Nahoru

Jak úředníci platí za své chyby

Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím umožňuje vymáhat škodu po úřednících, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu. To se však neděje a proto je cílem Kverulant.org tuto praxi změnit. Pomozte Kverulantovi zastavit úřednickou beztrestnost a expanzi rozežraného státu a podarujete ho měsíčním příspěvkem v symbolické výši 100 Kč.

Podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, je stát odpovědný za vznik škody, kterou způsobil. Zákonná úprava přitom stanoví, že stát odpovídá za škodu na principu objektivním, přičemž odpovědnost státu je založena na současném splnění tří podmínek:

1) nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí,

2) vznik škody,

3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

Zjednodušeně řečeno je nárok za zaplacení konkrétní škody podmíněn konkrétní chybou konkrétního státního úředníka. A na tohoto konkrétního úředníka pamatuje výše uvedený zákon v § 17 zákona v odstavci 1, kde se praví: „Nahradil-li stát škodu, ke které došlo při činnosti státního orgánu nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, pokud byli k vydání rozhodnutí nebo k úřednímu postupu oprávněni.“

Kverulant.org byl zvědavý, jak stát možnosti postihovat finančně svoje úředníky využívá. Proto se v roce 2015 dle zákona o poskytování informací zeptal ministerstev, kolik byla výše škody, kterou ministerstva zaplatila, jaká byla výše vymáhané škody po úřednících (výše regresu) a kolik chybující úředníci ministerstvu zaplatili (uhrazený regres). Zde je výsledek:

Z výše uvedené tabulky vyplynulo, že kromě ministerstva financí a ministerstva zdravotnictví byla v letech 2009 až 2014 ministerstva v prosazování zodpovědnosti za nezákonná úřední rozhodnutí dosti laxní. Ministerstvo kultury, obrany, zahraničních věcí a životního prostředí v celých pět let nikdy nechtělo po svých zaměstnancích ani korunu. Za chyby úředníků tak platíme my všichni a pocit nepostižitelnosti úředníků narůstá.

Pozorný čtenář si jistě povšiml, že ve výčtu ministerstev chybí ministerstvo spravedlnosti. Přitom právě ministerstvo spravedlnosti je ten, kdo ze zákona platí, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení. Ministerstvo spravedlnosti platí i v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem. Teprve po podání stížnosti na neposkytnutí informací v zákonném termínu sdělilo ministerstvo spravedlnosti, kolik zaplatilo. Nikoliv kolik nárokovalo po chybujících státních zaměstnancích. To ministerstvo spravedlnosti v roce 2015 nevědělo.

 

Přitom částka, kterou ministerstvo spravedlnosti zaplatilo z titulů mimosoudního vyrovnání a soudem nařízeného plnění, není malá. Od roku 2006 do května 2015 to byla více než miliarda korun:

Kverulant tehdy vyzval ministra spravedlnosti, aby  se zasadil změnu této nezodpovědní praxe.  V odpovědi tehdejší ministr JUDr. Robert Pelikán píše, že Kverulantovo tvrzení o tom, že ministerstvo spravedlnosti nemá přehled o výši vymáhaných a zaplacených náhrad, považuje za zavádějící. Přesto však ministr v dopise znovu opakuje, že vyhledávaní případů regresivních náhrad před rokem 2013 by bylo mimořádně složité. Jediné nové informace, které JUDr. Pelikán uvedl, se vztahují k období od roku 2013. Ministerstvo spravedlnosti se od roku 2013 zabývalo 67 případy regresivní náhrady a vymohlo při tom necelý milion korun. Tato částka je v hrubém nepoměru k výše uvedené tabulce.

Na základě Kverulantových zjištění připravilo Ministerstvo financí v roce 2016 novelu zákona, která úřadům přikazovala vymáhat škody po chybujících úřednících, tu však nakonec zamítla legislativní rada vlády.

