Nahoru

Stávající legislativa je na Babiše krátká, změňme ji

Teoreticky, podle platných českých zákonů nemůže být dodavatelem státu žádná firma patřící členovi vlády. Firma člena vlády ani nesmí pobírat dotace. Je naprosto evidentní, že tento zákon je masivně porušován Babišovým holdingem Agrofert. Právně je však vše v pořádku, protože stávající legislativa je na Babiše krátká. Pouhým právnickým trikem, přilepením cedule „svěřenské fondy“, se stalo, že Agrofert legislativně nikomu nepatří. Kverulantovým cílem je tento stav změnit.  Pokud si i vy myslíte, že v České republice má vládnout především zákon, a nikoli zájmy chamtivého premiéra, můžete Kverulanta podpořit darem ve výši 500 Kč.

Správa státních hmotných rezerv platí ročně Agrofertu za uskladnění sušeného mléka, obilí a mraženého masa 160 milionů korun. Stamilionové příjmy má Agrofert i od Lesů ČR. Od února 2017, kdy vstoupil v platnost zákon o střetu zájmů, zde realizoval Agrofert zakázky v objemu 2,2 miliardy korun. Největším dodavatelem je však dceřiná firma Agrofertu společnost Preol, která do státního Čepra dodává biopaliva, jejichž masivní povinné přimíchávání si Andrej Babiš před lety proloboval a které nechce opustit, i když to již pravidla EU umožňují a i když je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí škodí. Preol tak od roku 2017 do června 2019 dodal Čepru biopaliva za více než pět miliard korun. Zakázky za další desítky milionů pak získala ještě jedna firma z Agrofertu, a to Primagra.

Přitom zákon o střetu zájmu č. 159/2006 Sb. v § 4b uvádí: „Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) ( člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlád) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.“

Obdobné je to s dotacemi: „Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.“ I toto ustanovení zákona je masivně porušováno, a tak Agrofert získal v roce 2018 na dotacích téměř 1,8 miliardy korun, tedy jen o 165 milionů méně než v roce 2017.

Státní podnik Čepro si nechal v létě 2019 zpracovat právní analýzu z obavy, že výše uvedený zákon o střetu zájmů porušuje. Kverulant si tuto analýzu vyžádal a Čepro mu poskytlo komentář k této zprávě a svoje oficiální stanovisko, které ze zprávy vyplývá.  „Z dokumentů, které má společnost Čepro k dispozici, v současné době nelze dovodit oprávnění ani povinnost vylučovat společnosti z koncernu Agrofert ze zadávacího řízení na veřejné zakázky z důvodů dle ustanovení zákona o střetu zájmů,“ stojí v právní analýze. Klíčový argument, o který se právníci opírají, vyplývá ze samé podstaty svěřenského fondu. Ten totiž nemá právní osobnost (není fyzickou ani právnickou osobou), a tudíž nenaplňuje primární právní definici ovládané osoby. Dle zákona o obchodních korporacích takovou ovládanou osobou může být jen obchodní korporace, typicky třeba akciová společnost či společnost s ručením omezeným.

Vznikem svěřenského fondu vzniká dle českého práva oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku, jehož správy se ujme svěřenský správce. Jedná se tak o autonomní majetek, který není předmětem vlastnictví konkrétní právnické nebo fyzické osoby. Svěřenské fondy nemají právní subjektivitu, nejsou osobou ve smyslu práva, a nejsou proto způsobilé k tomu být ovládány.  „Vložením akcií společnosti Agrofert do svěřenských fondů došlo k převodu jejich vlastnictví z dispozice jediného akcionáře, Ing. Andreje Babiše, do dispozice dvou samostatných svěřenských fondů. S ohledem na to lze konstatovat, že žádný veřejný funkcionář nevlastní jakýkoliv podíl ve společnosti Agrofert ani ve společnostech do něj náležejících,“ uvádí analýza zpracovaná na základě požadavku společnosti Čepro.

