Kverulant požádal o přehled všech vládních zmocněnců od roku 1992. Úřad vlády mu sdělil, že by to zabralo 1 270 hodin čtení dokumentů, a vystavil fakturu na 635 500 korun. Kverulant to odmítl a podal stížnost. Ta však byla obratem zamítnuta a tak Kverulant chystá žalobu. Pomozte Kverulantovi bojovat proti byrokratické aroganci a utajování informací, finančním darem.
Organizace Kverulant se rozhodla zmapovat armádu vládních zmocněnců, kteří v posledních letech zaplavili českou politickou scénu. Místo přehledné tabulky však dorazil šokující účet na více než půl milionu korun. Státní úředníci tvrdí, že dohledat lidi jmenované usnesením vlády vyžaduje tisíce hodin ruční práce, což působí spíše jako průhledná snaha utajit nepříjemné informace před veřejností.
Vláda České republiky si v posledním období velmi oblíbila vládní zmocněnce. Tyto posty často slouží jako pohodlné trafiky pro spřízněné politiky nebo jako paralelní mocenská struktura, která úspěšně obchází standardní ústavní zvyklosti. Když se organizace Kverulant rozhodla zjistit, kolik takových funkcionářů u nás od roku 1992 vlastně působilo a kolik peněz z rozpočtu spotřebovali, narazila na neprostupnou byrokratickou zeď.
Astronomický účet
Odpověď z Úřadu vlády totiž nevyrazila dech svou informační hodnotou, ale cenovkou. Úředníci poslali výzvu k úhradě nákladů na astronomických 635 tisíc korun. Bez zaplacení této částky se veřejnost nedozví vůbec nic. Podle vyjádření aparátu je požadavek na seznam jmen natolik mimořádným zásahem do chodu instituce, že vyžaduje zapojení obrovského množství drahých lidských zdrojů a času.
Aby úřad mohl Kverulantovi vyhovět, musel by prý jeden konkrétní referent ručně prolistovat bezmála 40 tisíc archivních dokumentů. Tato fascinující manuální práce by podle oficiálních ministerských propočtů trvala přesně 1 270 hodin, což představuje více než 52 dní nepřetržitého čtení bez spánku a pauzy na jídlo. Teprve po tomto heroickém výkonu by mohl vzniknout požadovaný přehled, který by měl být přitom zcela běžnou součástí agendy.
Listování šanony
Kverulant považuje takové jednání za skandální snahu vyhnout se informování občanů. Proti výši úhrady proto podal stížnost, ve které poukazuje na to, že v éře digitalizace nikdo z úředníků nezkusil využít základní technologické postupy, jako je vyhledávání podle klíčových slov v databázích nebo rychlé prověření centralizovaných personálních a mzdových systémů.
Z povahy věci přitom vyplývá, že informace o vládních zmocněncích musí státní aparát evidovat přehledně. Každý takový funkcionář je totiž ustanoven a následně odvoláván formou oficiálního usnesení vlády. Základní identifikační údaje, přesné názvy jejich agend i měsíční hrubé platy musí mít úřad k dispozici na několik kliknutí myší. Představa, že kvůli zjištění jména jednoho zmocněnce musí úředník listovat papírovými šanony, je prostě směšná.
Zamítnutí stížnosti
Kverulanta stížnost byla vedoucí Úřadu vlády Mgr. Tünde Bartha zamítnuta. Kverulantovi tak nezbývá než přichystat žalobu a domáhat se práva na informace u soudu.
Ohýbání ústavy
Tento případ odkrývá hluboký strukturální problém naší politiky. Masivní využívání vládních zmocněnců totiž dlouhodobě obchází ústavní zvyklosti parlamentního systému. Namísto odpovědných ministrů, kteří podléhají kontrole sněmovny, si premiéři budují jakési stínové kabinety loajálních lidí, kteří nenesou žádnou přímou odpovědnost vůči voličům ani samotnému legislativnímu sboru.
Vzniká tak nepřehledná síť poradců a koordinátorů s nejasnými pravomocemi, ale zato s velmi štědrým finančním ohodnocením ze státní kasy. Když pak veřejnost prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím požádá o vyúčtování této vládní hitparády, dostane místo jasných odpovědí absurdní cenovou bariéru. Stát se tak pokouší vytvořit nebezpečný precedens, kdy jsou informace o nakládání s veřejnými penězi pro obyčejné občany nedostupné.
Kverulant se však nenechá zastrašit ani odradit podobnými obstrukcemi a hodlá v tomto boji za transparentnost pokračovat. Trváme na tom, že správa státu musí být pod neustálou veřejnou kontrolou, a úřady nemohou svévolně skrývat data za fiktivní hodiny manuální práce. Pokud má být Česká republika skutečně moderní a demokratickou zemí, musí Strakova akademie hrát s občany fér a přestat se schovávat za absurdní šestimístné faktury.
Pomozte nám bojovat proti byrokratické aroganci
Pomozte nám bojovat proti byrokratické aroganci a utajování informací. Nezávislá kontrola mocných je možná pouze díky finanční podpoře našich dárců, jako jste vy. Každý příspěvek nám pomáhá podávat stížnosti, rozkrývat trafiky a žádat transparentnost tam, kde se stát pokouší pravdu skrýt. Podpořte provoz webu Kverulant libovolnou částkou a buďte tak součástí hlídacího psa české demokracie.
Vojtěch Razima
