Nahoru

Soud o zprávu OLAF o Čapím hnízdě

Kverulant má za to, že zpráva významné evropské instituce OLAF, která popisuje trestnou činnost premiéra, měla být veřejnosti poskytnuta hned, jak do republiky přišla. To se nestalo a tak se Kverulant se státem soudil. V pondělí 22. březena 2021 mu dal soud zapravdu.  Pokud si i vy myslíte, že nám má vládnout především zákon a nikoli krajně problematický premiér, můžete Kverulanta podpořit alespoň  malým darem.

autor koláže Kverulant
autor koláže Kverulant.org

Kauza Čapí hnízdo

Nejprve několik základních kontextových informací. Kauza Čapí hnízdo je kriminální kauza týkající se současného českého premiéra Andreje Babiše. Ten je trestně stíhán pro důvodné podezření ze spáchání trestných činů dotačního podvodu, poškození finančních zájmů, a to celé navíc ve „zločinném spolčení“ (§ 89 odst. 17 dřívějšího trestního zákona), kdy podle obvinění dotaci určenou malým a středně velkým firmám čerpal nenasytný Babišův kolos Agrofert skrze nastrčenou malou firmu, čímž měla vzniknout škoda téměř 50 mil. Kč. 

Původně policisté obvinili více lidí včetně Babišovy rodiny a tehdejšího místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka. Stíhání Faltýnka a dalších tří lidí zrušil státní zástupce Šaroch v květnu 2018. V roce 2020 zastavil stíhání všech zbylých obviněných včetně Babiše, a to přesto, že policie navrhovala podání obžaloby. Nejvyšší státní zástupce však v prosinci 2020 po přezkumu stíhání Babiše obnovil.

K rozřešení dotační aféry týkající se farmy Čapí hnízdo mělo dojít už v roce 2020. Policisté však na konci prosince 2020 požádali o prodloužení lhůty pro vyšetřování.

Přestože Andrej Babiš tvrdil, že Čapí hnízdo není jeho, sám se prozradil v roce 2015 při natáčení dokumentu Matrix AB, kdy v zápalu chlubivosti do kamery prohlásil, že: „Je to ten nejlepší projekt, jaký jsem kdy vymyslel.“ To mu však nebránilo ještě 9. března 2016 tvrdit, že o Čapím hnízdě nic neví: „Není to moje. Je to nějaký firmy, která patří do holdingu.“ 

autor koláže Ateo, zveřejněno se souhlasem autora
autor koláže Ateo, zveřejněno se souhlasem autora

Zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)

Udělení dotace bylo od roku 2016 vyšetřováno Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), přestože to Babiš ještě v květnu 2017 popíral. OLAF v prosinci 2017 vyšetřování ukončil a nálezy zaslal Ministerstvu financí. To zprávu v režimu utajení předalo několika dalším státním úřadům. Kverulant tehdy dle zákona o poskytování informací požádal ministerstvo financí o poskytnutí kopie zprávy OLAF. MF však tuto zprávu odmítlo poskytnout. Kverulant je naprosto přesvědčen, že se tak stalo v zájmu hlavního podezřelého Andreje Babiše.

Přes všechnu snahu o utajení po několika týdnech zpráva na veřejnost pronikla. Veřejnost však měla zprávu v důsledku pouhé chyby úředníků. S tím se Kverulant odmítl smířit. Je hluboce přesvědčen, že jedno z nejdůležitějších práv, které česká ústava občanům dává, je právo na informace, a tak proti neposkytnutí zprávy podal odvolání. I to mu Babišova ministryně financí v demisi Schillerová zamítla. Proto Kverulant v březnu 2018 podal na Ministerstvo financí soudní žalobu.