Na jaře roku 2019 to byli Starostové a nezávislí kdo se inspiroval Kverulantovou kauzu a i oni navrhli, aby stát musel po úřednících, soudcích a státních zástupcích vymáhat škody, které při své práci způsobí.  Poslanci hnutí STAN ve svém návrhu argumentují tím, že podobné opatření platí už v obcích a krajích, a je tudíž namístě přenést tuto povinnost i na úroveň celostátní. „Zatímco pro obecní a krajskou úroveň platí, že samosprávy jsou povinny vymáhat po svých úředních osobách škodu, kterou svými rozhodnutími či postupem tito úředníci v samosprávě způsobili, a to až do výše 4,5 násobku platu (u škody úmyslné celou), stát takto postupovat ze zákona vůči svým úředníkům nemusí,“ píší předkladatelé.

Problematika vymáhání škody dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím není jednoduchá. Proto Kverulant.org požádal o rozhovor specialistu na tuto problematiku, právníka JUDr. Roberta Bezděka, CSc. Zde je záznam tohoto rozhovoru:

V roce 2014 pracovalo pro erár 416 tisíc státních zaměstnanců. Na rok 2019 je jich „rozpočtováno“ závratných 470 tisíc. Výdaje na jejich platy poslední léta překračují částku 200 miliard korun. Dokonce mají speciální zákon o státní službě, díky kterému jsou prakticky nevyhoditelní. Z těchto důvodů je Kverulant.org přesvědčen, že úředníci by za svoje zásadní chyby měli platit. A jaký je váš názor na vymáhání škody po úřednících?

Anketa: Úředníci by za svoje chyby, které někomu způsobili škodu, měli platit?

Vždy a za celou škodu.

159 (41 %)

Vždy, ale jen do výše 4,5 násobku platu úředníka.

91 (24 %)

Spíše by měli platit, ale jen do výše 4,5 násobku platu.

47 (12 %)

Spíše by platit neměli.

45 (12 %)

Nikdy by platit neměli.

45 (12 %)

Celkem hlasů: 387

Již jste hlasovali.

Zveřejnění této kauzy vyvolalo zájem médií a spolupracovník Kverulanta právník JUDr. Robert Bezděk, CSc., byl červnu 2015 pozván do studia Českého rozhlasu. Zde je záznam jeho vystoupení:

Český rozhlas v dubnu 2017 navázal na Kverulantovu aktivitu a zjistil, že stát v roce 2016 za chyby úředníků na odškodném vyplatil v roce 150 milionů korun a po úřednících vymáhal pouhé 2 miliony korun.

Tato kauza jasně ukazuje, že stát po chybujících úřednících vymáhá škody za jejich chyby zcela nedostatečně. Proto se Kverulant.org v roce 2015 obrátil dopisem na předsedu vlády a ministry spravedlnosti, kultury, obrany, zahraničních věcí a životního prostředí, aby změnili praxi vymáhání škody za chyby státních úředníků. Marně, proto Kverulant v dubnu 2017 opět dopisem vyzval předsedu vlády, ministry financí a spravedlnosti, aby se konečně zasadili o změnu. Opět marně. Kverulant se však nevzdává snadno, a proto připravuje další pokračování této kauzy. Na základě zákona o svobodném přístupu k informacím se chystá oslovit 100 institucí státní a veřejné zprávy a zeptat se jich, jak vymáhají náhradu škody způsobené jejich úředníky. Kverulant se nejspíš zase dozví, že erár téměř žádné škody po svých chybujících úřednících nevymáhá, a vše tak zase musel zaplatit daňový poplatník. Kverulant pak bude svými zjištěními zase prudit politiky a domáhat se nápravy.

Kverulant zdvořile prosí o finanční podporu svého vytrvalého úsilí. Pomozte Kverulantovi zastavit úřednickou beztrestnost a expanzi rozežraného státu a podarujete ho měsíčním příspěvkem v symbolické výši 100 Kč. Podpořit Kverulanta můžete i jednorázovým darem. Kverulanta můžete podpořit i nakupováním na svých oblíbených e-shopech. Je to jednoduché, zabere vám to jen několik vteřin. A co je nejdůležitější, při nákupu nezaplatíte nic navíc.