Mezinárodní sekretariát Transparency International (TI) v Berlíně včera zveřejnil výsledky nového Indexu vnímání korupce za rok 2024. Česko v něm získalo 56 bodů ze 100 možných a obsadilo 46. příčku ze 180 hodnocených zemí světa. Oproti loňskému výsledku si pohoršilo o jeden bod, v globálním žebříčku se propadlo o pět příček. Za průměrem Evropské unie, který oproti předchozímu roku spadl o 2 body, zaostáváme o 6 bodů. Příčinou je nedostatečná vládní strategie omezující korupci, odsouvání potřebných systémových reforem a v neposlední řadě nízká politická integrita.

Organizace Transparency International každoročně zveřejňuje výsledky Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI) v České republice. Od roku 2012 se používá bodová škála 0-100 s tím, že čím vyšší číslo, tím méně korupce. Od roku 2012 do roku 2018 byl patrný postupný nárůst skóre, což naznačovalo zlepšující se vnímání korupce v ČR. Nejvyššího skóre dosáhla Česká republika v roce 2018 s 59 body, tedy na začátku vlády Andreje Babiše. Následně za jeho vlády v letech 2019 a 2020 došlo k mírnému poklesu, kdy se skóre snížilo na 54 bodů. S nástupem vlády Petra Fialy byla patrná mírně rostoucí tendence, kdy se skóre zvýšilo z 54 na 57 bodů, ale v roce 2024 došlo k propadu na 56 bodů.

V čele žebříčku se umístilo Dánsko (90 bodů), následované Finskem (88 bodů) a Singapurem (84 bodů). Na opačném konci jsou Jižní Súdán (8 bodů) a Somálsko (9 bodů). Mezi sousedními zeměmi si Česko stojí hůře než Německo a Rakousko, srovnatelně s Polskem, největší propad zaznamenalo Slovensko. Ukrajina, často označovaná za nejzkorumpovanější zemi Evropy, je na tom lépe než Rusko, které se propadlo o 13 míst.

Rusko oproti loňsku ztratilo 4 body a dosáhlo tak celkem na 22 bodů, což znamená propad ze 141. místa na 154. příčku, kterou sdílí s Ázerbájdžánem, Hondurasem a Libanonem. To navazuje na sestupný trend z minulých let. Ukrajina po loňském výrazném skoku nahoru jeden bod ztratila (35 bodů), pohoršila si však ve srovnání pouze o jednu příčku (105. místo).

Je důležité poznamenat, že vnímání korupce nejsou vědecky exaktní a zcela reprezentativní a mohou být snadno ovlivněny. Přesto tyto výsledky poskytují zajímavý pohled na vnímání korupce.

Pro vládu Petra Fialy není protikorupční agenda prioritou

Ústavní soud nedávno zrušil klíčové části zákona „lex Babiš II“, který měl zakázat politikům vlastnit média. Nedávno také sněmovnou neprošel další návrh na zpřísnění zákona o střetu zájmů, ruku pro něj nezvedli lidovci ani poslanci ODS. Přestože současná vládní koalice slibovala „deagrofertizaci“, legislativa, která by zpřesňovala zákaz konfliktu zájmů, stále chybí. To petrifikuje nízkou politickou integritu a Česká demokracie tak zůstává zranitelná vůči oligarchizaci.

Připomeňme, že v roce 2023 se Česko ocitlo v Crony-Capitalism indexu vydávaném časopisem The Economist na 2. místě za Ruskem. Index měří, jak velká část hrubého domácího produktu (HDP) v zemi pochází z vlastnictví oligarchů a jak velká část HDP je spojena se sektory ekonomiky spojovanými s dobýváním renty (crony sectors). V Česku je to 15, v Rusku 18 % HDP.  

Nedávno došlo ke zvýšení limitů pro povinnost pořádat výběrové řízení, a to ještě formou přílepku. Nově tedy přibude malých zakázek, které není ze zákona nutné soutěžit a jimiž se nemůže zabývat dohledový úřad. Horní hranice se tak zvedne u dodávek zboží a služeb ze 2 milionů korun na 3 a u stavebních prací ze 6 na 9 milionů. Normu ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.

Přitom podle údajů MMR dosahují nákupy veřejného sektoru v ČR ročně astronomické výše 990 miliard korun, což představuje přibližně 15 % hrubého domácího produktu. Tyto veřejné nákupy a investice jsou zásadní hybnou silou pro českou ekonomiku a trh. Z pohledu nemandatorních výdajů vlády ČR i samospráv se jedná o nejvýznamnější nástroj realizace veřejných politik. Podle studie Econlab z.s. veřejné zakázky v ČR vytvářejí ročně přibližně 485 000 pracovních míst u dodavatelů a subdodavatelů. Tato čísla jasně ukazují, jak obrovský vliv mají veřejné zakázky na českou ekonomiku.

