárních zástupců Dukovy nadace, uveřejnil v červnu 2021 článek s názvem Správa církevního majetku v zemi závisti. Kdo by čekal sebereflexi a lítost nad tunelováním církevního majetku, bude zklamán již perexem Balíkova článku: „Značný mediální rozruch vyvolalo nedávné nařčení kardinála Dominika Duky z ‚tunelování církevního majetku‘. Proč, pokud jde o majetek, je církev permanentně pod palbou nejrůznějších útoků, falešných nařčení a lží?“
Duka prohrál soud proti Kverulantovi
V polovině května 2021 bylo Kverulantovi doručeno první předběžné opatření, ve kterém se mu zakazuje článek s názvem „Kardinál Duka tuneluje majetek církve“ nadále publikovat. Kverulant to považoval za neomalený cenzurní zásah, ale ctí právní řád, a tak článek stáhl. Počátkem června proti předběžnému rozhodnutí podal odvolání. Kverulant namítal především skutečnost, že ačkoliv předběžné opatření drakonicky zasahuje do ústavně zaručeného práva na svobodu projevu, neobsahuje náležité odůvodnění.
Ve středu 20. července 2021 odvolací soud Kverulantovu odvolání vyhověl a předběžné rozhodnutí „navrhovatele“ Dominika Duky zrušil, a Kverulantův „předmětný článek“ tak mohl být opět široce publikován. V odůvodnění Městský soud v Praze konstatoval: „Skutečností totiž je, že byly zdarma převedeny pozemky s vysokou hodnotou z majetku církve do majetku nadace založené osobně navrhovatelem. Nadace Arietinum má být sice podle zakládací listiny ovládána různými církevními hodnostáři (včetně navrhovatele), ovšem Předmětný článek (pravdivě) upozorňuje též na to, že v následujících pěti letech nebude možno změnit sestavu správní rady nadace kromě zakladatele (tedy navrhovatele). Sám navrhovatel zůstane čestným členem správní rady i po té, co přestane vykonávat úřad pražského arcibiskupa, a bude mít právo se zúčastnit zasedání správní rady a na informace ve stejném rozsahu jako členové správní rady. Není zřejmé a navrhovatel to v návrhu na nařízení předběžného opatření nijak nevysvětluje, jaké důvody vedly církev (její příslušnou součást), jejímž nejvyšším představitelem je navrhovatel, k darování značného majetku nadaci, jejímž zakladatelem je rovněž osobně navrhovatel. Není zřejmé, z jakých důvodů nadaci nezřídila přímo římskokatolická církev, respektive některé její instituce. A nelze přehlédnout ani to, že darované pozemky byly obratem směněny s dalším soukromým subjektem, přičemž výhodnost této transakce pro církev navrhovatel nijak nevysvětluje.“
Druhé předběžné opatření
Duka nesl nelibě dokonce i to, že Kverulant psal o zamítnutí jeho prvního předběžného opatření u odvolacího soudu tak, že „Soud dal Kverulantovi za pravdu“. Tento Kverulantův titulek a věta pod ním uvedená: „Odvolací soud však dal nyní Kverulantovi za pravdu a konstatoval, že Kverulant popsal skutečný stav věcí“ se staly předmětem dalšího, druhého Dukova předběžného opatření. K velmi nemilému Kverulantovu překvapení Obvodní soud pro Prahu 10 v srpnu 2021 Dukovi vyhověl a nařídil Kverulantovi titulek přeformulovat. Kverulant nařízení soudu i tentokrát respektoval a změnil titulek na „Duka prohrál soud proti Kverulantovi“. I větu pod nadpisem na žádost soudu přeformuloval.