Soud s Ministerstvem financí

V červnu 2018 byl Kverulantovi doručen přípis soudu, ve kterém je uveden „záměr MF upokojit navrhovatele“.  MF píše, že má nově stanovisko státního zastupitelství o tom, že již nejsou důvody zprávu OLAF tajit, a když Kverulant podá novou žádost o informace, bude mu vyhověno.  Kverulant samozřejmě žádnou novou žádost nepodal a oznámil to soudu. Soud dal v červenci 2018 Kverulantovi za pravdu a nařídil MF zprávu OLAF v měsíční lhůtě poskytnout. MF nařízení soudu vyhovělo a ve lhůtě zprávu OLAF poskytlo. Ministerstvo ji tedy sice Kverulantovi poskytlo, ale až půl roku po tom, co ji měl k dispozici. Kverulant má za to, že zpráva významné evropské instituce, která popisuje trestnou činnost premiéra, měla být veřejnosti poskytnuta hned, jak do republiky přišla.

Kverulantovi také vadilo, že soud neoznačil dosavadní postup ministerstva za nelegální. Proto Kverulant počátkem srpna 2018 k soudu zaslal vyjádření, ve kterém se domáhá rozsudku označujícího postup ministerstva za nezákonný.

 autor koláže Ateo, uveřejněno se souhlasem autora
autor koláže Ateo, uveřejněno se souhlasem autora

Ministerstvo financí v září 2018 zareagovalo svým vyjádřením ke Kverulantovu podání. Ministerstvo v něm zopakovalo své argumenty, podle nichž v řízení o podané žádosti ani v samotném rozhodnutí o ní nijak nepochybilo. Prý v dané fázi vyšetřování nemohlo postupovat jinak. Přitom by jistě požadované informace poskytlo, kdyby se na ně žalobce později znovu obrátil. Naskýtají se hned dvě zásadní otázky. Zaprvé, kdy tak měl Kverulant učinit? A zadruhé, jak by se měl žalující žadatel o změně pohledu žalovaného ministerstva na věc dozvědět?

Ve skutečnosti je to tak, že by žalované ministerstvo požadovanou zprávu OLAF nikdy dobrovolně nevydalo, přestože se opakovaně odvolávalo na dočasnost svého tehdejšího odepření zprávy OLAF, a to do doby pominutí účinků hrozby maření probíhajícího vyšetřování. Ani potom, co v dubnu 2018 ministerstvo takovou informaci obdrželo, údajně z přípisu Městského státního zastupitelství v Praze o tom, že zveřejněním zprávy OLAF již v současné době nehrozí maření probíhajícího vyšetřování, totiž zprávu žalujícímu žadateli nevydalo. Učinilo tak až v květnu 2018 pod tíhou doručené správní žaloby. To vše navíc nikoli v režimu uznání svého předchozího pochybení, ale výlučně ve snaze vyhnout se meritornímu posouzení zákonnosti svého dosavadního postupu.

Počátkem března 2021 nařídil Městský soud v Praze konečně první jednání v této kauze. Jednání se uskutečnil 22. března 2021.  Kverulant soud vyhrál. Soud pravomocně rozhodl, že rozhodnutí ministerstva financí neposkytnout žadatelům zprávu OLAF o dotační kauze Čapí hnízdo bylo nezákonné. Předseda soudního senátu Milan Tauber konstatoval, že ministerstvo své rozhodnutí opřelo o ustanovení informačního zákona, které se týká neposkytování informací o činnosti orgánů činných v trestním řízení. „Jak je patrné již z jazykového výkladu ustanovení, informační výjimka se vztahuje pouze na informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení. Požadovaná informace – závěrečná zpráva OLAF včetně příloh – zjevně informací o činnosti orgánů činných v trestním řízení není,“ uvedl soudce. 

Podpořte Kverulantův boj proti argofertizaci

Pokud si i vy myslíte, že nám má vládnout především zákon, a nikoli trestně stíhaný premiér, můžete Kverulanta podpořit alespoň malým darem. Kverulanta můžete podpořit také nakupováním na svých oblíbených e‑shopech. Je to jednoduché, zabere vám to jen několik vteřin. A co je nejdůležitější, při nákupu nezaplatíte nic navíc.

Za tým Kverulant.org Vojtěch Razima