Evropská unie chystá zásadní změnu pravidel pro veřejné zakázky. Komise 9. září 2026 předložila návrh aktu, který má tři dosavadní směrnice nahradit jediným přímo použitelným nařízením. Slibuje méně papírování, větší důraz na kvalitu a lepší kontrolu veřejných peněz. Zatím však nejde o platné právo. O konečné podobě budou jednat Evropský parlament a Rada, v níž zasedají zástupci členských států.

Ve hře jsou částky, které si zaslouží víc než úřednickou pozornost. Veřejné instituce v EU podle Komise každoročně nakupují zboží, služby a stavební práce přibližně za 2,5 bilionu eur, tedy za 15 % unijního hrubého domácího produktu. Pravidla těchto nákupů ovlivňují, kolik stojí silnice, vybavení nemocnic nebo provoz škol. A také to, zda se k veřejným penězům dostanou skutečně soutěžící firmy.

Důvodem reformy není jen stáří předpisů z roku 2014. Komise odkazuje na zjištění Evropského účetního dvora, podle nichž hospodářská soutěž při veřejných nákupech slábla a přibývalo řízení s jedinou nabídkou. Její vlastní hodnocení navíc popsalo složitá pravidla, právní nejistotu a administrativní zátěž. Úředníky tak systém často tlačí k nejméně riskantnímu postupu, nikoli k nejlepšímu výsledku.

Jedna pravidla místo tří směrnic

Nové nařízení má spojit pravidla pro běžné veřejné zakázky, nákupy v síťových odvětvích i koncese. Zároveň má sjednotit část požadavků rozptýlených ve více než padesáti odvětvových předpisech EU. Na rozdíl od směrnic by se přímo uplatňovalo ve všech členských zemích. České úřady i dodavatelé by proto museli přizpůsobit svou praxi společným pravidlům, nikoli čekat jen na jejich převod do národního zákona.

Základem mají být dva hlavní postupy. V otevřeném řízení firmy rovnou podávají nabídky, v dynamickém se nejprve zapojí do systému a později dostávají výzvy ke konkrétním nákupům. Návrh v obou případech umožňuje jednání o nabídkách. Vedle nich upravuje inovační postup a mimořádné zadávání například při krizích. Větší volnost ale klade o to větší nároky na dohledatelnost rozhodnutí a jejich odůvodnění.

Nejnižší cena nemá být samozřejmostí

Nejvýraznější změna se týká hodnocení nabídek. Standardem má být nejlepší poměr ceny a kvality, přičemž kvalitativní kritéria mají zpravidla tvořit nejméně 30 % hodnocení. U zakázek náročných na lidskou práci návrh zvyšuje jejich váhu na nejméně 50 %. Vedle ceny tak mají získat větší význam například životnost, pracovní podmínky nebo ekologické vlastnosti pořizovaného zboží a služeb.

Neznamená to ovšem úplný zákaz soutěží podle nejnižší ceny. Návrh připouští odchylku, pokud lze kvalitu dostatečně zajistit technickými požadavky, podmínkami plnění nebo jejich kombinací s hodnoticími kritérii. Takový postup má zadavatel vysvětlit. Rozdíl je podstatný: reforma nemá udělat z dražší nabídky automatického vítěze, ale přimět úřad, aby doložil, proč jeho nákup poskytuje odpovídající hodnotu.

Pro malé firmy má být snazší do soutěží vůbec vstoupit. Návrh omezuje nepřiměřené požadavky na obrat a neodůvodněné nároky na zkušenosti s veřejným sektorem. Zadavatelé mají aktivně zvažovat rozdělení zakázek na menší části. Komise chce také podpořit včasné a zálohové platby. Smyslem je omezit překážky, které zvýhodňují zavedené dodavatele, aniž by nutně vypovídaly o jejich schopnosti zakázku splnit.

Méně dokladů, více dohledatelných dat

Značnou část úlev má přinést digitalizace. Komise nenavrhuje zrušit národní elektronické systémy, ale propojit je tak, aby spolu dokázaly komunikovat. Ověřování způsobilosti firem má využívat digitální údaje napojené na veřejné rejstříky. Zásada „pouze jednou“ má omezit opakované předkládání stejných dokladů. Firma by neměla při každém dalším tendru znovu dokazovat to, co už státní správa o ní ví.

Digitální reforma má současně zpřístupnit údaje napříč celým životním cyklem zakázky, nejen při jejím vyhlášení. Národní datové prostory se mají propojit s unijním a usnadnit sledování soutěží i plnění smluv. Návrh počítá také s datovými nástroji pro odhalování podvodů, kartelových dohod a střetů zájmů. Pro veřejnou kontrolu je to důležité: podezřelý nákup nemusí skončit podpisem smlouvy, může se projevit až později.

Buy in EU

Další část reformy otevírá cestu k evropské preferenci. Za stanovených podmínek mají zadavatelé získat možnost zvýhodnit evropský původ nebo omezit účast dodavatelů ze zemí, jejichž přístup na trh nechrání mezinárodní dohody. Nejde tedy o jednoduché pravidlo, že každá zakázka musí zůstat v EU. Návrh rozlišuje smluvně chráněné partnery a připouští výjimky, například pokud by preference vedla k nepřiměřeným nákladům.

Komise očekává administrativní úspory, jejich výši však nelze zaměňovat s jistým výsledkem. Posouzení dopadů pracuje s odhady a připouští náklady na nové systémy i složitější hodnocení. Pro daňové poplatníky bude rozhodující, zda reforma přinese více skutečných nabídek, dohledatelné rozhodování a kvalitní plnění za obhajitelnou cenu. Méně formulářů je také vítanou změnou. Méně kontroly by ovšem byla úspora na špatném místě.

Vojtěch Razima