I toto předběžné opatření považoval Kverulant za neomalený cenzurní zásah a podal proti němu odvolání. I tentokrát namítal, že opatření nezákonně zasahuje do ústavně zaručeného práva na svobodu projevu. Odvolací soud však Kverulantovo odvolání v listopadu 2021 odmítl. Toto odmítnutí považuje Kverulant za absurdní. Nejen, že Městský soud v Praze nazývá Kverulanta „matkou“, ale zejména odůvodnění zamítnutí Kverulantova odvolání vychází z nejlepších tradic Kafkovy vlasti, tak dobře popsaných v románu Proces. Nuže, Kverulantovo odvolání proti předběžnému opatření se zamítá proto, že Kverulant už předmětný nadpis i inkriminovanou větu vymazal, a tak už vlastně neexistuje předmět sporu:
Ústavní stížnost
Kverulant se s tímto kafkovským závěrem soudu odmítl smířit. Opravným prostředkem proti druhoinstančním rozhodnutím civilních soudů je dovolání, které však v daném případě nebylo přípustné. Proto Kverulantovi nezbylo než se obrátit na soud ústavní. Kverulant ve své ústavní stížnosti z ledna 2021 uvádí, že byly porušeny principy svobodného a demokratického státu, které zakotvují mimo jiné princip právního státu, jehož neoddělitelnou součástí je zásada předvídatelnosti a právo na právní jistotu. Podle Kverulanta bylo porušeno i jeho ústavně zaručené základní právo stěžovatele na spravedlivý proces. Dále bylo porušeno ústavně garantované právo stěžovatele na soudní a jinou právní ochranu, zejména pak právo na projednání věci „stanoveným postupem“. A konečně také bylo porušeno právo stěžovatele na zákonnost postupu orgánů uplatňujících státní moc, zejména ve vazbě na ústavní povinnost soudů rozhodovat spory a jiné právní věci v souladu se zákonem, přičemž i rozhodování o návrzích na nařízení předběžných opatření je podle právní teorie i podle konstantní a ustálené judikatury Ústavního soudu nedílnou součástí spravedlivého rozhodnutí ve věci.
Třetí předběžné opatření
Duka se snaží Kverulantovi zabránit v publikaci informací o tunelování církevního majetku opravdu vytrvale. V říjnu 2021 požádali jeho právníci soud o vydání dalšího, třetího předběžného opatření. Tentokrát prelátovi vadilo, že Kverulant na svých stránkách píše, že byl Dominik Duka společně s dalšími lidmi zveřejněn v rejstříku skutečných majitelů jako majitel Nadace Arietinum. Tato absurdní žádost o vydání předběžného opatření byla naštěstí obratem zamítnuta.
Obvodní soud pro Prahu 10 v odůvodnění zamítnutí mimo jiné napsal: „Nelze totiž pominout ani to, že tématem předmětných článků je věc jednoznačně se týkající veřejného zájmu (nakládání s církevním majetkem v hodnotě stovek milionů korun) a že v článcích popisovaná skutková fakta mohou vyvolávat jisté pochybnosti či otázky. Skutečností totiž je, že byly zdarma převedeny pozemky s vysokou hodnotou z majetku církve do majetku nadace založené osobně žalobcem a). Nadace Arietinum má být sice podle zakládací listiny ovládána různými církevními hodnostáři, včetně žalobce a), ovšem předmětný článek (pravdivě) upozorňuje též na to, že v následujících pěti letech nebude možno změnit sestavu správní rady Nadace. Není zřejmé a žalobce a) to v návrhu na nařízení předběžného opatření nikterak nevysvětluje, jaké důvody vedly církev (její příslušnou součást), jejímž nejvyšším představitelem je žalobce a), k darování značného majetku právě Nadaci, jejímž zakladatelem a představitelem je rovněž osobně žalobce a). Není zřejmé, z jakých důvodů nadaci nezřídila přímo římskokatolická církev, respektive některá její instituce, a žalobce a) toto ani blíže neuvádí. A nelze přehlédnout ani skutečnost, že darované pozemky byly obratem směněny s dalším soukromým subjektem, přičemž výhodnost této transakce pro církev žalobce a) též nikterak nevysvětluje.“
Duka žaluje Kverulanta o tři miliony korun
V září 2021 doručil soud Kverulantovi Dukovu žalobu, ve které po něm požaduje „peněžní zadostiučinění“ ve výši 3 miliony korun a omluvu. Pokud by Kverulant v této při prohrál, znamenalo by to likvidaci této watchdogové organizace. K Dukově žalobě se připojili Juriga a Dolečková. Ti však po Kverulantovi požadují jen omluvu.
