Česká armáda se už dvě dekády nedokáže vymanit z učebnicového vendor lock-inu u lehkých kulometů MINIMI, které dodává překupník z Borku u Českých Budějovic. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu i podle auditu Ministerstva obrany chybělo dlouhodobé plánování, smlouvy neodpovídaly zadávacím podmínkám a armáda si k miliardové zakázce ani nezajistila náhradní díly pro životní cyklus zbraní. Přesto tentýž prostředník dodává kulomety už ve třetí etapě nákupů, zatímco Vojenské zpravodajství i parlamentní dohled mlčí a daňový poplatník jen přihazuje další stovky milionů.

V porovnání s jinými spojenci trvá u nás pořizování vojenského vybavení velmi dlouho. I tak zvané off-the-shelf produkty, neboli již na trhu existující systémy a vojenská řešení, se u nás pořizují v plánu několika pětiletek, na které se připravují a aktualizují střednědobé plány činnosti a rozvoje resortu Ministerstva obrany. S kolovými transportéry se např. počítalo už v roce 1997, ale k jejich pořizování podle národní specifikace došlo až v letech 2009–2012. Přitom šlo o stroje, které z provozu mohla vyřadit při jejich přesunu na bojiště obyčejná Škoda Fabia, jak ukázalo Aktuálně.

Pandur vs Fabie 1:5

Pět pandurů a osobní auto havarovaly 4. listopadu 2016 v Táboře Čekanicích. Hlavní příčinou nehody bylo podle policie nedodržení dostatečné vzdálenosti mezi vozidly. Tři vojáci za to dostali pokutu 2 000 korun. Poničeno bylo pět armádních obrněných vozidel. Čtyři musela opravit firma Tatra Defence Vehicle ve vlastnictví Strnadova CSG, a.s., která pandury v Česku vyrábí a má na starosti i jejich výhradní servis. Nehoda stála armádu 95 milionů korun a pandury museli vojáci několik let postrádat.

Kalouskův odkaz

Jedním z důvodů, proč by Česko nakonec přišlo se svými nejmodernějšími zbraněmi dlouhodobě zanesenými do utajovaných plánů na spojenecké bojiště až po skončení případné války, je administrativní příprava a provedení akvizičního procesu v podobě proprietárního uzamykání se ministerstva s vybranými dodavateli. To zpravidla vzniká chybou zadavatele, v případě Ministerstva obrany však jde o propracovaný systém. Fakticky žádný z ministrů obrany se nesnažil zbořit systém, jehož základy vytvořil v 90. letech Miroslav Kalousek, ještě jako ekonomický náměstek, jeden z pozdějších předsedů lidovců a zakladatel TOP09.

Ukažme si, jak tento systém funguje na příkladu pořizování kulometů MINIMI. Tabulka ukazuje příběh uzamčení ministerstva při pořízení kulometů MINIMI. Na počátku byla válka. Globální válka proti terorismu (GWOT). Tu vyhlásil G. W. Bush po útoku na Světové obchodní centrum 11. 9. 2011 a pro Česko to byla možnost zapojení se do první skutečné bojové operace od jeho přijetí do NATO v roce 1999. S GWOT se pojí i zapojení dodavatele CB SERVIS CENTRUM s.r.o., IČ 482 01 464, sídlícího až do roku 2015 na adrese České Budějovice, Střelnice Borek 34, PSČ 37010, do dodavatelského řetězce.

Česko se do bojových operací GWOT zapojilo prostřednictvím útvaru speciálních operací Vojenské policie (VP) z Prahy, 601. skupinou speciálních sil Vojenského zpravodajství z Prostějova a 43. výsadkovým praporem z Chrudimi. Tyto speciální útvary daly pro své mise specifikaci na pořízení jiných než českých kulometů. Do té doby byl standardem univerzální kulomet vzor 59 (UK vz. 59) vyráběný Zbrojovkou Vsetín.

Pro 1. etapu pořizování MINIMI je typické, že se nepočítalo s úplným nahrazením UK vz. 59 a že poslanci v Parlamentu hlasující pro vyslání českých vojáků do misí podle čl. 43 odst. 2 písm. a) Ústavy ČR, ve znění pozdějších předpisů, se v rozpravě nezajímali, jestli má armáda adekvátní vybavení pro operace v zahraničí. Fakticky pokračoval neutěšený stav popisovaný čs. vojáky účastnící se operací Pouštní štít a Pouštní bouře, jak dokládá Aktuálně.cz. Poslanci Ministerstvu obrany bezmezně důvěřovali, včetně KSČM odmítající nasazení českých vojáků v zahraničí.

