Nahoru

CRAB – NEJVĚTŠÍ TUNEL V DĚJINÁCH ČESKÉHO IT

Kverulant již v roce 2013 odhalil tunel, který se vymyká běžným měřítkům. Jde o nákup CRABu, centrálního registru administrativních budov, za který stát utratil již 1,6 miliardy korun. Přitom CRAB je v zásadě jen trochu lepší excelová tabulka. Cílem Kverulanta je dosáhnout potrestání viníků. To se mu přes veškerou snahu stále nedaří a tak největší tunel v dějinách Českého IT pokračuje dál dvěma podvodnými výběrovými řízeními za další 600 milionů korun. Kverulant opět protestuje a létě  2019  podal žádost o prošetření obou tendrů k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Pomozte Kverulantovi zastavit tuneláře pravidelným darem v symbolické  výši 100 Kč.

Centrální registr administrativních budov (CRAB) je software který provozuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Jde o systém velmi nepřesný, plný nedostatků do té míry, že počet v něm editovaných budov v něm dokonce klesá. Kverulant.org podal hned několik stížností a trestních oznámení ve snaze tento tunel zastavit. Vše bylo marné a tak dosud nepotrestaní tuneláři ve státním dresu pokračují. Nově ÚZSVM v tichosti zorganizoval fingované výběrové řízení na další práce na programu CRAB a na Informačním systému majetku státu (ISMS), jehož je CRAB součástí. To celé pouhých 5 měsíců před koncem platnosti současné smlouvy s IBM. Zadávací dokumentaci zveřejnil ÚZSVM pouze na stránkách dalšího IT tunelu NEN. Nabídky musí být předloženy ve zkráceném termínu 30 dnů tak, aby jediným možným dodavatelem byl opět stávající dodavatel. Lhůta pro podání nabídek stanovena na 15. srpna 2019. Veškeré práce na modulu CRAB (analýza systému, customizace systému, migrace dat, pilotní iniciace provizorního CRAB, testování a základní školení) v celkové ceně 110 milionů korun musí být hotové do konce roku, kdy musí být spuštěn ostrý provoz.  Stejné je to z druhou zakázkou na systém ISMS za 484 milionu korun. I ta musí být v ostrém provozu s 1. ledna 2020. Z uvedeného naprosto evidentní, že se o žádnou soutěž nejedná. Nový teoretický dodavatel systému CRAB či ISMS by se do konce roku nejspíš ani nedokázal ani seznámit se všemi úředníky, kteří mu mají poskytnout informace tak, aby vůbec mohl zahájit provedení analýzy.  Další pojistkou na pokračování velmi lukrativního tunelu je skutečnost, že  ÚZSVM není vlastníkem datového modelu Tím je IBM. Kverulant je přesvědčen, že ÚZSVM opět záměrně vytvořilo s IBM tunel na  další stovky milionů Kč peněz daňových poplatníků a proto v srpnu 2019 podal žádost o prošetření obou tendrů k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.

Pojďme si připomenout  celou historii tunelu CRAB. Kverulant se dotázal několika institucí státní a veřejné správy na náklady vynaložené v letech 2010, 2011 a 2012 na nákup počítačů, notebooků, serverů a software do nich. U dvanácti institucí náklady porovnal. Po vyhodnocení vyšlo najevo, že ÚZSVM dosáhl značně vysokého průměru nákladů na ICT. Náklady jednoho uživatele činily v průměru 70 259 korun ročně. Kverulant začal pátrat, za co utratil ÚZSVM za tři roky skoro 360 milionů korun. Snadno se dopátral, že to bylo především za program s názvem Centrální registr administrativních budov (CRAB). Ale ani za 360 milionů korun nebyl CRAB v roce 2012 dokončen a utrácení bude pokračovat nejspíš až do roku 2019. A pokud se nic nestane, bude nakonec utraceno 1,6 miliardy korun. Nejprve se však pojďme podívat na počátek tohoto projektu.

Historie projektu CRAB se datuje od roku 2008, kdy byl schválen projektový záměr na zavedení centralizované evidence administrativních budov státu. Systém CRAB vznikl v rámci projektu „Úprava informačního systému majetku státu jako zvláštní grafické datové vrstvy nad RUIAN“. Tedy jako jakési softwarové kukátko – nadstavba nad již vytvářenou databází s vtipným názvem RUIAN. CRAB měl být novým modulem Informačního systému o majetku státu (ISMS). A jak už to tak u nesmyslně drahých tunelů bývá, zadavatel tvrdil, že CRAB ušetří daňovému poplatníkovi spoustu peněz:

Na slovo vzatý a jistě i dobře zaplacený odborník prof. Ing. Jiří Voříšek, vedoucí katedry informačních technologií Vysoké školy ekonomické v Praze, v září 2012 označil CRAB za jeden z páteřních projektů elektronizace státní správy a současně poukázal i na vysoké úspory v rozpočtech státních institucí, které registr může přinést. Dva roky poté to však už s tou úsporou nebylo tak horké a Úřad uvádí např.: „Vlivem přestěhování Generálního finančního ředitelství (ve Vyškově) dojde k úspoře – cca 1,2 mil. Kč ročně.“ Jak už bylo řečeno, za v podstatě lepší excelovou tabulku zaplatí stát 1,6 miliardy korun a CRAB spravuje ÚZSVM. Jeho ředitelka Kateřina Arajmu červenci 2016 bez dalšího sdělila veřejnosti, že meziročně se jim jen díky práci s daty z CRABu podařilo ušetřit státnímu rozpočtu zhruba více než 100 milionů korun. Kverulant.org byl upřímně zvědavý, jak mohla excelová tabulka ušetřit tolik peněz, a proto obratem odeslal o žádost poskytnutí informací dle zákona a dočkal se i odpovědi. ÚZSVM poskytl seznam čtyřiceti dvou „úspor“ za celkem 104 miliony korun, ke kterým prý dopomohl systém CRAB. Zde je ukázka prvních 10 položek ze seznamu.

Po vyškrtnutí zjevně duplicitní „úspory“ ve výši 4,6 milionů za přestěhování Úřadu práce v Brně se uváděná meziroční úspora státnímu rozpočtu o zhruba více než 100 milionů korun rázem dostane pod 100 milionů korun. Ale nebuďme malicherní a prozkoumejme hned první a zdaleka největší položku na seznamu: umístění Obvodního soudu pro Prahu 5 v objektech rezortu MSp namísto nestátních objektů za 70 milionů Kč. Na první pohled by se mohlo zdát, že nejprve Obvodní soud pro Prahu 5 platil nemravné peníze nějakému soukromému domácímu, ale pak tomu CRAB učinil přítrž, s nenasytným domácím se rozloučil a přestěhoval soud do státního. Kdepak, tak to není. Kverulant.org zjistil, že ve státním justičním areálu na náměstí Kinských ministerstvo sídlilo vedle Krajského soudu i Obvodního soudu pro Prahu 5. Oba se však už do budovy nevešly, a tak se v srpnu 2015 některé kanceláře soudu pro Prahu 5 přestěhovaly do jiných státních budov v Legerově ulici a v ulici V. P. Čkalova v Dejvicích. A kde je úspora 70 milionů korun? No přece kdyby se soud stěhoval k soukromníkovi do Sacre Coeur v Praze 5 v Holečkově ulici, jak se původně uvažovalo, bylo by to mnohem dražší. Vždyť ministerstvo spravedlnosti tehdy uvedlo, že za pětiletý nájem, v němž byly započítány stavební úpravy ve výši cca deset milionů korun, parkování a zálohy za služby, by rezort zaplatil celkem 69,5 milionu a dalších 17,3 milionu korun za nábytek, datovou síť a kamerový a zabezpečovací systém. Deklarovaná pětiletá úspora ve výši 70 milionů je tedy do té míry spekulativní, že ji lze rovnou označit za vylhanou. Stejně jako je vylhané tvrzení ředitelky Kateřiny Arajmu, že meziročně se jim jen díky práci s daty z CRABu podařilo ušetřit státnímu rozpočtu zhruba více než 100 milionů korun.

Dle Kverulantova názoru je mnohem pravděpodobnější, že CRAB šetří jen jednotky milionů ročně. Kdyby CRAB stál jen pár set tisíc korun, jistě by to vyplatilo. Ale CRAB stál o několik řádů víc. Vytvoření a provoz CRABu bude až do konce roku 2019 stát českou státní kasu více než 1,6 miliardy korun. Podstatná část této sumy již byla utracena a v této sumě není zahrnut podíl na nákladech na vybudování výpočetního centra Státní tiskárny cenin (STC) Na Vápence, jeho napájení a zabezpečení. Bystrý čtenář se jistě pozastaví nad tím, že software pro ÚZSVM nakupuje STC. Kverulant nezná odpověď, ale pracuje s hypotézou, že STC jako jediná si může dovolit platit za CRAB horentní sumy peněz, protože si peníze tiskne. Zde je přehled závazků STC, které se týkají projektu CRAB.

