Nahoru

NÁRODNÍ ELEKTRONICKÝ TUNEL

NEN neboli Národní elektronický nástroj je vysoce předražený a státem provozovaný počítačový program, který má sloužit k zadávání veřejných zakázek. Kverulant.org v únoru  2017 v této věci podal trestní oznámení. Tunelování však nadále pokračuje. Nejnověji formou vypsání zakázky za 150 milionů ušité na míru jedné firmě. Oceňte Kverulantovo úsilí a pomozte mu zastavit tento tunel a prosadit potrestání tunelářů měsíčním darem v symbolické výši 100 Kč

Tunelování IT projektů je známým trendem. Klasickým příkladem je nákup CRABu, centrálního registru administrativních budov. Na této kauze jsou dobře vidět hlavní principy IT tunelů. Nejprve je třeba najít nějaký skutečný a pokud možno celkem jednoduchý problém, který by bylo možno složitě a draze vyřešit. V kauze CRAB byla takovým problémem absence seznamu budov v majetku státu. Řešení se pojmenuje nesrozumitelnou zkratkou, které nebude nikdo rozumět, ale která bude vzbuzovat zdání něčeho hodně sofistikovaného. Pak se uzavře první a nepříliš drahá smlouva s dodavatelem takového řešení. Po čase se zjistí, že problém je mnohem, ale mnohem komplexnější, a bez soutěže se uzavře první dodatek na další peníze. To se pak několikrát opakuje po dobu několika let. To, co by se v případě CRABu dalo v zásadě vyřešit excelovou tabulkou, nakonec stojí kolem 4 miliard.

Tunel, kterého se týká tato kauza, kopíruje většinu hlavních principů IT tunelů, ale zavádí i významnou inovaci. NEN už totiž neřeší žádný skutečný problém.

Pojďme se na NEN podívat podrobněji. Nabubřelý název Národní elektronický nástroj vzbuzuje dojem, že jde o do české kotliny lokalizovanou verzi CML, centrálního mozku lidstva. Fanoušci umělé inteligence však budou zklamáni. NEN je softwarový nástroj, či chcete-li počítačový program, který slouží k zadávání výběrových řízení tam, kde to zadavateli ukládá zákon. Samozřejmě že software na zadávání veřejných zakázek obecně potřebný je, ale už dávno jej vyvinula řada IT firem. A není a ani nikdy nebyl příliš drahý. Například větší město, které vypisuje přibližně stovky soutěží do roka, za plnou verzi zaplatí kolem 100 tisíc korun a roční provoz ho přijde přibližně na 50 tisíc korun. Ten, kdo se spokojí se základní verzí, zaplatí za takový program na 2 tisíce ročně. Existují dokonce programy, které jsou zcela zdarma.

Přestože je NEN pro veřejnou sféru zadarmo, skoro nikdo ho nechce. V prosinci 2019, po čtyřech letech fungování, po roce a půl povinného používání státními institucemi a utracení 400 milionů korun ze státního rozpočtu dosáhl NEN tržní penetrace pouhých 4 %. Nabízí se otázka, proč NEN skoro nikdo nechce, i když je zadarmo. Důvodů je mnoho, ale jedním z nejpodstatnějších je skutečnost, že NEN nepřináší nic nového, cílová skupina, kterou by měl oslovovat, již dávno elektronizaci veřejných zakázek vyřešenou má, a dokonce lépe než se státním NEN. Dalším podstatným důvodem je skutečnost, že NEN je prostě špatný produkt. V polovině února 2019 došlo k jeho kolapsu. Ministerstvo pro místní rozvoj původně tvrdilo, že se kvůli výpadku systému NEN musely rušit zakázky za desítky milionů. Pohled do registru o měsíc později ale ukázal, že šlo o tendry za půl miliardy. Zmizely tisíce dokumentů, které do něj zadavatelé i zájemci o tendry nahráli od začátku roku. 

