Brusel opět upozornil na nedostatky v českém soudnictví a boji proti korupci. Zpráva o právním státu za rok 2025 vytkla České republice především zdlouhavá řízení v korupčních kauzách, nedostatečnou transparentnost vlastnictví médií a problémy s kvalitou legislativy. Komise zároveň ocenila některé pokroky v reformách.

Evropská komise zveřejnila šestou výroční zprávu o stavu právního státu v členských zemích, která tradičně obsahuje i kritiku České republiky. Dokument upozorňuje na přetrvávající problémy v klíčových oblastech jako je soudnictví, boj proti korupci či transparentnost médií. Přestože zpráva oceňuje některé pokroky, především v reformě státního zastupitelství, zároveň formuluje konkrétní doporučení pro zlepšení situace.

Průtahy

Nejzávažnějším problémem českého soudnictví zůstává podle Komise délka řízení v korupčních kauzách vysokých politiků. Zpráva konstatuje, že „přetrvávají obavy ohledně délky soudních řízení v korupčních kauzách na vysoké úrovni ve všech fázích procesu, včetně vyšetřování, stíhání a rozhodování”. Jako příklad uvádí kauzu bývalého premiéra Andreje Babiše týkající se dotačního podvodu z roku 2008, kde byla obžaloba podána poprvé až v roce v roce 2016 a pravomocné rozhodnutí je stále v nedohlednu.

Digitalizace

Kritiku si vysloužila i digitalizace soudů, konkrétně opětovné odložení systému elektronických spisů. Podle zprávy „zavádění systému elektronických spisů bylo opět odloženo a zůstává ve fázi zadávání veřejných zakázek”. Soudci i advokáti přitom považují systém za klíčový pro snížení pracovní zátěže soudů a umožnění vzdáleného přístupu k soudním spisům, což by mohlo výrazně zlepšit efektivitu justice.

Střet zájmů

Vážné problémy Komise identifikovala v oblasti střetu zájmů. Ústavní soud zrušil novelizovanou legislativu o střetu zájmů z procedurálních důvodů (přílepek), což podle zprávy znamená, že vrcholní politici mohou být skutečnými vlastníky médií. Komise proto doporučuje obnovit revizi této legislativy včetně definice skutečných vlastníků a jejich kontroly.

Přílepky

Kvalitu legislativy negativně ovlivňuje podle Komise používání takzvaných „přílepků“. Zpráva kritizuje „pokračující praxi dodatků pozměňovacích návrhů nedostatečně souvisejících s podstatou legislativního návrhu, které umožňují obcházení běžné legislativní procedury”. Ústavní soud opakovaně rozhodl, že taková praxe může porušovat ústavní principy a zásady právního státu, což podkopává důvěru v legislativní proces.

Platy soudců

Problémem zůstávají i platy soudců a soudního personálu. Zpráva konstatuje, že „platy neudržely krok s jinými pozicemi ve veřejném sektoru”, což nadále ovlivňuje nábor a udržení kvalifikovaných zaměstnanců v soudnictví a státním zastupitelství. Situaci komplikuje spor o nový zákon o platech soudců, který soudci napadají u Ústavního soudu kvůli údajnému rozporu s rozhodnutím soudu z května 2024.

Útoky na novináře

Zpráva upozorňuje, že „online obtěžování novinářů zůstává problémem, který vyvolává obavy”. Nedávný průzkum ukázal, že až 70 % českých novinářů zažilo vyhrůžky smrtí nebo fyzickým napadením, zatímco 40 % bylo terčem organizované online kampaně zaměřené na diskreditaci jejich práce.

Mírný pokrok

Komise zároveň ocenila některé pokroky. Pozitivně hodnotí probíhající reformu státního zastupitelství. Vstoupila v platnost nová disciplinární procedura pro soudce, státní zástupce a soudní exekutory, která zavádí možnost odvolání. Byl také přijat zákon o lobbingu, který se vztahuje i na poslance parlamentu a přispívá k větší transparentnosti politických procesů. V tomto budě Kverulant se závěry zprávy nesouhlasí.

Lobbing

Podle Kverulantova názoru je výsledná podoba zákona o regulaci lobbingu plná děr a skutečnou regulaci lobbingu nepřinese. Nejvíce zarážející je vyškrtnutí asistentů poslanců a senátorů z okruhu lobbovaných osob. Právě tito úředníci přitom často fungují jako prostředníci mezi politiky a zájmovými skupinami. Další problematickou změnou je oslabení takzvané lobbistické stopy. Pozměňovací návrh Evy Decroix z ODS, podpořený hlasy ODS a ANO, způsobil, že se neuvádí v zájmu které firmy byly změny prolobbovány.

Zákon o regulaci lobbingu také nijak neřeší problematiku bývalých armádních generálů, kteří po odchodu ze služby zakládají lobbistické firmy a využívají své kontakty k ovlivňování miliardových zakázek. Souběh pobírání výsluhového příspěvku a lobbistické činnosti zůstává nadále bez omezení. Bylo by účelné implementovat do české legislativy obdobné ustanovení, jako je americký 18 U.S. Code § 207 – Restrictions on former officers, employees, and elected officials of the executive and legislative branches, do zákonů upravujících služební poměr vojáků a příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů. Kverulant zejména navrhuje, aby každý:

• Kdo pobírá výsluhový příspěvek a začne vykonávat lobbing ve prospěch dodavatelů vojenského materiálu, měl by oznámit tuto činnost státu a výplata příspěvku by mu byla pozastavena.
• Kdo opouští pozici ve veřejné službě a pobírá výsluhový příspěvek, měl by mít po dobu dvou let zákaz pracovat nebo podnikat v oborech, kde by využíval znalosti a kontakty získané během služby.

Doporučení

Komise formulovala čtyři konkrétní doporučení pro Českou republiku. Země by měla přijmout další opatření ke zkrácení řízení a zajištění nezávislosti vyšetřování korupčních kauz, posílit rámec integrity pro poslance, obnovit revizi legislativy o střetu zájmů a pokračovat v reformách transparentnosti vlastnictví médií. Kverulant bude plnění těchto doporučení nejen sledovat, ale i prosazovat. Mimo to se bude Kverulant zasazovat o zpřísnění zákona regulujícího lobbing.

Prosba o podporu

Pokud si ceníte Kverulantova úsilí o lepší fungování právního státu a dodržování pravidel, podpořte prosím činnost Kverulanta. Každý příspěvek pomáhá udržet svobodnou žurnalistiku a kontrolu moci. Děkujeme za vaši důvěru a podporu našeho týmu při odhalování problémů, které ovlivňují nás všechny a zasahují do života každého občana.

Vojtěch Razima