Nahoru

Nesmyslný a drahý boj proti CO2

Jen v ČR vynakládáme miliardy na to, aby průměrné globální teploty v roce 2050 nevzrostly o 2 °C, ačkoli jen o 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.  Kverulant.org je přesvědčen, že je to nesmyslný cíl. Je také evidentní, že způsoby vedení tohoto boje jsou neúčinné a drahé. Cílem této kauzy bylo  významně přispět ke změně tohoto kolizního kurzu. Počátkem roku 2021 však tuto kauzu uložil do svého archivu a již se touto problematikou  nebude dále zabývat.  Prvním důvodem je to, že Kverulant chce napříště být už jenom typickým watchdogem, hlídacím psem, který odhaluje výstřelky papalášů,  věrolomnost politiků,  rozežranost úředníků a účinně proti nim vystupuje. Druhým důvodem je skutečnost, že počátkem roku 2021 vznikl think tank Realistická energetika a ekologie, který si klade za cíl zabránit ekonomickým a ekologickým škodám, hrozícím z přijímání nerealistických neuvážlivých nedomyšlených a nepropočítaných řešení, odporujících přírodním zákonům a aktuálnímu vědeckému poznání. Zakladatel a ředitel Kverulant, Ing. Vojtěch Razima se stal jedním z prvních členů tohoto think tanku.

Fotomontáž Kverulant
Fotomontáž Kverulant

Životní prostředí je totéž co prostředí k životu. Je třeba se do omrzení ptát, kolika lidem na světě a především v České republice to které „zelené“ opatření prospělo či prospěje, jak se zlepšil nebo se zlepší jejich a náš každodenní život a kolika lidem naopak „zelené“ zákony a nařízení škodí. S kverulantskou houževnatostí je třeba trvat na doložení skutečných důsledků a nákladů zavedení nových omezení a požadovat tomu odpovídající reakci. A přesně to Kverulant dělá. Naštěstí v tom není sám. Koncem roku 2020 byl několika předními osobnostmi založen think tank Realistická energetika a ekologie. I jeho cílem je zabránit ekonomickým a ekologickým škodám hrozícím z přijímání nerealistických, neuvážlivých, nedomyšlených a nepropočítaných řešení, odporujících přírodním zákonům a aktuálnímu vědeckému poznání.

Zmanipulovaní školáci stávkují proti klimatické změně a Evropský parlament vyhlásil na podzim 2019 stav klimatické nouze. Kverulant je přesvědčen, že stejně jako v případě biopaliv nejde o nic jiného než ve jménu ekologického džihádu oškubat obyčejné lidi. Navíc je hrozba zkázy klimatickou změnou něco, co sjednocuje voličstvo a dodává politikům punc spasitelů. Kverulant proti environmentalistickému džihádu opakovaně protestuje, a i proto s jeho ředitelem Vojtěchem Razimou natočila v roce 2020 Česká televize krátký rozhovor.

V posledních letech byla zpochybněna celá řada předpokladů, které stály u zavedení biopaliv. Za všechny uvádí Kverulant jen hypotézu globálního oteplování v důsledku produkce CO2 (globální oteplování). Existují seriózní studie, které tvrdí, že posledních 500 000 let byla maxima a minima křivek koncentrace CO2 opožděná za extrémy teplot v rozmezí 300 až 600 let. Změna koncentrace CO2 byla vždy důsledkem změny teploty v jednotlivých cyklech. To znamená, že nejdřív stoupla teplota a pak teprve koncentrace CO2 v atmosféře. Navíc však změny koncentrace CO2 a teploty neprobíhaly vždy podle schématu zvýšení teploty a po něm zvýšení atmosférické koncentrace CO2 nebo snížení teploty a po něm snížení koncentrace CO2. Více zde. V říjnu 2017 pozval Kverulant k rozhovoru na téma globální oteplování RNDr. Ondřeje Dvořáka, CSc., šéfredaktora populárně vědeckého serveru Akademon.cz.

