Rozpočet na rok 2027 stojí na předpokladu, že evropská výjimka pro obranné výdaje poskytne Česku prostor pro 70 miliard korun navíc. Aktivovaná doložka ale není předem schváleným účtem a výdaje vykazované pro NATO nemusí obstát podle evropských pravidel a můžou přijít sankce. Kverulant prověřil podmínky výjimky a nedohledal veřejný rozpis, který by ukázal, z jakých konkrétních výdajů vláda tuto částku odvozuje. Podpořte nás darem, abychom mohli dál kontrolovat, jak politici nakládají s veřejnými penězi.

Pravidla Evropské unie, která mají členským státům bránit v nadměrném zadlužování, tvoří základ Paktu o stabilitě a růstu. Stanovují, že roční schodek veřejných financí nemá překročit 3 % hrubého domácího produktu a veřejný dluh 60 % HDP. Nejde přitom jen o státní rozpočet, ale o hospodaření celého sektoru vládních institucí včetně samospráv. Dluh vyšší než 60 % HDP nemusí sám o sobě znamenat porušení pravidel, pokud se dostatečně snižuje. Členské státy musí také dodržovat individuálně stanovenou víceletou dráhu růstu čistých veřejných výdajů, která má zajistit udržitelné hospodaření. Tato pravidla platí i pro Česko, přestože není členem eurozóny.

Úniková doložka umožňuje za mimořádných okolností schválenou a dočasnou odchylku od stanovené výdajové dráhy. Obecná doložka se může použít při závažném hospodářském propadu v celé EU nebo eurozóně, národní doložka při mimořádných okolnostech mimo kontrolu konkrétního státu, které zásadně ovlivňují jeho veřejné finance. Nejde o zrušení rozpočtových pravidel ani o neomezené povolení zvyšovat dluh; odchylka nesmí ohrozit střednědobou udržitelnost veřejných financí. Příkladem je využití národní doložky pro zvýšené obranné výdaje v letech 2025–2028, které umožňuje příslušnou odchylku od výdajové dráhy až do 1,5 % HDP ročně.

Babišova vláda uzavřela návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun. Kverulant.org analyzoval finální vládní bilanci rozpočtu, evropská pravidla obranné únikové doložky, metodiku COFOG a NATO, aktuální stanoviska Národní rozpočtové rady i dva letošní precedenty z Finska a Bulharska. Výsledek neukazuje, že by „sporných bylo 70 miliard“. Ukazuje však, že český plán používá podstatnou část fiskálního prostoru dříve, než je definitivně známa jeho ex post uznatelnost.

Sedmdesát miliard není předem schválený účet

Rada EU aktivovala českou národní únikovou doložku pro zvýšené obranné výdaje už v červenci 2025. Česko tedy nemusí teprve dokazovat, že mechanismus smí využít. Doložka umožňuje dočasně překročit doporučenou dráhu čistých výdajů v rozsahu růstu uznatelných obranných výdajů.

To ale není totéž jako schválení konkrétních 70 miliard pro rok 2027. Evropská komise v červencovém doporučení k novému českému fiskálně-strukturálnímu plánu uvedla, že skutečně spotřebovanou flexibilitu za rok 2026 bude možné určit až z výsledných dat na jaře 2027. Až potom bude možné přesněji odvodit, kolik prostoru zbývá pro roky 2027 a 2028.

Rada EU 9. října 2026 revidovaný český fiskálně-strukturální plán schválila. Přijaté doporučení ST 13212/26 současně upřesňuje flexibilitu národní únikové doložky pro roky 2027 a 2028. Princip popsaný Komisí se přitom nemění: skutečně spotřebovanou flexibilitu za rok 2026 bude možné určit až z výsledných dat na jaře 2027 a právě o ni se sníží prostor dostupný pro další dva roky.

NATO a Evropská unie nepočítají obranu stejně

Největší zdroj nedorozumění je metodický. Evropská centrální banka v září 2026 shrnula, že NATO a COFOG sledují podobný jev, ale jinak. NATO pracuje více s hotovostními platbami a má širší rozsah. Evropské národní účty používají akruální princip: velký zbrojní nákup se může do deficitu propsat při dodání techniky, nikoli ve chvíli, kdy stát pošle zálohu.

