Zatímco v Bruselu bývalí eurokomisaři čelí trestnímu oznámení za rozdávání miliard na zelený lobbing, čeští europoslanci si hrají na slepou bábu s transparentností. Analýza Transparency International odhaluje šokující rozdíly v nahlašování schůzek s lobbisty. Někteří jich mají stovky, jiní ani jednu.
Evropská asociace daňových poplatníků podala trestní oznámení na bývalé eurokomisaře Franse Timmermanse a Virginijuse Sinkevičiuse za údajně nezákonné financování nevládních organizací. Podle žaloby bylo mezi lety 2019 až 2024 přerozděleno přes sedm miliard eur z evropských fondů různým organizacím téměř bez kontroly. Německý deník Bild odhalil, že peníze z programu LIFE byly využity k financování lobbingu přímo v europarlamentu.
Sedm miliard na zelené aktivisty
Program LIFE s rozpočtem 5,4 miliardy eur se stal epicentrem skandálu. Evropská komise ročně přiděluje ekologickým organizacím miliony eur s jasným úkolem lobbovat za klimatické cíle. Holandský deník De Telegraaf odhalil smlouvy vyžadující konkrétní výsledky lobbingu. Organizace musely doložit nejméně 16 případů, kdy parlament díky jejich tlaku zpřísnil zelenou legislativu. Evropský účetní dvůr označil financování za neprůhledné a varoval před reputačním rizikem.
Evropská komise utajovala detaily smluv s neziskovými organizacemi i před vlastními europoslanci. Ti museli podepsat mlčenlivost a odevzdat mobilní telefony, aby si mohli dokumenty prohlédnout. Komise se obávala „reputačního rizika” spojovaného s financováním lobbingu vlastní politiky. Michael Jäger z Evropské asociace daňových poplatníků varuje: „Přidělování veřejných prostředků musí být transparentní a srozumitelné.”
České rozdíly mezi nulou a stovkami
Analýza Transparency International odhaluje propastné rozdíly mezi českými europoslanci. Nejaktivnější Ondřej Krutílek nahlásil 146 schůzek, Tomáš Zdechovský 110 a Veronika Vrecionová 80 schůzek. Na opačném pólu stojí dva europoslanci za ANO, kteří neoznámili ani jedinou schůzku. Jsou to Klára Dostálová a Ondřej Kovařík. Ivan David ze SPD má na kontě pouhé jedno setkání s čínskou státní příslušnicí.
Současný systém oznamování má zásadní mezery. Europoslanci musí hlásit pouze dopředu naplánované schůzky. Neformální setkání, která tvoří podstatnou část lobbistických aktivit, zůstávají skryta.
Sedm největších ropných společností, včetně Shell a ExxonMobil, absolvovalo za rok přes tisíc schůzek s europoslanci. Nejméně polovina těchto setkání se týkala klimatických otázek, což vyvolává otázky o skutečných prioritách EU klimatické politiky. Ve výboru pro životní prostředí dominují setkání s fosilními hráči jako ExxonMobil a FuelsEurope. Mezi nejaktivnějšími lobbisty figuruje i tabáková firma Philip Morris, která by podle WHO konvence měla mít omezený přístup k politikům.
Čínská diplomacie
Ze zkoumaných českých europoslanců vyniká Filip Turek z Motoristů sobě s 65 nahlášenými schůzkami. Významnou část jeho kontaktů tvoří setkání s čínskými diplomaty a automobilovým průmyslem, včetně cest do Tokia. Schází se pravidelně s čínskými misemi a velvyslancem Číny v Praze. Kateřina Konečná z KSČM má 14 nahlášených schůzek, mezi nimiž dominují kontakty s čínskou misí při EU a technologické firmy jako TikTok.
Zbrojní lobby u Pokorné Jermanové
Jaroslava Pokorná Jermanová za ANO nahlásila 6 schůzek, přičemž 3 z nich byly se zástupci zbrojní firmy COLT. Jako členka výboru pro bezpečnost a obranu se specializuje na kontakty se zbrojním průmyslem, včetně společností Omnipol, Skyline a dalších českých výrobců zbraní.
Vrecionová a chemické giganty
Veronika Vrecionová, předsedkyně zemědělského výboru, má 80 nahlášených schůzek s důrazem na agrochemické koncerny. Pravidelně se schází s představiteli společností BASF, Bayer AG a dalších producentů pesticidů. Mezi její kontakty patří také potravinářské firmy McDonald’s a různé zemědělské asociace. Její pozice ji činí terčem intenzivního lobbingu ze strany chemického průmyslu.
Současná pravidla transparentnosti trpí absencí sankcí. Evropští poslanci mohou beztrestně ignorovat povinnost hlásit lobbistické schůzky, protože jim hrozí maximálně napomenutí. Navíc polovina schůzek je stále zaznamenávána volným textem místo propojení s oficiálním rejstříkem lobbistů, což znesnadňuje kontrolu. Neregistrovaní lobbisté mohou stále jednat s europoslanci bez omezení.
Česká regulace lobbingu účinná od července 2025 má podobné slabiny jako evropská. Vyjímá asistenty poslanců a senátorů, kteří často fungují jako klíčoví prostředníci v komunikaci. Zákon také nepostihuje členy poradních orgánů mimo Legislativní radu vlády. Přijetí regulace bylo podmínkou pro čerpání peněz z Národního plánu obnovy.
Prosba o podporu
Podpořte nezávislou žurnalistiku! Pouze díky vašim příspěvkům můžeme odhalovat korupci a neprůhledné praktiky evropských institucí. Bez vašich darů by tyto skandály zůstaly skryty. Podpořte naši práci pravidelným měsíčním příspěvkem. Každá koruna pomáhá v boji za pravdu a transparentnost.
Vojtěch Razima