Vedlejší účastník Arcibiskupství pražské
Za vedlejšího účastníka sporu se prohlásilo Arcibiskupství pražské. Proti tomu však Kverulant podal námitku a požadoval jeho vyloučení z procesu. Důvodem pro vyloučení byla skutečnost, že ani teoreticky nemá právnická osoba právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené samotným neoprávněným zásahem do své pověsti. Soud Kverulantově argumentaci přitakal a usnesením z 2. září 2022 arcibiskupství jako vedlejšího účastníka z procesu vyloučil. Arcibiskupství se proti tomuto vyloučení odvolalo. To samo o sobě není překvapivé, překvapivé je na tom to, že se tak stalo až 20. září 2022, tedy až za působení nového arcibiskupa Jana Graubnera. Ještě překvapivější pro Kverulanta byla skutečnost, že arcibiskupství se svým odvoláním v lednu 2023 uspělo. Kverulant se s tím opět odmítl smířit a v březnu 2023 proti účasti pražského arcibiskupství v pozici vedlejšího účastníka ve sporu podal dovolání.
Duka byl konečně odvolán
V pátek 13. května 2022 Vatikán konečně odvolal z pozice pražského arcibiskupa Dominika Duku. Kverulant věří, že k této změně také přispěl svým odhalením v této kauze.
K Dukově pádu nepochybně přispěly i další jeho kauzy. Festival Divadelní svět Brno 2018 uvedl koncem května kontroverzní hry „Naše násilí a vaše násilí“ a „Prokletí“ chorvatsko-bosenského režiséra Olivera Frljiće. Ty se dle Duky hrubě dotkly jeho práv, zaručených Listinou práv a svobod. Kardinál proto divadlo zažaloval. Když spor na všech úrovních pravomocně prohrál, oznámil v prosinci 2019, že ve sporu podá odvolání a nebude váhat obrátit se ani na Evropský soud pro lidská práva. V červnu 2021 jeho právník potvrdil, že proti rozhodnutí soudů podají ústavní stížnost. Ta byla nakonec neúčinná.
Značně problematické byly také jeho vřelé vztahy s celou řadou velmi kontroverzních politiků. Tak například v létě 2021 vyšlo najevo, že hradní kancléř Mynář kupuje výrazně pod cenou od církve pozemky v Osvětimanech. Osvětimanská farnost nejprve nechtěla o nevýhodném prodeji slyšet, pak ale ve prospěch prodeje intervenoval sám kardinál. Není jisté, zda tak Duka učinil pro své přátelské vztahy s problematickým kancléřem, nebo proto, že jej Mynář vydíral blokováním realizace projektu svatovítských varhan v areálu Pražského hradu. Mynář má k Dukovi blízko. V roce 2017 byl kardinál na Mynářově oslavě padesátých narozenin. Rok předtím zase Duka sloužil mši v Osvětimanech na 666.* výročí založení obce.
Popularitu mu jistě nezajistila ani oslava jeho narozenin na střeše arcibiskupského paláce v době tvrdého koronavirového lockdownu v dubnu 2021. Policie sice identifikovala celkem sedm účastníků, ale ti tvrdili, že se s doutníky v ruce v nočních hodinách sešli na pracovní schůzce a neporušili žádné vládní opatření.
Velmi problematické bylo také Dukovo vystoupení z dubna 2022, ve kterém relativizoval vinu ruských vojáků znásilňujících ukrajinské ženy.
Jan Graubner
Novým pražským arcibiskupem jmenoval papež František v květnu 2022 Jana Graubnera, před tím arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského. Jeho první kroky byly dosti rozpačité, nejprve potvrdil všechny svoje podřízené, včetně Balíka, Jurigy a Dolečkové ve funkci, ani slůvkem se veřejně neohradil proti evidentnímu porušení kanonického práva Dominikem Dukou a ani se nepokusil sjednat nápravu a vrátit vytunelovaný majetek původním majitelům.
Naopak 14. července 2022 nahradil Jan Graubner na postu předsedy správní rady privátní nadace Arietinum Dominika Duku. Dominik Duka však nepřestal být jediným zakladatelem Nadace Arietinum. Zakladatel se sice na běžném provozu nadace nepodílí, zákon mu však přiznává oprávnění měnit zakládací listinu a tím i měnit základní poměry nadace. Jinými slovy, Nadace Arietinum nepřestala být Dukovou privátní nadací.
Vyhazov a návrat Jurigy a Dolečkové
Arcibiskupství s Jurigou a s Dolečkovou v polovině září 2022 rozvázalo pracovní poměr. Kverulant chce věřit, že k jejich odchodu významně přispěl svými odhaleními v této kauze. Podle vyjádření arcibiskupství údajně také oba odstoupili ze všech statutárních orgánů a dalších pozic, do kterých byli v rámci svého pracovního poměru jmenováni nebo zvoleni. Dolečková a Juriga byli dokonce přinuceni rezignovat na své pozice ve správní radě Nadace Arietinum. Další hybatel tunelování Jan Balík však na vysoké pozici generálního vikáře zůstal.
Ale Dolečková ani Juriga neodešli na dlouho. Někdejší Jurigova sekretářka Dolečková se v roce 2023 vrátila do vedení arcibiskupství jako ekonomka a Antonín Juriga podle dobře informovaných zdrojů arcibiskupství stále navštěvuje, je stále hlavním hybatelem mnoha církevních „transakcí“ a stojí i za převodem lesů za tři čtvrtě miliardy na soukromou nadaci Arietinum.
Další předběžné opatření
Kverulant napsal o působení Jurigy a o jeho následném vynuceném odchodu z Pražského arcibiskupství dva články. Šlo o článek ze září 2022 s názvem „Tunelář církevního majetku byl konečně vyhozen“ a o článek z října téhož roku s názvem „Další podezřelé kšefty tuneláře církevního majetku Jurigy“. Jak už to tak u vysokých představitelů české katolické církve bývá, Juriga nesl kritiku velmi nelibě a požádal soud o zákaz publikace těchto článků. Ke Kverulantově nemilému překvapení soud pro Prahu 10 Jurigovi předběžným opatřením v říjnu 2022 vyhověl.
Kverulant tak musel článek ze svých stránek odstranit, ale rozhodnutí opět považoval za neomalený cenzurní zásah do svobody veřejně kritizovat poměry ve společnosti a proti zákazu publikování podal odvolání. Městský soud v Praze dal usnesením z 21. prosince 2022 Kverulantovi za pravdu.
V rámci objektivity je však třeba také uvést, že soud Kverulantovi uložil, aby oba články o Jurigovi doplnil o informaci, že ve věci tunelování církevního majetku bylo podáno trestní oznámení, ale to bylo nakonec odloženo. To Kverulant samozřejmě učinil.
Jurigova neúspěšná ústavní žaloba
Antonín Juriga se ovšem s rozsudkem Městského soudu, který Kverulantovi nezakázal publikovat informace o Jurigově neslavném působení na arcibiskupství, smířit nedokázal. Ve věci podal ústavní stížnost. Ta byla naprosto nepřekvapivě v březnu 2023 zamítnuta.
Další Jurigova žaloba
Tím spory vyvolané Jurigou ještě nekončí. Zřejmě se inspiroval postupem Pražského arcibiskupství v kauzách církevního sexuálního zneužívání. Místo omluvy a pokání se oznamovatelé stávají předmětem žalob a trestních oznámení. Cílem pak je kritiky církve zastrašit a vyčerpat je dlouhým a drahým bojem. A tak v listopadu 2022 Juriga podal na Kverulanta žalobu, ve které po něm požaduje omluvu za to, že o něm nehezky píše. Kverulant se ani tentokrát omlouvat nebude, protože je opět přesvědčen, že chování nehodných prelátů popsal i tentokrát zcela podle pravdy. Ani v této věci ještě nebylo nařízeno žádné jednání.