Pouhým právnickým trikem, přilepením cedule „svěřenské fondy“, se tak stalo, že Agrofert tedy legislativně nikomu nepatří. A když nikomu nepatří, nemůže tedy patřit ani někomu, kdo je členem vlády a konfliktu zájmů. To je podobné jako přijmout zákon, který říká, že nosnost silničních mostů lze překročit libovolně těžkým vozidlem, pokud na něm bude alespoň 75 cm dlouhý nápis „Agrofert“.

Z právní analýzy také vyplývá, že jakékoliv závěry o evidentním konfliktu zájmů Andreje Babiše, které učiní Evropská komise, budou závazné jen pro ČR jakožto členský stát EU, nikoliv přímo pro jednotlivé subjekty, jako je Čepro. Kverulant.org vidí jen několik málo cesty, jak zabránit tomu, aby si opravdu bohatý bezskrupulózní politik dále ochočoval velkou část státu.

Tou první je možnost vylučovat politiky vlastněné firmy ze zadávacích řízení na základě precedentního rozsudku některého z obecných soudů České republiky.  Rozsudek takového soudu by musel rozhodnout o tom, že ovládající osobou společnosti Agrofert je veřejný funkcionář. Vydání takového rozsudku je však krajně nepravděpodobné, protože žalobcem by patrně musel být někdo spojený se státem. Ten však ovládá právě Andrej Babiš.

Druhá možnost je té první podobná v tom, že opět předpokládá pravomocný rozsudek soud. Tentokrát by to však musel být rozsudek týkající se konkrétně Andreje Babiše a jeho svěřenských fondů. Soud by musel například konstatovat, že samo založení svěřenských fondů bylo od počátku neplatné od počátku.  Před soudem by muselo být prokázáno, že Babiš své firmy do svěřenských fondů jen proto, aby formálně vyhověl zákonu o střetu zájmů. Ve skutečnosti však přes fondy dál Agrofert ovládal a v konfliktu zájmů tak zůstal. Takový rozsudek mohl nalézt oporu občanského zákoníku. Tam se v § 580 praví: „Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“  Vydání takového rozsudku je však opět krajně nepravděpodobné, protože žalobcem by patrně musel být někdo spojený se svěřenskými fondy Agrofertu. Ty však ovládá právě zase Andrej Babiš. Právní řečí: „Neseženete nikoho, kdo by mohl mít aktivní legitimaci.“

První pokus o soudní zrušení Babišových svěřenských fondů se už nicméně rozběhl. Jde však o pokus bez aktivní legitimace, který má spíše získat politické body než napravit stav věcí. Od října 2019 leží na soudech dvě žaloby, které podal politik Lukáš Wagenknecht, někdejší Babišův souputník a jeho bývalý první náměstek na Ministerstvu financí a nyní však jeho horlivý kritik. V obou případech požaduje, aby soud označil založení fondu za neplatné. Zákon sice dovoluje, aby tentýž člověk figuroval ve svěřenském fondu jako zakladatel i obmyšlený (ten, komu plynou z hospodaření fondu výhody), senátor však upozorňuje na omezení, podle něhož nikdo nesmí jmenovat obmyšleného pro vlastní zisk. Právě to podle něj Babiš udělal, když instaloval do této funkce sebe.