Zejména environmentalisté rozšířili názor, že existují jakési veřejné statky globálního charakteru. Nezpochybnitelné celoplanetární společné zájmy každého jednoho obyvatele Země, ba i všech zvířat. Zejména těch roztomilých, jako jsou lední medvědi. Cosi výsostně dobrého a fatálně důležitého, o co stojí usilovat za každou cenu. K této názorové pozici patří přesvědčení o škodlivosti globálního oteplování a o užitečnosti snižování produkce CO2. Jakkoliv by mohlo být mírné trvalé oteplení pro českou kotlinu spíše přínosem, je skandální tento názor vůbec veřejně vyslovit. Že je k fotosyntéze třeba právě CO2, se považuje za sice pravdivé, ale krajně nevkusné tvrzení.

Elektromobilita

V souladu s Pařížskou dohodou vynakládáme miliardy na to, aby průměrné globální teploty v roce 2050 nevzrostly o 2 °C, ačkoli jen o 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Náklady na dosažení tohoto absurdního cíle platíme všichni, ale patrně nejvíce postiženou skupinou jsou řidiči.

Přestože podle statistik Evropské ekologické agentury z roku 2017 tvoří evropská osobní auta asi 0,68 procenta globálních antropogenních emisí CO2, jsou terčem nových a nových restrikcí. Od roku 2020 se všechna auta prodávaná na evropském trhu musí vejít do průměru 95 g/km CO2 Tento požadavek, ale platí pro vozidla s referenční hmotností  1338 kg. Za každý 30 kg pod tuto hranici je to o gram méně. EU tak vlastně  motivuje automobilky vyrábět těžší auto.  

Evropský parlament v říjnu 2020 poměrem hlasů 352 ku 326 rozhodl, že už beztak nesmyslně vysoký plán na snížení produkce CO2 do roku 2030 na 55 procent proti roku 1990 ještě zvýší na šílených 60 procent. Od stolu přijaté usnesení nepodložené žádnými studiemi brutálně zasáhne řadu odvětví. Plno firem zavře a pošle své zaměstnance na dlažbu. Mimořádně citelně dopadne rozhodnutí na automobilový průmysl, který je u nás největším hybatelem ekonomiky. To jsou hlavní argumenty, které ve video rozhovoru s ředitelem Kverulanta Vojtěchem Razimou uvádí Zbyšek Pechr, šéfredaktor nejčtenějšího motoristického časopisu Svět motorů.  

O elektromobilech dostává veřejnost často jen „politicky korektní“ zprávy. Často jsou to zprávy velmi zkreslující a zamlčující to podstatné. Tak především, pokud by elektromobilita měla hrát v dopravě opravdu významnou roli, bude vyžadovat kapacitu několika temelínských bloků. To není zdaleka jediné fatální úskalí tohoto konceptu. K tomu, aby byla elektrická energie dopravena do nabíječek, budou třeba další stamiliardové investice. Baterii elektromobilu si doma přes noc zcela nedobijete a při rychlonabíjení účinnost nabíjení snadno klesne i pod 50 procent. A pokud budeme dál dovážet levné baterie z Číny, a nic jiného nám dost dobře nezbývá, tak koupí nového malého elektromobilu rozhodně nepřispíváme ke snížení skleníkových emisí. Koupí elektromobilu s dojezdem 500 kilometrů situaci ještě zhoršíme. Více již v rozhovoru s prof. Ing Janem Mackem, DrSc. Jan Macek působí na Fakultě strojní ČVUT, od roku 2006 je jejím proděkanem pro vědu a výzkum. V letech 1997 – 2000 byl jejím děkanem. Od roku 1991 vede Ústav automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel. Je zakládajícím členem think tanku Realistická ekologie a energetika.

Možná dáte před sledováním videa přednost textu z pera profesora Macka. Jmenuje se Mylné názory spojené s idejí politicky prosazované totální elektromobility a naleznete je na stránkách think tanku Realistická energetika a ekologie.

Biopaliva

Přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu klasické pohonné hmoty zdražuje a znehodnocuje. Koncept povinných biopaliv má také řadu dalších negativních vedlejších dopadů. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. EU sice povinnost přimíchávat biosložky už dávno zrušila, ale v ČR tato povinnost stále trvá. Jedním z důvodů je skutečnost, že hlavní producent biopaliv Andrej Babiš na nich vydělává miliardy.

