Nahoru

Soudy o zprávu OLAF o Čapím hnízdě

V prosinci 2017 do České republiky doputovala zpráva významné evropské instituce OLAF, která popisuje trestnou činnost premiéra. Kverulant je přesvědčen, že kompletní zpráva měla být veřejnosti poskytnuta hned, jak do republiky přišla. To se nestalo, a tak se Kverulant se státem roky soudil. Všechny soudy zatím vyhrál, ale kompletní zprávu získal až v lednu 2022. Oceňte Kverulantovu nákladnou právní bitvu proti státu, který se snažil před svými občany utajit informace o trestné činnosti svého vrcholného představitelepomozte Kverulantovi zaplatit náklady na právníky alespoň malým darem.

autor koláže Kverulant
autor koláže Kverulant.org

Kauza Čapí hnízdo

Nejprve několik základních kontextových informací. Kauza Čapí hnízdo je kriminální kauza týkající se současného českého premiéra Andreje Babiše. Ten je trestně stíhán pro důvodné podezření ze spáchání trestných činů dotačního podvodu, poškození finančních zájmů, a to celé navíc ve „zločinném spolčení“ (§ 89 odst. 17 dřívějšího trestního zákona), kdy podle obvinění dotaci určenou malým a středně velkým firmám čerpal nenasytný Babišův kolos Agrofert skrze nastrčenou malou firmu, čímž měla vzniknout škoda téměř 50 mil. Kč. 

Původně policisté obvinili více lidí včetně Babišovy rodiny a tehdejšího místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka. Stíhání Faltýnka a dalších tří lidí zrušil státní zástupce Šaroch v květnu 2018. V roce 2020 zastavil stíhání všech zbylých obviněných včetně Babiše, a to přesto, že policie navrhovala podání obžaloby. Nejvyšší státní zástupce však v prosinci 2020 po přezkumu stíhání Babiše obnovil. V květnu 2021 považovala policie vyšetřování za dokončené a umožnila obviněnému Babišovi se se spisem seznámit.

Pokud se nestane nic nestandardního, bude dalším krokem předání spisu k soudu, obžaloba, soudní projednání a rozsudek.

Přestože Andrej Babiš tvrdil, že Čapí hnízdo není jeho, sám se prozradil v roce 2015 při natáčení dokumentu Matrix AB, kdy v zápalu chlubivosti do kamery prohlásil, že: „Je to ten nejlepší projekt, jaký jsem kdy vymyslel.“ To mu však nebránilo ještě 9. března 2016 tvrdit, že o Čapím hnízdě nic neví: „Není to moje. Je to nějaký firmy, která patří do holdingu.“ 

autor koláže Ateo, zveřejněno se souhlasem autora
autor koláže Ateo, zveřejněno se souhlasem autora

Zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)

Udělení dotace bylo od roku 2016 vyšetřováno Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), přestože to Babiš ještě v květnu 2017 popíral. OLAF v prosinci 2017 vyšetřování ukončil a nálezy zaslal Ministerstvu financí. To zprávu v režimu utajení předalo několika dalším státním úřadům. Kverulant tehdy dle zákona o poskytování informací požádal Ministerstvo financí o poskytnutí kopie zprávy OLAF. MF však tuto zprávu odmítlo poskytnout. Kverulant je naprosto přesvědčen, že se tak stalo v zájmu hlavního podezřelého Andreje Babiše.

Přes všechnu snahu o utajení po několika týdnech zpráva na veřejnost pronikla. Veřejnost však měla zprávu v důsledku pouhé chyby úředníků. S tím se Kverulant odmítl smířit. Je hluboce přesvědčen, že jedno z nejdůležitějších práv, které česká ústava občanům dává, je právo na informace, a tak proti neposkytnutí zprávy podal odvolání. I to mu Babišova ministryně financí v demisi Schillerová zamítla. Proto Kverulant v březnu 2018 podal na Ministerstvo financí soudní žalobu.