Zvýšení limitů pro zadávání veřejných zakázek bude mít negativní dopady na transparentnost a konkurenci. Přímé zadávání zakázek bez výběrového řízení nutně povede k menší kontrole a vyššímu riziku korupce. Transparentní výběrové řízení je klíčové pro zajištění férové soutěže mezi dodavateli a pro efektivní využití veřejných prostředků.

 „V Česku jsme pravidelně svědky situací, kdy vláda Petra Fialy (ODS) přijímá protikorupční legislativu až v momentě, kdy hrozí sankce za neplnění zahraničních závazků plynoucích z členství v EU či po tlaku Skupiny státu proti korupci (GRECO),” uvádí David Kotora, výkonný ředitel TI ČR. Jako příklad uvádí novelu o státním zastupitelství a Národní plán obnovy, kde je regulace lobbingu podmínkou pro čerpání dotací. Vojtěch Razima, ředitel a zakladatel Kverulanta pokračuje: „Zákon o lobbingu je pro vládu jen nutné zlo, je přijímán jen proto, aby Česká republika nepřišla o miliardy z EU.”

Zákon o lobbingu

Kverulant.org dlouhodobě upozorňuje na absenci jakékoliv regulace lobbingu v ČR, zejména v oblasti obchodu se zbraněmi, kde se točí obrovské peníze. Kverulant poukazuje na to, že současná situace umožňuje bývalým vysokým armádním činitelům využívat své kontakty a znalosti k ovlivňování armádních zakázek ve prospěch soukromých firem. Jako příklad uvádí působení armádního generála v záloze Jiřího Šedivého, který si po odchodu z armády založil lobbistickou firmu Generals s.r.o. Tato firma se věnovala lobbingu v oblasti armádních zakázek a v roce 2022 vykázala příjmy téměř 10 milionů korun. Kverulant.org je přesvědčen, že šlo o provize za lobbování za nákup předražených amerických vrtulníků.

Kverulant zdůrazňuje, že bez regulace lobbingu bude česká obranná politika i nadále vystavena riziku ovlivňování zájmy zbrojařských firem na úkor skutečných potřeb armády a bezpečnosti státu.

Kverulant již v srpnu 2022 vyzval vládu k co nejrychlejšímu naplnění jejích slibů o transparentním způsobu vládnutí, a to nejen přijetím zákona o lobbingu, ale zejména implementací obdobného ustanovení, jako je americký 18 U.S. Code § 207 – Restrictions on former officers, employees, and elected officials of the executive and legislative branches, do zákonů upravujících služební poměr vojáků a příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů. Kverulant zejména navrhuje, aby každý:

• kdo opouští pozici veřejného funkcionáře v ozbrojených silách nebo ozbrojených bezpečnostních sborech, pro koho bylo podle zákona č. 156/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, předepsáno odevzdávat oznámení do registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích, a zároveň je mu po skončení služebního poměru vyměřen výsluhový příspěvek, měl zakázáno po dobu dvou roků být zaměstnán v povolání nebo vykonávat podnikatelskou činnost u podnikatelských subjektů, kde by mohl ekonomicky využívat informace a kontakty nabyté během své služby;
• kdo pobírá výsluhový příspěvek a vykonává lobbing, tj. účastní se jednání se zaměstnanci organizačních složek státu a zároveň zastupuje zájmy tuzemských nebo zahraničních dodavatelů vojenského materiálu v definici podle zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů, byl státem evidován na základě své oznamovací povinnosti a byla mu pozastavena výplata výsluhového příspěvku, který má podle důvodové zprávy k zákonům č. 219/1999 Sb., o vojácích z povolání, a č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, sloužit jako kompenzace příjemce z důvodu jeho snížené schopnosti být úspěšný na trhu práce.    

Prosba o podporu

Kverulant je přesvědčen, že nejen lobbing výrobců zbraní je jen specifickou formou korupce. Bohužel tato forma korupce se asi nedá zcela vymýtit, ale jistě se dá alespoň významně omezit. Pomozte nám dosáhnout toho, aby peníze nás všech nekončily v kapsách lobbistů a jejich pánů. Pomozte nám jakkoliv malým, zato však pravidelným měsíčním příspěvkem.

Vojtěch Razima