Fotomontáž Kverulant

Již více než deset let jsou čeští řidiči nuceni tankovat naftu a benzín s biosložkou. Jen od roku 2011 do roku 2015 tak byli motoristé donuceni sáhnout do kapes pro téměř 13 miliard korun navíc. Deklarovanými důvody bylo snížení emisí oxidu uhličitého, pokus zajistit více práce pro zemědělce a omezit závislost na dovozu ropy. Nic z toho se nestalo. Proto je cílem Kverulant zastavit toto škodlivé plýtvání. Detailně se touto problematikou zabývá v kauze drahý biOOmyl.

Evropská unie si v roce 2003 stanovila, že v roce 2020 budou automobilová paliva obsahovat 10 % biosložky. Deklarovanými důvody pro toto opatření bylo snížení dovozu ropy do EU, tvorba nových pracovních míst a snížení emisí CO2. Žádného z těchto cílů nebylo dosaženo. Dovoz ropy neklesá. Nová pracovní místa vytvořena nebyla. To dokazuje trvalý pokles počtu zaměstnanců v zemědělství.

A jak to dopadlo s hlavním cílem, pro který jsme biopaliva údajně zavedli? Skutečně jsme díky nim snížili emise CO2? Nejspíše ne. Naopak  je pravdou, že při produkci biopaliv vzniká ještě více CO2 než při výrobě staré dobré nafty a benzínu. Zvýšení produkce CO2 při výrobě biopaliv je dokonce značné. Při výrobě paliva MEŘO z řepky olejky vzniká 5,3× víc toho ošklivého CO2 než při výrobě nafty. Srovnání výroby lihu (EtOH) a benzínu vyznívá jen o málo lépe. Produkce lihu ze pšenice vyprodukuje 5,1× více CO2 než výroba benzínu. Zdrojem těchto údajů je dílčí studie, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo životního prostředí. Extrakt studie je možné si prohlédnout zde. Čtenář by se neměl nechat mýlit. Studie nebyla vypracována, aby stát získal argumenty proti bruselským byrokratům. Naopak. Cílem studie bylo získat argumenty pro zavedení uhlíkové daně na vozidla a udělat radost Bruselu.

emise CO2 podle druhu paliva /zdroj Centrum dopravního výzkum

Přestože výroba biopaliv produkuje 5× víc CO2 oproti klasickým palivům, jejich výroba dále pokračuje. Jak je možné, že s tím nikdo nic nedělá, když je produkce CO2 podle alarmistů tak fatálně škodlivá pro naši planetu? Snadno. Stačí zavřít obě oči a použít trik. Řekne se, že spalování biopaliv v motorech aut neprodukuje žádný CO2, protože rostliny jej pohlcovaly v průběhu svého růstu. Pak se jen fosilním palivům přičte k tíži CO2, který vzniká při jízdě, a je to. Pak už to vyjde a biopaliva vyhrají. Co na tom, že zdravý rozum říká, že je to nesmysl, a leckdo, včetně Kverulanta, to považuje za podvod? Veřejnost a voliči do takového detailu přeci nikdy nepůjdou. A rozsáhlý byznys, který nás nutí kupovat dražší a horší biopaliva, se ještě může tvářit, že zachraňuje klima.

Nakonec to však tak strašně nedopadlo. Usedavá kritika biopaliv nakonec vedla EU k revizi původních cílů v této oblasti. V květnu 2015 se EU definitivně shodla, že omezí používání biopaliv ze zemědělských plodin v dopravě z původních 10 % na 7 %. EU také donutila Českou republiku zrušit k 1. lednu 2016 nulovou spotřební daň na biopaliva.

A jaký je váš názor na biopaliva?

Souhlasíte s povinným přimíchávání biopaliv do benzínu a nafty?

1 267 (19 %)

1 007 (15 %)

1 227 (18 %)

3 210 (48 %)

Nahrávání ... Nahrávání ...