CRAB je prý v „plném“ provozu od 28. září 2012, ale než byly vychytány chyby, psal se rok 2013. Kverulant zjistil, že v období 2013–2019 vyjde tento systém na provozu a za pořízení průměrně na 230 miliónů za rok. A tak i kdyby systém generoval úspory v řádu desítek miliónů korun ročně, jak ÚZSVM původně uváděl, jde o rekordní plýtvání. Nebo spíše o pořádný tunel. Překvapen bude ten, kdo by si myslel, že IBM jako jeden z největších světových dodavatelů s velkými týmy dodává systém CRAB pouze vlastními silami. Subdodavatelem projektu je např. společnost GC System a.s., která dodává i pro jiné zajímavé projekty (např. RUIAN, ČEZ datové centrum, infrastruktura státních maturit CERMATu, národní digitální knihovna, infrastruktura pro SZIF). Ostatně peníze je třeba směrovat a krycí síť subdodavatelů v polostínu může být obzvláště vhodný nástroj na to, aby peníze skončily nejen na účtech na ostrovech uprostřed oceánu.

Modul CRAB byl vyvíjen na platformě „Tivoli/Maximo Asset Management“, což je jiná platforma, než ve které byl vytvořen originální ISMS. Vzhledem k faktu, že již původní systém zahrnoval funkce pro pasportizaci budov, je klíčová otázka: proč a co nového nový modul CRAB@Maximo přinesl oproti již léta fungujícímu modulu Pasportizace@ISMS provozovanému ÚZSVM? Kverulant se domnívá, že odpověď na tuto a podobné otázky zná. Jde o „odklonění“ peněz z veřejných rozpočtů. Či, chcete-li, o pořádný tunel. Podle Kverulanta jde zatím o největší tunel v dějinách českého IT. Tunel CRAB za více než 1,6 miliardy jistě předčil kdysi největší tunel OPENCARD. V tomto případě byly náklady na konci roku 2009 odhadovány na 1 miliardu. Podobně jako u tunelu CRAB byly skutečné náklady odhadovány na několik desítek milionů korun. 

I software CRAB by měl, dle cen obvyklých, stát řádově méně. V případě CRABu odhaduje Kverulant systém na částku maximálně v desítkách milionů Kč, a to včetně provozu. Navíc náklady na IS CRAB nejsou vůbec transparentní. Není zřejmé, jak byla cena stanovena, jak byl vybrán dodavatel IBM. Je však naprosto evidentní, jak „američtí“ šikulové vybráni nebyli. Nebyli vybráni v souladu s nařízením vlády pro zadávání veřejných zakázek, a to ani přesto, že vlastní výběr se uskutečnil až rok a půl po nabytí účinnosti tohoto nařízení. Ale výzva byla vyhlášena měsíc před platností tohoto vládního nařízení, a to patrně jako alibi naprosto postačovalo:

A tady vady na CRABí kráse ještě nekončí. Když se Kverulant podle zákona dotázal ÚZSVM, kolik v minulých letech utratil za počítače a počítačové programy, chtěl ÚZSVM za tyto informace 60 tisíc korun. Kverulant dobře ví, že když instituce chce za informace nesmyslně vysokou částku, uhodil hřebíček na hlavičku.

Kverulant.org se o všechna svá podezření prostřednictvím trestního oznámení podělil s orgány činnými v trestním řízení. Také v roce 2014 vyzval tehdejšího ministra financí Babiše, aby největší tunel v dějinách českého IT zastavil. Bylo to právě ministerstvo financí, které mělo ve své gesci jak STC, tak ÚZSVM. Kverulant.org upřímně doufal, že pan ministr Babiš není ve své snaze limitován tím, že dvorním dodavatelem IT pro Agrofert byla právě firma IBM. Agrofert se dostal dokonce do globálních referencí IBM, která se podílí na dodávkách celé skupině Agrofert v rámci jednoho z největších integračních projektů ekonomických systémů na platformě ERP SAP v prostředí databáze IBM DB2 a na hardware opět od IBM.

Kverulant také doufal, že ministr Babiš svým razantním zásahem proti CRAB umlčí svoje kritiky, kteří jeho působení na ministerstvu popisují jako chování tygra v masně. Zpočátku této kauzy to tak ovšem rozhodně nevypadalo. Místo aby se MF v čele s Andrejem Babišem snažilo CRAB zastavit, vydalo obratem po Kverulantově tiskové zprávě svoji tiskovou zprávu, ve které bagatelizovalo celý problém a uvádělo nepravdivá čísla:

Mimochodem, u kdy CRAB stál namísto 1,6 miliardy „jen“ 615 milionů bylo by to za v podstatě excelovou tabulku stále rekordně moc. Pozorný čtenář si jistě ve výše uvedené zprávě také povšiml, že se MF chlubí, že na provozních nákladech Státní pokladny ušetřilo 70 %. Kverulant by svoji práci nedělal dobře, kdyby toto tvrzení neprověřil. Kverulant.org zjistil, že meziroční pokles nákladů mezi lety 2013 a 2014 bude jen 34 % a ani rok 2015 nebude lepší. Navíc měsíční náklady na provoz nejsou ve výši 5,7 milionu, jak uvádělo ministerstvo, ale více než pětkrát vyšší. Podrobnosti jsou k dispozici v Kverulantově tiskové zprávě Jak se na ministerstvu financí přepočítali.

