Půl roku po jmenování Andreje Babiše předsedou vlády je už zřejmé, že se do Strakovy akademie nastěhoval premiér s jedním velmi specifickým benefitem – se střetem zájmů, který ani pečlivě vyžehlený protokol nedokáže schovat pod koberec. Zatímco vláda ujišťuje, že „prevence střetu zájmů je dlouhodobě dobře nastavená“, z Bruselu přichází dopisy, které se na tuto realitu dívají poněkud méně idylickou optikou.
Od chvíle, kdy byl Babiš 9. prosince 2025 znovu uveden do úřadu, se jeho byznys a politika opět nerozlučně protnuly – jen tentokrát s větším sebevědomím a menší ochotou předstírat opak. Jak připomíná Evropská komise, jde o střet zájmů nejen v rovině symbolické, ale velmi konkrétní, spojovaný se skupinou Agrofert a dalšími společnostmi, které „patří Andreji Babišovi, jsou jím kontrolovány nebo jsou s ním spojeny“.
Druhý dopis z Bruselu
Evropská komise proto zaslala českým orgánům dopis s výmluvným předmětem: „Žádost o dodatečné informace a právní posouzení týkající se souladu provádění fondů EU Českem… v souvislosti se společnostmi spojenými s předsedou vlády Andrejem Babišem.“ Dopis z 20. května 2026 má uctivý úřednický tón, který však nezakrývá, že Komise pochybuje, zda český systém zvládá reálně „prevenci, odhalování a zmírňování střetu zájmů“, jak o sobě tvrdí ministerstva v Praze.
Svěřenský fond jako kouzelná skříňka
Česká strana s uspokojením hlásí, že „ke dni 20. února 2026 byly společnosti skupiny AGROFERT převedeny do svěřenského fondu s názvem RSVP TRUST“. Brusel zdvořile poděkuje – a obratem žádá úřední kopii statutu fondu, všech smluv a hlavně „komplexní právní posouzení“, zda právě toto uspořádání může být považováno za „dostatečné zmírňující opatření“ podle článku 61 finančního nařízení a českého zákona o střetu zájmů. Jinými slovy: papír snese hodně, ale fakta zatím chybí.
Co zůstalo mimo svěřeneckou ohradu
Ještě nepříjemnější je část, kde Komise upozorňuje, že RSVP Trust se týká jen agrofertího jádra, zatímco „společnosti SynBiol, Hartenberg Holding a další společnosti zůstávají pod přímou kontrolou Andreje Babiše“. Tyto firmy již podle Bruselu finanční prostředky EU čerpaly nebo mohou být „potenciálními příjemci“, a Komise proto žádá seznam všech subjektů spojených s premiérem, včetně těch mimo Agrofert, které po 9. prosinci 2025 na evropské peníze dosáhly či se o ně chystají požádat.
Stopka na vykazování výdajů
Nejpraktičtější pasáž dopisu se týká peněz, které už tečou: Komise připomíná, že „české orgány by neměly Evropské komisi vykazovat žádné výdaje“ u operací vybraných po 9. prosinci 2025, pokud se týkají skupiny Agrofert, SynBiolu, Hartenbergu či jiných Babišových subjektů. Dokud nebude střet zájmů jasně vyřešen, mají české programové úřady povinnost prohlašovat, že „certifikované výdaje nejsou spojeny“ s těmito firmami – což je elegantní bruselský eufemismus pro: „Jestli chcete naše peníze, přestaňte dělat, že se nic neděje.“
Kostelecké uzeniny pod lupou
Dopis jde až na úroveň konkrétní firmy, když zmiňuje, že společnost Kostelecké uzeniny a.s. podala žádost v programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Komise požaduje „úplné právní posouzení“ této žádosti včetně pracovních materiálů a jasného závěru, zda majetkové uspořádání splňuje pravidla EU i českého zákona o střetu zájmů. V překladu: Brusel už nechce další obecné fráze o „dobře nastaveném systému“, ale konkrétní podpis pod konkrétní odpovědnost.
