Den daňové svobody připadl letos na 29. května. To znamená, že teprve od 30. května Češi poprvé v roce začnou pracovat pro sebe. Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období. Na část, kdy pracujeme jen na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí, a na část, ve které konečně vyděláváme jen pro sebe. Kverulant.org se již od svého založení v roce 2009 snaží zkrátit dobu práce na stát. Hlídá, aby se na úkor daňových poplatníků nekradlo a neplýtvalo.

Ve srovnání s ostatními zeměmi patří Česko mezi státy s nejnižší mírou přerozdělování. Pokud odhlédneme od specifických případů, vychází Česko dokonce jako země s nejmenším daňovým zatížením v Evropské unii. Naproti tomu v případě západoevropských a severských států, jako jsou například Francie, Finsko nebo Belgie, se Den daňové svobody posouvá hluboko do druhé poloviny roku.
„I přesto, že v posledních letech vznikají stále nové výdajové oblasti a tlak na růst veřejných rozpočtů je patrný nejen v Česku, ale i napříč celou Evropskou unií, si Česko stále udržuje relativně nízkou míru přerozdělování. V tomto ohledu zůstává jedním z premiantů v rámci Evropské unie,“ shrnuje výsledky ředitel Liberálního institutu Jakub Kuneš.

Strukturální deficit
Relativně nízká míra zdanění však neodpovídá vysokým státním výdajům. Vzniká tak strukturální deficit. To je dlouhodobý schodek veřejných financí, který by vznikal i v situaci, kdy se neděje nic mimořádného. Tedy bez recese i bez mimořádného boomu. Znamená to, že stát má systémově nastavené výdaje vyšší než příjmy, a to kvůli konstrukci daňového systému, sociálním a důchodovým závazkům nebo různým politickým programům, které se nevyvažují odpovídajícím zdaněním. V českém případě se podle odhadů ministerstva financí i nezávislých institucí strukturální deficit v posledních letech pohybuje kolem několika procent HDP, což odpovídá zhruba stovkám miliard korun ročně, a je vnímán jako jeden z hlavních problémů dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Datum daňové svobody vypočítává Liberální institut. Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaným v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. K výpočtu Dne daňové svobody existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.
Dluhová past
Na konci prvního čtvrtletí roku 2026 dosáhl státní dluh České republiky zhruba 3,72 bilionu korun, což je oproti konci roku 2025 nárůst o 42,3 miliardy. V přepočtu na obyvatele tak na konci března připadalo přibližně 340–370 tisíc korun dluhu na osobu a zadlužení se pohybovalo kolem 43 % hrubého domácího produktu, tedy na podobné úrovni jako na konci předchozího roku. Nárůst dluhu souvisel hlavně s emisí státních dluhopisů a pokladničních poukázek, jimiž Ministerstvo financí krylo průběžný schodek rozpočtu a zároveň si předem zajistilo prostředky na blížící se splátky starších závazků.
Vypnutí dluhové brzdy
Kverulant je přesvědčen, že cestou z této dluhové pasti, do které nás politici vedou, je radikální snižování nákladů státu a nikoliv „vypnutí dluhové brzdy“, po kterém volá ministryně financí Alena Schillerová. Ta prosazuje změny rozpočtových pravidel, které by fakticky „odbrzdily“ dosavadní dluhovou brzdu a umožnily vládě utrácet výrazně víc peněz na dluh – zejména prostřednictvím výjimek pro investice a obranu. Kritici varují, že jde o cestu k nekontrolovatelnému růstu schodků a rozmělnění jakékoli rozpočtové odpovědnosti, protože část dluhu se má tvářit, jako by vůbec neexistovala. Kverulant takový krok odmítá: vnímá ho jako vědomé oslabování ochranných pojistek proti předlužení státu a další přenášení nákladů dnešní politiky na budoucí daňové poplatníky.
Přes všechny protesty a obstrukce opozice schválila Poslanecká sněmovna v pátek 15. května rozvolnění rozpočtových zákonů. Aby rozvonění začalo skutečně platit musí ještě projít Senátem a musí ji podepsat prezident.
Prosba o podporu
Kverulant vystupuje proti rozhazovačnosti politiků a jejich úředníků již téměř 17 let. Podpořte Kverulanta v jeho užitečné práci alespoň symbolickým darem.
Vojtěch Razima