Mezi roky 2001 a 2009 docházelo ke schvalování mandátu pro nasazení vojáků jen na jeden rok, ačkoliv operace v Afganistánu nakonec trvala 20 let. V té době bylo vysílání vojáků do misí součástí koňského handlu, jak dokládá Seznam.cz, který držel v nejistotě všechny aktéry české vojenské politiky: NATO, Ministerstvo obrany, plánovače, vojáky. Nejistotu omezila až Střednědobá koncepce působení České republiky v operacích v zahraničí, kterou v roce 2009 prosadil M. Barták nominovaný za ODS a odsouhlasený ČSSD a která umožňovala lépe plánovat účast v misích, zejména pořizovat vybavení adekvátní pro tyto mise.

V lednu 2008 vyhlásilo akviziční pracoviště VP otevřené výběrové řízení na „7,62 mm univerzální kulomet MINIMI pro VP“, jehož vítězem byl vyhlášen dodavatel CB SERVIS CENTRUM s.r.o., s kterým byla 29. 4. 2008 uzavřena smlouva na plnění 7,2 mil. Kč. K plnění pak došlo 1. 12. 2009. Dne 20. 11. 2008 bylo vyhlášeno otevřené výběrové řízení na „Kulomet 7,62 mm MINIMI AČR 2009“, kde smlouva na 16,2 mil. Kč byla uzavřena se stejnou firmou 13. 2. 2009 a k plnění došlo 30. 11. 2009. Další objednávky kulometu v podobě „Kulomet MINIMI 5,56 mm pro ÚSpO VP“ a „Kulomet MINIMI 7,62 mm pro ÚSpO VP“ pro Útvar speciálních operací VP byly již v režimu jednacího řízení bez uveřejnění se zahájením 13. 10. 2008 a s uzavřením smlouvy 19. 12. 2008, s plněním 30. 11. 2009. Vítězem se stalo opět CB SERVIS CENTRUM s.r.o., protože soupravy zbraní byly nakupovány jako „český armádní salám“, tj. v množství, které se nakonec ukázalo obrovské, ale po částech, které byly zajímavé jen pro prostředníky. První etapa pořízení kulometů MINIMI tak byla plně v duchu lidoveckého managementu.

Pro 2. etapu pořizování MINIMI se stalo osudné střídání vlád. V létě 2010 převzal po M. Bartákovi místo ministra obrany A. Vondra a salámová akvizice se zpomalila. V listopadu 2010 se sešel s ministrem vnitra Radkem Johnem a s vrchním státním zástupcem v Praze Vlastimilem Rampulou a společně se shodli „že systémovým problémem jsou především nákupy vojenského materiálu přes prostředníka“. A. Vondra tak zahájil práce na Bílé knize o obraně, kterou v květnu 2011 schválila vláda. V prosinci ministr ukázal výsledky auditu veřejných zakázek a sdělil, že „například dlouhodobý plán na nákup zbraní prakticky neexistuje a střednědobý plán je často nesplnitelný a zbytečně nadhodnocený“.

Bílá kniha o obraně pak požadovala, že „není dále přípustné tolerovat špatné hospodaření v sektoru obrany“; že je „nezbytně nutné aplikovat programový přístup v plánování a strategickém řízení Ministerstva obrany, zavést transparentní a efektivní akviziční proces, a dokončit projekt Voják 21. století“, kam pořízení lehkých zbraní patřilo, ale jejich pořízení bylo zdůvodňováno vždy až nasazováním v misích. K omezení „salámu“ se doporučovalo „maximálně využívat služeb akviziční Agentury NATO pro údržbu a zásobování (NATO Maintenance and Supply Agency, NAMSA).“ S personálními změnami na vyzbrojovací sekci ztratili kulomety MINIMI krytí. Úředníci se je pokusili pořídit cestou NSPA.