NEN také sklízí kritiku kvůli své těžkopádnosti a složité ovladatelnosti. Na to mají úředníci MMR recept.  Ministerský rada Michal Nechanický, který je za dobrou funkčnost NEN zodpovědný, začal pro dodavatele státu, kteří si systém chtějí osvojit, pořádat školení. Za jednodenní kurz chce téměř pět tisíc korun.  Podobně jsou na internetu za tisíce korun k dohledání také kurzy Jana Ségla z odboru elektronizace veřejných zakázek MMR či vedoucího oddělení centrálního nákupu Ministerstva vnitra Ondřeje Ječného. Všichni si přivydělávají díky tomu, že je NEN těžkopádný a složitý.

A kolik nás, daňové poplatníky, NEN stál? V lednu 2017 se účet za nefunkční software vyšplhal na 500 milionů korun. Mnoho z těchto peněz bylo utraceno na základě jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). Takové řízení má k otevřené a férové soutěži obvykle dosti daleko, nicméně v přímém konfliktu se zákonem obvykle není. Prodlužování smluv a navyšování cen bez soutěže už ale ano.

V červenci 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil MMR pokutu ve výši 550 000 Kč za porušení zákona o veřejných zakázkách v zadávacím řízení „Vývoj Národního elektronického nástroje – systémový integrátor“. Veřejnou zakázku v objemu téměř 150 milionů korun zadalo ministerstvo v dubnu 2012 společnosti DATASYS s.r.o. Doba plnění zakázky byla stanovena od dubna do prosince 2012. Následně však byly ke smlouvě uzavřeny dodatky č. 1 a 3, jimiž se doba plnění prodloužila až do konce března 2014. Podle zákona nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. V tomto případě došlo k prodloužení celkové doby plnění z úvodních osmi měsíců na téměř 23 měsíců. Doba plnění má zcela jistě nezpochybnitelný vliv na náročnost a kvalitu plnění předmětu veřejné zakázky, proto mohl mít postup zadavatele dopad na okruh uchazečů o danou zakázku. Protože DATASYS nezvládl zakázku realizovat, vyměnil subdodavatele a NEN nakonec dodala firma Tesco SW, nechvalně známá kauzou monitorovacích systémů MONIT a MS2014+ v hodnotě několika set milionů Kč, které dodává rovněž pro MMR. Porušování zákona o veřejných zakázkách se nelíbilo ani Evropské unii, která projekt NEN částečně financovala. Nechala si vypracovat mimořádný audit a požaduje po MMR vrátit 41,7 milionu korun.

To však není zdaleka jediná pokuta, kterou MMR za NEN od ÚOHS dostalo. V listopadu 2016 udělil MMR pokutu 500 000 Kč, a dokonce zakázal plnění uzavřené smlouvy. Šlo o zakázku na dokončení NEN a jeho přizpůsobení na současnou legislativu. Zakázku dostala firma DEZADATA GROUP z holdingu Tesco SW, která jako jediná podala nabídku. Tato firma, která vykázala rok před podáním nabídek obrat 2,5 milionu, dostala nakonec zakázku za cenu 3× vyšší, než byla předpokládaná hodnota, tedy cca 50 mil. Kč. Tehdejší ministryně Šlechtová toto prezentovala jako úspěch, neboť původní nabídka firmy byla na 55 mil. Kč. Dokonce tuto soutěž prezentovala jako příklad transparentního soutěžení. Firma QCM však podala na tento postup stížnost u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad potvrdil správnost podezření a označil zakázku za nezákonnou. MMR se pokusilo podat rozklad proti tomuto rozhodnutí, ale nestihlo ho podat v zákonné lhůtě. Rozhodnutí ÚOHS o půlmilionové pokutě a zákazu plnění tak nabylo právní moci v prosinci 2016. V rozporu s rozhodnutím ÚOHS však MMR pokračovalo v pracích na NEN. I proto na MMR podal Kverulant v březnu 2017 trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí. V září 2017 ÚOHS překvapivě oznámil, že pravomocné rozhodnutí neplatí, a rozběhl opět rozkladové řízení. Po skoro dvouletém řízení pak v listopadu 2017 ÚHOS s konečnou platností potvrdil nezákonnost zakázky, pokutu i zákaz plnění smlouvy.

 

V lednu 2017 vypsalo MMR další zakázku na „Zajištění technické podpory k produktům využitým v IS NEN“, ze které plyne, že jen údržba HW a systémů nutných pro běh NEN bude stát 100 mil. Kč za rok. Předmětem soutěže je dodávka 85 položek (60 ks počítačového vybavení od IBM, DELL a Cisco a 25 položek podpory SW). Mezi požadovanými standardními položkami je i 5 kusů software od firmy Tesco SW. Zatímco dodavatelů HW a SW od firem IBM, DELL, Cisco a Oracle najdete v ČR desítky, produkty firmy Tesco SW prodává jen samotné Tesco SW. Nebude to tedy nejlepší cena nebo kvalita, co rozhodne o výherci 100 milionů korun. Rozhodne to Tesco SW. Nejen Kverulant došel k závěru, že tato zakázka byla vypsána diskriminačním způsobem. Ke stejnému závěru došel i ÚOHS. V květnu 2017 rozhodl, že MMR postupovalo v této zakázce opět nezákonně. Navíc UOHS znovu uložil MMR zákaz uzavřít smlouvu do pravomocného ukončení tohoto správního řízení

Mimochodem, ÚOHS obvykle v těchto případech ukládá viníkovi povinnost uhradit náklady řízení. V tomto případě má MMR nařízeno zaplatit 30 tisíc korun. Připomeňme, že v červenci 2015 ÚOHS uložil MMR pokutu ve výši 550 000 Kč a v listopadu 2016 pokutu 500 000 Kč. Bylo by přinejmenším výchovné, kdyby tyto pokuty a náklady skutečně museli zaplatit ti konkrétní úřednici, kteří postupovali v rozporu se zákonem. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím státu tuto možnost dává. Stát však po chybujících úřednících vymáhá takové škody zcela nedostatečně. Cílem Kverulantovy kauzy JAK ÚŘEDNÍCI PLATÍ ZA SVÉ CHYBY je tento stav změnit.

Nyní však zpět  k podstatě této kauzy. Stát z našich peněz utratil za něco, co nikdo nepotřebuje, půl miliardy a další stovky milionů se utratit chystá. Je nejvyšší čas tento projekt zastavit. V lednu 2017 Kverulant dopisem vyzval ministryni MMR Karlu Šlechtovou, aby NEN konečně zastavila a nařídila vyšetření tohoto tunelu. V únoru 2017 se Kverulantovi dostalo odpovědi, ze které vyplývá, že MMR považuje NEN za úžasnou a nanejvýš potřebnou aplikaci. Navíc 18. dubna 2017 zavedlo MMR pro ministerstva a centrální úřady povinnost NEN používat. Nepřipravenost NEN však vzbuzovala rozpaky nejen v Kverulantovi, ale i mezi firmami zabývajícími se administrací veřejných zakázek.

Podle ředitelky společnosti Otidea, která se administrací výběrových řízení zabývá již od roku 2013, Mgr. Kateřiny Koláčkové bylo jedním ze základních problémů šifrování nabídek. NEN při příjmu nabídky neověřil, zda je dokument zašifrován, mohlo se tedy stát, že soutěžící omylem zašifruje nabídku jiným klíčem a pak je jen kvůli této formalitě vyřazen. „Velký problém je i rychlost systému, vše trvá velmi dlouho už teď, kdy většina zadavatelů přijímá nabídky spíše klasicky papírově,“ dodala Koláčková. NEN dlouho  běžel pouze v prohlížeči Internet Explorer, v jiném nefungoval. Více o problematickém NEN v rozhovoru Kateřiny Koláčkové s ředitelem Kverulanta, Ing. Vojtěchem Razimou. Tento rozhovor se uskutečnil v roce 2017:

Jak již bylo zmíněno, Kverulant v březnu 2017 podal na vysokého úředníka MMR Ing. Stanislava Bogdanova trestní oznámení pro podezření ze spáchání tří trestných činů: zneužití pravomoci úřední osoby, maření výkonu úředního rozhodnutí a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Ing. Bogdanov je na MMR ředitel odboru elektronizace veřejných zakázek a koncesí. Kverulant jej viní z toho, že za MMR pokračoval v plnění smlouvy s dodavatelem, i když to předtím ÚOHS pravomocně zakázal.

Jak již bylo uvedeno výše, šlo o zakázku s firmou DEZEDATA na dokončení NEN a jeho přizpůsobení pro současnou legislativu. Přestože rozhodnutí o zákazu plnění z této smlouvy nabylo právní moci 9. 12. 2016, plnění z této smlouvy dále pokračovalo. Svědčí o tom po tomto datu opakovaně prováděné aktualizace systému NEN a získání certifikace pro NEN v únoru 2017. Kverulant se však nevzdává snadno a podal proti odložení k příslušnému státnímu zástupci hned dvě stížnosti.  Sice to dlouho trvalo, ale státní zástupce dal Kverulantově stížnosti v červenci 2018 za pravdu a věc vrátil policii k došetření.

Na podzim 2018 však policie Kverulantovo trestní oznámení opět odložila. Tím, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže obnovil řízení, jehož výsledkem byl zákaz plnění ze smlouvy, se prý nabytí právní moci tohoto rozhodnutí posunulo až na 15. 11. 2017, tedy na dobu, kdy už byly všechny práce provedeny.

Kverulant se s odložením tohoto případu odmítl  smířit a podal odvolání proti odložení věci. Dozorující státní zástupce Mgr. Jan Maršálek postup policie přezkoumal a došel k závěru, že byl zcela správný a odložení věci koresponduje se zjištěným skutkovým stavem. Kverulant se s tímto závěrem neztotožňuje, ale protože již vyčerpal všechny zákonné prostředky, nemůže s odložením nic dělat. Může si jen povzdechnout, že nekvalitní práce orgánů činných v trestním řízení je jedou z příčin předražených státních IT zakázek.

Přestože stát z našich peněz za NEN už utratil  600 milionů, na podzim roku 2017 stále nefungoval. Jak se blížil  konec roku, vzrůstal apetit eráru utratit i poslední peníze daňových poplatníků a do frenetického utrácení se pustilo i 286 zadavatelů tehdy registrovaných v NEN. To NEN zpomalilo natolik, že je obtížné s ním pracovat. Již během léta se objevovaly zprávy o „sluníčkových dnech“, tedy situacích, kdy zadavatel může dlouhé hodiny jen pozorovat točící se ikonu sluníčka, která indikuje, že aplikace NEN je zaneprázdněna. Tento fenomén se v říjnu velmi rozšířil a provozovatel (MMR) musel přistoupit k omezení některých služeb systému NEN. Výsledkem bylo například ruční spouštění exportu dokumentace veřejné zakázky a nutnost o každý export písemně žádat prostřednictvím helpdesku. Ani na jaře se situace nezlepšila. Kolegové z webu Hlídač státu změřili dostupnost aplikace NEN a zjistili, že v týdnu do 21. března 2018 byla opět prakticky nedostupná.

Na konci roku 2019  ministerstvo vypsalo nový tendr na provoz systému. Hledá nástupce firem O2 a Tesco SW, které portál provozovaly doteď. Podmínky tendru za 150 milionů korun jsou však ušité na míru jediné firmě – opět Tesco SW.  Aby se mohl zájemce o zakázku přihlásit, musí splňovat mimořádně přísná pravidla. Musí například předložit důkaz, že v posledních třech letech provozoval tři obdobné informační systémy. A to v masivním měřítku – za první i druhý musel dostat v posledních třech letech na 90 milionů korun bez daně a muselo je používat minimálně 10 tisíc uživatelů. U třetí služby podle požadavků musel zájemce poskytovat technickou podporu minimálně 10 tisícům uživatelů.

Tesco SW přitom právě takové obří zakázky dělalo pro Ministerstvo pro místní rozvoj. Provozuje totiž ještě například obří systém pojmenovaný MS2014+ pro administraci evropských dotací, na který EU odmítla slíbenou dotaci 820 milionů poskytnout, protože zakázku podle ní ministerstvo vysoutěžilo neprůhledně.