Policejní zásah na pražském arcibiskupství
Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu(NCOZ) v úterý 10.září2024 odpoledne zasahovali na pražském arcibiskupství, kde prověřovali podezření z podvodu při převodu nemovitostí z vlastnictví arcidiecéze.
Informaci o policejním zásahu NCOZ jako první přinesly web iROZHLAS.cz a Radiožurnál. „Policejní orgán provedl řadu domovních prohlídek v trestní věci, kterou dozorujeme. Šlo o podezření z podvodu. Arcibiskupství je v postavení poškozeného,“ řekl v úterý odpoledne ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Pražák.
„Souvisí to s převody nemovitých věcí z majetku arcibiskupství. Předběžný odhad škody je asi 200 milionů korun. Policie věc prověřuje, zatím nezahájila žádné trestní stíhání,“ dodal Pražák.
Na otázku, zda má případ nadace Arietinum souvislost s úterní razií kriminalistů na arcibiskupství?„S tímto názvem jsem se v té věci setkal, to ano, ale přímá souvislost v tom není,“ uzavřel Pražák.
„Úterní zásah Policie ČR se týkal podezření ze zločinu podvodu v němž figuruje jako poškozené Arcibiskupství pražské. Policie provedla řadu úkonů trestního řízení včetně domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor. Podstata prověřované trestné činnosti spočívá v převodech nemovitých věcí z vlastnictví arcibiskupství,“ vysvětlil Pražák.
Doplnil, že podezření se týká převodu nemovitých věcí z majetku Arcibiskupství pražského. Na dotaz Novinek, zda tedy šlo o prodej majetku, který byl prodáván zřejmě za nižší cenu, než jaká byla jeho skutečná hodnota, odpověděl: „Zhruba tak by se to dalo říct.“
Rozhodovaly statutární orgány
O prodeji majetku patřícímu arcibiskupství přitom musely rozhodovat jeho statutární orgány. Mezi ně patří především arcibiskup, kterým byl do poloviny roku 2022 nynější primas český a kardinál Dominik Duka, od července 2022 úřad převzal Jan Graubner. Dalším statutárním zástupcem je pak generální vikář (nyní Jan Balík) a také ředitel kurie.
„Samotné transakce jsou z období let od roku 2021. Zatím zcela předběžný odhad je okolo 200 milionů korun. V úterý nebyl nikdo zadržen ani obviněn, neočekávám, že by se to změnilo v horizontu nejbližších několika týdnů nebo měsíců,“ doplnil.
Ale ať už je přesný důvod policejního zásahu na arcibiskupství jakýkoliv, už nyní je jisté, že Kverulant není zdaleka sám, kdo si myslí, že majetek arcibiskupství byl tunelován.
Prosba o podporu
Církevní majetek nemá být tunelován, nemá být okupován konzervativně byznysovým konsorciem prelátů, ale má sloužit široké veřejnosti. A právě toho se Kverulant svojí prací na této kauze snaží dosáhnout. Jak už bylo řečeno, strategií církve je Kverulanta zastrašit žalobami a vyčerpat jej dlouhým a nákladným právním bojem. A tak Kverulant musel v této kauze a jen do konce roku 2023 utratit za právníky více než půl miliónu korun. Pomozte Kverulantovi neprohrát jakkoliv malým, zato však pravidelným měsíčním příspěvkem.
Za celý Kverulantův tým Vojtěch Razima
* Číslo 666 je v Bibli označováno jako číslo šelmy. Je to název konceptu, který je zmiňován v knize Zjevení svatého Jana Nového zákona, podle něhož je toto konkrétní číslo charakteristickým označením Antikrista. Z tohoto důvodu je číslo 666 oblíbené v satanismu.