Rozdíl je také věcný. NATO může do základního obranného úsilí zahrnout vojenské penze a zdravotní péči o vojáky. V COFOG jsou však vojenské penze sociální ochranou a zdravotní péče zdravotnictvím. Eurostat proto tyto položky nepočítá do COFOG Division 02 – Defence.

Ještě větší mezera vzniká u širšího aliančního 1,5% koše. NATO do něj zahrnuje ochranu kritické infrastruktury, obranné sítě, civilní připravenost a odolnost, inovace nebo posilování obranné průmyslové základny. Podle ECB nemá tento koš jediný ekvivalent v COFOG; jednotlivé výdaje se v národních účtech rozkládají například mezi obecné veřejné služby, veřejný pořádek a bezpečnost nebo ekonomické záležitosti.

Dvojí užití není zakázané. Samotná nálepka ale nestačí

Evropská komise výslovně připouští, že do obranných výdajů mohou patřit dual-use zboží a služby používané ozbrojenými silami. Výdaj proto není problematický jen proto, že má zároveň civilní využití. Rozhoduje jeho funkce, skutečné použití a způsob statistického zachycení.

Silnější pozici má například infrastruktura vybudovaná přímo pro ozbrojené síly, vojenské komunikační systémy nebo vybavení, které armáda skutečně používá. Slabší je automatický argument, že běžná civilní silnice, železnice, most, energetická síť nebo obecný kybernetický projekt je evropským obranným výdajem jen proto, že může být užitečný také v krizové situaci. Výjimku může představovat financování přes evropský nástroj SAFE, pro který platí zvláštní pravidlo.

Právě proto nelze mechanicky přenášet český nebo alianční pojem „výdaj na bezpečnost“ do evropské únikové doložky. Národní rozpočtová rada navíc upozornila, že nové české výjimky pro dopravní infrastrukturu jsou domácím pravidlem a nebyly pro sestavení rozpočtu 2027 nezbytné. Domácí zákonná výjimka sama neurčuje Eurostatu, jak má projekt klasifikovat.

Český plán má čtyři různá čísla

Finální tabulka Ministerstva financí obsahuje pro rok 2027 schodek státního rozpočtu 386 miliard korun a výdaje kapitoly Ministerstva obrany 190,857 miliardy. Vláda v srpnu zároveň uváděla další přibližně 4 miliardy v jiných kapitolách, které započítává podle metodiky NATO. Celkem tak hovoří o obranných výdajích kolem 195 miliard korun.

Vedle toho stojí 70 miliard předpokládané evropské flexibility a úplně jiná veličina – saldo celého sektoru vládních institucí podle ESA. Ministerstvo financí při přípravě rozpočtu pracovalo bez doložky s deficitem přibližně 3,5 % HDP a po zohlednění flexibility komunikovalo hodnotu 2,8 % pro evropský fiskální rámec. Úniková doložka ale skutečný deficit účetně nepřepisuje. Především umožňuje odchylku od dráhy čistých výdajů a při tříprocentním testu se posuzuje, zda překročení vysvětluje uznatelný růst obrany.

Veřejně dostupný projektový rozpis českých 70 miliard Kverulant.org nedohledal. Nelze proto poctivě napsat, že určitá pevná částka je „neoprávněná“. Stejně tak nelze tvrdit, že všechny 4 miliardy mimo kapitolu obrany jsou automaticky rizikové. Víme pouze, že český rozpočet je na plném využití plánované flexibility citlivý.

Rezerva proti tříprocentní hranici je v jednoduchém scénáři malá

Jestliže se použijí srpnové parametry MF – deficit sektoru kolem 3,5 % HDP a flexibilita kolem 0,7 procentního bodu, tedy 70 miliard – vychází jednoduchá aritmetická rezerva asi na 0,2 procentního bodu HDP, řádově kolem 20 miliard korun. Není to částka „špatně vykázaných“ výdajů ani právní bezpečnostní marže. Je to jen citlivostní výpočet.

Finální hotovostní schodek státního rozpočtu byl mezitím snížen z 389 na 386 miliard. Tři miliardy rozdílu však nelze automaticky převést jedna ku jedné do maastrichtského salda celého sektoru. NRR současně upozorňuje, že při neakceptaci části obranných výdajů nebo při dalším nerozpočtovaném růstu výdajů může Česko rychle ztratit soulad s evropskou trajektorií.