Soud s Ministerstvem financí

V červnu 2018 byl Kverulantovi doručen přípis soudu, ve kterém je uveden „záměr MF upokojit navrhovatele“.  MF píše, že má nově stanovisko státního zastupitelství o tom, že již nejsou důvody zprávu OLAF tajit, a když Kverulant podá novou žádost o informace, bude mu vyhověno.  Kverulant samozřejmě žádnou novou žádost nepodal a oznámil to soudu. Soud dal v červenci 2018 Kverulantovi za pravdu a nařídil MF zprávu OLAF v měsíční lhůtě poskytnout. MF nařízení soudu vyhovělo a zprávu poskytlo, ale nikoliv celou. Ve zprávě schází část doporučení, která jsou integrální součástí závěrečné zprávy OLAF. Navíc ji MF poskytlo až půl roku po tom, co ji mělo k dispozici. Kverulant má za to, že zpráva významné evropské instituce, která popisuje trestnou činnost premiéra, měla být veřejnosti poskytnuta hned, jak do republiky přišla.

Kverulantovi také vadilo, že soud neoznačil dosavadní postup ministerstva za nelegální. Proto Kverulant počátkem srpna 2018 k soudu zaslal vyjádření, ve kterém se domáhal rozsudku označujícího postup ministerstva za nezákonný.

 autor koláže Ateo, uveřejněno se souhlasem autora
autor koláže Ateo, uveřejněno se souhlasem autora

Ministerstvo financí v září 2018 zareagovalo svým vyjádřením ke Kverulantovu podání. Zopakovalo v něm své argumenty, podle nichž v řízení o podané žádosti ani v samotném rozhodnutí o ní nijak nepochybilo. Prý v dané fázi vyšetřování nemohlo postupovat jinak. Přitom by jistě požadované informace poskytlo, kdyby se na ně žalobce později znovu obrátil. Naskýtají se hned dvě zásadní otázky. Zaprvé, kdy tak měl Kverulant učinit? A zadruhé, jak by se měl žalující žadatel o změně pohledu žalovaného ministerstva na věc dozvědět?

Ve skutečnosti je to tak, že by žalované ministerstvo požadovanou zprávu OLAF nikdy dobrovolně nevydalo, přestože se opakovaně odvolávalo na dočasnost svého tehdejšího odepření zprávy OLAF, a to do doby pominutí účinků hrozby maření probíhajícího vyšetřování. Ani potom, co v dubnu 2018 ministerstvo takovou informaci obdrželo, údajně z přípisu Městského státního zastupitelství v Praze o tom, že zveřejněním zprávy OLAF již v současné době nehrozí maření probíhajícího vyšetřování, totiž zprávu žalujícímu žadateli nevydalo. Učinilo tak až v květnu 2018 pod tíhou doručené správní žaloby. To vše navíc nikoli v režimu uznání svého předchozího pochybení, ale výlučně ve snaze vyhnout se meritornímu posouzení zákonnosti svého dosavadního postupu.

Počátkem března 2021 nařídil Městský soud v Praze konečně první jednání v této kauze. To se uskutečnilo 22. března 2021. Kverulant soud vyhrál. Soud pravomocně rozhodl, že rozhodnutí Ministerstva financí neposkytnout žadatelům zprávu OLAF o dotační kauze Čapí hnízdo bylo nezákonné. Předseda soudního senátu Milan Tauber konstatoval, že ministerstvo své rozhodnutí opřelo o ustanovení informačního zákona, které se týká neposkytování informací o činnosti orgánů činných v trestním řízení. „Jak je patrné již z jazykového výkladu ustanovení, informační výjimka se vztahuje pouze na informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení. Požadovaná informace – závěrečná zpráva OLAF včetně příloh – zjevně informací o činnosti orgánů činných v trestním řízení není,“ uvedl soudce. 

Boj ještě úplně neskončil

Přestože rozhodnutí Městského soudu v Praze se stalo pravomocným vyhlášením rozsudku v březnu 2021, Ministerstvo financí se s prohrou nedokázalo vyrovnat. Ministerstvo financí, tehdy ještě ovládané Babišovým hnutím, podalo proti rozsudku v květnu 2021kasační stížnost. Kverulanta tak čeká další kolo bitvy proti státu, který se snažil před svými občany utajit informace o trestné činnosti svého vrcholného představitele.