Třetí cestou je změna legislativy – a přesně k té Kverulant opakovaně vyzval dopisem všechny poslance a senátory. Zdá se, že Kverulantovo usedavé obtěžování zákonodárců by nakonec mohlo přinést svoje ovoce. Skupina poslanců přivila novelu zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Pokud novela projde, pak ve veřejně přístupných rejstřících měli být evidováni skuteční majitelé a to nejen  u svěřenských fondů. Evidence skutečných majitelů je již nyní plně veřejná například ve Švédsku, Dánsku, částečně na Slovensku a v létě 2018 vstoupila v účinnost v Polsku novela zákona, která rovněž přinesla plně veřejnou evidenci skutečných majitelů. V celé řadě dalších zemí se plně veřejná evidence připravuje. Zákonné zveřejnění skutečných majitelů svěřenských fondů by jistě pomohlo, ale je otázkou, zda samo o sobě bude stačit. Podle již zmíněného právního výkladu, který si nechalo vypracovat ČEPRO se věc má tak, že vznikem svěřenského fondu vzniká dle českého práva oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku, jehož správy se ujme svěřenský správce. Jedná se tak o autonomní majetek, který není předmětem vlastnictví konkrétní právnické nebo fyzické osoby a tedy žádného skutečného majitele nemá.

V březnu 2020 zavřela vláda Andreje Babiše v souvislosti s pandemií všechny obchody, kromě prodejen potravin, drogerie, lékárny a květinářství. Možná se ptáte, jak souvisí květinářství se stavem nouze a podmínkami vyhlášené karantény? Jakou zajišťují obchody s květinami nějakou základní lidskou potřebu? Samozřejmě, že žádnou, ale Babišův investiční fond koupil v roce 2019 většinový podíl ve velké síti květinářství Flamengo, která má po celé zemi 190 prodejen a je největší sítí tohoto typu v ČR. Povolení pro Babišovi květinářství je dalším důkazem, že stále vlastní Agrofert a dalším potvrzením toho, co jsme všichni už dávno věděli. Andrej Babiš je v ukázkovém střetu zájmů.

Na konci listopadu 2019 do ČR doputovala konečná verze auditu Evropské komise a potvrdila to, co jsme všichni dávno věděli.  Andrej Babiš je v ukázkovém střetu zájmů. Audit konstatuje, že Babiš jako šéf vlády ovlivňuje dotační politiku a z ní skrze Agrofert zároveň sám masivně profituje, což je v rozporu s unijními pravidly.  Česko by podle auditu mělo do unijní kasy vracet stovky milionů korun. Situace eskalovala, když koncem února 2020 Babiš označil šéfku výboru pro kontrolu rozpočtu Evropského parlamentu Moniku Hohlmeierovou za „pomatenou“, když přijela spolu s dalšími členy Evropského parlamentu do ČR zjišťovat fakta o jeho střetu zájmů. Prý nerozumí evropské dotační politice. Dva české europoslance, kteří byli členy její mise, Tomáše Zdechovského (KDU-ČCSL) a Mikuláše Peksu (Piráti) označil za vlastizrádce. Hohlmeierová, významná členka německé CSU, si odmítla nechat Babišovy urážky líbit a obrátila se na předsedu Evropského parlamentu Davida Sassoliho se žádostí, aby důrazně reagoval. Ten řekl, že tak učiní, a zároveň se obrátil na další unijní instituce, aby zasáhly. O České republice se prý po misi Hohlmeierové mluví jako o „systémové kleptokracii“. Její výbor už oficiálně konstatoval, že v České republice neexistují jasná pravidla pro řešení konfliktu zájmů. Evropský parlament též chystá rezoluci, která podle předběžných zpráv odsoudí Babišův střet zájmů a vyzve k nápravě. A to je přesně, to po čem volá i Kverulant. Stávající legislativa je na Babiše krátká, změňme ji. Pokud nebudeme konflikt zájmů Andreje Babiše řešit, existuje nebezpečí, že si nás koupí všechny:

Oceňte Kverulantovu odvahu a důslednost alespoň malým, symbolickým darem. Nebo se staňte  Kverulantovým pravidelným dárcem. Věnujte nám každý měsíc 100 korun. Vaše tři koruny denně pomohou měnit věci k lepšímuKverulanta můžete podpořit i jednorázovým darem.  Kverulanta můžete podpořit také nakupováním na svých oblíbených e‑shopech. Je to jednoduché, zabere vám to jen několik vteřin. A co je nejdůležitější, při nákupu nezaplatíte nic navíc.