Konkrétní odmítnutý most zatím veřejný není

Ve veřejných rozhodnutích evropských institucí Kverulant.org nenašel případ, kdy by u obranné doložky zveřejnily seznam typu „tento most, tato nemocnice a tato datová síť se neuznávají“. Kontrola se zveřejňuje hlavně na úrovni statistiky a celkového fiskálního výsledku.

Příklady metodicky neuznatelných přesahů ale známe. ECB výslovně uvádí vojenské penze a zdravotní péči o vojenský personál: NATO je může započítat do svého obranného úsilí, ale COFOG je řadí mimo Defence. U kritické infrastruktury, odolnosti a širšího bezpečnostního koše je klasifikace projektově závislá a často spadá do jiných funkcí státu.

To je podstatnější než hledat jednu předem „zakázanou“ kategorii. Rizikem není samotné slovo dual-use, ale situace, kdy stát postaví evropskou fiskální rezervu na širším politickém či aliančním výkladu, který se při statistické validaci nepromítne do stejné částky COFOG Defence.

Finsko a Bulharsko ukázaly, že doložka není imunita

Finsko mělo obrannou doložku aktivovanou, přesto s ním Rada EU 20. ledna 2026 otevřela proceduru nadměrného schodku. Po zohlednění růstu obranných výdajů zůstával finský deficit za rok 2025 podle evropského posouzení přibližně na 3,4 % HDP. Obrana tedy nevysvětlila celé překročení tříprocentní hranice.

Bulharsko následovalo 10. července 2026. U jeho výsledku za rok 2025 bylo překročení 3 % ještě plně vysvětlitelné růstem obranných výdajů. Pro rok 2026 už ale Komise a Rada pracovaly s deficitem 4,1 % HDP, který obranná flexibilita celý nepokryla. Rada proto EDP otevřela a stanovila termín pro účinná opatření do 15. října 2026.

Ani jeden případ nedokazuje, že EU odmítla konkrétní dual-use fakturu. Oba ale ukazují mechanismus, který je pro Česko relevantní: doložka chrání pouze tu část fiskální odchylky, kterou lze skutečně spojit s uznatelným nárůstem obranných výdajů.

Kdo české výdaje zkontroluje

První fáze kontroly vzniká v Česku. ČSÚ, Ministerstvo financí a další veřejné instituce sestavují data podle ESA a COFOG. Eurostat dostává údaje o deficitu, dluhu a obranných výdajích dvakrát ročně – na konci března a na konci září – a kontroluje jejich metodickou konzistenci. Druhou kontrolní vrstvou je fiskální dohled Evropské komise. Komise vede kontrolní účet čistých výdajů, vyhodnocuje dostupnou flexibilitu a používá potvrzená data i prognózy. U Česka sama uvedla, že skutečnou spotřebu obranné flexibility za rok 2026 bude možné určit až na jaře 2027.

Třetím kontrolním bodem je případné politicko-právní rozhodnutí Rady EU. Pokud Komise dospěje k závěru, že podmínky pro nadměrný deficit jsou splněny, předloží podklady Radě. Národní rozpočtová rada kontroluje domácí výdajové rámce a udržitelnost, ale nemá poslední slovo v evropské klasifikaci COFOG.

Co se stane, když uznatelných výdajů bude méně

První krok není pokuta. Pokud Eurostat část výdajů klasifikuje jinak nebo Komise vyčíslí menší dostupnou flexibilitu, změní se statistika či kontrolní účet. Teprve jestliže po přepočtu Česko překročí evropská fiskální pravidla, nastupuje korekční mechanismus.

Evropská komise může při překročení deficitního kritéria připravit zprávu podle čl. 126 odst. 3 SFEU. Následuje stanovisko, návrh a rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku. Rada pak stanoví nápravnou dráhu čistých výdajů a termín pro účinná opatření. Běžná lhůta je nejvýše šest měsíců, v závažném případě tři.

Evropská pravidla používají při deficitní EDP jako referenční benchmark strukturální korekci alespoň 0,5 % HDP ročně v letech, kdy se očekává deficit nad třemi procenty. Neznamená to automatické škrtnutí jedné konkrétní rozpočtové kapitoly o tuto částku. Stát může nápravu skládat z omezení výdajů, zvýšení příjmů i strukturálních opatření.