Ministerstvo také Kverulantovi ani po tomto rozsudku neposkytlo celou zprávu OLAF v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Kverulantovi stále chybělo doporučení OLAF ve zprávě obsažené. Toto doporučení mu až později, po dalších peripetiích poskytl OLAF.

Ministerstvo financí v rámci kasační stížnosti neuplatnilo návrh na přiznání odkladného účinku na povinnost zprávu OLAF Kverulantovi vydat. Podle Kverulantova názoru tak byly splněny podmínky pro uplatnění opatření proti nečinnosti ministerstva při vyřizování Kverulantem podaného odvolání. Věcně příslušným k takovému opatření je Úřad na ochranu osobních údajů. K tomuto úřadu také Kverulant 21. května 2021 podal žádost o provedení opatření proti nečinnosti Ministerstva financí. Marně a tak Kverulant v srpnu 2021 podal k Ministerstvu financí další žádost o poskytnutí kompletní zprávy OLAF. Ministerstvo zareagovalo další obstrukcí. Dopisem sdělilo Kverulantovi, že není „původcem Vámi požadovaného dokumentu“ a proto: „postoupilo Váš požadavek na poskytnutí „Doporučení“ OLAF k přímému vyřízení.“ Kverulant to považuje za další obstrukci a v září 2021 proti tomuto nezákonnému postupu podal stížnost. Opět marně, ministryně za ANO, Alena Schillerová Kverulantovu stížnost počátkem října zamítla.

Nepříjemné překvapení od úřadu OLAF

Jak už bylo uvedeno v předchozím odstavci, Ministerstvo financí v rozporu s českou legislativou postoupilo Kverulantovu žádost o vydání doporučení ke zprávě OLAF přímo na úřad OLAF. Ten o tom Kverulanta informoval krátkým mailem. Kverulant předpokládal, že významná veřejná instituce kontrolující nakládání s veřejnými penězi, nebude mít sebemenší problém výsledky svého šetření zveřejnit.  Kverulant se mýlil. OLAF jeho žádost v listopadu 2021 zamítl. Nepříjemným překvapením je i tvrzení, které OLAF deklaroval jako důvod neposkytnutí doporučení z roku 2017. Stejně jako české ministerstvo úřad uvedl, že poskytnutí zprávy by ohrozilo vyšetřování:

Obsah obrázku textPopis byl vytvořen automaticky

V závěru omítnutím žádosti OLAF ještě uvedl: „Úřad OLAF dospěl k závěru, že neexistují dostatečné skutečnosti, které by prokazovaly existenci převažujícího veřejného zájmu na zpřístupnění požadovaného dokumentu podle nařízení č. 1049/2001.“ Kverulant byl přístupem úřadu zklamán a je naprosto přesvědčen, že zpráva významné evropské instituce, která popisuje trestnou činnost premiéra, měla být veřejnosti poskytnuta hned, jak vznikla, natož po pěti letech od svého vzniku.

OLAF Kverulantově stížnosti vyhověl

Kverulant podal proti rozhodnutí úřadu OLAF stížnost. OLAF se takříkajíc chytil za nos a vyhověl jeho stížnosti a doporučení ke zprávě OLAF Kverulantovi zaslal. Po jeho přečtení je absurdita utajování tohoto dokumentu opravdu zřejmá. Doporučení má pouhé tři strany a nesrozumitelnou bruselskou angličtinou v podstatě jen radí poskytovatelům dotací, aby si dali větší pozor na to, komu a jak je poskytují.  

Prosba o podporu Získat kompletní zprávu o trestné činnosti bývalého premiéra trvalo Kverulantovi dlouhé čtyři roky a boj vlastně ještě neskončil. Kverulanta ještě čeká soud o kasační stížnosti, kterou podalo ministerstvo financí, tehdy ještě ovládané Babišovou souputnicí Alenou Schillerovou. Pomozte Kverulantovi zaplatit náklady na právníky, jakkoliv malým, za to však pravidelným darem

Za tým Kverulant.org Vojtěch Razima