Jak Správa železnic přestala tajit ceny pražců
Správa železnic opakovaně odmítla zveřejnit, za jakou cenu u české společnosti ŽPSV nakupuje betonové pražce. Informaci neposkytla deníku Zdopravy.cz ani Kverulantovi podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Kverulant se s tímto porušováním zákona nesmířil, podal úspěšné odvolání a informace získal. Kverulant chce věřit, že tím změnil praxi velké státní instituce.
Správa železnic (SŽ) několik let odmítala odpovědět na otázku, kolik stojí jeden betonový pražec od firmy ŽPSV. Polský dodavatel Track Tec naopak jednotkové ceny ve smlouvách zveřejňuje bez problémů. V jiných evropských zemích jsou ceny obdobných stavebních komponent běžně veřejné.
Odkaz na obchodní tajemství
Správa železnic při odmítnutí poskytnutí ceny opakovaně argumentovala takzvaným obchodním tajemstvím, na které se odvolává firma ŽPSV. Pokud dodavatel označí cenu za tajnou, SŽ ji údajně podle zákona nemůže sdělit.
Smlouvy o pražcích od PSV se po roce 2020 v registru smluv objevovaly bez uvedení konkrétní ceny, zatímco polský dodavatel Track Tec ceny uváděl. Cena v Kč bez DPH za 1 ks pražce Track Tec pro pružné bezpodkladnicové upevnění, délka 2,6 m, vystrojený, upevnění W14, bez dopravy činní 1487 korun. Postup SŽ tak odporuje praxi v evropských zemích, např. ve Španělsku, kde jsou tyto ceny veřejně dostupné.
Kverulant podal odvolání
Kverulant se s utajováním cen odmítl smířit a ve věci počátkem listopadu 2025 podal odvolání. V odvolání uvedl: „Pokud by byl výklad povinného subjektu přijat, znamenalo by to, že jakákoliv veřejná instituce může bez kontroly utajit podmínky veřejných zakázek jen tím, že dodavatel označí cenu za obchodní tajemství. To by obcházelo účel zákona a podrývalo veřejnou kontrolu nakládání s veřejnými prostředky“.
Argumentace Kverulanta stavěla na tom, že zákon o svobodném přístupu k informacím jasně umožňuje veřejnou kontrolu hospodaření s penězi daňových poplatníků. Jednotková cena pražce není interní kalkulací dodavatele, ale vysoutěženou smluvní cenou, hradí se z veřejných prostředků a její utajování odporuje principům transparentnosti veřejných zakázek.
Ve stížnosti Kverulant zdůraznil i judikaturu Nejvyššího správního soudu: „Ustanovení zákona představuje výjimku z povinnosti poskytovat informace pouze v nezbytném rozsahu. Zveřejnění cen je podstatné pro transparentní posouzení hospodárnosti využití veřejných prostředků“. Z judikatury i znění zákona vyplývá, že samotné označení informace za obchodní tajemství nemůže automaticky zabránit poskytnutí dat o nakládání s veřejnými penězi.
Uveřejnění cen
Kverulantovo odvolání vedlo k tomu, že SŽ požadované informace v lednu 2026 zveřejnila. Po zveřejnění přišlo velké překvapení, ceny pražců od ŽPSV byly jen o málo větší než u polského dodavatele Track Tec 2025 a pohybovaly se Evropském průměru. Naskýtá se otázka, proč SŽ dělalo s cenami pražců takové tajnosti. Jedno z rozumných vysvětlení říká, že když nevíte přesně, které ceny jste řádně vysoutěžili a kde rozhodovala korupce, je lepší tajit vše.
Kontext
Připomeňme si kauzu bývalého generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody. V roce 2025 poté, co kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu při zásahu kvůli podezřelým miliardovým zakázkám Správy železnic a ŘSD našli v jeho domě přes 80 milionů korun v hotovosti, které Svoboda vysvětlil jako celoživotní úspory rodiny a dědictví po dědečkovi–podnikateli zbrojařského průmyslu. Objev peněz a prověřování veřejných zakázek vyvolaly ostrou reakci politiků; hnutí STAN i ministr dopravy Martin Kupka (ODS) označili takto zatíženého šéfa státní organizace za nedůvěryhodného a vyzvali správní radu k jeho odvolání, přestože formálně ctí presumpci neviny. Správní rada následně Svobodu jednomyslně odvolala.
Prosba o podporu
Kverulant bojuje za transparentnost veřejných výdajů. Pomozte nám nést náklady na právníky a prosazovat právo občanů na informace. Podpořte naši činnost jednorázovým či pravidelným darem – i malá částka má velký význam.
Vojtěch Razima
P.S. QR pro dar pro Kverulanta ve výši 1000 korun