Pokuta jako pro eurozónu Česku nehrozí. Evropské fondy ale nejsou mimo hru

Česko není členem eurozóny. Článek 139 SFEU proto vylučuje použití donucovacích kroků podle čl. 126 odst. 9 a 11 vůči státům s výjimkou z eura. Není tedy přesné tvrdit, že by Česko po otevření EDP automaticky dostalo stejnou finanční pokutu jako země eurozóny.

Finanční páka však existuje později. Nařízení o evropských fondech umožňuje makroekonomickou podmíněnost, jestliže Rada formálně konstatuje, že stát v EDP nepřijal účinná nápravná opatření. Komise pak může navrhnout pozastavení části závazků nebo plateb z dotčených programů.

Při prvním takovém nesplnění je strop pro pozastavení závazků nastaven na nižší z 25 % relevantních závazků pro následující kalendářní rok a 0,25 % nominálního HDP. Ani tento krok tedy nenastává v okamžiku, kdy statistik překlasifikuje jednu položku. Předchází mu otevření EDP, nápravná lhůta a formální zjištění, že opatření nebyla účinná.

Riziko nekončí rokem 2027

Český problém není omezen na otázku, zda v jednom roce projde 70 miliard. Národní rozpočtová rada odhaduje, že při dnešní trajektorii bude pro soulad s evropskými pravidly v letech 2028 a 2029 potřeba konsolidace přibližně 155 miliard korun. Důvodem je mimo jiné to, že obrannou flexibilitu nebude možné v roce 2028 použít ve stejném rozsahu bez dalšího významného zvýšení uznatelných obranných výdajů.

NRR současně očekává pro rok 2027 úrokové výdaje sektoru vládních institucí kolem 145 miliard korun. Vyšší deficit tak nevytváří pouze právní riziko evropské procedury, ale také trvalejší náklad na obsluhu dluhu.

Perlička na konec: zákon může jednou snížit poslancům platovou základnu o pětinu

České právo obsahuje ještě jeden, od evropské doložky zcela oddělený automat. § 3 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb. stanoví, že pokud Národní rozpočtová rada vyhlásí zákonnou „výši zadlužení“ vyšší než 50 % HDP, sníží se v následujícím roce platová základna poslanců a senátorů o 20 %.

Není to individuální trest za hlasování o rozpočtu a nesnižují se tím automaticky všechny náhrady. Poslední formálně vyhlášená hodnota za konec roku 2025 činila 44,25 % HDP. Navíc se v roce 2026 změnila zákonná definice zadlužení, takže nelze jednoduše vzít běžně uváděný poměr veřejného dluhu a lineárně dopočítat, kdy se hranice překročí.

Mechanismus má navíc zpoždění. Pokud by například zákonná hodnota za konec roku X překročila 50 % a NRR ji vyhlásila na jaře roku X+1, nižší platová základna by se použila až v roce X+2. Pro rozpočet 2027 tedy nejde o bezprostřední sankci, ale o zajímavou zákonnou pojistku pro případ dlouhodobějšího růstu zadlužení.

Obranná doložka je legitimní nástroj. Veřejný převodník mezi NATO a EU ale chybí

Zvýšení obranných výdajů je přesně situace, pro kterou evropská národní úniková doložka vznikla, a Česko ji má platně aktivovanou. Riziko současného rozpočtu proto neleží v samotném použití výjimky. Leží v závislosti na předpokladu, že konečný růst výdajů uznatelný podle evropské metodiky bude dostatečně vysoký.

Nejdůležitější chybějící veřejnou informací je proto projektový převodník: které konkrétní výdaje tvoří český předpoklad 70 miliard, jaký mají COFOG kód, kdy se podle ESA zachytí a zda jsou současně součástí aliančního vykazování. Bez něj lze kontrolovat pouze celková čísla, nikoli odolnost rozpočtu proti případné statistické korekci.

 Videoshrnutí

Hlídejte politiky s námi

Politici rozhodují o miliardách, které zaplatíme my všichni. Kverulant jejich sliby porovnává s dokumenty a upozorňuje na rizika, která za rozpočtovými čísly nejsou na první pohled vidět. Hlídejte politiky s námi a podpořte naši práci darem.

Tomáš Lemešani