Střet zájmů jako týmový sport
Evropská komise se navíc neptá jen na premiéra. V závěru dopisu žádá seznam všech případů, kdy „členové vlády nebo jiní veřejní funkcionáři přímo nebo nepřímo vlastní subjekty, které obdržely finanční prostředky EU“ po dni jmenování vlády, včetně těch skrytých za svěřenské struktury. Připomíná tím, že článek 61 finančního nařízení platí pro celý kabinet – a že střet zájmů není soukromý problém jednoho muže, ale potenciální systémová vada českého vládnutí.
Brusel trvá na odpovědi
Komise žádá, aby veškeré chybějící dokumenty a analýzy byly dodány „do jednoho měsíce“ od doručení dopisu, a upozorňuje, že v případě zpoždění očekává jasné zdůvodnění a nový harmonogram. Zároveň dává najevo, že Babišův střet zájmů není jediná kauza, kterou v Česku sleduje – odděleně řeší i další případy spojené například s Evropským sociálním fondem a dalšími resorty. Střet zájmů tak přestává být v jejich očích „národní folklór“ a stává se exportním problémem.
Premiér: „Kampááň“
Premiér i jeho holding stále opakují mantru, že „podnikají dle zákonů včetně toho o střetu zájmů“ a že vše ostatní je jen „antibabišovská kampaň“. Jenže máloco působí ironicky víc, než obraz předsedy vlády, který se uprostřed Evropy ohání vlastní verzí reality, zatímco mu generální ředitelství Evropské komise do detailu vypisuje, jaké dokumenty má dodat, jaké výdaje nesmí vykazovat a koho všechno musí ještě v seznamu „spojených osob“ přiznat. Po půl roce ve Strakovce tak Andrej Babiš nepůsobí jako muž, který střet zájmů vyřešil – spíš jako někdo, kdo s ním vstává, usíná a tváří se, že tenhle budík neslyší.
SZIF: V mailu máme povolení z EU
V tiskové zprávě ze 4. června 2026 odmítl Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), že postupuje proti rozhodnutí Evropské komise nebo že „Brusel zastavil dotace“ pro firmy ze skupiny Agrofert, a oznámil, že Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG AGRI) e‑mailem potvrdilo platnost dříve domluveného režimu vykazování plateb v rámci Společné zemědělské politiky. SZIF uvedl, že po pozastavení plateb od 9. prosince 2025 vedl s DG AGRI intenzivní komunikaci, po vyjasnění právního stavu 9. května 2026 obnovil administraci žádostí Agrofertu.
S ohledem na jednoznačné vyznění „Žádosti o dodatečné informace a právní posouzení týkající se souladu provádění fondů EU Českem, kterou EU do ČR zaslala s datem 20. května 2026, má Kverulant vážné pochybnosti o tom, že SZIF skutečně disponuje mailovou komunikací z DG AGRI, ze které jednoznačně vyplývá, že Andrej Babiš není v konfliktu zájmů. Proto si Kverulant od SZIF dle zákona 106/1999 Sb., vyžádal kopie „potvrzení správnosti postupu při vykazování výdajů od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG AGRI)“.
I kdyby však DG AGRI potvrdilo možnost vyplácet Agrofertu dotace, tak se to naprosto netýká SynBiolu či Hartenbergu, které Babiš do svěřenského fondu RSVP Trust nepřevedl.
Výzva za zastavení vyplácení dotací pro koncern
Kverulant prostřednictvím Sítě k ochraně demokracie inicioval výzvu za zastavení vyplácení dotací pro Babišův koncern. K jeho výzvě adresované vládě České republiky, Ministerstvu zemědělství, SZIF a dalším orgánům veřejné moci, aby neprodleně zastavily vyplácení dotací koncernu po dobu, kdy existují vážné a důvodné pochybnosti o trvání střetu zájmů Andreje Babiše, se připojilo dalších 15 organizací.
Video shrnutí
Bez nezávislých hlídačů to nepůjde
Příběh střetu zájmů premiéra, který je zároveň nejmocnějším podnikatelem v zemi, zjevně nekončí – jen se posouvá mezi Prahou a Bruselem a účet může skončit u českých daňových poplatníků. Pokud chcete, aby měl někdo sílu tato témata dlouhodobě otevírat, číst podobné dopisy až do poslední věty a nenechat je zapadnout, zvažte prosím podporu Kverulant.org – i malý pravidelný dar nám pomáhá dál hlídat, kdo si z veřejných peněz dělá soukromý byznys.
Vojtěch Razima
