The Economist zveřejnil zprávu Democracy Index 2024, která mapuje stav demokracie ve 167 zemích a teritoriích. Zpráva konstatuje celkový pokles kvality demokracie ve světě. Česká republika si v tomto indexu polepšila a posunula se mezi “plně demokratické režimy”. Ale pouze proto, že byla zavedena korespondenční volba.
Zpráva ekonomického zpravodajského serveru The Economist Intelligence Unit (EIU) zdůrazňuje, že celosvětově se demokracie potýká s klesající důvěrou občanů ve vlády, neschopností politiků efektivně reprezentovat voliče a s deficitem občanské angažovanosti. Tyto faktory vedou k nárůstu populismu, politické deziluzi a polarizaci.
Pouze menšina zemí (37) se v roce 2024 zlepšila a míra zlepšení byla často malá a často z nízké základny. Daleko větší počet zemí (83) zaznamenal pokles, a to někdy pokles podstatný. Celkem 47 zemí zůstalo na stejné úrovni. To znamená, že kvalita demokracie se ve 130 zemích z celkového počtu 167 zahrnutých do indexu zhoršila nebo nevykázala žádné zlepšení.
Téměř 40 % světové populace žije v autoritářských režimech
Plně demokratických (Full democracies) je 25 států. Států s demokratickým deficitem (Fawed democracies) je 46, hybridních režimů (Hybrid regimes) je 36. Zhruba 39,2 % světové populace žije v 60 zemích označených EIU jako autoritářské režimy (Authoritarian regimes).
Česká republika se spolu s Estonskem posunula do kategorie plně demokratických režimů. Česká republika v této kategorii se skorém větším než 8 bodů již byla a do kategorie demokracie s deficitem se propadala v roce 2024.
Česká republika se posunula zpět do kategorie plná demokracie, ale nikoliv kvůli lepšímu fungování vlády, ale pro zavedení korespondenční volby. V celkovém pořadí se ČR posunula z 26. místa na místo 23.
Průměrné skóre indexu pro země střední Evropy je 7,43 (Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko). Skóre Pobaltí (Estonsko, Lotyšsko a Litva) významně převyšuje celkový průměr ve svém regionu, který je zatížen „autoritativními režimy” převládajícími dále na východ. Ukrajina má index 4,90 a je tak na 92. místě a Ruská federace pouhých 2,03 bodů a je 150. místě.
Důvěra ve vládu Petra Fialy je velmi nízká
Zpráva zdůrazňuje, že i v zemích s formálně vyspělými demokratickými institucemi roste nespokojenost občanů s fungováním demokracie v praxi. To se projevuje v klesající důvěře ve vlády, pocitu nedostatečné reprezentace. Toto tvrzení v České republice velmi dobře koresponduje se zprávou mezinárodní agentury Morning Consult, která hodnotí, jak lidé schvalují směřování svojí země pod vedením jejího leadera. Mezi 25 sledovanými zeměmi je Česká republika pod vedením premiéra Petra Fialy na posledním místě. Směřování země pod jeho vedením neschvaluje 77 % lidí.
EIU upozorňuje na faktory, které ovlivňují kvalitu demokracie v jednotlivých zemích. Mezi klíčové patří úroveň ekonomického rozvoje, historie nezávislé státnosti a kvalita státních institucí. Zpráva Democracy Index 2024 varuje, že neřešené problémy demokracie mohou vést k posílení autoritářských režimů a demoralizovat ty, kteří za demokracii bojují. EIU proto zdůrazňuje potřebu obnovit důvěru občanů v demokratické instituce a zajistit, aby politické systémy skutečně reprezentovaly zájmy občanů. “Úkolem je obnovit a posílit ji (demokracii) tím, že se skutečné problémy vrátí do arény veřejné debaty. Znamená to mít skutečnou soutěž o politiku mezi soupeřícími stranami.”
Prosba o podporu
Zpráva EIU zdůrazňuje, že korupce oslabuje důvěru v demokratické instituce a vede k nespokojenosti občanů. I proto se Kverulant jako přesvědčený demokrat opakovaně pouští do boje proti korupci již od roku 2009. Bojujte proti korupci v zájmu demokracie s námi finanční podporou naší činnosti.
Vojtěch Razima