Pak se zdálo, že se karta obrátila a Andrej Babiš se pokusí získat laciné politické body tím, že kauzu vzniklou za svého předchůdce nechá vyšetřit a označí za viníky minulé vedení MF. Po několika e-mailech vyměněných mezi ředitelem Kverulanta Razimou a tehdejším ministrem financí Babišem nařídil v prosinci 2014  okamžitý a mimořádný audit celé kauzy. Také nařídil 1. náměstkovi ministra financí Ing. Lukáši Wagenknechtovi, který je zodpovědný za informační technologie MFČR, a generálnímu řediteli ÚZSVM Ing. Františku Dittrichovi, CSc., aby nalezli cestu k úsporám za provoz systému v letech 2015–2019.

Audit CRABu ve skutečnosti nezačal v prosinci roku 2014, ale až koncem dubna 2015. Audit se také zabýval jen částí projektu, která byla financována z evropských peněz. Auditní zpráva uvádí, že z 254 milionů korun bylo v souladu se zákonem utraceno jen 73 milionů korun. Zbylých 181 milionů musel stát vrátit Evropské unii. Hlavní porušení zákona spočívalo v tom, že zakázky dostávala bez výběrových řízení firma IBM. Audit také konstatuje, že realizovaný projekt není v souladu s poskytnutou dotací.

Kverulant.org je rád, že mu dal audit za pravdu, ale nemůže být spokojen s tím, že Česká republika musela za porušení zákona vrátit téměř 200 milionů korun. A ještě horší je, že za to zatím nebyl nikdo ani obviněn, natož potrestán. Navíc auditovaná částka ve výši 250 milionů korun je jen část z celkových 1,6 miliard korun. Kverulant.org se o svá zjištění opakovaně podělil i s orgány činnými v trestním řízení. Několik měsíců se zdálo, že Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV na konci roku 2017 zahájila vyšetřování tunelu, který Kverulant.org odhalil. Více v reportáži serveru Seznam z února 2017:

 

Přestože se policie odnesla v již v počátku roku 2017 ze sídla ÚZVSM krabice dokumentů ke CRABu dále již nebylo vyšetřování slyšet a podle všeho bylo vyšetřování opět odloženo.

 V polovině prosince 2017 zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad závěry kontroly, které se zaměřila na provoz a využití státních nebo státem užívaných nemovitostí v letech 2014 až 2015. Od spuštění CRAB v roce 2012 je podle kontrolorů kvalita vedených údajů o budovách stále nízká: „Například celková kancelářská plocha se nerovnala součtu kancelářské plochy využité a nevyužité, chyběly také některé ekonomické údaje nebo se v různých výstupech vygenerovaných z registru lišily informace o pronajímaných plochách.“ Přestože CRAB vznikl, aby zpřístupnil kompletní informace o majetku na jednom místě, podle NKÚ obsahoval do roku 2015 údaje zhruba o 3 800 státních nebo státem využívaných budovách z celkových přibližně 40 000 státních objektů. V roce 2016 se počet objektů v registru dokonce ještě snížil zhruba na 2 700. Uvážíme-li, že CRAB stál 1,6 miliardy korun, pak jednoduchým dělením dojdeme k závěru, že pouhá možnost zanést do CRABu jednu budovu stála vskutku impozantních 592 592 korun. 

Jak již bylo řečeno, tato kauza si klade za cíl dosáhnout potrestání viníků. Pomozte nám těchto cílů dosáhnout. Pomozte Kverulantovi zastavit tuneláře pravidelným darem v symbolické  výši 100 Kč.   I vaše tři koruny denně nám pomůže vyhrát v této kauze, ohlídat, kam tečou vaše daně, a měnit věci k lepšímu. Podpořit nás můžete i jednorázovým darem. Děkujeme, že šíříte tyto informace dál, a držte nám palce. I taková podpora je pro nás důležitá. Kverulanta můžete podpořit i nakupováním na svých oblíbených e-shopech. Je to jednoduché, zabere vám to jen několik vteřin. A co je nejdůležitější, při nákupu nezaplatíte nic navíc.