Pokud by ovšem prošla požadavky i konkurence Tesco SW, bude mít nejspíše potíž s další podmínkou – mít tým odborníků, který splňuje přesnou a velmi specifickou kombinaci certifikátů dosvědčujících jejich technologické znalosti. Kombinace odpovídá současnému týmu Tesco SW.

To ale není vše. Ještě předtím, než ministerstvo vůbec tendr na provoz systému na sklonku roku 2019 vypsalo, uzavřelo s Tesco SW ještě jednu smlouvu – na vytvoření dokumentace NEN a metod, jak systém převést na jiného správce. Ať už další zakázku vyhraje kdokoliv, Tesco SW za to dostane dalších více než 100 milionů korun. A to i v případě, že novým provozovatelem systému bude ono samo.

Kverulant není sám, komu vadí, že stát místo toho, aby určoval a kontroloval pravidla veřejné soutěže, v této oblasti podniká a přitom zákon sám očividně nedodržuje. Jedním z takových kverulantů je i firma QCM, která  v květnu 2017 podala na MMR žalobu k městskému soudu v Praze. Jejich žaloba se domáhá zdržení se nekalosoutěžního jednání a odstranění závadného stavu. Opírá se přitom o skutečnost, že MMR figuruje zároveň jako regulátor a soutěžitel na stejném trhu. Žaloba konstatuje, že MMR svým konáním jako regulátor zvýhodňuje svoji pozici v roli soutěžitele na úkor ostatních soutěžitelů a dokládá to účelovou  komplikací pro ostatní soutěžitele při přístupu k Věstníku veřejných zakázek nebo diskriminačním předepisováním podmínek pro elektronické nástroje. Žaloba rovněž podepírá svá tvrzení skutečností, že soutěžitel nabízí na trhu nástroj, který vznikl v rozporu se zákony ČR, tedy je právně vadný. Dále, že program byl také certifikován v rozporu se zákazem plnění dodavatelské smlouvy. Žalobce rovněž v jednání MMR spatřuje skutečnosti naplňující definici nekalosoutěžního jednání, tedy rozpor s dobrými mravy soutěže i jednání způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům. Soud byl již dvakrát odročen, s tím, že první jednání bylo nařízeno na 11. listopadu 2018. Pak byl soud ovšem znovu odložen.

Koho zajímají další podrobnosti o projetu NEN, může se podívat na diskuzi dvou IT expertů Davida Horkého a Jana Hrádka, jak ji v prosinci 2016 zaznamenal Debatní klub:

Z uvedeného je jasné, že státní správa by si měla položit zásadní otázku, zda má chybový a těžko použitelný NEN smysl dále rozvíjet. Pokud ano, je třeba pomalu rozbít monopol firmy Tesco SW, za kterým Kverulant vidí korupci. Pokud ne, je třeba povolit zadavatelům přejít na jiný software a nechat NEN upadnout do zapomnění i se stávajícím dodavatelem. Je jasné, Kverulant striktně doporučuje druhou cestu. Stát se nemá pokoušet o vlastní řešení tam, kde docela dobře fungují komerční nástroje. NEN je ukázkou toho, že mu to katastrofálně nejde.

Nejen Kverulantova usedavá kritika NEN nakonec přinesla i stopku dalšímu rozšiřování NEN. Na konci roku 2019 prohlásil tiskový mluvčí MMR Vilém Frček: „MMR neplánuje v současné době rozšiřovat povinnost využívat NEN na ostatní zadavatele, například obce, města, kraje.“

Jak již bylo řečeno, tato kauza si klade za cíl dosáhnout potrestání viníků. Pomozte nám těchto cílů dosáhnout. Pomozte Kverulantovi zastavit tuneláře pravidelným darem v symbolické  výši 100 Kč.  I vaše tři koruny denně nám pomůžou vyhrát v této kauze, ohlídat, kam tečou vaše daně, a měnit věci k lepšímu. Podpořit nás můžete i jednorázovým darem. Děkujeme, že šíříte tyto informace dál, a držte nám palce. I taková podpora je pro nás důležitá. Kverulanta můžete podpořit i nakupováním na svých oblíbených e-shopech. Je to jednoduché, zabere vám to jen několik vteřin. A co je nejdůležitější, při nákupu nezaplatíte nic navíc.