Konec uhlí

Uhelná komise koncem roku  doporučila Vládě ČR ukončit využívání uhlí v roce 2038. Známe tedy termín, kdy by měly být vypnuty všechny uhelné elektrárny i teplárny, ačkoli je zatím nemáme čím nahradit. Přitom projekt nového bloku v Dukovanech byl znovu odložen, obnovitelné zdroje nemají šanci uhlí při výrobě elektřiny a tepla nahradit. Svou šanci proto nepochybně větří zastánci plynu.

Z uhlí nyní vyrábíme zhruba polovinu elektrické energie. Podle environmentalistů prý už do několika let můžeme tuto výrobu nahradit obnovitelnými zdroji a úsporami. To vše dokonce levně. Kverulant tomu nevěří, opakovaně protestuje proti environmentalistickému iracionálnímu běsnění, a proto byl jeho ředitel Vojtěch Razima počátkem tohoto roku pozván, aby obhájil svoje názory v souboji s Janem Rovenským z Greenpeace v pořadu Rozstřel. Řeč byla nejen o reálnosti konce uhlí v České republice.

Vzhledem k tomu, že za uhlí nemáme náhradu, je stanovení data útlumu problematickým krokem. Zejména, když už dnes je velmi pochybné, zda bude v tomto roce již v provozu nový blok Dukovan. Bez jakéhokoli zpoždění měl být podle původního plánu spuštěn v roce 2036, ovšem první zpoždění už je tu, a to se ještě ani nezačal soutěžit dodavatel, natož že by se začalo stavět. 

Vzhledem k těmto okolnostem mělo být stanoveno datum pozdější, nebo raději zatím žádné. Je proto paradoxní, že rozhodnutí komise kritizují ekologičtí aktivisté. Jen to dokazuje jejich ideologickou umanutost či lobbistické zájmy v pozadí. Ty můžou pocházet od zastánců obnovitelných zdrojů. Je však evidentní, že největší síly nyní napře lobby plynová, protože pokud nebudou hotové nové jaderné bloky, dokáže uhlí v České republice ve větší míře nahradit pouze plyn. A to s největší pravděpodobností plyn ruský.

Je to nesmyslná cesta, neboť se jedná rovněž o fosilní palivo, které má sice zřejmě o něco nižší emise CO2, ale při započítání emisí při těžbě a přepravě na tisíce kilometrů jde o rozdíl nikterak zásadní. I proto se plyn přes veškeré lobbistické snahy netěší přílišné přízni Evropské unie. Zároveň jde o palivo, kterým na rozdíl od uhlí sami nedisponujeme, budeme ho muset dovážet. Zvýší se tak naše energetická závislost. Zároveň nikdo nespočítal, nebo minimálně veřejně nepředstavil, kolik nás případný přechod z uhlí na plyn bude stát. Jisté je, že málo by to nebylo. 

Bývaly doby, kdy byli ekologové užiteční. Zdá se, že ty doby jsou však dávno pryč. Zdá se, že skutečné ekology, kteří chránili životní prostředí, nahradili environmentalisté a alarmisté, kteří chrání jakýsi těžko definovatelný environmentální zájem. Kverulant zastává názor, že většina environmentální organizací je nyní integrální součástí establishmentu, který je také z velké části financuje a že environmentální problematika je dnes předmětem účelového spojení politického populizmu politiků a demagogie environmentálních aktivistů. A co si environmentalistech myslíte vy?

Co si myslíte o činnosti environmentálních organizací?

1 158 (32 %)

809 (22 %)

861 (24 %)

785 (22 %)

Nahrávání ... Nahrávání ...

V roce 2010 otevřel Kverulant kauzu, kterou si tehdy vysloužil odpor environmentalistů. Tato kauza se jmenuje biOOmyl a zabývá se kritikou povinného přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu. Kverulant už tehdy tvrdil, že deklarované ušlechtilé ekologické pohnutky jsou jen zástěrkou pro další miliardový „eko“ byznys. Vývoj ukázal, že Kverulant měl pravdu, a dnes jen málokdo věří, že šlo o něco jiného než o peníze.