Chybějící náhradní díly

Tato fáze je popsána Nejvyšším kontrolním úřadem: „Dokumentace rozhodování o způsobu pořizování majetku byla na MO v tomto případě vedena takovým způsobem, že po odchodu odpovědných osob z resortu nebylo MO schopno vysvětlit výše uvedený postup… MO použilo peněžní prostředky státu v celkové hodnotě 3,37 mil. Kč neúčelně tím, že ke kulometům MINIMI pořídilo denní zaměřovače ZD 5×40 RD, které jsou pro tento typ výzbroje nevhodné a nevyhovují koncovým uživatelům… Ministerstvo s dodavatelem uzavřelo smlouvu, která neodpovídala zadávacím podmínkám… uzavřelo dodatek č. 1 ke smlouvě na pořízení kulometů MINIMI, na jehož základě došlo ke změně rovnováhy závazku ve prospěch dodavatele… MO neověřovalo parametry pořizované výzbroje včetně příslušenství před podpisem kupních smluv, ačkoliv to zákon č. 134/2016 Sb. umožňuje… smluvně současně nezajistilo náhradní díly po dobu životního cyklu pořizované výzbroje.“

Proto bylo v letech 2016-2022 zadáno celkem 22 inzerátů přes firmu NESS Czech s.r.o. v ceně 269-339 Kč za inzerát, kterými ministerstvo poptávalo náhradní díly ke kulometům MINIMI, protože nebyly součástí původní smlouvy. Na inzeráty se nepřekvapivě přihlásil jediný zájemce: CB SERVIS CENTRUM s.r.o. Ministerstvo opět nebylo schopno nakoupit náhradní díly ve velkém pro životní cyklus kulometů, ačkoliv už mělo informace o jejich „kazivosti“ po první etapě jejich pořízení.

Paradoxem celého příběhu je tak nakonec platba 398 090 Kč a 2 061 840 Kč v roce 2015 Vojenskému technickému ústavu, s.p. za „Zkoušky kulometů 7,62 x 51 mm MINIMI a Dokumentace výrobní stabilizátoru 120 EOF M a 120 EOFd M (Drab), NS 341600/135000, sml.č. 155110118“ a „341600/135000, sml č. 155101118 – Zkoušky kulometů 7,62 x 51 mm MINIMI a Dokumentace výrobní stabilizátoru 120 EOF M a 120 EOFd M (Drab)“ dokazující, že kulomety mohl dodat státní podnik zřízený v působnosti Ministerstva obrany, který měl a má nejenom povolení k obchodu s vojenským materiálem, ale také vybavení pro provádění technických zkoušek.

Hromadění omylů

Systém „hromadných omylů“ funguje na Ministerstvu obrany už 30 let a dodavatelé jej hromadně využívají ve svůj prospěch. Zatím si jej ale nevšimlo Vojenské zpravodajství jako orgán státu „pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky“. Organizátorem uzamykání se s dodavateli jsou totiž osoby z řad úředníků a vojáku, kterým bylo na základě informací Vojenského zpravodajství vydáno Národním bezpečnostním úřadem osvědčení o způsobilosti seznamovat se s utajovanými informacemi.

Vojenské zpravodajství má stejné, a ze své podstaty lepší informace, než má Kverulant, proto by se mělo více věnovat odhalování organizace vendor lock-in aktivit vedoucích k poškození zájmů daňových poplatníků. Vojenské zpravodajství je však také pod dohledem. Jako vojenský hlídač hlídá úředníky s prověrkami, hlídá vojenského hlídače od roku 2006 Stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství. V tomto období jde o 10 poslanců, z nichž pět hájí barvy ANO2011. Kverulant mimořádně souhlasí s předsedou ANO, že stát je třeba řídit jako firmu, jestliže jsme schopný národ. Vypadá to ale, že v letech 2014-2024, kdy v čele Vojenského zpravodajství stál ředitel nominovaný ANO2011, řídila Vojenské zpravodajství nemehla.

Prosba o podporu

Kverulant na své náklady pokračuje v odhalování systémových selhání v resortu Ministerstva obrany viditelných okem analytika, která jsou zadními vrátky pro působení cizích mocností proti zájmům České republiky. Přispějte, prosím, Kverulantovi darem, když už musíte platit daně na neschopné úředníky a líné zpravodajské služby. Úředníka i generála lze vyměnit, někdo ale na jeho pochybení musí upozornit. 

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima